důchod

11. – 7. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o zvyšování důchodového věku, zvýšení mzdy díky změně zaměstnání, přípravě nové byrokracie pro zaměstnavatele atd.

Podle zákona o důchodovém pojištění se vždy od 1. 1. kalendářního roku zvyšují vyplácené důchody, a to na základě příslušného nařízení vlády. Pro rok 2025 se jedná o nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Zvýšení důchodů se dotýká jak stávajících poživatelů důchodů, tak i pojištěnců, kteří do důchodu teprve hodlají odejít. Při zvyšování důchodů od 1. 1. 2025 se též poprvé uplatní nová pravidla ve vztahu k předčasným starobním důchodům. Na rozdíl od minulého zvýšení důchodů od 1. 1. 2024 se nyní zvyšují i procentní výměry důchodu.

V poslanecké sněmovně se projednává vládní reforma penzí. Poslanci navrhují úpravu, podle které má být zavedena horní hranice odchodu do starobního důchodu. Limitem by měl být věk 67 let. Vládní...

9. – 3. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o zastropování věku odchodu do penze, změně u srážek ze mzdy, programu Povodeň 2024 atd.

9. – 12. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o růstu důchodového věku, zvýšení odvodů OSVČ na pojistné atd.

5. – 30. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o opatřeních zjednodušujících podnikání, nemocenském u OSVČ, příspěvcích Úřadu práce na vzdělávání atd.

Zaměstnankyně má uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění a penzijním pojištění dle starých podmínek a doručila zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání předčasného starobního důchodu od 31. 12. 2023, a to bez výplaty. Za jaké období roku 2024 bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek (v souladu s Čl. XIII přechodných ustanovení zák. č. 462/2023 Sb.)? Bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek, pokud obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu bez výplaty (dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb. – „nárok na státní příspěvek má účastník, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění“)?

V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Nařizuje legislativa zaměstnanci oznámit zaměstnavateli, že mu byl přiznán důchod a předložit patřičné rozhodnutí o přiznání důchodu – starobního, předčasného starobního důchodu bez výplaty, vdoveckého/vdovského? Jaký konkrétní předpis se na tuto oznamovací povinnost vztahuje a jaká je lhůta pro sdělení zaměstnavateli.

Poživatelé důchodu jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami.

Osobou se zdravotním postižením je podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním, ve druhém nebo ve třetím stupni, nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou. Osoby zdravotně znevýhodněné tedy nejsou invalidní, nýbrž představují specifickou skupinu osob se zdravotním postižením, jejichž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.

Dne 30. září 2022 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 a nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023. Obě nařízení vlády nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023 a přinesou od toho data pravidelné zvýšení důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích a zvýšení příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Pokud máme zaměstnance, který dosáhl důchodového věku, avšak nebyl mu přiznán starobní důchod z důvodu chybějící doby pojištění, je v pořádku, že za takového zaměstnance nenahlásíme kód D (důchod nebyl přiznán, není poživatelem důchod a není tedy státním pojištěncem), avšak nemusíme dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v souladu s § 3, odst. 8, písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.?

Na základě zákona o důchodovém pojištění se pro každý kalendářní rok mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením do 30. září předchozího kalendářního roku.

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné.

Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?

Klient nastoupil v roce 2017 do předčasného důchodu, dnes již má nárok na starobní důchod, naskytla se možnost a chce ještě pracovat, má nárok po odpracování dvou let o přepočet důchodu nebo se přepočet předčasných důchodců netýká?

Český daňový rezident pobírá pravidelnou měsíční penzi ze soukromého spořícího programu z Velké Británie (nejedná se o státní penzi, tzv. I. penzijní pilíř, tudíž nelze uplatnit osvobození dle § 4 odst. h). Lze ale u této penze použít osvobození např. dle § 4 odst. l), případně jiné? Nebo je nutné celou částku po přepočtu kurzem zdanit v § 10?

Angličan, český daňový rezident (celý rok trvalé bydliště v ČR) pobíral v roce 2021 jen důchody z Velké Británie. Pravidelně měsíčně dostává statní starobní penzi a ještě soukromou penzi v GBP ve dvou pravidelných měsíčních platbách. Dále požádal o výplatu další soukromé penze ve výši 25 %, kterou má naspořenou a v Anglii se jedná o příjem bez zdanění. V jaké výši bude zdanění v ČR u všech tří druhů penzí?