bezpečnost osob, práce a činností

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 306 vytváří právní základ pro vydání pracovního řádu, který vydává zaměstnavatel. Jedná se o zvláštní vnitřní předpis zaměstnavatele, který nezakládá práva a nároky. Jde o normativní právní akt, upravující skupinu případů stejného druhu a neurčitého počtu, nejedná se o právní jednání. Pracovní řád je nutno rozlišovat od vnitřního předpisu, který zaměstnavatel může vydat podle § 305 ZP . Vnitřní předpis zakládá práva a nároky zaměstnanců (nikoliv povinnosti). Práva (nároky) v něm jednostranně stanovené zaměstnavatelem jsou vymahatelné a uplatnitelné u soudu, jako ostatní pracovněprávní nároky uvedené např. v zákoníku práce . Další rozdíl mezi oběma předpisy zaměstnavatele spočívá v tom, že pracovní řád nekontrolují orgány inspekce práce. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má značný význam, neboť může upravovat pravidla v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď, kterou by učinil ten, kdo ve skutečnosti není zaměstnavatelem, nemá právní účinky. Ve výpovědi použitý důvod nelze dodatečně měnit. V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.

Mezi významné výhody zaměstnavatelů, kteří nabízejí práci, je poskytování více pracovního volna nad zákoník práce . I zaměstnanci při výběru zaměstnání přihlížejí k těmto benefitům. Připomeňme si některé „nadzákonné“ formy pracovního volna, které jsou v poslední době aktuální a zaměstnavatelé je nabízejí a hlavně – poskytují. Je nepochybné, že širší okruh pracovního volna má vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neboť v důsledku delšího odpočinku mají zaměstnanci vyšší odolnost k nadměrným bezpečnostním rizikovým faktorům a schopnost předcházet pracovním úrazům.

Poskytování ochranných nápojů je jedním z opatření, které je zaměstnavatel povinen přijímat s ohledem na hodnocení rizik, výsledky jejich hodnocení a výsledky pravidelně prováděných kontrol BOZP. Příslušná právní úprava je zakotvena § 104 ZP , v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Ve vztahu k citovanému § 8 však není možné zapomínat ani na § 4a téhož nařízení, které řeší hygienické ztráty tekutin. Základem pro hodnocení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců je hodnocení expozic a zátěží faktorů pracovního prostředí s přihlédnutím k pracovním podmínkám. Na základě výsledků hodnocení rizik je pak, s ohledem na použitá technická či jiná opatření, třeba (po zjištění účinnosti a spolehlivosti těchto opatření) přijmout případná další opatření. Takovýto postup se vztahuje i na poskytování ochranných nápojů na pracovištích s pracovní zátěží teplem nebo chladem. O poskytování ochranných nápojů je zaměstnavatel povinen vést řádnou dokumentaci.

Smyslem tohoto příspěvku je například rozšířit okruh poznání školitelům, dále i odborně způsobilým osobám k zajišťování úkolů v prevenci rizik o informace, které souvisí s možným vznikem pracovních úrazů při chůzi na pracovištích. Dále i zdůraznit důslednost vyhodnocení rizik spojená s chůzí na pracovištích. Uvedu také i několik vybraných pracovních úrazů, které se k dané problematice vztahují, resp. se u zaměstnavatelů velmi často opakují, ale také upozorním i na možnou příčinu pracovních úrazů, které souvisí například s nadcházejícím zimním obdobím. Zaměřím-li se na odvětví, pak se jedná například o zpracovatelský průmysl, slévárenství, strojírenství, dále logistická centra a skladovací provozy, zemědělství, stavebnictví, ale i o řadu dalších odvětví. Jaká zranění převažují. Jedná se zejména o poranění kotníků, kolene, obličeje, hlavy, dále zlomeniny rukou a nohou, naražení žeber a ramene, poranění zad a páteře. Z celkového počtu evidovaných pracovních úrazů (cca 36.000/rok) vedené v informačním systému SÚIP, pak je podíl této oblasti cca 17%, což již není, dle mého názoru, zanedbatelný údaj.

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.

Kolektivní vyjednávání je speciální druh vyjednávání, je to proces, který probíhá mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi s cílem dojednat určitý soubor pravidel, které se budou uplatňovat v pracovněprávních vztazích u zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů. Kolektivní vyjednávání však nelze chápat pouze jako proces, kdy si zaměstnavatel se zástupci odborové organizace tzv. sedne za vyjednávací stůl, a budou jednat o obsahu kolektivní smlouvy. Bývá pravidlem, že koncem roku se uzavírají nové kolektivní smlouvy, a proto si připomeňme, jaké změny doznala právní úprava kolektivního vyjednávání v zákoníku práce při novele provedené zákonem č. 230/2024 Sb. s účinností 1. srpna 2024 a na co bychom si měli při uzavírání kolektivní smlouvy dát pozor.

K ochraně pracovníků proti pádu z výšky s použitím osobních ochranných pracovních prostředků, bývá často používán systém zachycení pádu. Ten, přestože se na první pohled zdá být nejjednodušší a nejvhodnější, ve skutečnosti přináší další rizika a jeho použitím jsou spojeny další náklady.

O jakých technických zařízeních hovoříme? V zásadě lisy na kov jsou tvářecí stroje, které jsou určeny k mechanickému zpracování různých polotovarů tlakem nebo tlakovým rázem a mohou být například mechanické, hydraulické. pneumatické, vřetenové, výstředníkové. Z pohledu bezpečnosti práce jsou obecně lisy na kov, pokud se například nevěnuje dostatečná pozornost oblasti bezpečnosti práce, lidskému zdraví velmi nebezpečné stroje, a mohou obsluze nebo i nepovolaným osobám způsobit velmi vážný pracovní úraz.

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací.

V článku „Nejasnosti kolem práce přesčas“ se zaměříme na práci přesčas, která – jak známo – klade zvýšené nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože stejně jako např. práce v noci a není zdraví prospěšná. Úprava pracovní doby a doby odpočinku má za cíl ochranu zdraví zaměstnanců před dlouhotrvajícím výkonem práce a také tvorbu nových pracovních míst. Ideovým východiskem předmětné úpravy právo státu omezit zaměstnance, a to i proti jeho vůli, ve výdělečné činnosti, resp. v rozsahu výdělečné činnosti. V historii lze vysledovat kontinuální omezování původně rozsáhlé volnosti zaměstnance disponovat se svou pracovní silou a průběžné snižování délky stanovené (obvyklé) týdenní pracovní doby. Důvody pro její snížení jsou přitom nejvíce politické, což lze prokázat základními milníky snižování její délky, kterými byly roky 1918, 1956, 1966 a 1967, 1991 a naposledy rok 2001. Klíčovým a rovněž racionálním důvodem pro omezování pracovní doby je také boj proti vysoké míře nezaměstnanosti. Omezená pracovní doba je rovněž vnímána jako významné sociální právo, které je garantováno přímo unijním právem.

Jelikož se v řadě společností neustále mění výrobní postupy a procesy, je velice pravděpodobné, že časem dojde také na změny strojních zařízení. Na rozdíl od změny výrobních postupů, nejsou změny strojních zařízení tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdá. V rámci změn je důležité rozlišit, zda se jedná o změnu podstatnou nebo nepodstatnou.

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. přinesla s účinností od 1. října 2023 a od 1. ledna 2024 zásadní změny do právní úpravy dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP) Poznatky z advokátní praxe upozorňují zejména na potřebu řešení otázek spojených s evidencí dohod, poskytováním příplatků k odměně, rozvrhu pracovní doby, určováním dovolené apod.

Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu je pro zaměstnavatele důležité proto, aby mohl na základě tohoto šetření přijmout opatření k zabránění opakování vzniku pracovního úrazu. Šetření příčin a okolností incidentu na pracovištích tak poskytuje zaměstnavatelům a pracovníkům příležitost identifikovat rizika v jejich činnostech a nedostatky v jejich programech bezpečnosti a ochrany zdraví. A co je nejdůležitější, umožňuje zaměstnavatelům a pracovníkům identifikovat a implementovat nápravná opatření nezbytná k prevenci budoucích incidentů. Cílem tohoto šetření by rovněž mělo být určení kořenových příčin incidentů a poučení se z nich.

Příspěvek navazuje na předcházejí prezentace pracovních úrazů u motorových manipulačních vozíků, zejména však reaguje na řadu dotazů, resp. na požadavky od školitelů motorových vozíků, kteří opět přivítají informace o pracovních úrazech v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků. Podstatou tohoto příspěvku je, mimo jiné, i poukázat na oblasti pracovních úrazů, ve kterých by měli být zaměstnavatelé, školitelé, dle mého názoru, více pozorní – důslednější. Pro informaci také i sděluji, že vývoj pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, a to za sledované období leden až červenec 2024 se liší od předcházejícího období tím, že evidujeme v informačním systému o pracovních úrazech SÚIP narůst u pracovních úrazů ostatních cca o 18 %. Uvádím dále tedy pouze vybrané příklady pracovních úrazů v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků.

Dne 31. července 2024 byla ve Sbírce zákonů publikována další novela zákoníku práce , v pořadí již sedmdesátá. Jde o zákon č. 230/2024 Sb. , kterým se mění zákoník práce , ve znění dalších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon nabyl účinnosti hned následující den, 1. srpna 2024 s výjimkou několika ustanovení, o nichž bude pojednáno dále.

Článek se věnuje problematice úpravy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V oblasti bezpečnosti práce, zejména v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, došlo v roce 2022 k významné a zásadní rekodifikaci právní úpravy, která se bezpochyby dotýká nejen odborné veřejnosti, ale i široké škály podnikatelů, kteří s těmito zařízeními manipulují. Dne 1. července 2022 nabyl účinnosti zákon č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v kontextu provozu vyhrazených technických zařízení, a to včetně změn souvisejících zákonů, jež jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a efektivity těchto operací. Tento zákon je dále doplněn a konkretizován několika prováděcími právními předpisy, jejichž novelizace je v současné době předmětem nařízení vlády č. 17/2024 Sb. , kterým se mění některá nařízení vlády na úseku bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Jen málo zaměstnavatelů i zaměstnanců má vědomosti o tom, že vedle odborových organizací mohou na pracovištích působit další subjekty zastupující zaměstnance. Jde o rady zaměstnanců (dále rady), podrobnosti jsou stanoveny v § 281 a násl. zákoníku práce (ZP ). Jde o volený orgán z řad zaměstnanců, který má nejméně tři a nejvýše 15 členů. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou být voleni zástupci v závislosti na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací. Je možné ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost práce určuje zaměstnavatel ve své působnosti po projednání s volební komisí.