důchod

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o novelizaci nařízení o jiných důležitých osobních překážkách v práci, jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nebo o snížení počtu termínů pro výplatu důchodů.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) snižuje počet termínů pro výplatu důchodů (starobních, invalidních i pozůstalostních). Změna proběhne ve dvou fázích. V dubnu posune ČSSZ termín výplaty klientům, kteří dostávají důchod v druhé polovině měsíce. Svůj důchod tak dostane přesně o 10 dnů dříve přes 1,16 milionu důchodců. V červenci posune ČSSZ termín pro zasílání výplat důchodů do zařízení sociálních služeb (ZSS), a to na 12. den v měsíci. Nikomu nebude důchod snížen. S výplatními partnery ČSSZ (Českou národní bankou a Českou poštou) byla tato změna dojednána. Všichni klienti budou včas informováni.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách ve mzdách od ledna 2025, ohlášení plnění povinného podílu OZP a připomenu podpis Prohlášení k dani.

Mohou slevu na pojistném na sociální pojištění ve výši 6,5% uplatnit také zaměstnanci, kteří mají snížený věk pro odchod do důchodu a pobírají tzv. záchranářsk důchod? Máme zaměstnance, kteří požádali příslušné pobočky (ÚSSZ) a dostali různé odpovědi. V některých okresech obdrželi potvrzení o pobírání starobního důchodu v plné výši a v jiných jim odpověděli, že jim nic nevystaví, protože se na ně sleva nevztahuje.

Vláda schválila snížení důchodů komunistickým prominentům v rámci symbolického vyrovnání se s minulostí. Nový návrh zákona, který byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí, se zaměřuje na osoby, které byly ve vedení KSČ, regionálních strukturách nebo bezpečnostních složkách komunistického režimu. Těmto jednotlivcům se procentní výměry starobního důchodu sníží o pevnou částku 300 korun za každý rok, kdy vykonávali své funkce. Tento krok se má dotknout tisíců lidí.

Od roku 2025 je u pracujících poživatelů starobních důchodů zavedena sleva na pojistném na důchodové pojištění, což má přímý dopad na tyto důchodce, jimž se tak významně zvyšuje jejich pracovní příjem. Zavedení této slevy má však přímý dopad i na zaměstnavatele, neboť zaměstnavatelům jsou v souvislosti s touto slevou uloženy některé nové povinnosti, jejichž porušení je též sankcionováno.

V souvislosti s novelou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů dochází s účinností od 1. ledna 2025 ke změně v úhradách bankovních poplatků spojených s výplatou důchodů do zahraničí. Přijatou právní úpravou došlo k zajištění rovného přístupu v úhradách bankovních poplatků pro všechny příjemce důchodů v zahraničí.

11. – 7. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o zvyšování důchodového věku, zvýšení mzdy díky změně zaměstnání, přípravě nové byrokracie pro zaměstnavatele atd.

Podle zákona o důchodovém pojištění se vždy od 1. 1. kalendářního roku zvyšují vyplácené důchody, a to na základě příslušného nařízení vlády. Pro rok 2025 se jedná o nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Zvýšení důchodů se dotýká jak stávajících poživatelů důchodů, tak i pojištěnců, kteří do důchodu teprve hodlají odejít. Při zvyšování důchodů od 1. 1. 2025 se též poprvé uplatní nová pravidla ve vztahu k předčasným starobním důchodům. Na rozdíl od minulého zvýšení důchodů od 1. 1. 2024 se nyní zvyšují i procentní výměry důchodu.

V poslanecké sněmovně se projednává vládní reforma penzí. Poslanci navrhují úpravu, podle které má být zavedena horní hranice odchodu do starobního důchodu. Limitem by měl být věk 67 let. Vládní...

9. – 3. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o zastropování věku odchodu do penze, změně u srážek ze mzdy, programu Povodeň 2024 atd.

9. – 12. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o růstu důchodového věku, zvýšení odvodů OSVČ na pojistné atd.

5. – 30. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o opatřeních zjednodušujících podnikání, nemocenském u OSVČ, příspěvcích Úřadu práce na vzdělávání atd.

Zaměstnankyně má uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění a penzijním pojištění dle starých podmínek a doručila zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání předčasného starobního důchodu od 31. 12. 2023, a to bez výplaty. Za jaké období roku 2024 bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek (v souladu s Čl. XIII přechodných ustanovení zák. č. 462/2023 Sb.)? Bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek, pokud obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu bez výplaty (dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb. – „nárok na státní příspěvek má účastník, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění“)?

V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Nařizuje legislativa zaměstnanci oznámit zaměstnavateli, že mu byl přiznán důchod a předložit patřičné rozhodnutí o přiznání důchodu – starobního, předčasného starobního důchodu bez výplaty, vdoveckého/vdovského? Jaký konkrétní předpis se na tuto oznamovací povinnost vztahuje a jaká je lhůta pro sdělení zaměstnavateli.

Poživatelé důchodu jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami.

Osobou se zdravotním postižením je podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním, ve druhém nebo ve třetím stupni, nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou. Osoby zdravotně znevýhodněné tedy nejsou invalidní, nýbrž představují specifickou skupinu osob se zdravotním postižením, jejichž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.

Dne 30. září 2022 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 a nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023. Obě nařízení vlády nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023 a přinesou od toho data pravidelné zvýšení důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích a zvýšení příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální.