výkon funkce

Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?

Je zaměstnavatel povinen uvolnit zaměstnance na jednání komise rady města, které se koná v pracovní době zaměstnance? Má zaměstnanec v tomto případě nárok na náhradu mzdy/platu? Má zaměstnavatel nárok na refundaci od obce? Obec nemá zastupitelstvem ani radou města schváleny žádné pokyny k této situaci. Lze výkon funkce člena rady města považovat za veřejnou funkci nebo výkon občanské povinnosti?

Vztahuje se na soudce povinnost podrobení se pracovnělékařským prohlídkám, když jsou do funkce jmenováni prezidentem republiky, z čehož snad správně dovozuji, že jejich zaměstnavatelem je stát. Pokud by se na ně vztahovala povinnost podrobení se těmto prohlídkám, jaký by pak byl postup v případě, že by lékař vystavil posudek se závěrem, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou, resp. pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti? A jak je to pak ve vztahu k přísedícím? 

Jsme zemědělské družstvo. V představenstvu máme členku, která není v pracovněprávním vztahu k družstvu. Na základě Smlouvy o výkonu funkce člena představenstva je jí měsíčně zúčtována odměna ve výši 3 000 Kč. Považuje se tato členka družstva ve zdravotním pojištění za zaměstnance?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Jsme s. r. o. máme 5 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Nyní jsme získali zakázku v Německu, dlouhodobější realizace. Není to záležitost dne nebo týdne. Jedná se o dva měsíce. Firma tyto zaměstnance vyšle do Německa. V současné době mají standardní pracovní smlouvu (samozřejmě jsme čerpali z dostupnosti internetu, takže žádná specifika). 1) Jak by měla vypadat pracovní smlouva, co je potřeba do ní zahrnout, aby zaměstnanci mohli být vysláni do Německa na tyto práce? Víme, že budeme muset požádat o výpomoc při realizaci zakázky zhruba 3 osoby, které nejsou našimi zaměstnanci, jsou to brigádníci. Nechceme je zaměstnávat na tak krátkou dobu ( příhlašování a odhlašování). Jedním z pracujících bude i jednatel společnosti, může mít normální pracovní smlouvu nebo je potřeba ke smlouvě o výkonu funkce jednatele uzavřít smlouvu pracovní na výkon práce ( přesná specifikace). 2) Je možné to vyřešit na DPP? Nebo nějaká smlouva o díl? 3) Má osoba, která je na DPP také nárok na cestovní náhrady (stravné v EU)? 4) Pokud by firmě pomáhal i OSVČ, vystaví fakturu za práci v Německu, jak dlouho pro mne může tuto činnost vykonávat, aby se na to nepohlíželo jako na Schwarz systém? 

Člen představenstva akciové společnosti dostal smlouvu o ukončení výkonu funkce (byl odvolán), kde je uvedeno, že dostane odstupné ve výši trojnásobku jeho měsíční odměny. Jak to mám vykázat na výplatní pásce? Mohu odstupné člena orgánu vykázat jako klasické odstupné zaměstnance, tedy na stejný mzdový kód? A bude se z tohoto odstupného platit sociální a zdravotní odvody? Daň se platit bude, to vím. 

Jakými pravidly se řídí smlouva o výkonu funkce (smlouva společnosti s jednatelem)? Pokud vím, nepodléhá zákoníku práce. Na jednom školení zazněl názor, že je možné, aby nejrůznější „benefity“, které jednatel požívá, byly pro společnost daňovým nákladem - např. zájezd na zotavenou pro jednatele. (Pokud společnost platí dovolenou do 20 000 Kč zaměstnanci, je to pro společnost nedaňový náklad. V případě jednatele je tento výdaj údajně možné považovat za daňový - nevím ale, na základě jakého zákona či výkladu zákona by to tak mohlo být).

Jednatel s. r. o. (muž) má každý měsíc vyplacenou odměnu za činnost jednatele 26 000 Kč. Od 1. 6. 2019 nastoupil na mateřskou dovolenou. Je správný postup, že během mateřské dovolené mu nenaléží odměna za výkon funkce bez rozhodnutí valné hromady, anebo je třeba tento postup nějak ošetřit? 

