bezpečnost osob, práce a činností

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací.

Jelikož se v řadě společností neustále mění výrobní postupy a procesy, je velice pravděpodobné, že časem dojde také na změny strojních zařízení. Na rozdíl od změny výrobních postupů, nejsou změny strojních zařízení tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdá. V rámci změn je důležité rozlišit, zda se jedná o změnu podstatnou nebo nepodstatnou.

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

O jakých technických zařízeních hovoříme? V zásadě lisy na kov jsou tvářecí stroje, které jsou určeny k mechanickému zpracování různých polotovarů tlakem nebo tlakovým rázem a mohou být například mechanické, hydraulické. pneumatické, vřetenové, výstředníkové. Z pohledu bezpečnosti práce jsou obecně lisy na kov, pokud se například nevěnuje dostatečná pozornost oblasti bezpečnosti práce, lidskému zdraví velmi nebezpečné stroje, a mohou obsluze nebo i nepovolaným osobám způsobit velmi vážný pracovní úraz.

V článku „Nejasnosti kolem práce přesčas“ se zaměříme na práci přesčas, která – jak známo – klade zvýšené nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože stejně jako např. práce v noci a není zdraví prospěšná. Úprava pracovní doby a doby odpočinku má za cíl ochranu zdraví zaměstnanců před dlouhotrvajícím výkonem práce a také tvorbu nových pracovních míst. Ideovým východiskem předmětné úpravy právo státu omezit zaměstnance, a to i proti jeho vůli, ve výdělečné činnosti, resp. v rozsahu výdělečné činnosti. V historii lze vysledovat kontinuální omezování původně rozsáhlé volnosti zaměstnance disponovat se svou pracovní silou a průběžné snižování délky stanovené (obvyklé) týdenní pracovní doby. Důvody pro její snížení jsou přitom nejvíce politické, což lze prokázat základními milníky snižování její délky, kterými byly roky 1918, 1956, 1966 a 1967, 1991 a naposledy rok 2001. Klíčovým a rovněž racionálním důvodem pro omezování pracovní doby je také boj proti vysoké míře nezaměstnanosti. Omezená pracovní doba je rovněž vnímána jako významné sociální právo, které je garantováno přímo unijním právem.

K ochraně pracovníků proti pádu z výšky s použitím osobních ochranných pracovních prostředků, bývá často používán systém zachycení pádu. Ten, přestože se na první pohled zdá být nejjednodušší a nejvhodnější, ve skutečnosti přináší další rizika a jeho použitím jsou spojeny další náklady.

Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu je pro zaměstnavatele důležité proto, aby mohl na základě tohoto šetření přijmout opatření k zabránění opakování vzniku pracovního úrazu. Šetření příčin a okolností incidentu na pracovištích tak poskytuje zaměstnavatelům a pracovníkům příležitost identifikovat rizika v jejich činnostech a nedostatky v jejich programech bezpečnosti a ochrany zdraví. A co je nejdůležitější, umožňuje zaměstnavatelům a pracovníkům identifikovat a implementovat nápravná opatření nezbytná k prevenci budoucích incidentů. Cílem tohoto šetření by rovněž mělo být určení kořenových příčin incidentů a poučení se z nich.

Příspěvek navazuje na předcházejí prezentace pracovních úrazů u motorových manipulačních vozíků, zejména však reaguje na řadu dotazů, resp. na požadavky od školitelů motorových vozíků, kteří opět přivítají informace o pracovních úrazech v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků. Podstatou tohoto příspěvku je, mimo jiné, i poukázat na oblasti pracovních úrazů, ve kterých by měli být zaměstnavatelé, školitelé, dle mého názoru, více pozorní – důslednější. Pro informaci také i sděluji, že vývoj pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, a to za sledované období leden až červenec 2024 se liší od předcházejícího období tím, že evidujeme v informačním systému o pracovních úrazech SÚIP narůst u pracovních úrazů ostatních cca o 18 %. Uvádím dále tedy pouze vybrané příklady pracovních úrazů v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků.

Článek se věnuje problematice úpravy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V oblasti bezpečnosti práce, zejména v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, došlo v roce 2022 k významné a zásadní rekodifikaci právní úpravy, která se bezpochyby dotýká nejen odborné veřejnosti, ale i široké škály podnikatelů, kteří s těmito zařízeními manipulují. Dne 1. července 2022 nabyl účinnosti zákon č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v kontextu provozu vyhrazených technických zařízení, a to včetně změn souvisejících zákonů, jež jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a efektivity těchto operací. Tento zákon je dále doplněn a konkretizován několika prováděcími právními předpisy, jejichž novelizace je v současné době předmětem nařízení vlády č. 17/2024 Sb. , kterým se mění některá nařízení vlády na úseku bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Dne 31. července 2024 byla ve Sbírce zákonů publikována další novela zákoníku práce , v pořadí již sedmdesátá. Jde o zákon č. 230/2024 Sb. , kterým se mění zákoník práce , ve znění dalších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon nabyl účinnosti hned následující den, 1. srpna 2024 s výjimkou několika ustanovení, o nichž bude pojednáno dále.

Jen málo zaměstnavatelů i zaměstnanců má vědomosti o tom, že vedle odborových organizací mohou na pracovištích působit další subjekty zastupující zaměstnance. Jde o rady zaměstnanců (dále rady), podrobnosti jsou stanoveny v § 281 a násl. zákoníku práce (ZP ). Jde o volený orgán z řad zaměstnanců, který má nejméně tři a nejvýše 15 členů. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou být voleni zástupci v závislosti na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací. Je možné ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost práce určuje zaměstnavatel ve své působnosti po projednání s volební komisí.

Pracovní prostředí v odvětí poskytování zdravotní péče, které lze považovat za ergonomicky vhodné, je takové prostředí, které vyhovuje vykonávané práci a pracovníkům. Může se jevit, že tato definice zní jednoduše, ale pro pracovní prostředí poskytovatelů zdravotní péče může být neuvěřitelně obtížné určit a sladit ergonomické potřeby zaměstnanců a omezení vyplývající z pracovních postupů a intervencí poskytovaných ve zdravotnickém prostředí. Jedná se zejména o omezený prostor, vysokou aktivitu a často použití objemných, těžkých a prostor zabírajících zařízení.

Lidé dělají chyby, je to v naší přirozenosti. Pochopením našich schopností a omezení a jejich uplatněním při návrhu pracoviště, systému nebo procesu je můžeme učinit bezpečnějšími. Lidský faktor je tak zapotřebí uplatnit při navrhování pracovišť, produktů a systémů tak, aby co nejlépe vyhovovaly lidem, kteří je používají. Vyhrazená technická zařízení představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a selhání člověka v této oblasti může mít fatální následky.

Kontrolní činnost orgánů inspekce práce a pracovní úrazovost v ČR u zdvihacích zařízení, dále vybrané charakteristické pracovní úrazy v souvislosti s provozem zdvihacích zařízení a informace k problematice bezpečnosti práce

V přechodných a závěrečných ustanoveních zákoníku práce je mimo jiné stanoveno, že za škodu, která vznikla dětem v mateřských školách, žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy; při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.

Dne 1. října 2023 (a částečně 1. ledna 2024) nabyl účinnosti zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy další novela zákoníku práce . Tento zákon povedl dosti zásadní změny v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dokonce k datu 1. ledna 2024 přiznal zaměstnancům vykonávajícím práci na základě těchto dohod (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti) i právo na dovolenou. To však nebylo vše. Další změny týkající se – již jen – dohody o provedení práce přinesl zákon č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon měl zavést s účinností od 1. 7. 2024 novou právní úpravu, která podstatným způsobem měla změnit podmínky účasti zaměstnanců konajících práci na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění a změnit zavedený systém odvodů pojistného z dohod o provedení práce známý z ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění.

Článek se věnuje objektivní odpovědnosti a možnosti vyvinění právnických a fyzických osob v případě, že jsou obviněny ze spáchání přestupku na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž i tato odpovědnost má své hranice.

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za náhradu škody není jednoduchou záležitostí. V personální a advokátní praxi se tyto otázky objevují velmi často při vzniku pracovního úrazu v důsledku nesplnění nebo neplnění pokynů zaměstnavatele nebo v důsledku opilosti zaměstnance. Posuzování těchto problémů a jejich řešení nebývá jednoduché. Podívejme se na některé z nich prostřednictvím soudních rozhodnutí.