organizační důvody

Aby mohl dát zaměstnavatel zaměstnanci platně výpověď z pracovního poměru pro jeho nadbytečnost, musí být tato nadbytečnost důsledkem rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně (mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance musí být příčinná souvislost). Kdy je, a kdy není tato podmínka naplněna?

Důsledky jarní koronavirové vlny mají mnoho podob a tváří. Je realitou, že rozvazování pracovních poměrů výpovědí v důsledku organizačních opatření ze strany zaměstnavatele mezi ně patří (a nejspíš i nadále patřit bude). Tato situace je vhodnou příležitostí pro uvedení několika praktických poznámek - k řádnému vymezení výpovědních důvodů, k jednomu upozornění na možné neblahé důsledky nesprávné právní kvalifikace výpovědního důvodu a k vyhodnocení významu pohnutky zaměstnavatele při rozvazování pracovního poměru v důsledku organizačních opatření.

V současné době jsou nuceni někteří zaměstnavatelé situaci, kdy nemají dostatek zakázek, řešit propouštěním zaměstnanců. Nejčastějšími výpovědními důvody jsou v takové situaci organizační důvody.

Kmenová zaměstnankyně XX je zařazena na systemizovaném místě na dobu neurčitou. V současné době čerpá MD/RD. Po dobu její nepřítomnosti jsme přijali do pracovního poměru zaměstnance na dobu určitou definovanou jako zástup za čerpání MD/RD zaměstnankyně XX, nejdéle však do 31. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že pracovní místo se bude k 31. 12. 2019 rušit z organizačních důvodů, jakým způsobem ukončit pracovní poměr zastupujícího zaměstnance včetně nároku na odstupné. Bude odstupné náležet oběma zaměstnancům?

Podle § 195 odst. 1 zákoníku práce přísluší mateřská dovolená zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě v délce 28 týdnů, případně 37 týdnů při porodu dvou a více dětí.