Městys Bohdalov je členem lesního družstva obcí, do jehož statutárního orgánu má voleného zástupce. Tento zástupce je neuvolněný zastupitel městyse, který má příjem v zaměstnaneckém poměru. Zastupitelstvo městyse tomuto zástupci schválilo usnesením dle § 71 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, náhradu ušlého výdělku ve výši 11 000 Kč ročně. Jakým způsobem bude probíhat odvod pojistného a zdanění těchto příjmů z pohledu neuvolněného člena zastupitelstva a z pohledu městyse? 

Jak to bude se zdaněním, sociálním a zdravotním pojištěním a jak se bude vše účtovat, pokud bude mzda jednatele: a) do 2 500 Kč, b) nad 10 000 Kč, c) do 10 000 Kč?

Jediný jednatel a společník s. r. o. ve starobním důchodu pobírá měsíčně odměnu 2 400 Kč dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Z této částky platí zdravotní pojištění 108 Kč, čistá mzda činí 2 292 Kč. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádí. Má podepsané prohlášení, uplatňuje základní slevu na poplatníka. Při ročním zúčtování je výsledná daň nula. Prosím o kontrolu - je vše správně? 

Pokud si bude jednatel vyplácet odměnu za výkon funkce ve výši Kč 2 000 měsíčně (na základě smlouvy o výkonu funkce s platností od 1. 1. 2019), odvádí se z této odměny sociální a zdravotní pojištění?

Velký senát Nejvyššího soudu svým rozsudkem ze dne 11. 4. 2018 sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 navázal na přelomový nález Ústavního soudu z minulého roku a vyjádřil se (snad již definitivně) k otázce přípustnosti tzv. souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu v rámci pracovního poměru na základě pracovní smlouvy.

Spolek uhradil za členy představenstva pojištění odpovědnosti manažerů. Tím podle mého názoru tito členové představenstva získali nepeněžní příjem, ve výši 5 020 Kč, který je třeba zdanit a zpojistnit (sociální i zdravotní pojištění). Jak bude tento příjem zdaněn, zálohovou daní nebo srážkovou daní? Členové představenstva nepodepsali prohlášení k dani. Dále valná hromada rozhodla, že bude vyplacena odměna členům představenstva za výkon funkce ve výši 2 400 Kč na jednoho. Tato odměna podle mého názoru bude zpojistněna jen zdravotním pojištěním a zdaněna, ale nevím, zda bude uplatněna u této odměny zálohová daň nebo srážková daň. Můžete mi sdělit, jak správně ve zdanění těchto příjmů postupovat? 

Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné za svého zaměstnance, musí být v některých situacích buď zúčtován zaměstnanci jakýkoli příjem (například u odměn členů statutárních orgánů nebo u plnění charakteru funkčních požitků), anebo dosaženo určité výše příjmu, typicky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Jednatelka společnosti s. r. o. a zároveň jediný společník je ve firmě zaměstnána na HPP, ve kterém je momentálně na rodičovské dovolené a také na DPP na jinou činnost, s výší odměny do 10 000 Kč měsíčně. Chtěla by sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, ve které by byla sjednána odměna 2 490 Kč měsíčně, nejen proto, aby odměna nepodléhala pojištění a odvodu daně. Zároveň je ale na rodičovské dovolené a zdravotní pojištění za ní platí stát jako za osobu bez příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, pečující osobně, celodenně a řádně alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku podle § 7 odst. 1 písm. l) zákona č. 48/1997 Sb. Může smlouvu o výkonu funkce s odměnou 2 490 Kč sepsat? Odměna by se vyplácela v částce 2 490 Kč, protože splňuje podmínku zdanění a placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění až od 2 500 Kč a zdravotní pojištění za ní platí stát? 

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

Prosím o odpověď na otázky, týkající se smlouvy o výkonu funkce: 1) Jednatel, který má ve společnosti pouze smlouvu o výkonu funkce bude dostávat stravenky - je potřeba nějak vykazovat to, že odpracoval každý den minimálně 3 hodiny? 2) Nemocenská - předpokládám, že se na něj vztahuje, když odvádí SP, dovolená - předpokládám, že se na něj nevztahuje, nejedná se o pracovní poměr. 3) Výpověď smlouvy o výkonu funkce - jednatel může smlouvu vypovědět písemně s jednoměsíční výpovědní lhůtou, jak je to ze strany společnosti, za jakých podmínek může smlouvu vypovědět společnost a musí např. uvádět důvody? 4) Pokud jednatel vykonává funkci koordinátora techniků, je toto možné na základě smlouvy o výkonu funkce, nebo je nutná pracovní smlouva? 

Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?