zdravotní péče

Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí dnes představila významný krok vpřed ve spolupráci obou resortů – propojení sociálních a zdravotních dat. Tento nový systém, který začal vznikat v roce 2022, je nyní plně funkční a legislativně podložený. Díky propojení dat mezi oběma resorty je nyní možné lépe zajišťovat péči těm, kteří potřebují kombinovanou zdravotní a sociální podporu. Tento projekt nejen zjednodušuje administrativní procesy, ale přináší i konkrétní výsledky v podobě zlepšení sociálně-zdravotní péče a podpory pro pacienty a pečující osoby.

V důsledku čilého pohybu pracovních sil mezi oběma státy mohou být slovenští občané zaměstnanci českého zaměstnavatele, mohou v ČR podnikat, anebo slovenský zaměstnavatel může vyslat svého zaměstnance do České republiky. Občan Slovenska může také vykazovat příjmy v obou státech, případně lze takzvaně pendlovat. Jak je to v jednotlivých situacích s nárokem osob ze Slovenska na zdravotní péči v České republice?

Odvětví zdravotní a sociální péče je klíčové pro zajištění zdraví a pohody občanů v Evropské unii. Jedná se o jedno z největších odvětví, které zaměstnává přibližně 11 % pracovníků v EU. Lidé pracující v odvětví zdravotní a sociální péče jsou denně vystaveni mnoha zdravotním a bezpečnostním rizikům.

Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému. Suma těchto plateb pak následně slouží k úhradám za poskytnuté a vykázané hrazené služby, a to na základě smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami s jejich poskytovateli. Součástí tohoto systému je i rozsah práv pojištěnců na straně jedné, a výčet jejich povinností na straně druhé.

Přijetím zákona č. 60/2014 Sb., účinného od 22. dubna 2014, byla do českého právního řádu zapracována směrnice Evropské unie o právech pacientů, na jejímž základě může pojištěnec vycestovat do jiného státu Evropské unie za poskytnutím ambulantní i lůžkové péče. Rovněž občan členského státu (viz dále) má nárok na konkrétně definovaný rozsah hrazené péče v České republice. V této souvislosti zaujímají klíčovou roli i dále uvedená koordinační nařízení Evropské unie, vymezující nároky osob při jejich pohybu v rámci „evropského prostoru“.

Právní věta Při posuzování nároku na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutné zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody...