zálohy

Firma chce omezit vyplácení hotovosti, a proto uvažuje o dohodě se zaměstnanci, že nebudou poskytovány zálohy na pracovní cesty a vyúčtování se budou proplácet bezhotovostně na účet zaměstnanců. Jak je to s účtováním cestovních příkazů v cizí měně (z většiny jen EUR)? Jelikož většina zaměstnanců má účet jen v Kč, tak budou dostávat náhradu přepočtenou na Kč. Pro účetnictví musíme zaúčtovat náklady naším měsíčním kurzem z účetnictví, nebo můžeme i pro účetnictví použít doložené kurzy a účtovat celý cestovní příkaz rovnou v Kč (přepočty jednotlivých dokladů kurzem dle dokladu ze směnárny nebo doklad zaplacený soukromou kartou doložený výpisem doloženým zaměstnancem)? Zaměstnanci se bude vyplácet vše v Kč (doložené přepočty u přímých úhrad a stravné a další hrazené např. přímo cizí měnou zaměstnance-nedoložen přepočet ze směnárny - přepočtené kurzem ČNB k datu zahájení pracovní cesty). Nákladově bude oboje stejně, v jednom případě vše na 512, v druhém na 512 a 563 (ev. ve výjimečných pohybech kurzu 663) a větší administrativní zátěž na účetní (proúčtování v EUR, příp. proúčtování Kč za tuzemský úsek, přeúčtování na korunový závazek vůči zaměstnanci, vyrovnání kurzových rozdílů).

Plánujeme poskytnout našim zaměstnancům stálou provozní zálohu na úhradu výdajů při služebních cestách, drobné nákupy do kanceláře apod. Záloha bude poskytnuta v CZK bankovním převodem na soukromý účet zaměstnance. Vyúčtování bude probíhat okamžitě na základě doložených účtenek. Doložené výdaje budou zaměstnancům proplaceny rovněž v CZK, čímž dojde k dorovnání poskytnuté zálohy do původní výše. 1. V případě výdajů v cizích měnách doloží zaměstnanec výši nákladů v CZK např. screenshotem z bankovního účtu v případě, kdy zaplatí soukromou bankovní kartou. Jaký kurz ale použít v případech, když zaměstnanec zaplatí v cizí měně v hotovosti, aniž by předtím např. vybíral z bankomatu (kurzem ČNB ke dni vyúčtování, ke dni nástupu na pracovní cestu, platným účetním kurzem)? 2. Musí být tato stálá záloha na konci roku vyúčtována a vrácena nebo ji lze zaměstnanci poskytnout na libovolně dlouhou dobu, např. na celou dobu trvání pracovního poměru? 3. Existují ještě nějaká další úskalí spojená s tímto postupem (zdanění, úročení apod.)?

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

OSVČ, neplátce DPH, vstoupila v roce 2021 do paušálního režimu. Nyní v daňovém přiznání za rok 2020 OSVČ vychází, že má platit pololetní zálohy na dani, neboť poslední známá daňová povinnost byla vyšší než 30 000 Kč. Je povinnost platit zálohy na dani, pokud je poplatník v paušálním režimu?

Zpracovali jsme DPFO i přehledy na pojišťovny v daňovém SW pro OSVČ, která v měsících březen až srpen 2020 vykonávána vedlejší činnost, nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (a k této účasti se dnem podání přehledu nepřihlásila). V přehledu na SP jí vyšel přeplatek ve výši „částky, o kterou se snižuje pojistné na DP na řádku 34“ – tedy ve výši minimálních záloh, které stát OSVČ „odpustil“ – 6 x 1018 Kč. Na přehledu pro ZP se prominuté minimální zálohy objevily obdobně. Znamená to tedy, že i když OSVČ tyto prominuté zálohy neplatila, bude jí je stát vracet?

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. U nás nepodepsal prohlášení poplatníka z důvodu dalšího příjmu u jiného zaměstnavatele, kde má podepsáno. Nyní jsme uzavřeli se zaměstnancem ještě dohodu o provedení práce za 2 000 Kč měsíčně. Budu nyní odvádět zálohovou daň z hlavního příjmu a srážkovou daň z DPP nebo příjmy vstupují do společného základu?   

OSVČ podniká a má výkon činnosti jako vedlejší, neboť je i celý rok zaměstnána. Nyní v lednu 2020 podala přehled pro OSSZ a od února platí nové zálohy 2 100 Kč. Již za březen zálohu zaplatila. Může si zrušit v souvislosti s nouzovým stavem, resp. odpuštěním záloh od dubna do srpna příkaz na 2 100 Kč? A pokračovat v platbách až v říjnu neb se jí platba z března započítala do září? A v případě, že příkaz nezruší, pak se jí vrátí tyto platba za březen - srpen v přehledu za rok 2020? Jak se bude postupovat v přehledu za rok 2020 - tam se uvedenou všechny placené zálohy a bude k tomu i přizpůsoben výpočet ve formuláři? 

Dle informací jsou od března do srpna odpuštěny zálohy pro OSVČ. Pokud má OSVČ nastaveny trvalé příkazy na tyto zálohy a bude je nadále platit, budou mu pak při podání přehledu za rok 2020 vráceny? Nebo je nutné trvalé příkazy zrušit a zálohy neplatit, jinak k jejich odpuštění nedojde? 

Fyzická osoba podávala daňové přiznání za rok 2018 v prodlouženém termínu. Vyšla jí povinnost platit pololetní zálohy na daň z příjmů. Účetní program napsal, že splatnost těchto záloh je 15. 12. 2019 a 15. 6. 2020. Nemělo by to být spíš tak, že splatnost záloh měla být 15. 9. 2019 a 15. 3. 2020? 

Důchodce vykonával podnikatelskou činnost jako OSVČ jako vedlejší a platil zálohy na zdravotní pojištění. Od roku 2020 předpokládá úplný útlum podnikatelské činnosti, ale nechce rušit živnostenské oprávnění. Je povinen platit zálohy na zdravotní, případně sociální pojištění? A jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2020 v případě, že nebude mít z podnikatelské činnosti žádné příjmy? Musí podávat nulové daňové přiznání?

Firma využívá ve svém SW automatické načítání denních kurzů z ČNB. Tuto službu má nastavenou tak, že pro přepočty v účetnictví používá denní kurzy, a to kurzy z předešlého dne. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného se používá kurz vyhlášený ČNB a platný v den určení výše zálohy. 1) Pakliže firma bude účtovat o poskytnuté záloze v cizí měně, může použít kurz, který se jí pro den určení zálohy nabídne v „jejich“ denních kurzech užívaných pro účetnictví (tedy kurz z předešlého dne), nebo musí nahlédnout do kurzového lístku ČNB a použít kurz ČNB platný pro tento den, tj. pro den určení zálohy? 2) Předpokládáme, že stejný princip platí při vyúčtování zahraniční pracovní cesty ať už s poskytnutou zálohou, či bez ní (pak se používá kurz nástupu na pracovní cestu). Nedoplatek pracovní cesty bude vrácen v Kč a pro přepočet se použije kurz Zálohy nebo nástupu pracovní cesty? Přeplatek bude vrácen v cizí měně a pro zaúčtování se použije kurz z předchozího dne, který je použitý v účetnictví nebo kurz ČNB platný ke dni?  

Jak to bude se zálohou z daně z příjmů u OSVČ, která je splatná 15. 3. 2019, jestliže OSVČ by podala přiznání za rok 2018 do 10. 3. 2019 a zálohy by nově byly 0 Kč nebo 15 000 Kč?

Zaměstnanec podává daňové přiznání, kde má základ daně ze zaměstnání 600 000 Kč, k tomu má SVČ a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % - základ daně 190 000 Kč. Vše do přiznání uvede. Musí tato osoba platit nějaké zálohy na daň z příjmů, nebo nikoliv? 

OSVČ má vedlejší činnost (je ještě zaměstnána) minulý rok v březnu podala přehled a platí zálohy 2 000 Kč měsíčně. Již i v lednu zaplatila 2 000 Kč ke dni 5. 1. Četla jsem o nějakých změnách, můžete mi poradit, jakou částku uvedu za zaplacené zálohy v přehledu za rok 2019? Přehled podala OSVČ v březnu a vyšla placená záloha 2 000 Kč. Pokud OSVČ podá přehled zase v březnu (např. 20. 3.) - a vyjde nová záloha 2 500 Kč - za jaký měsíc bude platit tuto novou zálohu? Za březen a již v březnu jí bude muset zaplatit, tj. bude platit dvě zálohy - v březnu starou ke dni 5. 3. ve výši 2 000 Kč a novou po podání přehledu např. 23. 3., aby stihla tuto zálohu zaplatit za březen?

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech.

Lze konstatovat, že o snížení měsíčně placené zálohy lze zdravotní pojišťovnu požádat, nicméně musí být splněna podmínka, že v probíhajícím roce musí být pro porovnání s příjmy a výdaji v roce předcházejícím vyhodnoceny alespoň tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Takže prakticky lze žádosti o snížení zálohy podávat od 1. dubna.

Zaměstnanec, proti kterému je vedena exekuce, zažádá před výplatním termínem o zálohu na mzdu. Při výpočtu mezd je doplatek mzdy ponížen o již vyplacenou částku zálohy. Doplatek mzdy je například 100 Kč. Je tento postup v pořádku? Považuji výplatu zálohy za již částečně vyplacenou mzdu?