nemocenská

5. – 30. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o opatřeních zjednodušujících podnikání, nemocenském u OSVČ, příspěvcích Úřadu práce na vzdělávání atd.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP “).

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 

Jsme příspěvková organizace - základní škola. Vychovatelka ve ŠD byla od 8. 12. 2019 na mateřské dovolené, nyní samozřejmě je již na rodičovské dovolené a to do 2. 1. 2023 (do tří let věku dítěte). V současné době je od 16. 11. 2022 v pracovní neschopnosti, která souvisí s dalším těhotenstvím. Budeme této pracovnici vykazovat nadále rodičovskou dovolenou, nebo pracovní neschopnost, která bude pravděpodobně trvat do doby nástupu 2. mateřské dovolené. Plánovaný den porodu je 16. 5. 2023, tzn. že od 3. 1. 2023 si musí dotyčná požádat o neplacené volno do doby nástupu mateřské dovolené, i když bude v pracovní neschopnosti?

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

Dobrý den, prosím o informaci jaká doba je započtena jako doba výkonu práce (tedy ne do limitu 20ti násobku TPD) při čerpání ošetřovného (§39 ZNP) a dlouhodobého ošetřovného (§41a ZNP)? Započte se do doby výkonu práce celá omluvená doba nebo pouze doba, po kterou náleží dávky nemocenského pojištění? Děkuji.

V prosinci 2021 a v lednu 2022 jsme byla na nemocenské. Do dnešního dne mi nepřišly dávky NP od OSSZ. Pokaždé, když se dotazuji na peníze, mi je řečeno, že neobdrželi přílohu NEMRI. Vím, že OSSZ je vázaná na zaslání podkladů od zaměstnavatele, ale nechce se mi věřit, že po 5 měsících pokaždé dostanu stejnou odpověď. Je nějaká možnost, jak OSSZ donutit k činnosti, aby donutila zaměstnavatele poslat přílohu?  

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou lze poskytovat pojištěnci (zaměstnanci) dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Tento článek se bude věnovat podpůrčí době u nemocenského.

Stalo se běžným standardem, že občané ČR využívají v rámci volného pohybu osob v EU možnosti pohybu osob bez omezení a rovněž možnost výkonu výdělečné činnosti v ostatních členských státech EU a také ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, ale i v ostatních zemích. Rovněž zaměstnavatelé často své zaměstnance vysílají pracovat do členských států EU, smluvní i nesmluvní ciziny a v neposlední řadě mnoho českých občanů tráví dovolenou v těchto zemích. Volný pohyb osob však přináší i některé praktické otázky, například v situacích, kdy se českému pojištěnci přihodí v členském státě, smluvní či nesmluvní cizině úraz, anebo onemocní.

Mám zaměstnance na HPP, od 28. 4. 2021 do 16. 8. 2021 odešel na mateřskou dovolenou. Zároveň jsme mu udělali smlouvu DPČ od 17. 8. 2021 – 17. 1. 2022. Dne 17. 1. 2022 byl při povinném testování covid pozitivní, pracovní neschopnost mu vystavila KHS jak na pracovní poměr z HPP, tak na DPČ. Má tedy vystavené dvě pracovní neschopnosti. Ze které mu mám uhradit prvních 14 dnů nemocenské?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Máme zaměstnance, který pracuje na DPP a v měsíci 6/2021 mu odměna překročila částku 10 000 Kč, v měsíci 7/2021 měl odměnu pod 10 000 Kč. V měsíci 8/2021 je v dočasné pracovní neschopnosti (10 dní). Splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění? Přísluší tomuto zaměstnanci v době 10 kalendářních dnů náhrada odměny z dohody, když v době nemoci od 9. 8. - 18. 8. 2021 neměl naplánovanou žádnou směnu? 

Zaměstnanec v roce 2021 nenastoupil do zaměstnaní.Od 1. 1. 2021 do 18. 1. 2021 byl na ošetřovném z důvodu uzavření škol a 19. 1. 2021 nastoupil na nemocenskou do 30. 4. 2021, pak ukončil pracovní poměr. Má nárok na poměrnou část dovolené v roce 2021?   

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

Zaměstnavatel dobře ví, že když zaměstnanec onemocní, je mu za podmínek uvedených v ustanovení § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů povinen poskytovat v období prvních 14 kalendářních dnů této překážky v práci náhradu mzdy (platu, případně odměny z dohody) ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Stejně jako si je vědom, že má právo zkontrolovat zaměstnance, zdali v tomto období dodržuje povinnost zdržovat se v místě pobytu a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek dle ustanovení § 301a zákoníku práce.

Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit? 

Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o provedení práce od 02/2020, každý měsíc překročen vyměřovací základ 10 000 Kč, nemoc bude od 13. 7. 2020. Když v 07/2020 pokud z důvodu nemoci nepřekročí limit 10 000 Kč, má nárok na nemocenské dávky a z jakého vyměřovacího základu se mu bude počítat nemoc?

Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?

Zaměstnanci mají někdy i po skončení pracovního poměru nárok na některé nemocenské dávky, pokud dojde ke vzniku skutečnosti, s níž je spojen nárok na nemocenskou dávku, v tzv. ochranné lhůtě, tj. například pokud je o dočasné pracovní neschopnosti rozhodnuto ve lhůtě 7 dnů po skončení pracovního poměru.