evidenční povinnost

Po prostudování Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 se na Vás obracím s dotazem týkající se uvedené problematiky, a to konkrétně vedení evidence osvobozených nepeněžních plnění, která jsou poskytována zaměstnancům dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP – jedná se např. o příspěvky na sport, kulturu či zdraví zaměstnanců. Dle zákona o daních z příjmů § 38j odst. 2 písm. f) pro účely daně z příjmů musí mzdový list obsahovat mj. za každý kalendářní měsíc též částky osvobozené od daně. Bohužel se aktuálně potýkáme s problémem, že z důvodu časové prodlevy při doložení dokladů k nepeněžním příspěvkům (dodavatelské faktury), ze kterých podle přiloženého seznamu čerpáme informace o těchto plněních v daném měsíci, nemůžeme tyto osvobozené příjmy zaúčtovat ve mzdě v měsíci, ke kterému náleží, protože bychom nebyli schopni dodržet výplatní termín mezd. Je možné evidovat tato osvobozená nepeněžní plnění samostatně, např. formou přílohy? Tato samostatná evidence by byla mimo mzdy, avšak kdykoliv dostupná a vyčíslitelná, za každého zaměstnance zvlášť, nepřesáhla by limit stanovený zákonem. Byla by samostatnou součástí mzdového listu, stejně jako např. roční zúčtování daně. V případě, když by zcela mimořádně byl překročen limit pro osvobozené nepeněžní plnění, zdanil by se tento příjem spolu s výplatou za daný měsíc, příp. za měsíc následující. 

Stejně jako každý rok i letos připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Jak vyplývá z ustanovení § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %.

I přes složitou právní úpravu zaměstnávání cizinců na území České republiky, která zaměstnavatelům komplikuje získávání zahraničních pracovníků, je zaměstnávání studentů ze zahraničí a zahraničních absolventů českých škol mezi zaměstnavateli velmi oblíbené. Samozřejmě hlavním důvodem je jejich volný vstup na trh práce, který jim české předpisy garantují v souvislosti s jejich studiem či absolvováním studia v České republice. Nicméně tuto výjimku nelze automaticky vztáhnout na všechny studenty a absolventy ze zahraničí. Stejně tak i zaměstnavatelé nesmí zapomínat, že i přes toto výhodnější postavení stále zaměstnávají cizince, ohledně kterých i nadále mají určité povinnosti.

Zákon o zaměstnanosti stanovuje agenturám práce, obzvláště těm, které přidělují své zaměstnance k uživateli, mnoho povinností, které musí dodržovat. Jejich nesplnění může mít různé dopady, přičemž nejzávažnější z nich je odejmutí povolení k činnosti. Zvláštní skupinou jsou povinnosti notifikační povahy, na jejichž základě získává Úřad práce České republiky (dále též „ÚP ČR“) přehled o činnosti agentur práce, struktuře a počtu zaměstnanců, kteří jsou dočasně přidělováni. Cílem tohoto článku je přiblížit jednotlivé oznamovací povinnosti se zřetelem k přeshraničním aspektům zprostředkování zaměstnání.

V sociálním pojištění musí zaměstnavatelé plnit řadu povinností, ať už ohlašovacích, evidenčních nebo v souvislosti s nároky na dávky svých zaměstnanců. Povinnosti zaměstnavatelů můžeme rozdělit do oblasti nemocenského pojištění, oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a důchodové oblasti. Následující text se bude věnovat nejdůležitějším povinnostem zaměstnavatelů se zaměřením na oblast nemocenského pojištění.

Zaměstnavatelem se podle zákona o nemocenském pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, a organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru, služebním poměru nebo zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že provádění nemocenského pojištění příslušníků ozbrojených sil a sborů a osob ve vazbě, odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence má značná specifika (např. dávky nemocenského pojištění příslušníkům vyplácí přímo služební útvary mající postavení zaměstnavatelů), bude v dalším textu uveden pouze popis úkolů zaměstnavatele působícího v civilní sféře.