20/1966 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. března 1966
o péči o zdraví lidu
Změna: 210/1990 Sb.
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 548/1991 Sb., 550/1991 Sb.
Změna: 548/1991 Sb. (část)
Změna: 590/1992 Sb., 15/1993 Sb.
Změna: 161/1993 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 60/1995 Sb.
Změna: 14/1997 Sb.
Změna: 206/1996 Sb.
Změna: 79/1997 Sb.
Změna: 110/1997 Sb.
Změna: 83/1998 Sb.
Změna: 167/1998 Sb.
Změna: 71/2000 Sb.
Změna: 123/2000 Sb.
Změna: 149/2000 Sb.
Změna: 258/2000 Sb. (část)
Změna: 132/2000 Sb., 258/2000 Sb.
Změna: 164/2001 Sb.
Změna: 260/2001 Sb.
Změna: 290/2002 Sb.
Změna: 285/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 285/2002 Sb. (část)
Změna: 130/2003 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 53/2004 Sb.
Změna: 156/2004 Sb.
Změna: 121/2004 Sb.
Změna: 356/2003 Sb.
Změna: 422/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 37/2004 Sb.
Změna: 379/2005 Sb., 381/2005 Sb.
Změna: 245/2006 Sb.
Změna: 227/2006 Sb.
Změna: 115/2006 Sb., 225/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb.
Změna: 111/2007 Sb.
Změna: 28/2008 Sb.
Změna: 189/2008 Sb.
Změna: 296/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb., 129/2008 Sb., 274/2008 Sb.
Změna: 479/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 43/2011 Sb.
Změna: 466/2011 Sb.
Změna: 267/2006 Sb.
preambule zrušena
Hlavní zásady péče o zdraví lidu
Čl.I
zrušen
Čl.II
Péči společnosti o zdraví lidu musí odpovídat snaha každého jednotlivce
žít zdravě a vyvarovat se vlivů škodlivě působících na jeho zdraví. Zároveň má každý
občan napomáhat dobrému vývoji zdraví svých spoluobčanů, a proto aktivně přispívat
k vytváření zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce.
Čl.III
K hlavním předpokladům péče o zdraví lidu patří stálý rozvoj vědy a techniky
a pohotové uplatňování výsledků vědeckého výzkumu v praxi. Věda proto musí v předstihu
zajišťovat dostatek potřebných poznatků a uplatňovat je na všech úsecích národního
hospodářství, jejichž činnost má vliv na zdraví lidu.
Čl.IV
Péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně k ochraně a soustavnému
upevňování a rozvíjení tělesného i duševního zdraví lidu; zvláštní pozornost je přitom
věnována péči o novou generaci a ochraně zdraví pracujících.
Čl.V
zrušen
Čl.VI
K provedení těchto zásad péče o zdraví lidu upravuje zákon zabezpečování
zdravotnických služeb.
Druhá část
Účast občanů, profesních organizací, profesních a jiných občanských sdružení
v péči o zdraví
Hlava první
Účast občanů
§ 8
Občané se aktivně podílejí na zabezpečování péče o zdraví lidu zejména
tím, že
a) uplatňují při své činnosti hygienické zásady a spolupracují na opatřeních
k ozdravění životních podmínek,
b) dávají podněty ke zlepšení péče o zdraví lidu, upozorňují na hygienické
závady a projednávají opatření k rozvoji zdraví lidu,
c) zrušeno
d) účastní se na zdravotnických akcích; své vysoké občanské uvědomění
projevují též dárcovstvím krve.
§ 9
(1) Občané mají právo na poskytování zdravotní péče podle ustanovení tohoto
zákona, zákona o všeobecném pojištění a předpisů vydaných k jejich provedení a zákona
o ochraně veřejného zdraví.
(2) Občanům s výjimkou osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a ve
výkonu trestu odnětí svobody se umožňuje volba lékaře, klinického psychologa a zdravotnického
zařízení. Možnost volby se netýká závodní preventivní péče podle § 18a a zdravotnických
zařízení v případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví stanovena k provedení protiepidemických opatření. Možnost volby se také netýká
vyšetření osoby lékařem ke zjištění, zda ji lze umístit do policejní cely nebo je
nutno ji z ní propustit.
(3) Volbu lékaře u vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří
se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, upravují
zvláštní předpisy.15) U občanů, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti,
a u občanů, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytnutí dávek a mimořádných
výhod15a), je výběr lékaře a zdravotnického zařízení omezen zvláštními právními předpisy15b).
(4) V zájmu svého zdraví a zdraví spoluobčanů je každý povinen
a) podrobit se v případech stanovených obecně závaznými předpisy zdravotnickým
prohlídkám a diagnostickým zkouškám, léčení nemocí společensky zvlášť závažných,
asanačním, dezinfekčním a jiným opatřením na ochranu před nákazou,
b) poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je v nebezpečí
smrti nebo jeví známky závažné poruchy zdraví,
c) účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu obecného
zájmu.
Hlava druhá
Účast profesních organizací, profesních a jiných občanských sdružení
§ 10
(1) Příslušné odborové orgány
a) podílejí se na kontrole péče o zdraví,
b) účastní se na tvorbě obecně závazných právních předpisů z oblasti zdravotnictví,
c) účastní se výběrových řízení na obsazování vedoucích funkcí ve zdravotnictví.
(2) Československý červený kříž vychovává občany k účasti na plnění zdravotnických
úkolů a jeho složky úzce spolupracují se zdravotnickými zařízeními.
(3) Úkoly týkající se zdraví lidu plní občanská sdružení podle zásad dohodnutých
s ministerstvem zdravotnictví České republiky.
§ 10a
(1) Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen "ministerstvo
zdravotnictví") spolupracuje s profesními organizacemi a s profesními občanskými
sdruženími,1) a to zejména při
a) zabezpečení odbornosti jejich členů k výkonu povolání,
b) tvorbě sazebníků, které souvisejí s výkony zdravotní péče, tvorbě
cen léčiv a zdravotnických prostředků,
c) tvorbě obecně závazných právních předpisů z oblasti zdravotnictví,
d) udělování oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení,
e) výběrových řízeních na obsazování vedoucích funkcí ve zdravotnictví.
(2) Na plnění úkolů uvedených v odstavci 1 písm. c) se podílí organizace
zdravotně postižených občanů prostřednictvím vládního výboru.
Třetí část
Zdravotnictví
Hlava první
Zdravotní péče
Oddíl 1
Poskytování zdravotní péče
§ 11
(1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických
a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Podmínky
poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony.
Zdravotní péči poskytují dále zařízení sociálních služeb s pobytovými službami, jde-li
o ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči o pojištěnce v nich umístěné, a
to za podmínek a v rozsahu stanoveném ve zvláštním právním předpisu1a).
(2) Zdravotní péče se poskytuje
a) bez přímé úhrady na základě všeobecného
zdravotního pojištění v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy2) nebo na základě
smluvního zdravotního pojištění,
b) bez přímé úhrady z prostředků Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky u občanů Slovenské republiky, kteří nemají na území České
republiky trvalý pobyt, nejsou na území České republiky v pracovním nebo obdobném
poměru ani samostatně výdělečně činní; nárok na úhradu těchto nákladů uplatní Všeobecná
zdravotní pojišťovna České republiky u příslušného orgánu Slovenské republiky,
c)
bez přímé úhrady z prostředků státního rozpočtu České republiky, charitativních,
církevních a dalších právnických a fyzických osob,
d) za plnou nebo částečnou finanční
úhradu.
(3) Za plnou nebo částečnou finanční úhradu jsou poskytovány
a) zdravotní péče přesahující rámec stanovený zvláštními předpisy,2)
b) vyšetření, prohlídky a jiné výkony prováděné v osobním zájmu fyzických
osob nebo v zájmu právnických osob, které nesledují léčebný účel,
c) léčiva, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské
účely nad rámec stanovený zvláštním předpisem,2)
d) zaopatření v zařízeních ústavní péče, v dětských domovech, kojeneckých
ústavech a jeslích,
e) hygienické služby objednané fyzickými nebo právnickými osobami,
f) pobyt v zařízeních ústavní péče z jiných než zdravotních důvodů,
nejde-li o péči, která se podle zvláštního zákona 16) považuje za sociální péči,
nebo o pobyt průvodce podle zvláštního předpisu.17)
§ 12
(1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení, na základě spolupráce
a účelné dělby práce při zachování jednoty odborné péče o zdraví člověka a osobní
odpovědnosti za poskytovanou péči. V těchto zařízeních mohou výkony zdravotní péče
provádět jen oprávnění zdravotničtí pracovníci.
(2) Pokud se ve zdravotnickém zařízení připravují na výkon povolání zdravotnického
pracovníka žáci, studenti nebo jiné osoby podle zvláštních právních předpisů2a),
je zdravotnické zařízení povinno zajistit praktickou výuku spočívající v provádění
výkonů zdravotní péče pod přímým vedením zdravotnického pracovníka odborně způsobilého
k výkonu činností bez odborného dohledu, které jsou předmětem praktické výuky. Věta
první se vztahuje i na praktickou výuku v zařízeních sociálních služeb2b).
§ 12a
(1) Zdravotnické zařízení poskytující zdravotní péči musí být personálně,
věcně a technicky vybaveno pro druh a rozsah zdravotní péče, kterou poskytuje, a
musí splňovat hygienické požadavky na svůj provoz.
(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou požadavky na věcné a
technické vybavení zdravotnického zařízení a hygienické požadavky na jeho provoz.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s příslušnou komorou vyhláškou požadavky
na personální vybavení zdravotnického zařízení.
(3) Splnění stanovených požadavků na personální vybavení zdravotnického
zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s příslušnou komorou.
(4) Splnění stanovených požadavků na věcné a technické vybavení zdravotnického
zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví a u nestátních zdravotnických zařízení
orgán příslušný k jejich registraci.
(5) Plnění stanovených hygienických požadavků na provoz zdravotnických
zařízení kontroluje orgán ochrany veřejného zdraví zřízený podle zvláštního právního
předpisu2c).
(6) Pokud orgán příslušný ke kontrole zdravotnického zařízení zjistí,
že toto zdravotnické zařízení splňuje požadavky na personální, věcné a technické
vybavení a hygienické požadavky na jeho provoz, vydá o tom v mezích své působnosti
doklad osvědčující splnění těchto požadavků. V případě splnění požadavků na personální
vybavení vydá tento doklad ministerstvo zdravotnictví po dohodě s příslušnou komorou.
(7) Doklad osvědčující splnění stanovených požadavků personálního,
věcného a technického vybavení a hygienických požadavků obsahuje
a) název, sídlo a identifikační číslo osoby zdravotnického zařízení,
b) název a sídlo orgánu, který provedl kontrolu,
c) vymezení předmětu provedené kontroly,
d) jména, příjmení, tituly a podpisy osob, které kontrolu provedly,
e) datum provedení kontroly,
f) osvědčení o splnění stanovených požadavků.
(8) V případech, kdy orgán příslušný ke kontrole zjistí, že zdravotnické
zařízení nesplňuje stanovené požadavky na personální, věcné nebo technické vybavení
nebo hygienické požadavky, příslušné osvědčení dokládající splnění těchto požadavků
nevydá a uvědomí o této skutečnosti kontrolované zdravotnické zařízení, ministerstvo
zdravotnictví, a v případě nestátního zdravotnického zařízení orgán příslušný k registraci.
(9) V případech, kdy orgán příslušný ke kontrole zjistí, že zdravotnické
zařízení nesplňuje stanovené požadavky na personální, věcné nebo technické vybavení
nebo hygienické požadavky, je oprávněn uložit kontrolovanému zdravotnickému zařízení
přijetí opatření k nápravě.
(10) Při zjištění, že zdravotnické zařízení neplní stanovené požadavky
na personální, věcné a technické vybavení nebo hygienické požadavky, je orgán příslušný
ke kontrole povinen tyto skutečnosti bezodkladně sdělit ministerstvu zdravotnictví,
a u nestátních zdravotnických zařízení orgánu příslušnému k registraci. Ministerstvo
zdravotnictví nebo orgán příslušný k registraci zdravotnického zařízení je v takovém
případě podle závažnosti závad oprávněn rozhodnout o změně oprávnění k poskytování
zdravotní péče nebo o odnětí tohoto oprávnění.
Oddíl 2
Zdravotní výchova obyvatelstva
Oddíl 3
Činnost na úseku hygieny a boje proti infekčním onemocněním
§ 15
(1) Zdravotnická zařízení odborně vedou orgány a organizace i jednotlivé
občany při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, napomáhají jim při plnění
jejich úkolů a kontrolují jejich soustavné a jednotné provádění.
(2) Zdravotnická zařízení provádějí také zvláštní ochranná opatření proti
infekčním onemocněním.
§ 16
(1) Úkoly zdravotnických zařízení uvedené v § 15 plní jejich zdravotničtí
pracovníci jako nedílnou součást své každodenní činnosti v rozsahu odpovídajícím
jejich pracovní náplni.
