Zaměstnanecké akcie z pohledu daně z příjmů fyzických osob

Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění (např. věc, službu nebo nabytí práva) nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. V ustanovení § 6 odst. 1 písmeno d) ZDP je za příjem ze závislé činnosti prohlášen i příjem plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou zaměstnanci příjmy ze závislé činnosti, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Poskytnutí akcií za zvýhodněnou cenu nebo bezúplatně je u zaměstnance zdanitelným příjmem plynoucím v souvislosti s výkonem závislé činnosti (tento příjem není od daně osvobozen). Pro účely zdanění se takové plnění ocení v souladu s § 6 odst. 3 ZDP podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, tj. cenou obvyklou. V případě poskytnutí akcií bezúplatně se jedná o příjem ve výši ceny obvyklé, a pokud byla akcie poskytnuta úplatně, pak příjmem je rozdíl mezi cenou obvyklou a zvýhodněnou nižší cenou, za kterou byla akcie zaměstnanci poskytnuta (viz část 2).

Příjem z držení akcií (dividenda) není příjmem v souvislosti se závislou činností a takové plnění je příjmem podle § 8 ZDP. Příjmy z prodeje (úplatného převodu) akcií v majetku zaměstnance jsou zdaňovány jako ostatní příjem podle § 10 ZDP.

1. Odměňování zaměstnanců prostřednictvím opcí na nákup cenných papírů

Pokud zaměstnavatel, popř. mateřská společnost zaměstnavatele (česká či zahraniční), poskytne zaměstnanci opční právo na nákup cenného papíru (např. veřejně obchodovatelných akcií zaměstnavatele či jeho mateřské společnosti) za garantovanou cenu po uplynutí určité stanovené doby, je nutné pro správné zdanění rozlišit, zda se jedná o tzv. převoditelnou opci nebo pouze o příslib. V případě převoditelné opce jde o příjem ze závislé činnosti v okamžiku jejího poskytnutí.

V případě bezúplatného poskytnutí práva opce (tj. pouze příslibu), které není samostatně převoditelné ani obchodovatelné, se v okamžiku jeho poskytnutí nejedná o zdanitelný příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti. Opce jsou obvykle zaměstnancům poskytovány formou příslibu a lze je realizovat v budoucnu (v určeném termínu) po splnění dalších podmínek. Není tedy jisté, že opce bude v budoucnu uplatněna a že zaměstnanec získá v příštím období nějaký příjem (např. že k datu uplatnění opce bude přislíbená realizační cena nabízených akcií skutečně nižší než cena tržní). Tento závěr je potvrzen v pokynu GFŘ D-22.

Zdanitelným příjmem je až majetkový prospěch v okamžiku uplatnění opčního práva. To je obvykle realizováno dvěma způsoby. Buď společnost přímo vyplatí rozdíl mezi tržní cenou akcií a přislíbenou (garantovanou) nižší opční cenou, zaměstnanec se tak nikdy nestane skutečným vlastníkem cenných papírů a pak je vyplacená částka zdanitelným příjmem podle § 6 ZDP. Nebo dojde k nabytí akcií, a to buď bezúplatně, nebo za zvýhodněnou, tj. nižší než tržní hodnotu (viz část 2). Tento příjem je klasifikován jako příjem vzniklý v souvislosti s výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písmeno d) ZDP.

2. Převod akcií zaměstnanci

Pokud se jedná o poskytnutí akcií zaměstnanci za zvýhodněnou cenu zaměstnavatelem v postavení plátce daně (§ 38c ZDP), pak se příjem stanoví jako rozdíl mezi obvyklou cenou akcií a sjednanou nižší kupní cenou. Tento příjem bude jako nepeněžní plnění v souvislosti s příjmem ze závislé činnosti zdaněn spolu s ostatními příjmy zaměstnance v okamžiku poskytnutí akcií.

