(sledované období: 9. 6. 2016 - 15. 8. 2016)
Vyhlášené předpisy
Vyhláška, kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí
Vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 238/2016 Sb. dne 27. 7. 2016
Účinnost: 27. 7. 2016
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů
Vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 225/2016 Sb. dne 21. 7. 2016
Účinnost: 21. 7. 2016
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 224/2016 Sb. dne 21. 7. 2016
Účinnost: 21. 7. 2016
Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 223/2016 Sb. dne 20. 7. 2016
Účinnost: 1. 10. 2016
Po téměř dvou letech strávených v legislativním procesu byl v průběhu července schválen a následně ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon, který zakazuje maloobchodu i velkoobchodu prodávat zboží ve dnech vyjmenovaných státních a ostatních svátků, a to s účinností od 1. 10. 2016.
Senátní návrh zákona nejprve počítal se zákazem prodeje v celkem sedmi dnech (1. leden, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen, 25. prosinec a 26. prosinec) a s částečným omezením prodeje v jednom dni (24. prosinec od 12 do 24 hodin). Poslanci následně při projednávání pět státních svátků z návrhu odstranili, takže zbyly pouze Vánoce a Nový rok. Senát ale všechny původně vyjmenované svátky do návrhu vrátil a návrh odeslal zpět do Poslanecké sněmovny, která napodruhé předpis schválila bez dalších změn.
Obsahově jde o velmi strohý předpis, k němuž je připojena stejně strohá důvodová zpráva.
Vedle vyjmenovaných svátků, během nichž je prodej v maloobchodě i velkoobchodě zakázán nebo omezen (výběr výše uvedených 8 ze 13 státních a ostatních svátků není nijak blíže vysvětlen) dále zákon uvádí výjimky, na něž se zákaz vztahovat nebude. V prodeji by tak neměly být omezeny následující entity:
- prodejny s prodejní plochou do 200 m2,
- čerpací stanice s palivy a mazivy,
- lékárny,
- prodejny na letištích a autobusových a vlakových nádražích,
- prodejny ve zdravotnických zařízeních.
Souhrnná výjimka poté platí ještě na veškerý prodej v maloobchodě i velkoobchodě v době stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Naopak, výslovně poté zákon zakazuje prodej v uvedených svátcích v zastavárnách, provozovnách s prodejem použitého zboží a sběrnách a výkupnách odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní plochy.
Z dostupných materiálů bohužel nevyplývají žádné další podrobnosti - např. ohledně velkých obchodních domů s potravinami, jejichž součástí (ve smyslu stejné budovy) jsou i částečně samostatné prodejny specializovaných produktů (např. stánek s vínem nebo samostatná jídelna). Při definování maloobchodu a velkoobchodu odkazuje nový předpis pouze na volnou živnost „Velkoobchod a maloobchod“ uvedenou v Příloze 4 živnostenského zákona. Na základě výše uvedeného tedy předpokládáme, že pokud samostatné prodejny do 200 m2 (které jsou pod jednou střechou např. s velkými supermarkety) budou podnikat na základě samostatného živnostenského oprávnění, zákaz se na ně vztahovat nebude.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 217/2016 Sb. dne 15. 7. 2016
Účinnost: 30. 7. 2016
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 213/2016 Sb. dne 11. 7. 2016
Účinnost: 1. 10. 2016
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 212/2016 Sb. dne 11. 7. 2016
Účinnost: 1. 8. 2016
Zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 183/2016 Sb. dne 13. 6. 2016
Účinnost: 1. 12. 2016
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 182/2016 Sb. dne 9. 6. 2016
Účinnost: 9. 6. 2016
Nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 181/2016 Sb. dne 9. 6. 2016
Účinnost: 1. 1. 2017
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 379
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 5. 1. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - návrh zákona vrácen k opakování 2. čtení Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2015
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zrušení karenční doby)
Sněmovní tisk: 393
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 23. 1. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení, podány pozměňovací návrhy Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního roku následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Sněmovní tisk: 592
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 4. 9. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony (zaměstnávání mladistvých)
Sněmovní tisk: 642
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 3. 11. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zrušení maximálního vyměřovacího základu) Sněmovní tisk: 392
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 23. 1. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 535
Předkladatel: poslankyně Markéta Adamová (předložila PS dne 2. 7. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (zrušení institutu přísedících v občanskoprávních řízeních)
Sněmovní tisk: 599
Předkladatel: poslanec Martin Plíšek (předložil PS dne 17. 9. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy (transpoziční novela)
Sněmovní tisk: 688
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 23. 12. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 5. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů
Sněmovní tisk: 700