(2) Zvláštní odborné úkoly v oblasti ochrany veřejného zdraví plní podle
zvláštního právního předpisu orgány ochrany veřejného zdraví2a), Státní zdravotní
ústav a zdravotní ústavy.
Oddíl 4
Léčebně preventivní péče
Obsah léčebně preventivní péče
§ 17
(1) Léčebně preventivní péče spočívá v péči o ochranu, navrácení a
upevnění zdraví jednotlivců i kolektivů; je poskytována obyvatelstvu ve zdraví i
v nemoci, v mateřství a při jiných stavech vyžadujících lékařskou pomoc.
(2) Léčebně preventivní péče zahrnuje veškerou ambulantní i ústavní
péči včetně lázeňské péče, závodní preventivní péče, přednemocniční neodkladné péče
a léčebné výživy, poskytování léčiv s výjimkou vyhrazených léčiv prodávaných prodejci
těchto léčiv,17a) zdravotnických prostředků, potravin pro zvláštní lékařské účely
a dopravu nemocných.
§ 18
(1) Ambulantní péči, jejíž součástí je i návštěvní služba, zajišťují
praktičtí a jiní odborní lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních
zařízeních.
(2) Vyžaduje-li stav nemocného péči, kterou nelze poskytnout ambulantně,
poskytne se mu péče ústavní, a to zpravidla v nemocnici, popřípadě v odborném léčebném
ústavu.
§ 18a
Závodní preventivní péče
Závodní preventivní péče4) zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem
prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními
zdraví z práce a prevenci úrazů.
§ 18b
Záchranná služba
Záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči.
Zařízení záchranné služby zřizuje kraj, který odpovídá za organizaci a zajištění
činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu. Letadla určená pro výkon letecké
záchranné služby smluvně zajišťuje a jejich provoz hradí stát prostřednictvím ministerstva
zdravotnictví. Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy zařízení a pracovišť
záchranné služby stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
§ 19
Lázeňská péče
(1) Lázeňská péče se poskytuje výběrově osobám, jejichž zdravotní stav
ji vyžaduje. Seznam nemocí, při nichž může být poskytnuta lázeňská péče, a délku
léčebné doby stanoví ministerstvo zdravotnictví po projednání s ministerstvem práce
a sociálních věcí České republiky. Další podmínky a způsob poskytování lázeňské péče
pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům určí ministerstvo zdravotnictví v dohodě
s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.
(2) Lázeňskou péči povolují příslušné správy sociálního zabezpečení,
popřípadě jiné orgány a organizace k tomu oprávněné, a to na základě lékařských návrhů
a za součinnosti zdravotnických zařízení a orgánů. Lázeňskou péči o děti do 15 let
a o osoby stižené nemocemi, jejichž seznam vydává ministerstvo zdravotnictví, povolují
zdravotnické orgány a zařízení.
§ 20
Lékárenská péče
(1) Lékárenskou péčí se rozumí zejména obstarávání, příprava, kontrola,
uchovávání a výdej potřebných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské
účely a zdravotnických prostředků při současně poskytované odborné informaci nemocnému,
pokud mu nebyly poskytnuty přímo při výkonu léčebně preventivní péče. Léčivé přípravky
a potraviny pro zvláštní lékařské účely nemocnému vydá na lékařský předpis lékárna
nebo jiné zařízení k tomu určené.
(2) Pro předepisování a výdej potravin pro zvláštní lékařské účely2c)
platí obdobně právní předpisy upravující předepisování a výdej léčivých přípravků4a).
§ 21
Posudková činnost
(1) Nedílnou součástí léčebně preventivní péče je lékařská posudková
činnost, jejímž předním úkolem je posuzování způsobilosti k práci. Tuto činnost vykonávají
zpravidla ošetřující lékaři podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví
v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.
(2) Pro jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1, se vykonává posudková
činnost a vydávají osvědčení v rozsahu, který stanoví ministerstvo zdravotnictví.
(3) Posuzování způsobilosti k práci pro účely sociálního zabezpečení
je upraveno zvláštními předpisy.
§ 22
Aktivní péče o zdraví obyvatelstva
(1) Zdravotnická zařízení pečují aktivně o zdraví obyvatelstva zejména
prevencí nemocí, jejich včasným rozpoznáváním a účinným léčením; používají dispenzární
metody práce, kterou se zabezpečuje aktivní péče především o děti a dorost, o ženy
v souvislosti s mateřstvím, o osoby, které jsou vystaveny zvlášť nepříznivým vlivům
pracovního prostředí, o osoby vykonávající činnosti, při nichž je nebezpečí šíření
infekčních onemocnění, a postupně o další skupiny obyvatelstva stanovené ministerstvem
zdravotnictví.
(2) Každý je povinen podrobit se v rámci dispenzární péče nebo obecně
prováděných preventivních akcí podle směrnic ministerstva zdravotnictví na vyzvání
příslušných zdravotnických zařízení preventivním prohlídkám, vyšetřením a diagnostickým
zkouškám, které nejsou spojeny s nebezpečím pro zdraví.
§ 23
Poučení a souhlas nemocného
(1) Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu příslušného zdravotnického
povolání informuje pacienta, popřípadě další osoby v souladu s § 67b odst. 12 písm.
d), o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného
výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích. Jestliže to zdravotní
stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují, je zdravotnický pracovník uvedený
ve větě první oprávněn sdělit osobám blízkým4b) pacientovi a členům jeho domácnosti4c),
kteří nejsou osobami blízkými, též informace, které jsou pro ně nezbytné k zajištění
péče o tohoto pacienta nebo pro ochranu jejich zdraví. V případě, kdy pacient vyslovil
podle § 67b odst. 12 písm. d) zákaz poskytování informací, lze informace podle věty
druhé sdělovat pouze se souhlasem pacienta. Pro vyslovení souhlasu se použije ustanovení
§ 67b odst. 12 písm. d) a § 67ba odst. 1 a 2 obdobně.
(2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného,
nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení
potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).
(3) Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu
nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k
právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař
oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou
vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.
(4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné
výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní
péče
a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit
povinné léčení,
b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje
sebe nebo své okolí, anebo
c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat
si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví,
d) jde-li o nosiče.4d)
§ 24
bez nadpisu
Převzetí nemocného bez jeho písemného souhlasu do ústavní péče z důvodů
uvedených v § 23 odst. 4 je zdravotnické zařízení povinno do 24 hodin oznámit soudu,
v jehož obvodu má sídlo.5) Převzetí se soudu neoznamuje, jestliže nemocný dodatečně
ve lhůtě 24 hodin projevil souhlas s ústavní péčí.
§ 25
Léčba prací
Léčbu prací organizují a vedou zdravotnická zařízení, která mohou
k tomu účelu zřizovat vlastní dílny a jiná zařízení, popřípadě používat příležitostí
poskytovaných průmyslovými a zemědělskými závody nebo jinými organizacemi. Výkonem
práce při léčbě prací nevzniká pracovní poměr. Příjmů přitom docílených použije zdravotnické
zařízení na úhradu zvýšených nákladů, zlepšení kulturní péče o nemocné a na úhradu
odměn, a to podle směrnic vydaných ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem
práce a sociálních věcí České republiky.
§ 26
Odnímání částí lidského těla v souvislosti s léčebně preventivní péčí,
lékařskou vědou, výzkumem a výukovými účely, odběr krve, buněk, tkání a orgánů
(1) Odběr krve a odnímání částí lidských těl provádějí a organizují
zdravotnická zařízení, a to pouze pro potřeby léčebně preventivní péče a lékařské
vědy, výzkumu a k výukovým účelům. Použít tělo zemřelého nebo jeho část lze pouze
za podmínek stanovených tímto zákonem. Při odběru a darování buněk, tkání a orgánů
pro účely transplantací se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího
darování, odběr a transplantace tkání a orgánů.5a)
(2) Odběr krve může být proveden se souhlasem dárce a nesmí ohrožovat
jeho zdravotní stav a musí být proveden takovým způsobem, který neohrozí zdraví jiného
člověka.
(3) Odběr tkáně nebo krve pro diagnostické účely lze z těla zemřelého
provést pouze v nezbytně nutné míře a při zachování piety.
(4) Pokud byla v souvislosti s léčebně preventivní péčí pacientovi
odebrána jakákoliv část jeho těla, lze ji uchovat a použít (dále jen "část těla pacienta")
a) pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům,
b) pro výrobu nebo přípravu léčiv podle zvláštního právního předpisu,5c)
nebo
c) pro jiné potřeby, než je uvedeno v písmenech a) a b), jde-li
o použití lidských tkání, popřípadě buněk u člověka pro účely zdravotní péče, stanoví-li
tak zvláštní právní předpis,
(dále jen "lékařské potřeby"), a to pouze pokud byla pacientovi
o možnosti jejího uchování a použití pro lékařské potřeby podána ošetřujícím lékařem
informace a pacient s tím vyslovil prokazatelný písemný souhlas; součástí souhlasu
je vymezení účelu použití částí těla pacienta.
(5) Použít tělo zemřelého lze jen pro lékařské potřeby, a to pouze
pokud
a) s tím zemřelý za svého života vyslovil prokazatelný písemný
souhlas; v případě, že zemřelý za svého života nevyjádřil prokazatelně svou vůli,
může prokazatelný písemný souhlas s použitím těla zemřelého vyslovit osoba blízká
zemřelému; součástí souhlasu je vymezení účelu použití těla zemřelého; pokud zdravotnické
zařízení vyslovení souhlasu zemřelého nezjistí nebo osoba blízká zemřelému tento
souhlas nevysloví, nelze pro lékařské potřeby tělo zemřelého použít,
b) nevzniklo podezření, že příčinou smrti je přenosná nemoc,
c) se nejedná o zemřelého ve výkonu zabezpečovací detence, vazby
nebo trestu odnětí svobody,
d) nebude zmařen účel pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo
podezření, že příčinou úmrtí je trestný čin nebo sebevražda.
(6) Pro lékařské potřeby je možné část těla pacienta použít nebo tělo
zemřelého uchovat a použít anebo použít tělo zemřelého, pouze pokud to lze provést
takovým způsobem, který neohrozí zdraví jiného člověka. Za tím účelem se posoudí
zdravotní způsobilost pacienta nebo zemřelého. Pro posouzení zdravotní způsobilosti
se provedou taková lékařská vyšetření a postupy, které zhodnotí zdravotní stav pacienta
nebo zemřelého, a stanoví takové postupy, které vyloučí rizika pro zdraví osob při
použití části těla pacienta nebo těla zemřelého. Za posouzení zdravotní způsobilosti
odpovídá zdravotnické zařízení, které provedlo odběr nebo v němž vznikly podmínky
pro použití těla zemřelého. Před použitím části těla pacienta nebo těla zemřelého
musí být prokázáno, že byla posouzena zdravotní způsobilost pacienta nebo zemřelého.
Zdravotnická dokumentace obsahující údaje o zdravotním stavu pacienta nebo zemřelého
musí být vedena tak, aby byla zachována jeho anonymita, a musí být dohledatelná.
Jsou-li části těla pacienta nebo tělo zemřelého určeny pro účel použití podle odstavce
4 písm. b) nebo c), postupuje se podle zákona upravujícího lidské tkáně a buňky5e).
(7) Záznam o podání informace podle odstavce 4, prokazatelný písemný
souhlas, popřípadě nesouhlas pacienta, nebo záznam o zjištění prokazatelného písemného
souhlasu, popřípadě nesouhlasu zemřelého anebo osoby blízké, je součástí zdravotnické
dokumentace pacienta nebo zemřelého. Součástí zdravotnické dokumentace pacienta nebo
zemřelého je rovněž záznam o použití části těla pacienta nebo záznam o použití těla
zemřelého. Prokazatelným vyjádřením písemného souhlasu se rozumí
a) předložení písemného
souhlasu pacienta nebo zemřelého nebo osoby blízké zemřelému s jejich úředně ověřeným
podpisem,
b) předložení písemného souhlasu pacienta nebo osoby blízké zemřelému vysloveného
ve zdravotnickém zařízení podepsaného pacientem, svědkem určeným pacientem a ošetřujícím
lékařem nebo osobou blízkou zemřelému a lékařem zdravotnického zařízení uvedeného
v odstavci 6, nebo
c) vyslovení souhlasu pacienta ve zdravotnickém zařízení do záznamu
o zjištění prokazatelného písemného souhlasu; takto vyslovený souhlas podepíše pacient,
svědek určený pacientem a ošetřující lékař; pokud pacient s ohledem na svůj zdravotní
stav nemůže záznam podepsat, popřípadě určit svědka, stvrdí jeho nepochybný projev
vůle svým podpisem ošetřující lékař a další svědek, který není zdravotnickým pracovníkem;
v záznamu se uvede způsob, jakým pacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící
podpisu pacienta nebo určení svědka.
