(sledované období: 4. 9. 2018 - 8. 10. 2018)
Vyhlášené předpisy
Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 213/2018 Sb. dne 27. 9. 2018
Vláda stanovila svým nařízením parametry, ze kterých se bude vycházet při výpočtu důchodů v roce 2019. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2017 vzrostl na 30 156 Kč. Přepočítací koeficient pro jeho úpravu za rok 2017 činí 1,0843. První redukční hranice pro stanovení výpočtového základu bude v roce 2019 činit 14 388 Kč, druhá redukční hranice poté 130 796 Kč.
Nový limit maximálního možného vyměřovacího základu pro placení pojistného v roce 2019 činí 1 569 552 Kč (v letošním roce činí 1 438 992 Kč).
Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu vzroste v roce 2019 na 3 270 Kč (zvýšení o 570 Kč). Vedle toho dojde také ke zvýšení procentní výměry důchodů, a to o 3,4 %.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení dodatku ke kolektivním smlouvám vyššího stupně - energetický a chemický průmysl
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 215/2018 Sb. dne 27. 9. 2018
Nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2019
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 212/2018 Sb. dne 27. 9. 2018
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zrušení karenční doby)
Sněmovní tisk: 109
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Druhým čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky již prošel návrh novely zákoníku práce, kterým se ruší institut „karenční doby“, tedy prvních tří dní, kdy se zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje náhrada mzdy. Proplácení náhrady mzdy od počátku dočasné pracovní neschopnosti má podle předkladatelů návrhu napravit sociální situaci zejména u zaměstnanců s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých (zejména matek samoživitelek či invalidů).
Zrušení „karenční doby“ má dále vést k zamezení „přecházení“ krátkodobých nemocí bez návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti, což velmi často vede nejen k šíření nemocí mezi ostatní spoluzaměstnance, ale mnohdy i k následným závažnějším onemocněním v důsledku neléčení původního onemocnění.
O dalším postupu této novely vás budeme informovat v některém z dalších vydání.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 132
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
Sněmovní tisk: 138
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 167
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Sněmovní tisk: 203
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (odložení zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 204
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 31. 12. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve sbírce zákonů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 263
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)
Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205 o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost
Sněmovní tisk: 277
Vláda předložila Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky informaci o novém Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205. Toto Doporučení bylo sjednáno s cílem reagovat na různé přírodní katastrofy či jiné krize, které souvisí s pracovními či sociálními podmínkami dotčených pracovníků a poskytuje členským státům Mezinárodní organizace práce vodítka pro podporu plné a produktivní zaměstnanosti na základě důstojné práce. Doporučení vychází z toho, že dobře fungující společnost umožňující důstojný život obyvatel je soudržnější a odolnější vůči potenciálním konfliktům a krizím přeshraničním i vnitrostátním.
Doporučení mimo jiné klade důraz na vzdělávání zaměstnanců, rovnost žen a mužů, sociální ochranu zaměstnanců zejména v krizových situacích, sociální dialog či migraci pracovníků.
Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhé doporučení, není nutné tyto požadavky přímo transponovat do právního řádu České republiky. Vláda však svým usnesením sdělila, že jednotlivé resorty budou k zásadám obsaženým v tomto Doporučení v rámci svých působností přihlížet.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Sněmovní tisk: 297
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 13. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 298
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Připravovaná novela se snaží o flexibilnější systém veřejné podpory vytváření nových pracovních míst, o zlepšení dostupnosti investičních pobídek pro malé a střední podniky a vyšší specializaci na projekty s vyšší přidanou hodnotou.
Chystaný návrh zákona rovněž reaguje na současnou situaci na trhu práce, kdy jsou příjemci investičních pobídek nuceni zaměstnávat i kvalifikačně neodpovídající zaměstnance, což snižuje efektivitu prováděné činnosti, případně přeplácet kvalifikované zaměstnance konkurenčních společností. Přestože tato činnost vede k pozitivnímu zvyšování mezd a zlepšování životní úrovně zaměstnanců, není-li doprovázena vyšší produktivitou práce, nebudou schopny společnosti tento trend dlouhodobě ustát. U výrobních projektů by měl být podle návrhu zcela odstraněn požadavek na tvorbu nových pracovních míst.
Připravovaná novela současně upřesňuje, že nárůstem počtu pracovních míst se rozumí pouze nové pracovní místo v provozovně, kde se podpořená investice realizuje, a nikoli v celé společnosti, pod kterou tato provozovna spadá. Nová pracovní místa bude možné nově obsadit zaměstnanci se zkrácenými úvazky(které se dle své délky do nových pracovních míst započítávají příslušným zlomkem) i rezidenty dlouhodobě pobývajícími v Evropské unii.
Změny se dotknou i hmotné podpory pracovních míst: hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců ve výši 25 % nákladů na rekvalifikaci a školení bude(s výjimkou hlavního města Prahy) rozšířena na všechny regiony. Totéž se týká hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, a to ve výši 200 Kč na jedno místo.
Investiční pobídky bude dle navrhované úpravy nově snazší provázat s aktuální hospodářskou situací, neboť parametry pro jednotlivé investice budou blíže konkretizovány až prostřednictvím prováděcího předpisu.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o úpravě podmínek pro uplatnění dlužných mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
V předchozím vydání jsme Vás informovali o navrhovaném navýšení minimální mzdy o 1 500 Kč (tedy z 12 200 Kč na 13 700 Kč) a s ní souvisejícími navýšeními úrovní nejnižších zaručených mezd od 1. 1. 2019. S ohledem na dosavadní spor mezi členy vlády a na dosavadní jednání tripartity lze však očekávat, že tato výše se ještě bude měnit.
O tom, zda vláda najde nějaký kompromis a o dalším postupu vývoje minimální mzdy vás budeme v budoucnu informovat.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Návrh vyhlášky o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Na základě zmocnění v § 189 odst. 4 zákoníku práce připravilo Ministerstvo financí vyhlášku, kterou stanoví novou výši základních sazeb zahraničního stravného pro následující kalendářní rok. Změna se prozatím navrhuje pouze pro 9 zemí, a to konkrétně pro Argentinu, Kubu, Mauretánii, Myanmar, Nizozemsko, Polsko, Saudskou Arábii, Senegal a Sýrii. V těchto zemích dostanou vyslaní zaměstnanci základní zahraniční stravné vyšší než doposud (řádově o 5 EUR/USD).
Výše stravného při zahraničních pracovních cestách zůstane v naprosté většině zemí na dosavadní úrovni. Například v Německu a Rakousku činí denní sazba stravného i nadále 45 Euro či na Slovensku a v Maďarsku 35 Euro.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona o státní sociální podpoře, která má přinést některé změny týkající se rodičovského příspěvku. Nejpodstatnější novinku představuje navýšení rodičovského příspěvku při péči o jedno nejmladší dítě v rodině z 220 000 Kč na 260 000 Kč a u dvou a více dětí narozených současně na 1,5násobek částky 260 000 Kč (tzn. na 390 000 Kč).
Návrh počítá i s rodiči, kteří před účinností této novely již dočerpali původní částku rodičovského příspěvku (v současné době 220 000 Kč, 330 000 Kč u vícerčat), avšak v době účinnosti této novely jejich dítě nedovršilo 4 let věku. Ti by mohli podat novou žádost a dočerpat zbývající rozdíl mezi původní částkou a nově navýšenou.
Návrh dále ruší sledování docházky dítěte mladšího dvou let do předškolního zařízení, kdy tyto mohou pobývat v předškolním zařízení maximálně po dobu 46 hodin v kalendářním měsíci, což by mělo rodičům umožnit lépe slaďovat pracovní a rodinný život.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dále navrhuje započítávání rodičovského příspěvku do rozhodného příjmu pro všechny testované dávky státní sociální podpory, doplnění náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti do výčtu příjmů zakládajících nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě, zpřesnění dokládání denních vyměřovacích základů obou rodičů, čímž by mělo dojít ke zvýšení variability volby rodičů ve výši, případně délce čerpání rodičovského příspěvku.
Návrh zákona o lobbování
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
O tomto návrhu (v podobě věcného záměru) jsme se blíže rozepsali již v předchozím vydání časopisu Práce a mzda č. 1/2018. V České republice dosud nejsou pro lobbování nastavena žádná pravidla, a proto je tento pojem veřejností vnímán spíše negativně. Připravovaný zákon se snaží od tohoto negativního vnímání lobbovací činnosti oprostit a zavést jasné a transparentní procesy ve vztahu k lobbistické činnosti.
Připravovaný zákon by měl nově zřídit veřejný registr lobbistů. V tomto registru přitom budou zejména ukládány zprávy lobbistů i lobbovaných o jejich vzájemných kontaktech, včetně přesného vymezení, kterých věcí v návrhu předpisu (tedy včetně předpisů pracovněprávních) se lobbování týkalo. Toto opatření by mělo přispět k větší informovanosti veřejnosti a postupné proměně veřejného mínění ve vztahu k zákonným způsobem provozovanému lobbování.
Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Připravovaný návrh zákona je snahou o moderní zákonnou úpravu ve věci problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na rozdíl od stávajících právních předpisů by chystaný zákon měl lépe odpovídat vývoji nových technologií.
Návrh zákona přináší definici vyhrazených technických zařízení, vymezuje ta, která vzhledem k možnému ohrožení života a zdraví vyžadují zvýšenou pozornost státu, a přichází s jejich obecným dělením na zařízení zdvihací, elektrická, plynová a tlaková. Stanovuje rovněž pravidla pro odbornou způsobilost osob pro tyto oblasti, a to včetně jejich evidence. Dosavadní právní úprava řešící odbornou způsobilost k výkonu činností na vyhrazených technických zařízeních je totiž podle předkladatelů zastaralá a neodpovídá prakticky potřebným oborům.
Nad rámec současných kontrolních mechanismů by měla být nově zavedena možnost provádět kontroly v oblasti v případě vzniku havárií, při nichž došlo k vážnému ohrožení života a zdraví lidí, případně ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 mil. Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení. Tato kontrolní pravomoc bude provázána s povinností provozovatele technického zařízení tuto událost nahlásit místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, a to bez zbytečného odkladu.
Orgán inspekce práce bude moci provozovatele vyzvat, aby událost, kterou má povinnost ohlásit, nechal z bezpečnostně technického hlediska na své náklady posoudit autorizovanou právnickou osobou-znalcem a výsledek tohoto posouzení pak orgánu předložil.
V neposlední řadě obsahuje připravovaný zákon potřebné a jednoznačné rozdělení kompetencí mezi kontrolními a dozorovými orgány, tedy Státním úřadem inspekce práce a Technickou inspekcí České republiky, či povinnost zveřejňování údajů o odborně způsobilých osobách.
Chystaný návrh zákona by tak měl být významným přínosem na poli bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž o jeho dalším vývoji vás budeme informovat v některém z příštích vydání.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a některá další nařízení vlády
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí má od 1. ledna 2019 zvýšit platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 %, s výjimkou pedagogických pracovníků, u nichž se navrhuje zvýšení nejméně o 10 %s tím, že se zavádí nový 5. platový stupeň (do 23 let praxe), čímž se celkový počet platových stupňů zvýší na osm.
Další změnou je zvýšení stupnice platových tarifů pro lékaře a zubní lékaře, u nichž se navrhuje na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví nerovnoměrné zvýšení, a to od 11. do 13. platové třídy o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %.
S ohledem jak na navrhované zvýšení platových tarifů, tak i na jejich zvyšování v minulých letech, se zároveň navrhuje zvýšit spodní hranici rozpětí příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku o 25 %.
Návrh nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Cílem navrhovaného nařízení vlády je reagovat na připravovanou novelu zákona o státní službě (sněmovní tisk č. 132), jež obsahuje mj. změny systému služebního hodnocení státních zaměstnanců, a stanovit bližší pravidla pro služební hodnocení. Mezi tyto změny patří i redukce hodnocených oblastí z dosavadních čtyř na tři a zvýšení počtu možných závěrů služebního hodnocení ze čtyř na pět.
Návrh nařízení v návaznosti na výše uvedené upravuje podíl hodnocených oblastí na výsledku služebního hodnocení, bodové hranice výsledků výpočtů k jednotlivým slovním vyjádřením či horní hranice osobního příplatku pro jednotlivé výsledky služebního hodnocení.
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálním podnikání
Stav projednávání: vláda
Mezinárodní smlouvy
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Japonska o vízech k pracovní dovolené
Sněmovní tisk: 44
Stav projednávání: Prezident podepsal
Předpokládaná účinnost: 1. 11. 2018
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení
Sněmovní tisk: 165
Stav projednávání: 1. čtení
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: 1. čtení
Úřad práce ČR
Dle své tiskové zprávy ze dne 24. 9. 2018 přistoupil Úřad práce k rozsáhlým kontrolám uchazečů o zaměstnání, kteří na základě potvrzení lékaře o dočasné neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu nemusí plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání.Ke konci srpna 2018 se totiž jednalo o cca 10 procent uchazečů.
V průběhu od ledna do srpna 2018 proto Úřad práce provedl celkem 4 019 kontrol, na jejichž základě ze své evidence vyřadil 317 osob, které nebyly doma a neprokázaly důvod své nepřítomnosti. Podle posledních dostupných údajů činí náklady na jednoho nezaměstnaného 17 250 Kč měsíčně. V případě 317 sankčně vyřazených z důvodu nedodržení režimu dočasné neschopnosti, zpravidla na dobu tří měsíců, tak činí celková úspora od počátku letošního roku minimálně 6,5 mil. Kč.
Úřad práce v této souvislosti upozorňuje, že účelem existence institutu uchazeče o zaměstnání je především zprostředkování nového zaměstnání, a nikoli poskytování podpory v nezaměstnanosti.
Celý text tiskové zprávy Úřadu práce naleznete na adrese http://portal.mpsv.cz/upcrv sekci Pro média - Tiskové zprávy (Září).