souběžný pracovní poměr

Problémovou oblastí zdravotního pojištění jsou nepochybně souběžné příjmy, kdy musí zaměstnavatel správně vyhodnotit charakter sjednaných pracovněprávních vztahů a rovněž výši zúčtovaného příjmu. Současně přihlíží k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Situace, ve kterých zaměstnavatel povinné minimum dodržet nemusí, naleznete v dalším textu.

Jak správně postupovat při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku pokud náš zaměstnanec, který byl v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu, má u jiného zaměstnavatele sjednán další (souběžný) pracovněprávní vztah? Zaměstnanci vznikla ztráta na výdělku z obou příjmů, nikoli jen z pracovněprávního vztahu, ve kterém pracovní úraz utrpěl.

1. Zaměstnáváme na základní škole učitelku na plný úvazek a tu samou osobu na úvazek 0,4 jako vychovatelku v družině. Nazýváme správně 2. pracovní poměr pojmem „další pracovní poměr“. Píšeme to jak na pracovní smlouvu, tak i na platový výměr. 2. Kdyby ten samý pracovník pracoval jako učitel s úvazkem 0,5 a jako vychovatel s úvazkem 0,4 – je první pracovní poměr s větším úvazkem nazýván „hlavní“ a druhý pracovní poměr s kratším úvazkem nazýván „dalším“ nebo se jedná o souběžné pracovní poměry? Pokud ano, píšeme do pracovních smluv tuto skutečnost, anebo se to nikam neuvádí?

Článek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník 1) má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Nejde však jen o uvedené právní nároky. O těchto aspektech pracovněprávního vztahu by měli být zaměstnanci zaměstnavatelem informováni. Proto byla schválena a vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20.června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Jakou daní zdanit příjmy naší zaměstnankyně? Jedna naše zaměstnankyně je u naší společnosti zaměstnaná na hlavní pracovní poměr (má uzavřenou pracovní smlouvu, podepsala prohlášení poplatníka, měsíční hrubá mzda je 22 tis. Kč), kde jako náplň práce je uvedeno "obchodní referent". Dále má ta samá zaměstnankyně u naší společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP), kde jako náplň práce je uvedeno "uklizečka" . Na tuto DPP měsíčně odpracuje do 25 hod. a měsíčně dostane mzdu do 10 tis. Kč (nepodepsala prohlášení poplatníka). Protože se jedná u pracovní smlouvy o jiný druh zaměstnání než má u DPP, domníváme se, že takto ji zaměstnat můžeme a že je to v pořádku. Jak ale máme zdanit její měsíční příjmy? Sociální a zdravotní pojištění odvedeme jen z příjmu na pracovní smlouvu, ale jak správně postupovat a zdanit její příjmy daní z příjmu? Sečíst oba příjmy a zdanit zálohovou daní nebo každý příjem vést samostatně a její příjem na prac. smlovu zdanit zálohovou daní z příjmů a příjem na DPP zdanit srážkovou daní? 

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. U nás nepodepsal prohlášení poplatníka z důvodu dalšího příjmu u jiného zaměstnavatele, kde má podepsáno. Nyní jsme uzavřeli se zaměstnancem ještě dohodu o provedení práce za 2 000 Kč měsíčně. Budu nyní odvádět zálohovou daň z hlavního příjmu a srážkovou daň z DPP nebo příjmy vstupují do společného základu?   

Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Musí se jednat o zúčtovaný příjem, který svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné činnosti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v kontextu s ustanovením § 5 písm. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb., kde jsou vyjmenovány osoby, které se ve zdravotním pojištění považují za OSVČ.

Byla nám poskytnuta dotace na projekt, do kterého je zahrnutý současný zaměstnanec firmy. Jeho mzda tak bude dotována z projektu. Zaměstnanec v současné době pracuje jako mistr ve výrobě, dotovaný úvazek bude na pozici psychosociální pracovník s úvazkem 0,2. Abychom přehledně oddělili dotovanou mzdu, uvažujeme o uzavření druhé pracovní smlouvy s tímto zaměstnancem, tzn. bude mít smlouvu na stávající funkci - mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 a novou smlouvu u téhož zaměstnavatele na pozici psychosociální pracovník s úvazkem 0,2. Bude se u pozice psychosociální pracovník (0,2 úvazek) odvádět pojistné s dopočtem do minimální mzdy? Mzda bude vyplácena 2krát, za každou pozici z důvodu, že psychosociální pracovník je pozice zahrnuta do projektu, na který byla získaná dotace, chceme pro přehlednost oddělit obě funkce pracovníka. Nebo je vhodnější na pozici uzavřít pracovní poměr jinou formou?

Jsak správně postupovat v případě, že je u zaměstnavatele vyhlášena částečná nezaměstnanost, zaměstnanci jsou některé dny doma na překážkách a někteří z nich projevili zájem po tyto dny pracovat pro jiného zaměstnavatele. V případě, že budou mít dva pracovní poměry souběžně, máme zaměstnancům dále vyplácet za dny, kdy jim práci přidělovat nemůžeme, náhradu mzdy, anebo je možné se s nimi domluvit na neplaceném volnu?

Základní informace Zákoník práce obecně nebrání tomu, aby zaměstnanec byl zaměstnán u stejného nebo i jiného zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích, tj. v pracovním poměru nebo základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPD/DPČ). Základní výjimku z tohoto pravidla představuje zaměstnání u jiného zaměstnavatele, jehož předmět činnosti by byl shodný s předmětem činností stávajícího zaměstnavatele, kde je vždy vyžadován předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. Další omezení platí pro zaměstnance státu a územních samosprávných celků vyjmenované v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kteří mohou podnikat pouze s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele, a to bez ohledu na předmět takového podnikání.

Podnik zaměstnává zaměstnance na plný pracovní úvazek v režimu krátký/dlouhý týden, zároveň se zaměstnanec přihlásil na dohodu o provedení práce jiné náplně než je jeho hlavní pracovní poměr. Jak je to s dobou odpočinku? Případně může být nějaký konflikt pro souběh?