Jedním z možných posudkových závěrů lékařského posudku vydaného v rámci mimořádné lékařské prohlídky je závěr, že zaměstnanec jako posuzovaná osoba je k výkonu práce zdravotně způsobilý. Pokud zaměstnanec tento posudkový závěr zpochybní, podá návrh na přezkoumání lékařského posudku, a zaměstnavatel mu právě proto přestane přidělovat práci, na čí straně pak je překážka v práci?
Právní věta
Zaměstnavatel je i po podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce, povinen zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (popřípadě práci odpovídající vedoucímu pracovnímu místu, na něž byl zaměstnanec jmenován) a není oprávněn mu další výkon práce zakázat, ledaže by byla naplněna skutková podstata ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2063/2020)
Předmět sporu
- Vyřešení právních otázek, jaký význam má podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku, kterým byl zaměstnanec shledán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce, pro povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci a zda podání návrhu na přezkoumání takového lékařského posudku zakládá překážku v práci na straně zaměstnance.
- Právo zaměstnance na náhradu mzdy v situaci, kdy mu zaměstnavatel s odkazem na podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku přestane přidělovat práci.
Právní úprava
- § 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů – posudkový závěr jako obsahová náležitost lékařského posudku.