práce přesčas

V jakém rozsahu se započte čerpání dovolené do odpracované doby v případě kratšího úvazku pro zjištění práce nad úvazek nebo přesčas? Zaměstnanec s úvazkem 6hod/den (30hod/týden) odpracuje 162 hod v měsíci s fondem pracovní doby 176 hodin a k tomu čerpal dva dny dovolenou, dostal náhradu za 2*6hodin, tedy celkem 174 hodin. Díky tomu nenaplnil plnou pracovní dobu a má jen hodiny nad úvazek, nebo se pro tyto účely započte dovolená 8hodin a bude mít tedy 2 hodiny přečas s příplatkem?

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

V článku „Nejasnosti kolem práce přesčas“ se zaměříme na práci přesčas, která – jak známo – klade zvýšené nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože stejně jako např. práce v noci a není zdraví prospěšná. Úprava pracovní doby a doby odpočinku má za cíl ochranu zdraví zaměstnanců před dlouhotrvajícím výkonem práce a také tvorbu nových pracovních míst. Ideovým východiskem předmětné úpravy právo státu omezit zaměstnance, a to i proti jeho vůli, ve výdělečné činnosti, resp. v rozsahu výdělečné činnosti. V historii lze vysledovat kontinuální omezování původně rozsáhlé volnosti zaměstnance disponovat se svou pracovní silou a průběžné snižování délky stanovené (obvyklé) týdenní pracovní doby. Důvody pro její snížení jsou přitom nejvíce politické, což lze prokázat základními milníky snižování její délky, kterými byly roky 1918, 1956, 1966 a 1967, 1991 a naposledy rok 2001. Klíčovým a rovněž racionálním důvodem pro omezování pracovní doby je také boj proti vysoké míře nezaměstnanosti. Omezená pracovní doba je rovněž vnímána jako významné sociální právo, které je garantováno přímo unijním právem.

Po dalším rozsudku z dílny Soudního dvora EU si budou muset čeští zákonodárci i soudy znovu položit otázku, zda je možno za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad plný úvazek. Bude nutno dosavadní vnitrostátní náhled na věc přehodnotit a za práci přesčas u kratších úvazků nově považovat jakoukoliv práci vykonanou nad sjednaný kratší úvazek? Tlak „z Evropy`` na legitimitu dosavadního posuzování této problematiky v ČR, a tedy i na možnou změnu současné právní úpravy v zákoníku práce , zdá se totiž sílí.

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?

Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?

Zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu pondělí až pátek 40 hod/týden. Jako benefit máme stanoveno dle vnitřní směrnice stravenku při odpracování 5 hod./den. V době letních prázdnin je potřeba výjimečně opracovat některé dny práci přesčas, se kterou souhlasí: všední den odpracováno celkem 11,5 hodiny. Mají nárok na druhou stravenku, která bude daňově osvobozena, nebo je to chápáno již jako mimořádná směna a daní se? A pokud mají práci přesčas v sobotu, odpracováno 5,5 hodiny, vznikne nárok na stravenku? 

Firma má nepřetržitý provoz s kalendářem dva dny 11 hod. ranní, dva dny volno, dva dny 11 hod. noční. Vyrovnávací období 3 měsíce. Je možné, aby dva měsíce odpracoval v součtu o 45 hod. méně a tyto hodiny odpracoval třetí měsíc v rámci vyrovnávacího období? Poslední měsíc to totiž vypadá, že měl přesčas vyšší než možných cca 32 hod. 

Zákonná definice práce přesčas je obsažena v § 78 odst. 1 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce “), přičemž abychom vůbec mohli hovořit o vykonané práci jako o práci přesčas, je podstatný nejen příkaz či souhlas zaměstnavatele, ale zejména to, že se jedná o práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Největší význam tato podmínka má v případě zaměstnanců s kratší pracovní dobou, kdy se o práci přesčas nejedná do okamžiku, než odpracovaná doba přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu. Za další zásadní definující rys by bylo možno označit i mimořádný charakter práce přesčas, jež nemá být, jak plyne z § 93 zákoníku práce , který upravuje zejména přípustný rozsah práce přesčas, běžnou formou zajištění činností zaměstnavatele; tím méně ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci.

Zaměstnanec má standardní pracovní dobu 8 hodin denně od pondělí do pátku. Občas se však stane, že se konají jednorázové pracovní akce, jako jsou například veletrhy, které probíhají o víkendu. Tyto události jsou výjimečné a konají se pouze dvakrát do roka. Během těchto událostí pracuje zaměstnanec i o víkendu a následně má nárok na náhradní volno. Je možné, aby zaměstnanec s jeho souhlasem pracoval celý týden, následně celý víkend, a až poté znovu nastoupil do práce v pondělí, aby pak pracoval další týden, přičemž za ten víkend by mu bylo poskytnuto náhradní volno?