(8) Jsou-li části těla pacienta nebo tělo zemřelého předány pro použití
podle odstavce 4 písm. b) nebo c), poskytne předávající zdravotnické zařízení kopii
prokazatelného písemného souhlasu přebírajícímu tkáňovému zařízení5e). Shodu kopie
prokazatelného písemného souhlasu s originálem potvrdí předávající zdravotnické zařízení.
(9) Použití částí těla pacienta a použití těla zemřelého nemůže být
zdrojem finančního prospěchu nebo jiných výhod pro pacienta nebo zemřelého za jeho
života nebo fyzických nebo právnických osob po jeho úmrtí; rovněž nemůže být zdrojem
finančního prospěchu nebo jiných výhod pro zdravotnické zařízení. To nebrání poskytnutí
úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s nakládáním s odebranou částí těla nebo tělem
zemřelého, to je zejména s uchováváním, skladováním a zpracováním odebrané části
těla pacienta nebo těla zemřelého.
(10) Pokud je pacient nebo pokud byl zemřelý za svého života nezletilou
osobou, osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům nebo osobou zbavenou způsobilosti
k právním úkonům v plném rozsahu, činí za něho úkony podle odstavců 4, 5 a 7 jeho
zákonný zástupce. Zákonnému zástupci se poskytne rovněž informace podle odstavce
4. Pokud je pacient uvedený ve větě prvé schopný v dostatečné míře porozumět důvodům
použití odebrané části jeho těla, je nutné poskytnout i jemu informaci podle odstavce
4. Vyslovený souhlas nebo nesouhlas tohoto pacienta je třeba respektovat.
(11) Při nakládání s plodem po potratu a dále s plodovým vejcem bez
obalu, plodovým lůžkem (placentou) nebo těhotenskou sliznicí, které byly vyňaty nebo
vypuzeny z těla ženy (dále jen "plodové vejce, lůžko nebo těhotenská sliznice"),
se pro lékařské potřeby obdobně použijí ustanovení odstavce 4 až 10. Plodem po potratu
se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina
a) neprojevuje
ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1 000 g, a pokud
ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů, nebo
b) projevuje
alespoň jednu ze známek života, má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije
24 hodiny po porodu.
(12) Části lidského těla odebrané v souvislosti s léčebně preventivní
péčí, části těla zemřelého, plod po potratu, plodové vejce, lůžko nebo těhotenská
sliznice, které se nepoužijí pro lékařské potřeby, a to jen není-li podezření na
trestný čin nebo sebevraždu, se zpopelňují ve spalovně zdravotnického zařízení nebo
v krematoriu5d) na základě dohody mezi zdravotnickým zařízením a provozovatelem krematoria.
Záznam o zpopelnění části lidského těla, plodu po potratu, plodového vejce, lůžka
nebo těhotenské sliznice se zakládá do zdravotnické dokumentace pacienta, v případě
plodu do zdravotnické dokumentace matky. Podle věty první se obdobně postupuje v
případě, kdy se odstraňují tkáně nebo buňky, které nebyly podle zákona upravujícího
lidské tkáně a buňky použity, nebo pokud bylo odstranění podle ustanovení tohoto
zákona5f) nařízeno; záznam o předání tkání a buněk ke zpopelnění je součástí dokumentace
zdravotnického zařízení, které zpopelnění zajistilo.
(13) Ministerstvo zdravotnictví může stanovit vyhláškou
a) podrobnosti
o odběru tkání a krve z těla zemřelého pro diagnostické účely,
b) podrobnosti o použití
částí těla pacienta nebo těla zemřelého pro lékařské potřeby,
c) podrobnosti o vyslovení
souhlasu zemřelého nebo osoby blízké s použitím těla zemřelého pro lékařské potřeby,
d) bližší podmínky posuzování zdravotní způsobilosti pacienta nebo zemřelého a rozsah
jejich lékařských vyšetření pro účely použití částí těla pacienta nebo těla zemřelého
pro lékařské potřeby.
Jiné výkony
§ 27
Sterilizace se smí provést jen se souhlasem nebo na vlastní žádost
osoby, u níž má být sterilizace provedena, a to za podmínek stanovených ministerstvem
zdravotnictví.
§ 27a
(1) Kastrace, stereotaktické operace a zákroky u transsexuálů se provádějí
pouze na žádost osoby, u níž mají být provedeny, a po schválení odbornou komisí,
kterou tvoří právník, nejméně dva lékaři se specializací v příslušném oboru a dva
další lékaři nezúčastnění na provádění lékařského zásahu.
(2) Před podáním žádosti musí být osoba náležitě informována lékařem
o povaze lékařského zásahu s upozorněním na rizika a případné nepříznivé důsledky
s ním spojené.
(3) Umělé přerušení těhotenství upravuje zvláštní zákon.
§ 27b
(1) Ověřování nových poznatků na živém člověku použitím metod dosud
nezavedených v klinické praxi se provádí pouze s písemným souhlasem osoby, na níž
má být ověření provedeno, a na základě písemného souhlasu ministerstva zdravotnictví.6)
Před udělením souhlasu musí být osoba náležitě informována o povaze, způsobu aplikace,
trvání a účelu nezavedené metody, jakož i o nebezpečí s ním spojeném.
(2) Ověřování poznatků podle odstavce 1 nesmí být prováděno na osobách
ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, v základní
vojenské službě, náhradní službě a civilní službě.
§ 27c
Každý lékařský výkon, který není v bezprostředním zájmu osoby, na
které má být proveden, lze provést pouze s předchozím písemným souhlasem takové osoby.
Před udělením souhlasu musí být osoba úplně informována o povaze výkonu a jeho rizicích.
§ 27d
(1) Asistovanou reprodukcí se rozumí postupy a metody, při kterých
dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami nebo s embryi, včetně jejich uchovávání,
a to za účelem léčby neplodnosti ženy nebo muže. Těmito postupy a metodami jsou
a) odběr zárodečných buněk,
b) umělé oplodnění ženy, a to
1. oplození vajíčka spermií mimo
tělo ženy,
2. přenos embrya do pohlavních orgánů ženy, nebo
3. zavedení zárodečných
buněk do pohlavních orgánů ženy.
(2) Genetická vyšetření embrya jsou povolena pouze ve vymezených indikacích
za účelem vyloučení rizika vážných geneticky podmíněných nemocí a vad u embryí před
jejich zavedením do děložní dutiny.
(3) Asistovanou reprodukci podle odstavce 1 písm. b) lze provést na
základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto léčbu hodlají společně podstoupit
(dále jen "neplodný pár"), jestliže je ze zdravotních důvodů málo pravděpodobné nebo
zcela vyloučené, aby žena otěhotněla přirozeným způsobem, nebo jestliže existuje
prokazatelné riziko přenosu geneticky podmíněných nemocí nebo vad. Žádost obsahuje
souhlas muže s provedením umělého oplodnění ženy; souhlas musí být opakovaně vysloven
před každým provedením umělého oplodnění. Žádost nesmí být starší než 24 měsíců;
je součástí zdravotnické dokumentace ženy.
(4) Za neplodný pár pro účely léčby podle odstavce 1 písm. b) nelze
považovat ženu a muže, mezi nimiž je příbuzenský vztah vylučující podle zvláštního
právního předpisu uzavření manželství6a).
§ 27e
(1) Asistovanou reprodukci podle § 27d odst. 1 písm. b) je možné provést
u ženy v plodném věku (dále jen "příjemkyně"), jestliže provedení asistované reprodukce
nebrání její zdravotní stav. Za posouzení zdravotní způsobilosti příjemkyně odpovídá
lékař, který tuto asistovanou reprodukci provádí.
(2) Dárcem darujícím zárodečné buňky pro účely asistované reprodukce
se rozumí osoba, která netvoří neplodný pár. Darovat vajíčka pro účely asistované
reprodukce může žena ve věku od 18 do 35 let. Darovat spermie může muž ve věku od
18 do 40 let. K oplození vajíčka nesmí být použity spermie, o nichž je známo, že
pocházejí od muže, který je příbuzným v řadě přímé nebo sourozencem, strýcem, bratrancem
nebo dítětem bratrance nebo dítětem sestřenice ženy, jejíž vajíčko se k metodě asistované
reprodukce použije, anebo příjemkyně.
(3) Dárce je povinen za účelem zjištění zdravotní způsobilosti k asistované
reprodukci se podrobit potřebným vyšetřením, včetně genetických. Za posouzení zdravotní
způsobilosti dárce odpovídá lékař, který rozhodl o možnosti použít zárodečné buňky
pro metody asistované reprodukce. Dárcem nebo příjemkyní nesmí být osoba zbavená
způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům.
(4) Lékař provádějící odběr zárodečných buněk a lékař provádějící umělé
oplodnění je před provedením těchto výkonů povinen osoby, jimž mají být tyto výkony
provedeny, poučit o povaze těchto výkonů, možných zdravotních rizicích a o všech
okolnostech souvisejících s asistovanou reprodukcí.
(5) Výkony asistované reprodukce lze provést až po vyslovení souhlasu
osobou, které mají být tyto výkony provedeny. Dárce zároveň s vyslovením souhlasu
s provedením výkonu asistované reprodukce vysloví souhlas s použitím zárodečných
buněk pro umělé oplodnění a se získáním embryonálních kmenových buněk z nadbytečného
embrya, které vzniklo z jeho zárodečné buňky, k výzkumu podle zvláštního právního
předpisu upravujícího výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách6b). Vyslovení
souhlasu zaznamená lékař uvedený v odstavci 1 nebo 3 do zdravotnické dokumentace
vedené o osobě, která souhlas vyslovila; záznam o vyslovení souhlasu podepíše lékař
a osoba, která jej vyslovila. Zdravotnické zařízení poskytne tkáňovému zařízení5e)
kopii vyslovení souhlasu k odběru podle § 27d odst. 1 písm. a), včetně účelu, pro
který byl souhlas vysloven. Shodu kopie souhlasu s originálem potvrdí předávající
zdravotnické zařízení.
(6) Při asistované reprodukci smí být u jedné příjemkyně oplozeno jen
tolik vajíček a přeneseno do pohlavních orgánů příjemkyně jen tolik embryí, kolik
je podle současného stavu lékařské vědy zapotřebí k pravděpodobně úspěšnému navození
těhotenství.
(7) Zárodečné buňky a embrya vytvořená pro účely asistované reprodukce
mohou být použita pouze pro umělé oplodnění. Pokud při umělém oplodnění příjemkyně
nebyla použita všechna embrya vytvořená ve prospěch neplodného páru, lze je uchovat
a použít pouze pro další léčbu neplodnosti tohoto páru; to neplatí, jestliže neplodný
pár prohlásí, že embrya nehodlá použít pro další umělé oplodnění, a vysloví
a) podle zvláštního právního předpisu6b) upravujícího výzkum na
lidských embryonálních kmenových buňkách souhlas se získáváním embryonálních kmenových
buněk z nadbytečného embrya k výzkumu podle tohoto zvláštního právního předpisu,
nebo
b) souhlas s použitím nadbytečného embrya k umělému oplodnění jiné
ženy.
Vyslovení souhlasu zaznamená ošetřující lékař do zdravotnické dokumentace
vedené o příjemkyni; záznam podepíše ošetřující lékař a neplodný pár.
(8) Za poskytnutí zárodečných buněk a embryí a za předání zárodečných
buněk a embryí provozovateli zdravotnického zařízení, ve kterém je asistovaná reprodukce
prováděna, nepřísluší finanční ani jiná náhrada. Dárci přísluší náhrada účelně, hospodárně
a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním zárodečných buněk5e). Tyto
výdaje hradí dárci na základě jeho žádosti provozovatel zdravotnického zařízení,
ve kterém byl dárci proveden odběr zárodečných buněk. Provozovatel zdravotnického
zařízení může jejich náhradu požadovat na příjemkyni, které má být provedeno umělé
oplodnění, nebo na provozovateli zdravotnického zařízení, kterému zárodečné buňky
nebo embrya k provedení asistované reprodukce byly předány. Provozovatel zdravotnického
zařízení, které převzalo zárodečné buňky nebo embrya k provedení asistované reprodukce
a které nahradilo výdaje podle předcházející věty, může náhradu těchto výdajů požadovat
na příjemkyni, které má být provedeno umělé oplodnění.
(9) Zdravotnické zařízení, ve kterém se asistovaná reprodukce provádí,
je povinno zajistit zachování anonymity dárce a neplodného páru a anonymity dárce
a dítěte narozeného z asistované reprodukce. Zachovat anonymitu dárce a neplodného
páru a anonymitu dárce a dítěte je rovněž povinen každý zdravotnický pracovník, který
se o této skutečnosti dozvěděl.
