výkon veřejné funkce

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v níž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako „ochranná doba“ v pracovním poměru.

Dobrý den, touto cestou bychom rádi vznesli dotaz týkající se dovolené zaměstnance, který se vrátil k zaměstnavateli po výkonu veřejné funkce (uvolněný člen zastupitelstva - starosta obce). Zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele od roku 1996, v 11/2010 byl uvolněn pro výkon veřejné funkce (dále jen VVF), ta mu skončila dne 19.10.2022. Den poté, tj. 20.10.2022 se vrátil zpět k zaměstnavateli s tím, že od 20.10. do 31.10.2022 čerpal neplacené volno. Ve výkonu veřejné funkce si vyčerpal celý nárok na dovolenou, který mu od 1.1. 2022 do 19.10.2022 při VVF vznikl, žádný den dovolené se tedy nepřevádí z obce k zaměstnavateli. Zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje na plný úvazek, 40 hodin týdně, nárok na dovolenou je 200 hodin za kalendářní rok (stejné podmínky měl zaměstnanec i před nástupem k výkonu VVF). Nyní řešíme otázku, jakou odpracovanou dobu pro výpočet dovolené u zaměstnavatele (za období od návratu zaměstnance z VVF do 31.12.2022) máme zaměstnanci zohlednit, abychom postupovali správně: a) dobu od 20.10. do 31.12.2022, tedy vč. neplaceného volna, které zaměstnanec čerpal od 20.10. do 31.10.2022, nebo b) dobu od 1.11.2022 do 31.12.2022 – tj. jen odpracovaná doba zaměstnance, bez neplaceného volna, nebo c) se řídit § 216, odst. 4), poslední větou: „Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění.“ – jestli to chápeme správně, zohlednit dobu od 1.1.2010 do nástupu na VVF a dobu od zaměstnancova návratu z VVF do konce roku 2022 jako dobu odpracovanou pro výpočet nároku na dovolenou za období od 20.10.2022 do 31.12.2022. Pokud by tato doba byla zohledněna vcelku jako odpracovaná, doba neplaceného volna by se do odpracované doby pro účely dovolené také započítala. d) dobu VVF v roce 2022 započítat plně jako odpracovanou (celkem 1664 hodin od 1.1. – 19.10.22), dobu neplaceného volna od 20.10.-31.10.22, tj 64 hod. započítat také (odpracoval alespoň 12-ti násobek TPD = období VVF + práce od 1.11.-31.12.)) a do konce roku odpracuje ještě 44 pracovních dní, vč. svátků, tj 352 hodin). Výpočet 1664 + 64 + 352 = 2 080 hodin, tj. 52...... 52/52 x 200 hod. dovolené = 200 hodin dovolené. Která z uvedených variant, nebo výpočet (viz d)) je správná? Případně je třeba postupovat jinak? Děkujeme.

Prosím o radu, jak postupovat při zápočtu praxe zaměstnance, který byl uvolněn pro výkon veřejné funkce a po čtyři roky vykonával funkci místostarosty. V naší organizaci pracuje jako zdravotnický záchranář a vrací se po ukončení funkčního období.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - I. část 1. VEDOUCÍ ZAMĚSTNANEC A ODVOLÁNÍ Z...

Zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele vzniká ve zdravotním pojištění tehdy, jsou-li zaměstnané osobě, vykonávající pro zaměstnavatele činnost, zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Je pravdou, že v převážné většině případů je povinností zaměstnavatele odvádět za zaměstnance z úhrnu zúčtovaných příjmů pojistné na zdravotní pojištění, přesto však nalezneme varianty, kdy nebude povinností zaměstnavatele toto pojistné platit.