Prosincovou novelou zákoníku práce byla uvedena v platnost novinka pro resort zdravotnictví. Počínaje dnem 28. prosince je umožněn výkon práce zdravotnických pracovníků v rozsahu až 24 hodin po sobě jdoucích.

Zaměstnavatel chce dát do pracovní smlouvy ujednání odstaveček o přesčase: Mzda na nařízenou práci přesčas je zahrnuta do měsíční mzdy a nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnanec souhlasí s prací přesčas nad rámec 8 hodin přesčas v pracovním týdnu a nad rámec 150 hodin v kalendářním roce, maximálně však do 208 hod. v daném kalendářním roce. Je toto ujednání ve výši 208 hodin v pořádku? Máme pružnou pracovní dobu s vyrovnávacím obdobím 1 měsíce. Když by tedy zaměstnanec - THP pracovník odpracoval 8 h týdně navíc, tzn. za měsíc 32 hodin, finančně bude mít stále stejnou mzdu? Nebude mít proplacený odpracovaný čas ani žádné příplatky?

Předmětem našeho zájmu je poslední novela zákoníku práce provedená zákonem č. 413/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, která byla přijata po dlouhých jednáních až v prosinci a byla publikována ve Sbírce zákonů až 27. prosince 2023.

Náš zaměstnanec objíždí naše provozovny po Plzni, kde uklízí. Platíme mu cesťák. V TP má uvedeno spotřeba paliva: 2015/45W, na 100 km 6.1., 4.2. a 4.9.. Jelikož jezdí po městě proplácíme mu spotřebu 6.1. Je to takto správně? Chtěla jsem se ještě zeptat na přesčas na služební cestě. O přesčas se žádá dopředu, ale o tom, jak byli dlouho na školení se dozvím, až když cesťák odevzdávají. Máme pružnou prac.dobu, ale ve směrnici máme, že pro služebku platí 7-15:30. Pokud zaměstnanec má školení do 22:00 (např. pozorování netopýrů) a pak teprve odjíždí, platí mu přesčas automaticky15:30-22:00 nebo o něj musí žádat? Pokud by se do směrnice napsalo, že přesčasy vzniklé během služební cesty se vybírají náhr.volnem a zaměstnanec pak přesčas zadal do elektr.docházky, kde mu jej schválí vedoucí a pan ředitel, je to takto správné?

Každoročně jezdí naše zaměstnankyně na celý den hodnotit vesnice v rámci projektu vesnice roku. Tzn. objíždí je a hodnotí. Máme pružnou prac.dobu a pro pracovní cestu směrnicí stanoven čas 7-15:30. Zaměstnankyně jezdí cca 8-18 hod. Vím, že do přesčasu se nepočítá čas na cestě, jen výkon práce. Jak to bude v jejím případě? Bude mít přesčas 15:30-18:00?

Máme revírníky, kteří občas musí jít do práce na přesčas i o víkendu, ať už zkontrolovat firmu, která dělá práce v lese, či když dodavatel přiveze sazeničky neplánovaně místo v pracovní dny o víkendu. Z tohoto důvodu máme přesčas písemně ujednaný na daného zaměstnance neurčitě na celý rok s tím, že je nařízen přesčas na zajištění víkendové provozu na daném úseku v rozsahu potřebném pro zajištění výše uvedeného úkolu. Přestávky dodržují. Toto je papírové, kdy pan ředitel, zaměstnanec a vedoucí úseku podepíší, jak se dohodli, jestli proplácet nebo náhradní volno. V konkrétní den zaměstnanec přesčas zadá do elektronického docházkového systému a schvaluje mu jej pan ředitel i vedoucí úseku. Je to takto správně? Ráda bych danou činnost zjednodušila. Máme pružnou prac.dobu.

Bude muset být u zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba podle § 80 zákoníku práce , považována za hodinu práce přesčas již první hodina vykonaná navíc nad rámec sjednaného kratšího úvazku? Nebo to stávající právní úprava takzvaně ustojí a bude stále legitimní za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, tedy nad rámec tzv. plného úvazku?

Porušuje tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví zavedená novelou do zákoníku práce s účinností od 1. října 2023 skutečně evropské právo, tak jak se snaží určité zainteresované skupiny ve zdravotnictví tvrdit? A je uvažovaná 24hodinová „směna“ souladná s požadavky evropské směrnice o pracovní době a dalších mezinárodních standardů, kterými je Česká republika vázána, anebo by jejím zavedením do českého právního řádu již byly mnohdy tenké ledy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z evropských a mezinárodních standardů prolomeny?

  Stanoviska AKV k problematice BOZP Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Zaměstnanec pracující v nočních směnách U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná...

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. Jsou ovšem některá odvětví, kde přesčasy ohrožují zdraví a bezpečnost práce významným způsobem. Zejména v případech, kdy se nedodržuje zákoník práce , který stanoví zákonné limity pro přesčasovou práci a překračuje se rozsah stanovené pracovní doby. Potvrzují to výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů.