motivační nástroje

Snaha motivovat zaměstnance k chování, jež organizace či manažer vyžaduje, přerůstá občas v tendenci s nimi manipulovat. Jako nástroj mající ovlivnit chování zaměstnanců má však manipulace zpravidla omezenou účinnost. Velmi často se navíc obrací proti těm, kteří její metody využívají. Článek se zabývá nejčastějšími podobami manipulace v pracovních i osobních vztazích, důvody, proč se jim vyvarovat, i způsoby, jak jim čelit.

Výkonové odměňování manažerů, případně dalších zaměstnanců metodou Balanced scorecard má dvě hlavní přednosti. První je, že její motivační kritéria jsou odvozená ze strategie podniku, současně však přizpůsobená oblasti, resp. hierarchické úrovni působení těchto osob. Druhou je „vyvážený“ charakter odměňování, které se opírá o hlavní výkonová kritéria podniku včetně těch, která jeho výsledky hodnotí na základě veličin, jež jsou předpokladem jeho úspěšného vývoje do budoucna.

Téměř desetina zaměstnanců v České republice si není vždy jista, co je od nich v rámci pracovního úkolu požadováno. V mezinárodním kontextu je situace horší jen v šesti dalších zemích Evropské unie, příkladem v Polsku, Maďarsku či Španělsku. Právě tyto výsledky vyplynuly z posledního Evropského průzkumu pracovních podmínek. Otázkou ale zůstává, zda bez pochopení cíle práce může být pracovník k práci motivován a zda cíl práce má potenciál naopak pracovníka motivovat?

Pokud bychom uzavřeli se žákem smlouvu o přípravě na budoucí výkon profese s motivačním příspěvkem ve výši 2 500 Kč měsíčně a zároveň by u nás student chtěl pracovat na dohodu o provedení práce na práci ve výši 7 500 Kč měsíčně, kterou by vykonával i po ukončení studia, musel by odvést pojištění (zdravotní, sociální) a z jaké částky? Zahrnula by se jakákoliv výše motivačního příspěvku do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, v případě že by se dohoda týkala stejné práce? Bral by se úhrn příjmů dohromady? 

Stromy nikomu a nikdy nerostou do nebe. Musíme jim umět pomoci. Tak jako je cestou ke zralosti nesoucí ovoce dobrá a vydatná vláha, tak je tomu obdobně, s trochou nadsázky, i v personalistice. Zralost, vytříbenost, vysoká kvalita lidských vztahů vede k výkonnosti, produktivitě a konkurenceschopnosti. Pod tím vším se skrývá společný jmenovatel motivace.

Nejsou-li pracovníci motivováni tak, jak by si jejich organizace či vedoucí představovali, nemusí být chyba jen na jejich straně. Nadřízení, ale i organizace totiž mnohdy nepoužívají své motivační nástroje správně. Důsledkem je nejen oslabení motivace, ale i to, že zaměstnanci nejsou motivováni vhodným směrem, a způsob jejich motivace může tak organizaci dokonce škodit. Článek se zabývá nejčastějšími příčinami nedostatečného působení motivačních nástrojů a tím, jak jejich účinek posílit.