(10) Lékař zdravotnického zařízení, ve kterém byla posouzena zdravotní
způsobilost dárce, podá na žádost
a) ženy nebo muže z neplodného páru, a to před započetím umělého
oplodnění, nebo
b) zákonného zástupce dítěte narozeného z asistované reprodukce
nebo zletilé osoby narozené z asistované reprodukce
informaci o zjištěních, která mají přímý vliv na vývoj zdravotního
stavu dítěte nebo osoby narozené z asistované reprodukce, zejména pak o zjištěných
genetických vlohách nebo dispozicích.
§ 27f
(1) Zdravotnické zařízení, v němž byla posouzena zdravotní způsobilost
dárce, je povinno údaje o zdravotním stavu dárce předat zdravotnickému zařízení,
které provádí umělé oplodnění. Zdravotnické zařízení, v němž bylo provedeno umělé
oplodnění, je povinno tyto údaje uchovat nejméně 30 let od použití zárodečných buněk.
(2) Zdravotnické zařízení může postupy a metody asistované reprodukce
uvedené v § 27d odst. 1 písm. b) bodech 2 a 3 provádět pouze na základě souhlasu
uděleného Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví souhlas udělí na
základě žádosti zdravotnického zařízení, jestliže zdravotnické zařízení splňuje požadavky
na technické a věcné vybavení a doloží, že postupy a metody asistované reprodukce
budou provádět lékaři se specializací, kterou získali v příslušném oboru specializačního
vzdělávání podle § 27h.
§ 27g
(1) Použití postupů asistované reprodukce není dovoleno pro účely
volby pohlaví budoucího dítěte s výjimkou případů, kdy použitím postupů asistované
reprodukce lze předejít vážným geneticky podmíněným nemocem mendlovského typu s vazbou
na pohlaví, které
a) jsou neslučitelné s postnatálním vývojem dítěte,
b) výrazně zkracují život,
c) způsobují časnou invaliditu nebo jiné vážné zdravotní postižení,
nebo
d) podle současných znalostí nejsou vyléčitelné.
(2) Volbu pohlaví budoucího dítěte v případech uvedených v odstavci
1 doporučuje lékař se specializací v oboru specializačního vzdělávání lékařské genetiky
ve spolupráci s lékařem se specializací v oboru specializačního vzdělávání gynekologie
a porodnictví.
§ 27h
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) důvody genetických vyšetření embrya, jejichž účelem je zjištění
geneticky podmíněných nemocí plodu nebo možnosti jejich vzniku,
b) výčet oborů specializačního vzdělávání lékařů, kteří mohou provádět
postupy a metody asistované reprodukce uvedené v § 27d odst. 1 písm. b) bodech 2
a 3,
c) věcné a technické požadavky na vybavení zdravotnického zařízení
provádějícího postupy a metody asistované reprodukce uvedené v § 27d odst. 1 písm.
b) bodech 2 a 3.
§ 27i
Jde-li o postupy a metody podle § 27d odst. 1 písm. a) a b) bodu 1,
postupuje zdravotnické zařízení též podle zákona upravujícího lidské tkáně a buňky.
§ 28
(1) U zemřelých osob se zpravidla provádí zdravotní pitva. Pitva
se provádí povinně nebo na základě určení prohlížejícím lékařem nebo vedoucím zdravotnického
zařízení, a to v případech a za účelem stanoveným vyhláškou (§ 28a), popřípadě podle
rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Na těle zemřelého lze provádět při zachování
zásad piety tyto úkony:
a) odnímání částí lidských těl podle § 26,
b) úkony stanovené
vyhláškou (§ 28a),
c) odběr tkání a orgánů podle zvláštního právního předpisu,5a)
d) další úkony stanovené zvláštním právním předpisem.5d)
(2) Soudní pitva se provádí za podmínek stanovených zvláštními právními
předpisy.
§ 28a
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou podrobnosti postupu při
úmrtí a provádění pitev, včetně stanovení účelu pitvy, zdravotnického zařízení, popřípadě
lékaře provádějícího prohlídku zemřelého nebo pitvu, dále úkony na těle zemřelého
a rozsah a místa určení podávání informací a povinných hlášení o úmrtí, výsledku
prohlídky zemřelého a provedení pitvy.
§ 30
Léčebně preventivní péče o cizí státní příslušníky
(1) Cizincům pobývajícím na území České republiky se poskytuje zdravotní
péče
a) bezplatně na základě mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní
Republika vázána,
b) bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního nebo smluvního
zdravotního pojištění anebo
c) za přímou úhradu.
(2) Občanům České a Slovenské Federativní Republiky pobývajícím na
území České a Slovenské Federativní Republiky, kteří nemají na území České republiky
trvalý pobyt, se zdravotní péče poskytuje na základě všeobecného zdravotního pojištění,
smluvního zdravotního pojištění nebo za úhradu.
(3) Zdravotní péče uprchlíkům se poskytuje podle zvláštního předpisu.8)
Hlava druhá
Zdravotnická soustava
Oddíl 1
Soustava zdravotnických zařízení
§ 31
(1) Úkoly zdravotnictví obstarávají zdravotnická zařízení a další zdravotnické
organizace uspořádané do soustavy zdravotnických zařízení.
(2) Soustavu zdravotnických zařízení tvoří zdravotnická zařízení státu,
obcí, fyzických a právnických osob.
§ 32
(1) Zdravotnické služby obstarávají zdravotnická zařízení.
(2) Součástí soustavy zdravotnických zařízení jsou
a) zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických
pracovníků,
b) organizace pro zdravotnickou výrobu, pro zásobování léčivy a jinými
prostředky zdravotnické techniky a pro jejich kontrolu,
c) vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště na úseku zdravotnictví.
Oddíl 2
Druhy a úkoly zdravotnických zařízení
Zařízení léčebně preventivní péče
§ 35
Zařízení ambulantní péče a nemocnice
(1) Základním článkem zařízení ambulantní péče jsou ordinace praktických
lékařů, popřípadě ordinace dalších odborných lékařů.
(2) Sdružená ambulantní zařízení jsou léčebná zařízení, která jsou
umístěna mimo území nemocnic, s nimiž nejsou organizačně ani personálně spojena.
V jejich ordinacích se poskytuje jednotlivcům nebo skupinám osob základní a specializovaná
zdravotní péče.
(3) Nemocnice poskytují ambulantní a lůžkovou základní a specializovanou
diagnostickou a léčebnou péči, jejíž součástí jsou i nezbytná preventivní opatření.
§ 35a
Zařízení závodní preventivní péče
Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost
v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují
pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci,
vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první
pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a
podílejí se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.
§ 36
Odborné léčebné ústavy
(1) Léčebně preventivní péči osobám s poruchami zdraví, které mají
vleklý průběh a potřebují zvláštní odbornou péči s výrazným rehabilitačním zaměřením,
poskytují odborné léčebné ústavy specializované zpravidla podle druhu nemocí. Jejich
péče navazuje na péči nemocnic s poliklinikami.
(2) Odbornými léčebnými ústavy jsou léčebny tuberkulózy a respiračních
nemocí, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy a další léčebny, ozdravovny a
noční sanatoria.
(3) Lázeňskými léčebnami jsou odborné léčebné ústavy, které využívají
při poskytování léčebně preventivní péče především přírodních léčivých zdrojů nebo
klimatických podmínek. K vyšetřovacím a léčebným účelům ambulantní lázeňské péče
a k poskytování některých dalších odborných služeb může být v lázeňském místě zřízena
lázeňská poliklinika.
(4) Ozdravovny poskytují ústavní péči osobám v rekonvalescenci nebo
osobám ohroženým na zdraví.
(5) Noční sanatoria poskytují práce schopným osobám s ohroženým nebo
narušeným zdravím potřebnou péči mimo jejich pracovní dobu.
Oddíl 3
Zřizování a provoz zdravotnických zařízení
§ 39
(1) Zdravotnická zařízení zřizují ministerstvo zdravotnictví, kraje v
samostatné působnosti, obce, fyzické a právnické osoby. Podmínky pro vznik, změnu,
zánik a kontrolní činnost zdravotnického zařízení stanoví zákon.
(2) Zdravotnická zařízení zřizovaná ministerstvem zdravotnictví, kraji
v samostatné působnosti a obcemi jsou povinna poskytovat zdravotní péči ve spádových
územích stanovených vyhláškou ministerstva zdravotnictví.9)
(3) Zdravotnická zařízení jsou povinna uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.
Toto pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou zdravotnické zařízení poskytuje
zdravotní péči.
§ 40
Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní
péči.4) Bližší podmínky poskytování závodní preventivní péče stanoví ministerstvo
zdravotnictví vyhláškou.
§ 41
Zařízení pro první pomoc, lůžkové ošetřovny a jiná pomocná zařízení,
která doplňují péči poskytovanou ve zdravotnických zařízeních, zřizují a provozují
zpravidla ze svých prostředků podniky a jiné organizace. Jsou povinny přitom postupovat
podle směrnic, které vydávají příslušné ústřední orgány v dohodě s ministerstvem
zdravotnictví.
§ 42
(1) Zdravotnická zařízení se zřizují, spravují, provozují a ruší podle
jednotných celostátních zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví pro uspořádání
a rozvoj sítě zdravotnických zařízení, pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro
jejich typy a označení, funkční náplň, členění, normativy a standardy jejich vybavení
(§ 70).
(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat zřízení, stavbu nebo
provoz zdravotnického zařízení, jež by bylo v rozporu s těmito zásadami.
Hlava čtvrtá
Pracovníci ve zdravotnictví
Oddíl 1
Způsobilost a poslání
Podmínky pro výkon zdravotnických povolání
§ 54
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou vedoucí funkce, které
se ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti ministerstva zdravotnictví
a obcí obsazují na základě výběrového řízení, podmínky jeho vyhlášení a průběh.
§ 55
Povinnosti pracovníků ve zdravotnictví
(1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni vykonávat zdravotnické povolání
svědomitě, poctivě, s hluboce lidským vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti
ke společnosti.
(2) Každý zdravotnický pracovník je povinen zejména
a) vykonávat své povolání v rozsahu a způsobem, pro něž zásady určuje
ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s profesními organizacemi,3)
b) převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly uložené mu
dočasně v důležitém obecném zájmu,
c) poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této
pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná
obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči,
d) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděl při
výkonu svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované
osoby; povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zdravotnickým pracovníkům zvláštním
právním předpisem10a) není tím dotčena. Povinností mlčenlivosti není zdravotnický
pracovník vázán v rozsahu nezbytném pro obhajobu v trestním řízení a pro řízení před
soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním, popřípadě jeho zaměstnavatelem
a pacientem, nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo na ochranu
osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.
(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se vztahují i na
zdravotnické pracovníky, kteří nevykonávají zdravotnické povolání.
(4) Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě dalšího
vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické znalosti v rozsahu potřebném pro
výkon své práce.
Oddíl 2
Výchova, výuka a další vzdělávání
§ 60
Výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a ústavů pro
další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce kvalifikovaná pracoviště zdravotnických
zařízení. Ministerstvo zdravotnictví určuje tato pracoviště, napomáhá jejich rozvoji
a ustanovuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky; taková pracoviště se označují
jako kliniky. Jde-li o pracoviště sloužící výuce na lékařských a farmaceutických
fakultách, postupuje ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky.
Čtvrtá část
Úkoly vědy a výzkumu v péči o zdraví lidu
§ 64
Orgány ustavené k podpoře a koordinaci rozvoje vědy a technologií i pracovníci
všech oborů vědeckovýzkumné činnosti jsou povinni plnit své úkoly v souladu s dostupnými
poznatky lékařské vědy a přispívat ke zvyšování úrovně péče o zdraví. Tyto orgány
jsou rovněž povinny dbát, aby se jejich činnost soustřeďovala především na řešení
naléhavých problémů vyplývajících z rozboru zdravotního stavu obyvatelstva se zaměřením
na prevenci a léčení společensky nejzávažnějších nemocí, na získávání poznatků o
vlivu prostředí na organismus člověka, na rozvíjení tělesných a duševních schopností
člověka a na prodlužování aktivního věku.
Pátá část
Zpracování osobních údajů souvisejících se zajišťováním zdravotní péče
§ 67a
(1) Zpracováním osobních údajů11b) podle tohoto zákona se rozumí zpracování
osobních údajů při vedení zdravotnické dokumentace a další nakládání s ní a zpracování
osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému (dále jen "NZIS").
(2) Při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 lze vést rodné číslo11c)
pacienta
a) ve zdravotnické dokumentaci (§ 67b),
b) v NZIS, pokud se sběr a zpracování
informací a jejich vedení podle § 67c odst. 1 vztahuje ke konkrétnímu pacientovi.
Zdravotnická dokumentace
§ 67b
nadpis vypuštěn
(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna vést zdravotnickou dokumentaci.
(2) Zdravotnická dokumentace obsahuje
a) osobní údaje pacienta v rozsahu
nezbytném pro identifikaci pacienta a zjištění anamnézy,
b) informace o onemocnění
pacienta, o průběhu a výsledku vyšetření, léčení a o dalších významných okolnostech
souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotní
péče.
