průměrná mzda

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance, například u dohod o provedení práce nebo u dohod o pracovní činnosti. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2025 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do postupů a placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Daň z příjmu u průměrné mzdy patří v Česku v procentním vyjádření k nejnižším ze zemí OECD. Takzvaná efektivní sazba daně z příjmu dosahuje v Česku u průměrné mzdy pouze 9,3 %, přičemž hned v jedenácti členských zemích OECD je více než dvojnásobně vysoká. V korunovém vyjádření zaplatí na dani z příjmu zaměstnanci s průměrnou mzdou nejvíce ve Švýcarsku, kde jsou s vysokým náskokem nejvyšší mzdy. Jak vysoké je zdanění v procentech a v korunách v zemích OECD u průměrné mzdy?

21. 8. - 5. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákoníku práce, růstu průměrné mzdy či novém podání "Výkaz příjmů z DPP".

Minimální mzda by mohla v příštím roce stoupnout o 1 700 Kč na 20 600 Kč. Od 1. srpna 2024 je účinný nový způsob valorizace minimální mzdy.  Ministerstvo práce a...

5. – 6. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o odkladu změn u DPP, průměrné mzdě, novém daňovém informačním systému atd.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákona o daních z příjmů, návrhu na slevu na pojistném pro důchodce, průměrné mzdě atd.

Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2024 je to průměrná mzda za toto období v roce 2023. Byla vyhlášena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 365/2023 Sb. a je pro účely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve výši 42 427 Kč. Ve stejné výši je vyhlášena sdělením MPSV č. 366/2023 Sb. pro účely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Jak se nová výše průměrné mzdy pro rok 2024 promítá do pracovněprávních předpisů, zejména v oblasti náhrady škody za pracovní úrazy?

Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Leden 2023 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno dne 30. září 2022 ve Sbírce zákonů pod číslem 290/2022 Sb.

K datu 1. ledna 2023 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám důležitých parametrů ovlivňujících výši odváděného pojistného.

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

Leden 2022 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 356/2021 Sb.

Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.

Dobrý den, učitel má zkrácený úvazek, ale odučí 1 hod. navíc. Příklad: úvazek 10 hod. = 19,05 učitelské za 20000 Kč. Výpočet: 20000/ 4,348/10 = 458,98 Kč/hod., nebo 20000/4,348/19,05 = 241,46 Kč/hod.? 

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn nastává od 1. ledna 2022. V tomto článku si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Jak jak přesně chápat ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203 písm. a) zákoníku práce? Podle těchto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za účast na táboře, v rozsahu 5 dnů za rok a zároveň v max. výši průměrného výdělku (pro rok 2021 se jedná o částku 34 611 Kč). Mám to chápat tak, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za 5 dní a tato je vypočítána z jeho průměrné mzdy, avšak z její maximální výše 34 611 Kč? Anebo je možné, pokud má tak vysokou průměrnou mzdu, vyplatit za těch 5 dnů maximální částku, která se rovná 34 611 Kč?

Pro výpočet náhrady mzdy (Antivirus B) je rozhodným obdobím 4.Q 2020, ale v tomto období už byly vypláceny náhrady z důvodu uzavření provozovny (zaměstnanci nemají odpracované dny). Jak zjistím průměrný výdělek pro výpočet náhrady v roce 2021?

Jak správně stanovit průměrnou čistou mzdu zaměstnanci, který ukončil PP v lednu 2021 (potvrzení pro ÚP). Máme stanovenu průměrnou hrubou mzdu za rozhodné období 4. čtvrtletí 2020. Jak z této hrubé mzdy spočítat čistou? Použít metodu roku 2020 vč. superhrubé mzdy a nebo použít metodu 2021, tedy po zrušení superhrubé mzdy? 

Leden 2021 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 381/2020 Sb.