Pokud jsou zaměstnavatelem poskytnuty akcie bezúplatně, pak bude cena obvyklá tohoto nepeněžního plnění zahrnuta do příjmů a bude z ní sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (předpokládáme částku vyšší než 2 500 Kč; pokud by se jednalo o nižší částku, pak by se srážela konečná srážková daň). V tomto případě tyto příjmy podléhají také povinným odvodům pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. To platí pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou českými daňovými rezidenty.

Pouze v případě poskytnutí akcie členu orgánu právnické osoby, který je daňovým nerezidentem České republiky [příjem dle § 22 odst. 1 písmeno g) bod 6. ZDP], bude z nepeněžního plnění sražena daň vybíraná zvláštní sazbou daně [podle § 36 odst. 1 písmeno a) ZDP]. V souvislosti s tímto příjmem a sraženou daní je plátce daně povinen:

• v okamžiku poskytnutí a sražení daně vybírané zvláštní sazbou daně oznámit výši příjmů a sražené daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí podle ustanovení § 38d odst. 3 ZDP (zde je v průběhu roku 2019 očekávána novela tohoto ustanovení zákona a s ním související aktualizace tiskopisu),
• sraženou daň uvést ve vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob, a také
• uvést je do "přehledu souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 ZDP". Tento tiskopis je povinnou přílohou tiskopisu "Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti" podle § 38j ZDP pro plátce daně, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona, tj. české daňové nerezidenty. Přehled obsahuje souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období v členění podle jednotlivých poplatníků (obvykle je označován jako příloha č. 2 vyúčtování).

Pokud zahraniční mateřská společnost (která v ČR nemá povinnosti plátce daně) poskytuje zaměstnancům české dceřiné společnosti akcie bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu, pak majetkový prospěch z tohoto titulu jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP má zaměstnanec povinnost zdanit prostřednictvím svého daňového přiznání v souladu s § 38g odst. 2 ZDP. Jde o plnění v souvislosti s výkonem závislé činnosti na území České republiky, tj. o příjem, který má zdroj v ČR a podléhá v ČR zdanění.

V případě, že zahraniční mateřská společnost tyto poskytnuté akcie (nebo rozdíl, o který byly akcie poskytnuty za zvýhodněnou cenu) "nepřefakturuje" do české dceřiné společnosti, pak tento příjem nepodléhá povinnému pojistnému. Pro sociální pojištění se jedná o příjem od třetí osoby, který nepodléhá v ČR povinnému pojistnému. Pro zdravotní pojištění se jedná o příjem od osoby, pro kterou není vykonávána závislá činnost ani nedochází k přeúčtování nákladů na zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec závislou činnost vykonává.

V § 38 ZDP je stanoveno, že u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, se pro daňové účely použije pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 ZDP. Pro rok 2018 jde o pokyn GFŘ-D-40. Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

3. Příjmy z držení nabytých cenných papírů

Příjmy plynoucí zaměstnanci z držených cenných papírů, např. podíly na zisku z účasti na obchodní společnosti, je-li podíl v nich představován cenným papírem, nejsou považovány za příjem ze závislé činnosti, nýbrž se jedná o příjmy dle § 8 ZDP. V praxi mezi tato plnění patří především peněžitá plnění akciových společností vyplácená akcionářům podle rozhodnutí valné hromady (dividendy).

Podíly na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, vyplácené daňovými rezidenty ČR, podléhají srážkové dani vybírané zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 ZDP. Příjmy takto zdaněné u zdroje již nevstupují do daňového přiznání.

Podíly na zisku plynoucí zaměstnanci ze zdrojů v zahraničí se zahrnují v daňovém přiznání mezi příjmy podle § 8 ZDP. V případě dividend ze smluvního státu se uplatní ustanovení o zamezení dvojímu zdanění podle uzavřené smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

4. Příjmy z převodu nabytých cenných papírů

V případě prodeje cenných papírů (ať nabytých od zaměstnavatele přímo, nebo realizací opčního práva, při kterém byl příjem v okamžiku nabytí cenného papíru zdaněn jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP) je tento příjem nutné považovat za příjem dle § 10 odst. 1 písmeno b) ZDP. Pokud nebude tento příjem z prodeje cenných papírů osvobozen od daně z příjmů buď podle

• § 4 odst. 1 písmeno w) ZDP, tedy pokud úhrn příjmů z úplatného převodu cenných papírů a příjmů z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu nepřesáhne u poplatníka ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, nebo podle
• § 4 odst. 1 písm. x) ZDP, tedy pokud přesáhla doba mezi nabytím cenného papíru a úplatným převodem dobu 3 let,

pak je povinnost uvést do daňového přiznání tyto příjmy v rámci dílčího základu daně v § 10 ZDP. Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Příjmem je realizovaná prodejní cena akcií. Do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny. Výdajem je cena pořízení akcie (ta odpovídá realizační ceně opce). Zaměstnanec si jako další výdaj může uplatnit rovněž výdaje související s uskutečněním úplatného převodu akcií (např. poplatek obchodníkovi s cennými papíry).

Příklad zdanění příjmů v rámci životního cyklu akcie

Zaměstnanec české dceřiné společnosti získal od zahraniční mateřské společnosti v roce 2015 právo opce na nákup akcií za zvýhodněnou cenu. V roce 2015 se jednalo pouze o příslib mateřské společnosti, že v roce 2018 za stanovených podmínek prodá zaměstnanci stanovené množství akcií za dohodnutou cenu. V roce 2015 se tedy nejednalo o žádný příjem ze závislé činnosti na straně zaměstnance.

Toto právo v únoru 2018 realizoval (související náklady nebyly zahraniční mateřskou společností přefakturovány do české dceřiné společnosti a zaměstnanec byl/je účasten českého systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění).

Pro přepočet USD na Kč je použit kurz 21,78 Kč/1 USD podle pokynu GFŘ-D-40.

• Zaměstnanec nakoupil 50 akcií za cenu 1 200 USD na akcii (celkem za částku 1 306 800 Kč).
• Hodnota jedné akcie na burze v tento den byla 3 200 USD/akcii (celkem za akcie 3 484 800 Kč).
• Příjmem podle § 6 ZDP, který musí zaměstnanec připočíst k příjmům ze zaměstnání v rámci svého daňového přiznání, je rozdíl mezi cenou zvýhodněnou, za kterou zaměstnanec akcie koupil, a tržní cenou (tj. cena obvyklá), tj. 2 178 000 Kč.
• V červnu 2018 mu, jako vlastníkovi akcií, byly na jeho účet připsány dividendy ve výši 312 000 Kč. Tento příjem je příjmem podle § 8 ZDP, ke kterému nelze uplatnit žádné výdaje. Protože se však jedná o příjem z USA, pak je možné uplatnit metodu prostého zápočtu, ovšem pouze za předpokladu, že zaměstnanec bude mít potvrzení zahraničního správce daně o zaplacené zahraniční dani. Zamezení dvojího zdanění bude možné aplikovat pouze do výše umožněné příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi ČR a USA (tj. do výše 15 %, a to i tehdy, pokud byla sražena zahraniční daň vyšší).
• V prosinci 2018 všechny akcie prodal za cenu 3 100 USD/akcii (tj. za 3 375 900 Kč). Příjem z prodeje akcií není od daně osvobozen, protože úhrn příjmů z jejich prodeje přesáhl částku 100 000 Kč a zároveň doba mezi nabytím a úplatným převodem nepřesáhla dobu 3 let. Proto má povinnost uvést tento příjem v daňovém přiznání za rok 2018, a to jako příjem dle § 10 odst. 1 písmeno b) bod 1. ZDP. Dílčím základem daně dle § 10 ZDP je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Dosažený příjem z prodeje (3 375 900 Kč) se při výpočtu základu daně sníží o částku, kterou za akcie uhradil (1 306 800 Kč), a dále o hodnotu již zdaněného nepeněžního příjmu v souvislosti s nabytím akcií (2 178 000 Kč). Vzhledem k tomu, že příjem z prodeje akcií je nižší než jejich hodnota v době nabytí zaměstnancem (uhrazená + již zdaněná v § 6, a proto snižující příjem), k rozdílu se nepřihlíží (viz § 10 odst. 4 ZDP). Dílčím základem daně dle § 10 ZDP tedy bude 0 Kč.

Rekapitulace příjmů plynoucích na základě zvýhodněné koupě akcií, dividend a prodeje akcií v daňovém přiznání zaměstnance za zdaňovací období roku 2018:

• § 6 rozdíl mezi kupní a tržní cenou: 2 178 000 Kč (bez navýšení na "superhrubou" mzdu),
• § 8 příjem v podobě dividend: 312 000 Kč (nutno uvést "hrubý" příjem),
• § 10 základ daně: 0 Kč (prodej 3 375 900 Kč minus již zdaněná částka 2 178 000 Kč a jako výdaj uplatněná skutečná kupní cena 1 306 800 Kč).

Dílčí základ daně v § 10 je tedy 0 Kč.

5. Vyplacení podílu na zisku zaměstnancům

Od roku 2014 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, umožnil vyplácení podílu na zisku nejen osobám s majetkovou účastí na společnosti, ale také jiným osobám. V případě vyplácení podílu na zisku osobě, která není zaměstnancem ve smyslu § 6 ZDP, se jedná o příjem podléhající srážkové dani vybírané zvláštní sazbou podle § 36 ZDP. Pokud je však podíl na zisku vyplacen zaměstnanci (ve smyslu zákona o daních z příjmů) bez majetkové účasti na společnosti, pak jde o příjem podle § 6 odst. 1 písmeno d) ZDP v souvislosti s výkonem činnosti. Tento příjem bude stejně jako poskytnutí akcií v případě zaměstnance, ať daňového rezidenta, či nerezidenta, podléhat povinnosti srazit zálohu na daň ze závislé činnosti včetně povinnosti zahrnout tento příjem do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pouze v případě daňového nerezidenta člena orgánu právnické osoby bude tento příjem podléhat dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

Daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 38d odst. 1 ZDP sráží plátce daně při výplatě, poukázání či připsání ve prospěch společníka. U příjmů plynoucích z podílů na zisku je však plátce daně povinen srazit daň podle § 38d odst. 2 ZDP při výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.

Tento způsob odměňování zaměstnanců není daňově výhodný. Na straně společnosti dochází ke zdanění zisku 19 % a na straně zaměstnance pak ke zdanění příjmu navýšeného o povinné pojistné zaměstnavatele. Tento příjem také podléhá odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Doporučené zdroje:

Stanoviska k zaměstnaneckým akciím a opčním plánům ze zápisů z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR

• 828/27.06.01 Odměňování zaměstnanců prostřednictvím opcí na nákup cenných papírů či poskytování cenných papírů za cenu nižší než obvyklou,
• 837/28.02.01 Účetní a daňové aspekty akcií získávaných zaměstnanci,
• 854/06.12.00 Odměňování zaměstnanců prostřednictvím opcí na nákup cenných papírů či poskytování cenných papírů za cenu nižší než obvyklou,
• 904/05.01.00 Odměňování pracovníků prostřednictvím opcí.

Pokyny a sdělení

• Pokyn GFŘ-D-22 k § 6 odst. 3 ZDP
• Pokyn GFŘ D-40 ze dne 17. 1. 2019 Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2018 podle § 38 ZDP
• Sdělení MZV č. 32/1994 Sb., o podepsání smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku (Čl. 24)

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
• zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (§ 3)
• zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 3-7)
• zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (§ 146)