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 20. 1. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (vyměřovací základ pro státní pojištěnce)
Sněmovní tisk: 721
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 17. 2. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení (nesouhlas vlády)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (změny redukčních hranic pro výpočet PPM)
Sněmovní tisk: 730
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 29. 2. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (karenční doba)
Sněmovní tisk: 744
Předkladatel: Senát (předložil PS dne 22. 3. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 783
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 19. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 2. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon o státní službě
Sněmovní tisk: 798
Předkladatel: Senát (předložil PS dne 28. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh na vydání zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů
Sněmovní tisk: 799
Předkladatel: poslanec Andrej Babiš (předložil PS dne 29. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (otcovská poporodní péče) Sněmovní tisk: 821
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 27. 5. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona o evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a o změně zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (transpoziční novela)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (posudková péče a pracovnělékařské služby)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (agenturní zaměstnávání)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. den po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (transpoziční novela - přeshraniční vysílání zaměstnanců)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (valorizace pojistného placeného státem) Stav projednávání: vláda Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (koncepční novela)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 4. 2017
V minulém vydání PaM (č. 7-8/2016) jsme přislíbili detailnější popis připravované obsáhlé novely zákoníku práce. Ačkoli předpis stále čeká na projednání vládou a následné odeslání do Poslanecké sněmovny, přinášíme níže shrnutí těch nejdůležitějších změn, na které by zaměstnavatelé neměli zapomínat při přípravě rozpočtů na příští rok. Připravovaná novela se zabývá zejména (nikoli však výlučně) následujícími oblastmi.
Vrcholoví řídící zaměstnanci
Zcela novou kategorií zaměstnanců budou vrcholoví řídící zaměstnanci. Jedná se o vedoucí zaměstnance, kteří jsou v přímé řídící působnosti zaměstnavatele (statutárního orgánu) nebo přímo podřízeni těmto zaměstnancům. Zároveň však musí být jejich mzda sjednaná a dosahovat alespoň výše 75 000 Kč měsíčně. Pracovní doba těchto zaměstnanců se bude řídit odlišnými pravidly.
Informace zaměstnance o pracovní době
Zpřesňuje se obsah informace zaměstnavatele o pracovní době podle § 37 zákoníku práce. Nově bude muset být její součástí údaj o stanovené týdenní pracovní době a způsobu jejího rozvržení.
Výkon jiné práce
Novela zcela ruší doposud užívaný institut převedení na jinou práci a nahrazuje ho pojmem výkon jiné práce. Nejedná se však pouze o změnu v názvosloví, ale o komplexní změnu tohoto institutu - výkon jiné práce bude nově nastaven jako nabídková povinnost ze strany zaměstnavatele. V uvedených případech bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci nabídnout jinou vhodnou práci, a to - stejně jako v současnosti - vhodnou vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. O této změně bude pak muset být sjednána dohoda o změně pracovní smlouvy.
Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nenabídne jinou vhodnou práci anebo ji pro něho nebude mít, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele, a bude tedy muset po dobu jejího trvání zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Jestliže zaměstnanec nabízenou práci odmítne, bude se naopak jednat o překážku v práci na straně zaměstnance. Jeho nepřítomnost v práci bude omluvena, ale zaměstnavatel mu nebude muset poskytovat žádnou náhradu mzdy.
Výpověď v souvislosti s přechodem
Budou přesněji upraveny podmínky a doba skončení pracovního poměru v případě výpovědi ze strany zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností. Nově bude moci zaměstnanec dát výpověď z důvodu přechodu pouze do 15 dní ode dne, kdy byl informován o přechodu práv a povinností. Nebude-li zaměstnanec o přechodu informován, bude moci dát výpověď do 2 měsíců ode dne, kdy k přechodu došlo. Výpovědní doba v tomto případě bude činit 15 dní.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Velká popularita tzv. dohod na úkor pracovních poměrů a jejich časté zneužívání vede ke snahám zpřísnit benevolentní pravidla pro jejich užívání. Novela mění pravidla pro dohody hned ve 3 oblastech:
- Minimální a zaučená mzda
Zaměstnanci konající práci na základě dohod (tzv. „dohodáři“) budou muset nově dostávat odměnu alespoň ve výši zaručené mzdy.
- Pracovní doba a její evidence
Na dohodáře se nově budou uplatňovat i některá pravidla týkající se pracovní doby - např. povinnost dodržovat maximální délku práce mladistvých, poskytovat jim přestávky, nepřetržité odpočinky a evidovat dobu práce.
