doplatek pojistného

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci probíhal soudní spor o doplatek platu zaměstnancům. Zaměstnavatel nyní řeší platební rozkazy, na kterých je uvedena částka doplatku, úroky a náklady řízení (soudní poplatky), které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům doplatit. Z doplatku a úroků je povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení. Je potřeba odvést též pojistné ze soudních poplatků?

Minimální mzda jako důležitý parametr zdravotního pojištění určuje v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část, a mimoto ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Jak má správně zaměstnavatel postupovat při řešení specifických situací, kterými jsou například trvání zaměstnání pouze jeden den v kalendářním měsíci, dovršení věku 26 let u zaměstnaného studenta, vykázaná neomluvená absence bez faktického výkonu práce nebo nástup osoby do funkce s tím, že první odměna bude zúčtována až za několik měsíců?

Máme zaměstnankyni, která má pracovní úvazek 4 hod./týden, mzdu má 15 000/měsíc. Má i jiné příjmy, co od ní potřebuji dodat, abych nemusela z její mzdy odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy?

S účinností od 1. ledna 2023 se zvyšuje minimální mzda na částku 17 300 Kč. Jaké jsou důsledky tohoto opatření pro oblast zdravotního pojištění?

K datu 1. ledna 2023 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám důležitých parametrů ovlivňujících výši odváděného pojistného.

V následujícím textu bychom chtěli upozornit zaměstnavatele na některé chyby, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného a plněním zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací.

Společně s dalšími pěti dávkami (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská) je dlouhodobé ošetřovné jednou z dávek českého systému nemocenského pojištění. Nárok na dlouhodobé ošetřovné mají osoby pečující o osobu blízkou od června 2018. Tato dávka umožňuje občanům zůstat doma a pečovat o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči rozhodl, že zdravotní stav osoby propuštěné z hospitalizace vyžaduje domácí celodenní péči. Dlouhodobé ošetřovné tak dává rodině možnost, jak se o člena rodiny postarat v situaci, kdy tento posléze bude třeba vyžadovat péči. Jednou z možností je následně uplatňovat příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn nastává od 1. ledna 2022. V tomto článku si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Jak správně zaúčtovat doplatek/přeplatek na SP a ZP u FO (za podnikatele), která vede účetnictví a je vůbec nutné doplatky do starého roku účtovat? Vím, že teoretický postup by měl být tento: otevřít starý rok a zaúčtovat (na základě vyhotovených přehledů) doplatek MD 526N/336. V praxi to však znamená to, že po zaúčtování případu a vyhotovení výkazů k DP musíme do DP znovu sahat a opravovat hospodářský výsledek. Je zde totiž ze strany FÚ kontrolní vazba DP (ř. 104 - VH) na výkaz zisků a ztrát (** VH před zdaněním). Pokud bychom do starého roku zaúčtovali pouze daň z příjmu, a doplatky na pojistném do roku, ve kterém byly spočteny, byla by to vyloženě chyba? Opravovat VH v DP a daňově neuznatelné náklady je velmi náročné. Dalo by se zde použít nějaké výjimky? 

Zejména v návaznosti na změny v souvisejících právních předpisech dochází od data 1. ledna 2020 ke změnám ve zdravotním pojištění.

Při placení pojistného musí zaměstnavatel vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka a pojistné pak nemusí být odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – například se jedná o osoby, za které současně platí pojistné stát.

Jestliže se na zaměstnance vztahuje povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem - plátcem pojistného odvedena alespoň částka pojistného odpovídající jeho minimální povinné výši.

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považuje...

Je logické, že důsledkem značné intenzity finančních toků v systému veřejného zdravotního pojištění je vznik pohledávek či závazků jak na straně subjektů povinovaných placením pojistného resp. záloh na pojistné, tak na straně zdravotních pojišťoven.

Dne 1. 1. 2016 nabyl účinnosti zákon o ukončení důchodového spoření. Tento zákon mimo jiné také upravuje možnost účastníků důchodového spoření doplatit si v roce 2017 pojistné na důchodové pojištění, a tím v budoucnu získat vyšší procentní výměru starobního důchodu.