(3) Každá samostatná část zdravotnické dokumentace musí obsahovat osobní
údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro jeho identifikaci a označení zdravotnického
zařízení, které ji vyhotovilo.
(4) Zápis ve zdravotnické dokumentaci musí být veden průkazně, pravdivě
a čitelně; je průběžně doplňován a musí být opatřen datem zápisu, identifikací a
podpisem osoby, která zápis provedla. Opravy ve zdravotnické dokumentaci se provádí
novým zápisem s uvedením dne opravy, identifikací a podpisem osoby, která opravu
provedla. Původní záznam musí zůstat čitelný.
(5) Zdravotnická dokumentace může být vedena na záznamovém nosiči ve formě
textové, grafické nebo audiovizuální. Údaje obsažené ve zdravotnické dokumentaci
musí být vedeny v listinné formě nebo elektronické formě. Údaje ze zdravotnické dokumentace
lze z listinné formy přepsat do elektronické formy pouze za podmínky, že bude zároveň
uchována listinná forma.
(6) Zápis zdravotnické dokumentace na paměťové médium výpočetní techniky,
který neobsahuje zaručený elektronický podpis, se převede na papírový nosič (tiskovou
sestavu), opatří se datem a podpisem osoby, která zápis provedla, a zařadí se do
zdravotnické dokumentace pacienta. Přitom jednotlivé tiskové sestavy se považují
za samostatné části zdravotnické dokumentace.
(7) Pokud se vede zdravotnická dokumentace pouze na paměťových médiích
výpočetní techniky, lze zápis zdravotnické dokumentace provádět jen za těchto podmínek:
a) všechny samostatné části zdravotnické dokumentace obsahují zaručený
elektronický podpis osoby, která zápis provedla, podle zvláštního právního předpisu,11d)
b) bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou
za pracovní den,
c) po uplynutí doby životnosti zápisu je zajištěn opis archivních kopií,
d) uložení archivních kopií, které jsou vytvářeny nejméně jedenkrát
za rok, je provedeno způsobem znemožňujícím do nich provádět dodatečné zásahy.
(8) Při uchovávání archivních kopií dat na paměťových médiích výpočetní
techniky musí být zajištěn přístup k datům a jejich čitelnost (použitelnost) nejméně
po dobu, která je předepsána pro archivaci zdravotnické dokumentace.
(9) Práva a povinnosti při zpracování osobních údajů souvisejících se zajišťováním
zdravotní péče se řídí zvláštním zákonem.11b)
(10) Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet, a to v rozsahu nezbytně
nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu své kompetence
a) zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci11m) v souvislosti
s poskytováním zdravotní péče,
b) pověření členové příslušné komory10) při šetření případů podléhajících
disciplinární pravomoci příslušné komory,
c) revizní lékaři zdravotních pojišťoven v rozsahu stanoveném zvláštním
právním předpisem,11e)
d) soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro vypracování
znaleckého posudku zadaného orgány činnými v trestním řízení nebo soudy,
e) lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pověření vyřizováním konkrétních
stížností, návrhů na přezkoumání a podnětů ve správním řízení, a to v rozsahu vyplývajícím
ze stížnosti, návrhu na přezkoumání nebo podnětu ve správním řízení,
f) lékaři pověření ministerstvem zdravotnictví nebo krajem k vypracování
odborného stanoviska k vyřizování konkrétních stížností, návrhů na přezkoumání a
podnětů ve správním řízení, a to v rozsahu vyplývajícím ze stížnosti, návrhu na přezkoumání
nebo podnětu ve správním řízení,
g) lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném
zvláštním právním předpisem,11f)
h) členové znaleckých komisí,
i) pověření zdravotničtí pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví,
j) lékaři orgánů sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu
a pracovní schopnosti pro účely dávek a služeb sociálního zabezpečení, důchodového
pojištění, úrazového pojištění a státní sociální podpory, zaměstnanosti, lékaři odvodních
a přezkumných komisí pro účely odvodního a přezkumného řízení a lékaři určení obecním
úřadem obce s rozšířenou působností pro účely civilní služby; povinnosti zdravotnických
zařízení vůči orgánům sociálního zabezpečení ve věcech zdravotnické dokumentace stanoví
zvláštní právní předpis,11h)
k) zaměstnanci státu ve zdravotnických zařízeních, zaměstnanci příspěvkových
organizací, které jsou zdravotnickými zařízeními, a zaměstnanci provozovatelů dalších
zdravotnických zařízení zabezpečující pro tato zařízení zpracování osobních údajů11b)
při vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací nebo sledování a vyhodnocování
kvality poskytované zdravotní péče,
l) zaměstnanci státu v organizační složce státu (§ 67c odst. 3), která
zajišťuje plnění úkolů NZIS, kteří zabezpečují zpracování osobních údajů11b) a informací
o zdravotním stavu obyvatelstva, a zaměstnanci pověřeného (§ 67c odst. 3) nebo stanoveného
zpracovatele, kteří zabezpečují zpracování osobních údajů11b) a informací o zdravotním
stavu obyvatelstva,
m) pověřené zdravotnické zařízení v rozsahu stanoveném zvláštním právním
předpisem,10b)
n) Veřejný ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona
tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob,
o) inspektoři Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod v
rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem11g),
p) zaměstnanci Státního ústavu pro kontrolu léčiv a další fyzické osoby
pověřené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, kteří se podílejí na kontrolní činnosti,
hodnocení a odborných činnostech v rámci své působnosti podle zvláštních právních
předpisů5b) , 5c) , 5e).
Osoby, které mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace, mají též právo
na pořízení jejích výpisů, opisů nebo kopií v rozsahu nezbytně nutném pro potřeby
splnění konkrétního úkolu.
(11) Osoby získávající způsobilost k výkonu zdravotnického povolání mohou
nahlížet do zdravotnické dokumentace pouze v rozsahu nezbytně nutném a u pacientů
stanovených pověřeným zdravotnickým pracovníkem zdravotnického zařízení, které zabezpečuje
praktickou výuku osob získávajících způsobilost k výkonu zdravotnického povolání;
k nahlížení do zdravotnické dokumentace takových pacientů je třeba jejich písemného
souhlasu, případně souhlasu jejich zákonných zástupců. Souhlasu pacienta není třeba,
není-li možné jej získat vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta. Osoby získávající
způsobilost podle věty prvé jsou povinny o skutečnostech, o nichž se ze zdravotnické
dokumentace dozvěděly, zachovávat mlčenlivost.
(12) Pacient má právo
a) na poskytnutí veškerých informací shromážděných
ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě nebo v jiných zápisech vztahujících
se k jeho zdravotnímu stavu; v případě autorizovaných psychologických metod a popisu
léčby psychoterapeutickými prostředky má nárok na informace, jejichž obsahem je popis
příznaků onemocnění, diagnóza, popis terapeutického přístupu a interpretace výsledků
testů,
b) v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do dokumentů uvedených
v písmenu a); v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby
psychoterapeutickými prostředky může nahlížet do záznamů týkajících se popisu příznaků
onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů,
c) na pořízení výpisů, opisů nebo kopií dokumentů uvedených v písmenu a); v případě
autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky
má nárok na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těch částí dokumentů, které se týkají
popisu příznaků, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků
testů,
d) určit osobu, která může být informována o jeho zdravotním stavu, nebo vyslovit
zákaz podávání těchto informací jakékoliv osobě, a to při přijetí k poskytování zdravotní
péče nebo kdykoliv po přijetí; pacient při určení osoby, která může být informována
o jeho zdravotním stavu, zároveň určí, zda této osobě náleží též práva podle písmen
b) a c); pacient může určení osoby nebo vyslovení zákazu kdykoliv odvolat; právo
pacienta na určení osoby nebo na vyslovení zákazu se nevztahuje na postup podle odstavců
10 a 11 a dále na podávání informací a na právo nahlížet do zdravotnické dokumentace
nebo na pořizování výpisů, opisů nebo kopií podle zvláštních právních předpisů upravujících
poskytování zdravotní péče, popřípadě činnosti související se zdravotní péčí; jde-li
o pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby, které mohou
být o jeho zdravotním stavu informovány, mají právo na aktuální informace o jeho
zdravotním stavu osoby blízké.
(13) V případě změny ošetřujícího lékaře je dosavadní lékař povinen předat
nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování
zdravotní péče.
(14) Při zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení11i) nebo
zániku nestátního zdravotnického zařízení úmrtím zdravotnického pracovníka poskytujícího
zdravotní péči vlastním jménem, je provozovatel zdravotnického zařízení, kterému
byla zrušena registrace, nebo ten, kdo žil se zemřelým zdravotnickým pracovníkem
poskytujícím zdravotní péči vlastním jménem ve společné domácnosti, povinen správnímu
úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci zdravotnického zařízení,11i) oznámit do
15 dnů ode dne zrušení registrace nebo úmrtí zdravotnického pracovníka poskytujícího
zdravotní péči vlastním jménem tuto skutečnost a zajistit zdravotnickou dokumentaci
tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami
a ztrátou. Povinnost podle předcházející věty má i ten, kdo přišel se zdravotnickou
dokumentací jako první do styku.
(15) Osoby uvedené v odstavci 14
a) nejsou oprávněny nahlížet do zdravotnické
dokumentace,
b) jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které
se dozvěděly o pacientech, o jejichž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace,
a jiných skutečnostech
souvisejících s poskytováním zdravotní péče. (16) Správní úřad, který vydal rozhodnutí o registraci zdravotnického
zařízení,11i) na základě oznámení učiněného podle odstavce 14
a) neprodleně převezme zdravotnickou dokumentaci a zajistí ji tak,
aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami a ztrátou,
b) oznámí převzetí zdravotnické dokumentace podle písmene a) způsobem
v místě obvyklém tak, aby byla zajištěna v co možná nejširším rozsahu informovanost
pacientů, o nichž je zdravotnická dokumentace vedena,
c) do doby provedení nové volby zdravotnického zařízení pacienty, o
nichž je zdravotnická dokumentace vedena, zajistí předávání potřebných výpisů, opisů
nebo kopií zdravotnické dokumentace pro zajištění návaznosti zdravotní péče o tyto
pacienty; tyto činnosti může vykonávat pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník;
to platí i pro vydávání potřebných výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace
pro zajištění návaznosti zdravotní péče nebo předání zdravotnické dokumentace nově
zvolenému zdravotnickému zařízení před převzetím zdravotnické dokumentace správním
úřadem podle písmene a),
d) neprodleně předá zdravotnickou dokumentaci na základě oznámení pacienta,
o němž je tato zdravotnická dokumentace vedena, nebo na základě vyžádání nově zvoleného
zdravotnického zařízení tomuto zařízení.
(17) K zajištění povinností podle odstavce 16 písm. a) a c) jsou pověření
zaměstnanci správního úřadu oprávněni vstupovat do objektů zdravotnických zařízení
uvedených v odstavci 14. Pověření zaměstnanci jsou povinni chránit údaje ze zdravotnické
dokumentace před zneužitím nebo ztrátou, nejsou oprávněni sami do zdravotnické dokumentace
nahlížet. Ustanovení o povinnosti mlčenlivosti nejsou dotčena.
(18) Zřizovatel státního zdravotnického zařízení, který rozhodl o jeho
zrušení a nepřevedl práva a závazky zrušeného zdravotnického zařízení na jiné jím
zřízené zdravotnické zařízení, plní úkoly správního úřadu stanovené v odstavci 16
písm. a) až d), pokud plněním těchto úkolů nepověřil jiné zdravotnické zařízení jím
zřízené. Ustanovení odstavce 17 se použije obdobně.
(19) Uchovávání a skartace zdravotnické dokumentace se řídí zvláštním právním
předpisem.11j) Náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace včetně vzorů jejích součástí,
vzorů tiskopisů, povinných hlášení, a podrobnosti o způsobu vedení, zpracování a
zacházení se zdravotnickou dokumentací v písemné a elektronické formě, skartační
řád, jehož součástí je skartační plán, stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
(20) Žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě
a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, nejedná-li se o ženu,
jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství (§ 51 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině),
má právo na zvláštní ochranu svých osobních údajů. Zdravotnické zařízení je v takovém
případě povinno vést zdravotnickou dokumentaci v rozsahu péče související s těhotenstvím
a porodem, jejíž součástí jsou osobní údaje této ženy nezbytné ke zjištění anamnézy
a údaje uvedené v § 67b odst. 2 písm. b). Jméno a příjmení ženy je vedeno odděleně
od zdravotnické dokumentace spolu s písemnou žádostí podle věty první, datem narození
a datem porodu. Po skončení hospitalizace se zdravotnická dokumentace o tyto údaje
doplní a zapečetí. Otevření takto zapečetěné zdravotnické dokumentace je možné jedině
na základě rozhodnutí soudu. Lékaři a příslušníci zdravotnického personálu, kteří
v rámci výkonu lékařské péče přišli do styku s osobními údaji ženy podle věty první,
jsou povinni o nich zachovávat mlčenlivost. Ustanovení § 67b odst. 10 a 11 se nepoužijí.
§ 67ba
(1) Pacienta nebo zákonného zástupce pacienta poučí o jeho právech uvedených
v § 67b odst. 12 ošetřující lékař.
(2) Určení osoby nebo zákaz podávání informací podle § 67b odst. 12 písm.
d), popřípadě odvolání určení osoby nebo zákazu podávání informací, se zaznamená
do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a opatří podpisem ošetřujícího lékaře
a pacienta. Jestliže pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav záznam podepsat,
je však schopen projevit svou vůli, podepíše záznam ošetřující lékař a jeden svědek.
V záznamu se uvede způsob, jakým pacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící
podpisu pacienta.
(3) Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, příčinách
úmrtí a výsledku pitvy, byla-li provedena, právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka
nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo do jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu
stavu pacienta, na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těchto dokumentů mají osoby
blízké zemřelému pacientu, neurčil-li za svého života jinak, popřípadě další osoby
určené pacientem podle § 67b odst. 12 písm. d). Jde-li o zemřelého pacienta, který
byl osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům v rozsahu neumožňujícím uplatnit
právo podle § 67b odst. 12, osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo nezletilou
osobou, má práva podle věty první zákonný zástupce tohoto pacienta, popřípadě osoba
určená tímto zákonným zástupcem.
(4) Jestliže zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz poskytování
informací o svém zdravotním stavu, právo na informace o jeho zdravotním stavu, včetně
práva nahlížet v přítomnosti zdravotnického pracovníka do zdravotnické dokumentace
nebo do jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, a právo pořizovat
z nich výpisy, opisy nebo kopie mají osoby blízké pouze v případě, že je to v zájmu
ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví dalších osob, a to v rozsahu nezbytném
pro ochranu zdraví. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti zdravotnických zařízení
stanovené zvláštními právními předpisy2a).
§ 67bb
(1) Zdravotnický pracovník má právo v případě pochybností o totožnosti
osoby, popřípadě jejího vztahu k pacientovi, které náleží práva podle § 67b odst.
12 nebo § 67ba odst. 3 nebo 4, požadovat, aby tato osoba prokázala svou totožnost.
(2) Zdravotnické zařízení je povinno zajistit, aby osoba, která může nahlížet
podle tohoto zákona do zdravotnické dokumentace nebo do jiných zápisů vztahujících
se ke zdravotnímu stavu pacienta, anebo si může pořizovat výpisy, opisy nebo kopie
těchto dokumentů, nezjistila osobní údaje třetích osob. Rodné číslo pacienta lze
poskytnout pouze osobám blízkým nebo osobám, které mají právo na informace podle
§ 67b odst. 12, pokud tyto osoby prokáží, že jim pacient nebo jeho zákonný zástupce
udělil na základě zvláštního právního předpisu upravujícího nakládání s rodnými čísly
souhlas k využití jeho rodného čísla.
(3) Jestliže jsou ve zdravotnické dokumentaci vedené o nezletilém pacientovi
zaznamenány takové údaje o jeho zákonném zástupci, které zdravotnickému pracovníkovi
sdělil nezletilý pacient nebo jiná osoba a z nichž lze vyvodit podezření na zneužívání
nebo týrání nezletilého pacienta, ohrožování jeho zdravého vývoje, popřípadě jiné
závažné porušení rodičovské zodpovědnosti, může zdravotnický pracovník omezit zpřístupnění
zdravotnické dokumentace zákonným zástupcům, pokud uzná, že toto omezení je v zájmu
nezletilého pacienta. Stejně lze postupovat i tehdy, požádá-li o to nezletilý pacient,
který s ohledem na věk a stupeň rozumové vyspělosti je schopen si sám utvářet své
názory. Přístup do zdravotnické dokumentace lze zákonným zástupcům omezit pouze ve
vztahu k údajům, z nichž vyplývají skutečnosti uvedené ve větě první10c). Obdobně
se postupuje, jde-li o pěstouny.
(4) Pořízení výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace nebo jiných
zápisů vztahujících se k zdravotnímu stavu pacienta zajišťuje zdravotnické zařízení
ve lhůtě do
a) 10 dnů ode dne obdržení žádosti, a to pro osoby uvedené v § 67b odst.
10, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak nebo pokud není dohodnuta
jiná lhůta,
b) 30 dnů od obdržení žádosti pacienta nebo jiné podle tohoto zákona
oprávněné osoby, nejde-li o postup podle písmene a). Lhůta uvedená v písmenu a) nebo
b) neplatí, jde-li o pořízení výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace za
účelem zajištění návaznosti zdravotní péče. Zdravotnické zařízení může za pořízení
výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace nebo jiných zápisů požadovat úhradu
ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich pořízením; to neplatí, je-li
pořízení výpisů, opisů nebo kopií hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo
na základě zvláštního právního předpisu upravujícího ceny10d).
(5) Každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo pořízení jejích výpisů,
opisů nebo kopií se do zdravotnické dokumentace zaznamená. V záznamu se uvede jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby, která do zdravotnické dokumentace
nahlédla nebo na jejíž žádost byl pořízen výpis, opis nebo kopie, dále rozsah, účel
a datum nahlédnutí nebo pořízení výpisů, opisů nebo kopií. Záznam podepíše zdravotnický
pracovník, který byl přítomen nahlížení do zdravotnické dokumentace, nebo zdravotnický
pracovník, který pořídil výpis, opis nebo kopii této zdravotnické dokumentace, a
oprávněná osoba.
(6) Jestliže správní úřad nebo zřizovatel státního zdravotnického zařízení
uvedený v § 67b odst. 18 převzal podle § 67b odst. 16 písm. a) zdravotnickou dokumentaci,
použije se ustanovení odstavců 2 a 4 a 5 obdobně.
Národní zdravotnický informační systém
§ 67c
nadpis vypuštěn
(1)
NZIS
je jednotný celostátní informační systém určený a) ke sběru
a zpracování informací o zdravotním stavu obyvatelstva, o zdravotnických zařízeních,
jejich činnosti a ekonomice za účelem usměrňování poskytování zdravotní péče, stanovení
koncepce státní zdravotní politiky, k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu,
pro řízení zdravotnictví a pro státní statistiku,
b) k vedení národních zdravotních
registrů (dále jen "registry").
(2) Zdravotnická zařízení poskytují informace podle odstavce 1 písm. a),
pokud je neposkytují podle zvláštního právního předpisu,11k) v rozsahu a způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem. Pokud se poskytované informace vztahují
ke konkrétnímu pacientovi, sdělují zdravotnická zařízení též jeho rodné číslo.11c)
(3) Plnění úkolů NZIS zajišťuje Ústav zdravotnických informací a statistiky
České republiky (dále jen "Statistický ústav") zřízený ministerstvem zdravotnictví.
Statistický ústav při nakládání s osobními údaji plní úkoly správce a zpracovatele,11k)
pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis5a) nestanoví jinak nebo pokud Statistický
ústav zpracováním osobních údajů nepověří podle zvláštního právního předpisu11b)
jiného zpracovatele.
§ 67d
Registry
(1) Součástí NZIS jsou registry, které jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2) Účelem registrů je evidence a sledování pacientů s vybranými společensky
závažnými nemocemi, vyhodnocování diagnostické a léčebné péče, sledování vývoje,
příčin a důsledků těchto onemocnění a stavů a statistická a vědecká zpracování zdravotnického
charakteru.
(3) V registrech vedených podle tohoto zákona lze zpracovávat bez souhlasu
subjektů údajů tyto osobní a další údaje:
a) pro identifikaci subjektu údajů, a to
1. rodné číslo, je-li přiděleno,11l)
2. číslo pojištěnce zdravotního pojištění,
není-li tímto číslem rodné číslo,
3. datum narození,
b) pro identifikaci subjektu
údajů, kterým je zdravotnický pracovník, údaj uvedený v písmenu a) bodu 1, a dále
údaje o vzdělání a pracovním nebo obdobném poměru,
c) související se zdravotním stavem
subjektu údajů, a to
1. anamnestické a diagnostické údaje,
2. o průběhu a léčbě
nemoci,
3. o dispenzarizaci a aktuálním zdravotním stavu,
4. údaje o výkonu povolání
nebo zaměstnání, popřípadě údaje o výkonu služebního poměru potřebné pro posouzení
zdravotního stavu subjektu údajů.
(4) Údaje podle odstavce 3 předávají do NZIS zdravotnická zařízení, pokud
je neposkytují podle zvláštního právního předpisu.2c),11k)
(5) Údaje shromažďované podle zvláštního právního předpisu2c),5a) předávají
do Statistického ústavu správci nebo jimi pověření zpracovatelé těchto údajů.
(6) Pro plnění úkolů NZIS Statistický ústav vydává závazné pokyny, klasifikace
a standardy.
(7) Osobní údaje jsou v registrech uchovávány po dobu stanovenou v příloze
k tomuto zákonu. Po uplynutí doby stanovené v příloze k tomuto zákonu jsou osobní
údaje anonymizovány.
(8) Přístup k osobním údajům vedeným v registru má správce, zpracovatel
a oprávněný zdravotnický pracovník zdravotnického zařízení poskytujícího pacientovi
zdravotní péči, která je sledována v registru. Oprávněným zdravotnickým pracovníkem
se rozumí zdravotnický pracovník určený ředitelem nebo jiným statutárním zástupcem
zdravotnického zařízení a schválený správcem registru.
(9) Pro statistické a vědecké účely správce poskytuje z registrů pouze údaje
v anonymizované podobě.
(10) Úkoly správce související s nepřetržitým provozem registrů vedených
podle tohoto zákona plní Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační
systémy zřízené Ministerstvem zdravotnictví, které je zpracovatelem.
§ 67e
(1) Zpracování osobních údajů v NZIS, pokud tento zákon nestanoví jinak,
se řídí zvláštním zákonem.11b)
(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) okruh zdravotnických
zařízení předávajících požadované osobní a další údaje do NZIS,
b) způsob předávání
požadovaných osobních a dalších údajů do NZIS,
c) periodicitu a lhůty předání požadovaných
osobních a dalších údajů do NZIS,
d) pro účely zjišťování údajů podle § 67c odst.
1 písm. a) bližší vymezení údajů předávaných zdravotnickými zařízeními do NZIS.
§ 67f
Ustanovení § 67a až 67e se použijí přiměřeně pro poskytování ošetřovatelské
a rehabilitační zdravotní péče zařízením sociálních služeb podle § 11 odst. 1 věty
třetí.
§ 67g
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Ministerstvu
zdravotnictví pro výkon působnosti v oblasti ochrany veřejného zdraví
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno
rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b)
a c).
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno
rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí
právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo
a stát, kde se občan narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého
pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě,
že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,
k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
l) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
m) rodné číslo dítěte,
n) osvojení dítěte,
o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě
jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho
změna,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu,
popřípadě datum ukončení pobytu,
j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
k)
správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České
republiky,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení
manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
pokud je dítě cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno,
datum narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden
z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození,
o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území
České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
p) den,
který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den,
který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b) rodné číslo,
c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
d) den, měsíc a rok narození,
e) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na
jehož území se narodila.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 67h
(1) Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou
působností poskytují zdravotnickému zařízení poskytujícímu ústavní péči v písemné
podobě nebo v elektronické podobě na nosiči informací na základě jeho žádosti údaje
ze základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel
nebo agendového informačního systému cizinců, jestliže zdravotnické zařízení nemůže
zjistit
a) adresu místa trvalého pobytu zemřelého pacienta nebo pacienta, u něhož
sdělení tohoto údaje neumožňuje jeho zdravotní stav,
b) adresu místa trvalého pobytu pacienta, kterému je třeba poskytnout
informaci týkající se jeho zdravotního stavu, jejímž včasným neposkytnutím může dojít
k ohrožení nebo poškození zdraví pacienta nebo ohrožení zdraví jiných osob,
c) adresu místa trvalého pobytu žijícího manžela nebo žijícího dítěte
pacienta uvedeného v písmenu b),
d) adresu místa trvalého pobytu zákonného zástupce pacienta, který je
nezletilou osobou nebo osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům a který s ohledem
na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen sdělit údaje potřebné k vyhledání zákonného
zástupce, anebo zemřelého pacienta, který byl nezletilou osobou nebo osobou zbavenou
způsobilosti k právním úkonům.