- Délka vyrovnávacího období
Maximální možný rozsah práce na DPČ bude nutné sledovat v období nejdéle 26 týdnů. Pouze kolektivní smlouva bude moci stanovit 52 týdnů.
Rozvrh pracovní doby
Novela omezuje sjednání kratší doby na seznámení se s rozvrhem pracovní doby na nejméně 2 dny.
Konto pracovní doby
Dochází k přiblížení konta pracovní doby k ostatním způsobům rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci přidělovat práci podle rozvrhu pracovní doby. Pokud tak neučiní, bude se jednat o překážku v práci na jeho straně. Práci mimo rozvrh směn bude nově možné zaměstnanci nařídit nebo se zaměstnancem sjednat pouze v rozsahu a za podmínek pro práci přesčas. Další omezení v možnosti přidělovat práci spočívá ve vymezení dnů klidu ve větším rozsahu a zpřesňuje se taktéž ustanovení ohledně tzv. stálé mzdy, která je zaměstnanci v kontu pracovní doby vyplácena.
Nepřetržitý denní odpočinek
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami bude nahrazen pojmem nepřetržitý denní odpočinek, který bude muset být poskytnut vždy v cyklu 24 hodin po sobě jdoucích.
Pohotovost a pružná pracovní doba
Vzhledem k tomu, že si zaměstnanec pracující v pružné pracovní době sám volí začátek a konec výkonu práce v rámci volitelné pracovní doby, nebude možné ve volitelné pracovní době držet pohotovost.
Odměňování za svátek
Pokud zaměstnanec nepracuje, protože na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek, mzda se mu nově nebude krátit. Jedná se zejména o případy, kdy je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou - bude mu poskytnuta měsíční mzda jako by svátek nebyl a zaměstnanec ten den pracoval.
Návrat po skončení rodičovské dovolené
Ustanovení o návratu zaměstnanců po některých překážkách v práci bude nově zařazeno mezi společná ustanovení o překážkách v práci. Povinnost zařadit zaměstnance na původní místo a pracoviště (tzn. „na stejnou židli“) bude pak stanovena nejen po návratu z mateřské dovolené, ale taktéž po návratu z rodičovské dovolené.
Dovolená
Novela zákoníku práce přichází se zcela novou koncepcí výpočtu nároků na dovolenou. Minimální výměra 4 týdny dovolená za kalendářní rok pro podnikatelský sektor však zůstává zachována.
- Výpočet nároku dovolené
Dovolená má být nově počítána na hodiny, tedy již ne na týdny a pracovní dny.
- Krácení dovolené
Krácení dovolené bude možné pouze za neomluveně zmeškanou směnu (pracovní den), a to o počet neomluveně zameškaných hodin (pravidlo 1:1).
- Čerpání dovolené
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak, zaměstnavatel má mít nově povinnost rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance tak, aby mu umožnil čerpání dovolené v týdnech. Nově bude za čerpání dovolené považován i případ, kdy zaměstnanec zaměstnavatele požádá o čerpání dovolené pouze na den svátku, ve který by byl jinak povinen pracovat.
- Převedení dovolené
Na žádost zaměstnance bude možné převést do následujícího kalendářního roku část dovolené, která přesahuje 4 týdny (u pedagogických a akademických pracovníků 6 týdnů). Prakticky se tedy jedná o dovolenou, kterou zaměstnavatel zaměstnancům poskytuje nad zákonné minimum.
- Převod dovolené k novému zaměstnavateli
Pro možnost převedení dovolené mezi zaměstnavateli nově nebude nutné splnit podmínku, aby pracovní poměry na sebe bezprostředně navazovaly.
Povinnost předcházet stresu, násilí a obtěžování
Všichni zaměstnavatelé v rámci vytváření příhodných pracovních podmínek pro své zaměstnance budou mít povinnost předcházet riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti. Bohužel není tato povinnost nijak více rozvedena, a proto bude na každém zaměstnavateli, aby prokázal, že příslušná opatření zavedl.
Potvrzení o zaměstnání
Potvrzení o zaměstnání nebude nutné vystavovat u dohody o provedení práce, pokud dohoda nezaložila účast na nemocenském pojištění nebo pokud nebyl z této dohody prováděn výkon rozhodnutí (exekuce).
Práce z domova - homeoffice
Zcela novým institutem bude možnost sjednat si se zaměstnancem, že bude konat práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Zákoník práce se tak snaží upravit to, co v praxi již delší dobu funguje, ovšem bez řádného právního podkladu. Zaměstnavatel bude povinen zaměstnanci hradit náklady spojené s komunikací a další náklady, které vzniknou při takovémto výkonu práce. Tyto náklady nesmí být zahrnuty ve mzdě, ale může být sjednáno, že budou hrazeny paušální částkou.
Běh lhůt
Nastanou-li důvody, pro které lhůta neběží (např. hospitalizace, jednání o mimosoudním narovnání apod.), nebude to mít vliv na její původní délku. Nebude tak hrozit, že se v souladu s občanským zákoníkem obnoví její běh, který bude pokračovat ještě dalších 6 měsíců.
Doručování
Novela má zjednodušit doručování. Pokud nově zaměstnavatel nebude moci doručit písemnost zaměstnanci osobně na pracovišti, může ihned přistoupit k doručování prostřednictvím pošty, a to na poslední adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil. V souladu s poštovními podmínkami by se měla sladit lhůta pro vyzvednutí zásilky zaměstnancem, a to na 15 kalendářních dní.
Přechod práv a povinností
Novela zpřesňuje a blíže specifikuje podmínky, za kterých k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází. Aby došlo k přechodu, bude muset být splněno následující:
- činnosti musí být vykonávány po převodu činností stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem;
- činnosti nespočívají zcela nebo převážně v dodávání zboží;
- bezprostředně před převodem činností zde existuje organizovaná skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činností;
- nejedná se o činnosti, které jsou zamýšlené jako krátkodobé nebo činnosti, které mají spočívat v jednorázovém úkolu; a
- musí být převáděn rovněž hmotný majetek, popřípadě možnost jeho užívání, nedochází-li k převodu jeho vlastnictví, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro její výkon zásadní.
K přechodu práv a povinností by tak nemělo docházet tak často a zejména v případech, které jsou zjevně neopodstatněné.
Zákaz směnky
Směnkou nepůjde zajistit dluh z pracovněprávního vztahu. Někteří zaměstnavatelé totiž nechávali zaměstnance podepisovat směnky, které pak používali k úhradě škody, kterou zaměstnanec způsobil. Tato praxe tak bude výslovně zakázána.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (diferenciace sazeb pojistného na SZ)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a další související zákony (zjednodušení placení pojistného pro OSVČ)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání
Stav projednávání: vláda - v připomínkovém řízení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (stanovení maximální hranice důchodového věku)
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálních pracovnících
Stav projednávání: vláda
Nově projednávané předpisy
Návrh zákona, kterým se mění zákon o nelékařských zdravotnických povoláních a další související zákony
Sněmovní tisk: 880
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 26. 7. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Mezinárodní smlouvy
Doplňková smlouva pozměňující smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými
Sněmovní tisk: 136
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Protokol k Úmluvě Mezinárodní organizaci práce č. 29 o nucené práci Sněmovní tisk: 563 Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Dohoda mezi ČR a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené
Sněmovní tisk: 659
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení, Senát - souhlas s ratifikací
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Tuniskou republikou
Sněmovní tisk: 690
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení, Senát - souhlas s ratifikací
Smlouva mezi ČR a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení
Sněmovní tisk: 691
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna - 2. čtení, Senát - souhlas s ratifikací
MZV
Projekt „Ukrajina“
České podnikatelské reprezentace a Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) od 1. srpna 2016 přijímají žádosti o zařazení do Režimu zvláštního zacházení pro kvalifikované pracovníky z Ukrajiny (dále jen „Režim“).
Do Režimu je možné zařadit kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny s tím, že pracovní pozice, kterou budou v ČR vykonávat, je dle platného znění aktualizované Klasifikace zaměstnání CZ -ISCO zpravidla zařazena do hlavních tříd 4 - 8 v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru. Režim je určený primárně pro technické profese.
Ukrajinští občané, kteří budou vykonávat práci pro tuzemského zaměstnavatele zařazeného do Režimu, se nebudou registrovat přes internetový systém MZV ČR VISAPOINT, ale naopak budou sami aktivně osloveni přímo Generálním konzulátem ČR ve Lvově (žádost o vydání zaměstnanecké karty podávají všichni občané Ukrajiny zařazeni do Režimu výlučně ve Lvově), který jim nabídne nejbližší volný termín k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu.
O zařazení do Režimu může požádat zaměstnavatel, který podniká na území ČR minimálně dva roky, je zde daňovým rezidentem, je registrován jako plátce zdravotního a sociálního pojištění, má vůči státu vyrovnané všechny závazky a splňuje další stanovené podmínky. Bližší informace naleznete na webových stránkách zúčastněných podnikatelských svazů a agentury CzechInvest.