Mgr. Ing. Ondřej Šudoma

Ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele ve stavebnictví je již od svého začátku mezi odbornou veřejností často kritizovaný právní institut, se kterým je spojena celá řada nejasností a výkladových problémů. V našem příspěvku se dozvíte, jak institut funguje nebo by fungovat měl, co ručení obnáší, jak se zaměstnanci mohou domoci nezaplacených mezd, kolik peněz dostanou, kdy může dodavatel platbu odmítnout a mnoho dalších důležitých otázek. Věnujeme se také některým výkladovým a praktickým problémům institutu.

Je zákonnou podmínkou, že za výkon závislé práce musí být zaměstnanci poskytnuta mzda, plat nebo odměna. Jaké jsou nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů v této oblasti? A jak řešit situace, kdy zaměstnanci odměna za práci není poskytnuta včas, ve správné výši nebo vůbec? Podívejme se také podrobněji na nový institut ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele ve stavebnictví, který je účinný od 1. 1. 2024.

Informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci je klíčovou součástí jakéhokoliv pracovněprávního vztahu, která napomáhá vytvářet transparentní, předvídatelné a spravedlivé pracovní prostředí. V důsledku loňské novely zákoníku se významným způsobem rozšířily informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, především pak informační povinnosti související s obsahem pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Článek se ale zabývá také dalšími informačními povinnostmi plynoucími nejen ze zákoníku práce .

V poslední době zaměstnavatelé musí stále častěji bojovat s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Je tak pro ně mnohdy jednodušší a časově méně náročné na novou pozici „použít“ současného zaměstnance a zajistit mu pro to potřebné prohloubení nebo zvýšení jeho současné kvalifikace, a to například formou různých školení nebo studia. Veškeré náklady na tuto novou kvalifikaci uhradí obvykle zaměstnavatel, a tak je zcela přirozené, že si zaměstnavatelé tuto svou investici chtějí ohlídat. Za tímto účelem jsou často uzavírány tzv. kvalifikační dohody, které mají jako hlavní účel zajistit, aby si zaměstnanec zvýšil nebo prohloubil svou kvalifikaci a následně u zaměstnavatele setrval minimálně po sjednanou dobu. V opačném případě mu totiž může hrozit povinnost uhrazení nákladů vynaložených zaměstnavatelem na jeho kvalifikaci.

Blíží se Vánoce, svátky klidu a míru, ale tradičně také období spojené se shonem a velkými nákupy. Právě před Vánoci se řada firem potýká s vyšší poptávkou po svých službách či zboží a začíná se poohlížet po dočasné výpomoci, takzvaných brigádnících. Z hlediska pracovního práva existuje řada možností, jak brigádníka zaměstnat. Volba konkrétního druhu pracovněprávního vztahu pak má vliv jednak na finanční stránku (zejména odlišný režim placení povinných odvodů), ale zcela zásadně se liší i práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele. Právě nyní je nejlepší čas připomenout si všechna důležitá pravidla a připravit se na blížící se vánoční nábor brigádníků.

S poslední novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. byla mimo jiné novinky do zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2021 zavedena také právní úprava tzv. sdíleného pracovního místa. Jedná se v podstatě o pravidelné střídání dvou nebo i více zaměstnanců na jednom pracovním místě a s tím spojenou značnou flexibilitu. Smyslem zavedení tohoto nového institutu bylo přispět k lepšímu sladění pracovního a soukromého života zaměstnanců a vytvořit podmínky pro větší zapojení zaměstnanců s kratšími pracovními úvazky do pracovního procesu.