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikační údaje zdravotnického zařízení,
b) identifikační údaje zdravotnického pracovníka oprávněného zjišťovat
údaje z informačního systému evidence obyvatel, a to jméno, popřípadě jména, příjmení
a jeho pracovní zařazení ve zdravotnickém zařízení,
c) rodné číslo pacienta nebo zemřelého pacienta, a není-li zdravotnickému
zařízení známo, jiné identifikační údaje, zejména jméno, popřípadě jména, příjmení
a datum narození,
d) rodné číslo manžela, dětí nebo zákonných zástupců pacienta nebo zemřelého
pacienta, a není-li zdravotnickému zařízení známo, jiné identifikační údaje těchto
osob, zejména jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.
§ 67i
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Ministerstvu
zdravotnictví pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického
informačního systému
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum narození.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) rodné číslo,
c) datum narození,
d) adresa místa trvalého pobytu.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) rodné číslo, bylo-li přiděleno,
c) datum narození,
d) druh a adresa místa pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
Šestá část
Řízení péče o zdraví lidu
a rozhodování při výkonu zdravotní péče
Hlava první
Řízení péče o zdraví lidu
§ 68
Ústřední orgány
(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány jsou povinny uskutečňovat v
oboru své působnosti opatření k upevnění a rozvíjení zdraví lidu podle první části
tohoto zákona jako nedílnou součást řízení hospodářství a kultury.
(2) Ústřední orgány zejména
a) stanoví jmenovité úkoly v péči o zdraví lidu, rozhodují o opatřeních
v péči o zdraví lidu, která vyžadují úpravu rozpočtu přesahující možnosti organizací
jimi řízených, pravidelně projednávají zabezpečování této péče a vedou podřízené
organizace k tomu, aby iniciativně činily opatření k vytváření a ochraně zdravých
životních podmínek,
b) kontrolují, jak organizace plní své povinnosti při vytváření a ochraně
zdravých životních podmínek, a volají je k odpovědnosti pro neplnění úkolů v péči
o zdraví lidu.
Ministerstvo zdravotnictví
§ 69
Ministerstvo zdravotnictví řeší v souladu s výsledky vědeckého poznání
a s potřebami společnosti zásadní otázky zdravotnické politiky, stanoví koncepci
a vytyčuje hlavní směry rozvoje zdravotnictví a dbá o jejich zabezpečování. Pečuje
o rozvoj lékařské vědy a o výzkumnou činnost v oboru zdravotnictví; zabezpečuje pohotové
převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší
dosažitelné úrovni.
§ 70
(1) K zabezpečení jednotného odborného vedení péče o zdraví lidu i
zdravotnictví a k řešení otázek vyžadujících jednotné celostátní úpravy ministerstvo
zdravotnictví zejména
a) odborně řídí zdravotní výchovu obyvatelstva,
b) odborně
usměrňuje péči o zdraví lidu, zejména o vytváření zdravých životních podmínek ve
všech odvětvích, a za tím účelem stanoví závazné zdravotnické požadavky, které mají
ostatní ústřední orgány zabezpečovat při své řídící činnosti,
c) jednotně řídí zdravotnictví
a za tím účelem vydává obecně závazné právní předpisy pro organizaci a výkon zdravotní
péče a vykonává dozor nad úrovní této péče; přitom zajišťuje, aby vedoucí pracovníci
se opírali o soustavné sledování a rozbor vývoje zdravotního stavu obyvatelstva i
údajů a ukazatelů o zdravotnické péči,
d) řídí výchovu a výuku středních a nižších
zdravotnických pracovníků, spolupracuje v otázkách výchovy a výuky lékařů a farmaceutů
a řízení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků s ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky, s profesními organizacemi3) a dalšími profesními sdruženími,
e) vydává stanoviska k rozvoji územních celků, zadáním a projektům staveb rozhodujících
investičních celků financovaných státním rozpočtem a staveb, u nichž si vydání stanoviska
vyhradí, vydává stavebně technické směrnice pro posuzování zdravotnických zařízení,
f) zabezpečuje jednotné řízení přípravy zdravotnictví k obraně státu,
g) pečuje o
zdravotnickou spolupráci s jinými státy.
(2) Ministerstvo zdravotnictví uděluje souhlas
a) podle zvláštního právního předpisu5a) se zřízením střediska pro
vyhledávání dárců krvetvorných buněk a transplantačního centra provádějícího odběry
a transplantace orgánů,
b) k provádění postupů a metod asistované reprodukce podle § 27d
odst. 1 písm. b) bodů 2 a 3.“.
(3) Ministerstvo zdravotnictví vykonává kontrolu12) nad zařízeními uvedenými
v odstavci 2 písm. a) a nad prováděním postupů a metod uvedených v odstavci 2 písm.
b).
(4) Podle odstavce 3 se postupuje též v případech, kdy byla zařízení
uvedená v odstavci 2 písm. a) zřízena před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(5) Ministerstvu zdravotnictví přísluší vrcholný odborný dozor nad zdravotní
péčí v jiných odvětvích a jejich odborné vedení.
(6) Ministerstvu zdravotnictví pomáhají při plnění jeho úkolů vědeckovýzkumná
a vývojová pracoviště, ústavy pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků a odborné
poradní sbory.
Orgány státní zdravotní správy
Pravomoc orgánů státní zdravotní správy a jejich zaměstnanců
§ 74
Zaměstnanci státu v orgánech státní zdravotní správy a zaměstnanci
kraje zařazení do krajského úřadu jsou oprávněni za účelem zjišťování podkladů potřebných
k zabezpečení výkonu státní správy na úseku zdravotnictví, při tvorbě státní zdravotní
politiky a při provádění kontroly na úseku zdravotnictví v nezbytném rozsahu
a) vstupovat do zdravotnických zařízení s vědomím vedoucího zdravotnického
zařízení,
b) vyžadovat od odborných pracovníků ve zdravotnictví potřebná sdělení,
vyjádření a vysvětlení.
§ 76
Zvláštní oprávnění zaměstnanců Českého inspektorátu lázní a zřídel
Zaměstnanci Českého inspektorátu lázní a zřídel jsou oprávněni při plnění
svých úkolů vstupovat do všech závodů, zařízení a objektů, odebírat v potřebném množství
a rozsahu vzorky pro vyšetřování a požadovat potřebné doklady a údaje.
Hlava druhá
Rozhodování při výkonu zdravotní péče
§ 77
(1) Zdravotnická zařízení vydávají prostřednictvím lékařů nebo klinických
psychologů při výkonu zdravotní péče, a to na základě posouzení zdravotního stavu
pacienta, lékařské posudky. Zdravotnické zařízení předá lékařský posudek pacientovi
prokazatelným způsobem. Pokud je vydán zdravotnickým zařízením lékařský posudek pro
stejný účel jako předcházející lékařský posudek, pozbývá tento lékařský posudek dnem
platnosti nového posudku svou platnost.
(2) Má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán,
nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti,
za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského
posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického
psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem
nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se návrh
podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze podat
do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný
ode dne jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog
uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví,
postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, správnímu úřadu, který vydal
rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto
zdravotnického zařízení.
(6) Pro posouzení případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda byl při výkonu
zdravotní péče dodržen správný postup, popřípadě, zda bylo ublíženo na zdraví, ustanovuje
ministr zdravotnictví České republiky a orgán kraje v přenesené působnosti jako své
poradní orgány znalecké komise. Postavení a činnosti znaleckých komisí stanoví Ministerstvo
zdravotnictví vyhláškou.
(7) Na rozhodnutí vydané při posuzování zdravotního stavu pro účely
nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu15) se vztahují odstavce
1 až 5 o lékařském posudku obdobně s tím, že
a) návrh na přezkoumání rozhodnutí lze podat do 3 dnů; tento návrh
nemá odkladný účinek,
b) návrh na přezkoumání rozhodnutí se postupuje podle odstavce 5 do
5 dnů od jeho doručení,
c) rozhodnutí je platné dnem vystavení,
d) účastníky řízení o přezkoumání rozhodnutí jsou zdravotnické zařízení,
které rozhodnutí vydalo, a osoba, jejíž zdravotní stav je posuzován; návrh na přezkoumání
rozhodnutí může podat jen tato osoba.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na rozhodování orgánu nemocenského
pojištění o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování podle
zvláštního právního předpisu15a).
(9) Proti rozhodnutí Vězeňské služby České republiky, Generálního ředitelství
cel, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace ve věci
lékařského posudku lze podat odvolání, o němž v oborech své působnosti rozhodují
příslušní ředitelé, kteří stojí v čele těchto bezpečnostních sborů.
§ 77a
(1) Správní úřad, kterému bylo podle § 77 odst. 5 postoupeno odvolání
proti lékařskému posudku,
a) odvolání zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí,
nebo
b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc zdravotnickému zařízení, které
tento posudek vydalo, k vydání nového lékařského posudku na základě nového, popřípadě
doplňujícího posouzení zdravotního stavu pacienta.
(2) Proti rozhodnutí správního úřadu vydaného podle odstavce 1 se nelze
odvolat.
Sedmá část
Společná a závěrečná ustanovení
§ 78
(1) Náhradu nákladů a škod vzniklých plněním povinností v péči o zdraví lidu,
zejména prováděním opatření k ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých
zdrojů nebo odběrem vzorků k těmto účelům, popřípadě příspěvek ke krytí takových
nákladů nebo škod poskytuje stát, jen pokud to stanoví předpisy vydané podle tohoto
zákona nebo jiné předpisy.*)
(2) O náhradě škody vzniklé při poskytování zdravotnických služeb platí ustanovení
občanského zákoníku; i když povinnost k náhradě škody nevznikla, může stát v mimořádných
případech hodných zvláštního zřetele poskytnout poškozenému příspěvek.
(3) Předpisy vydané k provedení tohoto zákona stanoví, kdy škoda na zdraví
způsobená očkováním nařízeným pro určité skupiny pracovníků vzhledem k povaze jejich
pracovních úkolů se pokládá za pracovní úraz.
§ 79
(1) Úkoly stanovené k ochraně zdraví lidu jinými předpisy v souvislosti s
ochranou jiných společenských zájmů jsou povinny orgány a organizace určené takovými
předpisy plnit podle zásad tohoto zákona a v těsné vzájemné spolupráci s orgány a
zařízeními v něm uvedenými. To se týká zejména ochrany zdraví podle předpisů pracovněprávních
(především k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), předpisů o využití
nerostného bohatství, o vodním hospodářství, o veterinární péči a o státní zemědělské,
potravinářské a obchodní inspekci. Orgány stanovené v těchto předpisech a zdravotnické
orgány spolu úzce spolupracují. Způsob této spolupráce se podrobně vymezuje dohodou
zúčastněných ústředních orgánů.
(2) Předpisy upravující podrobněji úkoly uvedené v odstavci 1 a technické
normy, pokud se dotýkají péče o zdraví lidu podle tohoto zákona, se vydávají v dohodě
s ministerstvem zdravotnictví.
(3) Pokud při rozhodování o zájmech chráněných jinými předpisy řeší orgány
podle nich zřízené také související otázky péče o zdraví lidu podle tohoto zákona,
vydávají svá rozhodnutí v dohodě s orgány příslušnými podle tohoto zákona. Tato zásada
platí též, jestliže orgány podle tohoto zákona při opatřeních v péči o zdraví lidu
rozhodují zároveň o ochraně souvisících zájmů podle jiných předpisů. K rozhodnutí
je příslušný vždy orgán, do jehož působnosti spadá ochrana převažujícího zájmu.
(4) Působnost ministerstva zemědělství České republiky podle zákona o veterinární
péči,14) zejména ve věcech tlumení nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a
při výrobě, dovozu a distribuci veterinárních biopreparátů, a působnost odborně způsobilých
veterinárních pracovníků při zabezpečování zdravotní nezávadnosti potravin a surovin
živočišného původu včetně prohlídky jatečných zvířat a masa je nedotčena.
§ 80
(1) Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru ozbrojených sil, bezpečnostních
sborů a Vězeňské služby České republiky upravují příslušní ministři obdobně podle
zásad tohoto zákona.
(2) Je-li třeba k zabezpečení péče o zdraví lidu opatření obecné povahy
nebo jejich jednotného provádění, postupují orgány ozbrojených sil, bezpečnostních
sborů a Vězeňské služby České republiky v úzké součinnosti s orgány státní zdravotní
správy.
(3) Součinnost orgánů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a Vězeňské služby
České republiky a orgánů státní zdravotní správy při provádění tohoto zákona upraví
ministerstva zdravotnictví, obrany, vnitra a spravedlnosti České republiky.
(4) Organizaci a výkon zdravotnických služeb na železnicích upraví ministerstvo
dopravy v dohodě s ministrem zdravotnictví.
(5) Zdravotní péče osobám ve výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí
svobody a vazby je poskytována Zdravotnickou službou Vězeňské služby České republiky,
v případě potřeby na základě uzavřených dohod i v jiných zdravotnických zařízeních.
§ 81
Organizací se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba podnikající podle
zvláštních předpisů a právnická osoba.
§ 83
(1) Zrušují se
1. zákon č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv;
2. zákon č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních;
3. zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, ve znění
zákonného opatření č. 64/1955 Sb., zákona č. 17/1957 Sb. a zákona č. 78/1959 Sb.;
4. zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, ve znění
zákona č. 18/1957 Sb.;
5. zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech;
6. vládní nařízení č. 24/1951 Sb., o lékařích;
7. vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech;
8. vládní nařízení č. 77/1951 Sb., o středních zdravotnických pracovnících;
9. vládní nařízení č. 14/1952 Sb., o nižších zdravotnických pracovnících;
10.vládní nařízení č. 44/1952 Sb., o lékárnících;
11.vládní nařízení č. 51/1952 Sb., o poskytování preventivní a léčebné
péče vojenským a válečným poškozencům a obětem války a fašistické persekuce;
12.nařízení ministra zdravotnictví č. 37/1950 Sb., o zabezpečení výroby
a dovozu hodnotných léčiv;
13.nařízení ministra zdravotnictví č. 5/1952 Sb., o dobrovolných dárcích
krve;
14.nařízení ministra zdravotnictví č. 11/1953 Sb., o zdravotních obvodech;
15.nařízení ministra zdravotnictví č. 87/1953 Sb., o hygienické a protiepidemické
ochraně vody;
16.nařízení ministra zdravotnictví č. 24/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické
ochraně vzduchu;
17.nařízení ministra zdravotnictví č. 25/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické
ochraně půdy;
18.nařízení ministra zdravotnictví č. 8/1955 Sb., o pohřebnictví;
19.nařízení ministra zdravotnictví č. 40/1955 Sb., o boji proti přenosným
nemocem;
20.nařízení ministra zdravotnictví č. 42/1956 Sb., o hygienické ochraně
práce.
(2) Zákonné opatření č. 23/1955 Sb., o jedech a látkách škodlivých zdraví,
se zrušuje dnem, který stanoví vláda nařízením podle § 82.
Příl.
Národní zdravotní registry
1. Národní onkologický registr
V registru jsou zpracovávány osobní údaje
potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo) a údaje související se zdravotním
stavem pacienta ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to osobní a rodinná anamnéza
pacienta související s onemocněním včetně jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje
o dispenzarizaci pacienta; údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení
hlásícího, léčícího a dispenzarizujícího (identifikační číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 25 let od roku úmrtí pacienta jsou osobní údaje anonymizovány.
2. Národní registr hospitalizovaných
V registru jsou zpracovávány osobní
údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo); údaje související se zdravotním
stavem pacienta ve vztahu k hospitalizaci, a to diagnostické údaje o průběhu a léčbě
nemoci, rodinná anamnéza, stav pacienta při propuštění a potřeba další zdravotní
péče; údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení poskytujícího ústavní
péči (identifikační číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 5 let od roku ukončení
lůžkové péče jsou osobní údaje anonymizovány.
3. Národní registr rodiček
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné
pro identifikaci rodičky (rodné číslo); údaje související se zdravotním stavem rodičky
ve vztahu k těhotenství a porodu a se zdravotním stavem narozeného dítěte, a to průběh
těhotenství a porodu, stav matky a narozeného dítěte při propuštění, zdravotní charakteristika
narozeného dítěte; údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, kde došlo
k porodu nebo k poporodnímu ošetření rodičky (identifikační číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 10 let od roku porodu jsou osobní údaje anonymizovány.
4. Národní registr novorozenců
V registru jsou zpracovávány osobní údaje
potřebné pro identifikaci matky a novorozence (rodné číslo); údaje související se
zdravotním stavem matky a novorozence, a to porodní údaje, zdravotní stav novorozence
a léčba, údaje o zdravotním stavu při jejich propuštění ze zdravotnického zařízení;
údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, kde se dítě narodilo, popřípadě
kde byla dítěti poskytnuta lůžková péče (identifikační číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 10 let od roku narození jsou osobní údaje anonymizovány.
5. Národní registr vrozených vad
V registru jsou zpracovávány osobní údaje
potřebné pro identifikaci matky a dítěte (rodné číslo); údaje související se zdravotním
stavem matky a dítěte, a to osobní a rodinná anamnéza matky, diagnostické údaje a
průběh těhotenství, zjištěná vrozená vada dítěte; údaje potřebné pro identifikaci
zdravotnického zřízení, které vrozenou vadu diagnostikovalo (identifikační číslo
osoby, název oddělení).
Po uplynutí 5 let od roku dosažení 15 let věku narozeného
dítěte jsou osobní údaje anonymizovány.
6. Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
V registru jsou zpracovávány
osobní údaje potřebné pro identifikaci lékaře, zubního lékaře, farmaceuta (rodné
číslo, titul), údaje o vzdělání a specializaci; údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického
zařízení, k němuž má lékař, zubní lékař nebo farmaceut pracovní nebo obdobný poměr
(identifikační číslo osoby, název oddělení); úvazek. Údaje uvedené ve větě prvé poskytují
též lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem
na základě registrace podle zvláštního právního předpisu.1)
Jeden rok po ukončení
výkonu povolání jsou osobní údaje anonymizovány
. 7. Národní registr potratů
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné
pro identifikaci ženy (rodné číslo); údaje související se zdravotním stavem ženy
ve vztahu k potratu, a to osobní anamnéza, údaje o druhu potratu; údaje potřebné
pro identifikaci zdravotnického zařízení, kde byl výkon proveden a pro identifikaci
zdravotnického zařízení, které výkon provedlo (identifikační číslo osoby).
Po uplynutí
10 let od data potratu jsou osobní údaje anonymizovány.
8. Národní registr cévní chirurgie
V registru jsou zpracovávány osobní
údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo); údaje související se zdravotním
stavem pacienta ve vztahu k onemocnění, a to předoperační informace (osobní a rodinná
anamnéza, diagnostické údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod, typ a plán předpokládané
operace), operační informace (datum operace, identifikace operatéra, odborné údaje
o provedené operaci) a pooperační informace (odborné údaje o pooperačních komplikacích,
o propuštění ze zdravotnického zařízení, popřípadě o úmrtí pacienta); údaje potřebné
pro identifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém byly provedeny cévně rekonstrukční
operace (identifikační číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 5 let od roku úmrtí
jsou osobní údaje anonymizovány.
9. Národní kardiochirurgický registr
V registru jsou zpracovávány osobní
údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo); údaje související se zdravotním
stavem pacienta ve vztahu k onemocnění, a to předoperační informace (osobní a rodinná
anamnéza, diagnostické údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod, typ a plán předpokládané
operace), operační informace (datum operace, identifikace operatéra, odborné údaje
o provedené operaci) a pooperační informace (odborné údaje o pobytu na jednotce intenzivní
péče zdravotnického zařízení, popřípadě o úmrtí pacienta); údaje potřebné k identifikaci
zdravotnického zařízení, ve kterém byly provedeny kardiochirurgické operace (identifikační
číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 20 let od roku úmrtí jsou osobní údaje
anonymizovány.
10. Národní registr kloubních náhrad
V registru jsou zpracovávány osobní
údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo); údaje související se zdravotním
stavem pacienta ve vztahu k onemocnění, a to předoperační informace (osobní a rodinná
anamnéza, diagnostické údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod, typ a plán předpokládané
operace), operační informace (datum operace, identifikace operatéra, odborné údaje
o provedené operaci včetně podrobné identifikace všech komponent použité umělé kloubní
náhrady); údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, které byla implantace
provedena (identifikační číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 5 let od roku
úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.
11. Národní registr nemocí z povolání
V registru jsou zpracovávány osobní
údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo, datum úmrtí, pokud se jedná
o úmrtí v souvislosti s nemocí z povolání); údaje související se zdravotním stavem
pacienta, a to ve vztahu k nemoci z povolání (datum zjištění nemoci z povolání, diagnóza
nemoci, odpovídající položka seznamu nemocí z povolání uvedená ve zvláštním právním
předpisu,2) datum, od kterého nemoc již není nemocí z povolání); údaje potřebné pro
charakterizaci rizika onemocnění nemocí z povolání (zaměstnání, při jehož výkonu
nemoc z povolání vznikla, rizikový faktor pracovních podmínek,3) který nemoc z povolání
způsobil, expozice tomto faktoru, kategorie práce), identifikace zaměstnavatele (sídlo,
identifikační číslo osoby, odvětvová klasifikace ekonomické činnosti), identifikace
zdravotnického zařízení a lékaře a datum vyhotovení hlášení.
Po uplynutí 40 let od
roku nahlášení jsou osobní údaje anonymizovány.
12. Národní registr kardiovaskulárních intervencí
V registru jsou zpracovávány
osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo); údaje související
se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocnění, a datum provedení kardiovaskulární
intervence koronárních cév katetrizací (indikace, průběh obtíží, osobní anamnéza,
výsledky angiografie, popis výkonu včetně procedur, přidružených výkonů a status),
údaje o případných nekoronárních cévních intervencích (končetin) a údaje potřebné
pro identifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém byla intervence provedena (identifikační
číslo osoby, název oddělení).
Po uplynutí 5 let od úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.
13. Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné
číslo, státní příslušnost, stát, zdravotní pojišťovna, číslo pojištěnce, není-li
tímto číslem rodné číslo); údaje související se zdravotním stavem uživatele substituční
látky, a to informace o léčbě substituční látkou, o její změně nebo ukončení; údaje
potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení předávajícího údaje o substituční
léčbě do NZIS a zdravotnického zařízení, do kterého byla předána zdravotnická dokumentace
pacienta po ukončení substituční léčby. Po uplynutí 20 let od roku nahlášení jsou
osobní údaje anonymizovány.
14. Národní registr asistované reprodukce
V registru jsou zpracovány anonymizované
údaje ženy, které bylo provedeno umělé oplodnění, a to údaje její anamnézy, údaje
související s jejím zdravotním stavem a diagnostické údaje související s provedením
umělého oplodnění; dále anonymizované údaje o zdravotním stavu muže, u kterého byl
proveden odběr zárodečných buněk za účelem oplodnění; údaje potřebné pro identifikaci
provozovatele zdravotnického zařízení, které provedlo asistovanou reprodukci.
-------
1) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických
zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z
povolání.
3) Vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování
prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti
hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
*) Zákoníky: č. 40, 109/1964 Sb., č. 65/1965 Sb. Zákony: č. 27/1950 Sb., č. 54/1956
Sb., č. 103/1964 Sb. Vládní vyhláška č. 40/1963 Sb.
1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické
komoře a České lékárnické komoře.
1a) § 17a a § 22 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
ve znění zákona č. 109/2006 Sb.
2) Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
2a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
2b) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů.
3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře,
České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.
4) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních
zdravotních službách (č. 161).
4a) Vyhláška č. 343/1997 Sb., kterou se stanoví způsob předepisování léčivých
přípravků, náležitosti lékařských předpisů a pravidla jejich používání, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 255/2003 Sb., kterou se stanoví správná lékárenská praxe, bližší
podmínky přípravy a úpravy léčivých přípravků, výdeje a zacházení s léčivými přípravky
ve zdravotnických zařízeních a bližší podmínky provozu lékáren a dalších provozovatelů
vydávajících léčivé přípravky, ve znění pozdějších předpisů.
4b) § 116 občanského zákoníku.
4d) § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů.
5) Čl. 8 odst. 6 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních
práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní
Republiky.
5a) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů
a o změně některých zákonů (transplantační zákon).
5b) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých
souvisejících zákonů.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
5c) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5d) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění
zákona č. 479/2001 Sb.
5e) Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání
a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských
tkáních a buňkách).
5f) § 24 odst. 2 zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti
lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů
(zákon o lidských tkáních a buňkách).
6) Směrnice č. 4/1985 Věst. MZ ČSR (reg. v částce 24/1985 Sb.).
6a) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
6b) Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách
a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.
8) Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících.
9) Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními
úřady a obcemi.
Vyhláška č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních
nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických
stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky.
10) Zákon ČNR č. 220/1991 Sb.
10a) § 49 odst. 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o
změně některých souvisejících zákonů.
10b) § 43 a 50 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
10d) § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 230/2006 Sb.
11a) § 8 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
11b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
11c) § 13c odst. 1 písm. b) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č.
53/2004 Sb.
11c) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění
pozdějších předpisů.
11d) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně
některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
11e) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
11f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
11g) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
11h) § 16 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
11i) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních,
ve znění pozdějších předpisů.
11j) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11k) § 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb.
11k) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů.
11l) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
11m) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
12) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
14) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
15) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
15a) § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.
15b) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. § 16a odst. 4 písm.
b) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 479/2008 Sb.
16) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
307/1993 Sb.
17) § 24 odst. 1 a 3 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., ve znění nařízení vlády
ČR č. 50/1993 Sb.
17a) § 4 odst. 2 písm. f) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů.