souběh funkcí

Problematika tzv. souběhu funkcí je projednávána českými soudy více než 25 let, přičemž v různých obměnách se jednotlivé aspekty a dopady souběhu funkcí neustále vrací. Předmětem tohoto článku je shrnutí dosavadních závěrů o (ne)možnosti vzniku pracovněprávního vztahu z uvedeného důvodu (souběhu funkcí) v kontextu unijního rámce uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Právě v dotčené oblasti totiž Nejvyšší správní soud předložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, přičemž její posouzení může mít závažný dopad především do oblasti veřejného práva.

Jsme výrobní družstvo a náš zaměstnanec a člen družstva byl zvolen předsedou představenstva. Kvůli souběhu funkcí nám bylo doporučeno poskytnout tomuto zaměstnanci po dobu výkonu funkce člena statutárního orgánu pracovní volno bez náhrady mzdy a uzavřít s tímto zaměstnancem smlouvu o výkonu funkce, ve které by byla stanovená pravidelná měsíční odměna ve výši 40 000 Kč. Z hlediska zdravotního pojištění: Zdravotní pojištění bychom odváděli z měsíční funkční odměny a u pracovního volna bez náhrady mzdy v pracovním poměru bychom již nemuseli provádět žádný doplatek? Z hlediska sociálního pojištění: předsedu představenstva bychom přihlásili pod kódem "O" ? A odváděli sociální pojištění z funkční odměny (nejednalo by se o zaměstnání malého rozsahu)? Jak by to bylo v případě pracovní neschopnosti?

Velký senát Nejvyššího soudu svým rozsudkem ze dne 11. 4. 2018 sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 navázal na přelomový nález Ústavního soudu z minulého roku a vyjádřil se (snad již definitivně) k otázce přípustnosti tzv. souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu v rámci pracovního poměru na základě pracovní smlouvy.

Mpůže se ředitelka MŠ zaměstnat na DPP a dohodu si sama podepsat za zaměstnavatele i zaměstnance, nebo za zaměstnavatele bude muset oznamovat MČ zřizovateli a předložit k podepsání? Dohoda se týká termínu od 1. 9. do 31. 12. 2017 za vykonávání administrativní práce, sepisování smluv, dozor nad výkonem zájmových kroužků, zařizování zástupů v době nepřítomnosti lektorů, styk s agenturami pořádajícími zájmové kroužky, vedení osobního dialogu s lektory a odpovědnost za úhradu poplatků. 

Doslechla jsem se, že došlo k novému rozhodnutí Ústavního soudu, které mění dosavadní praxi týkající se souběhu funkcí. Dosud, dle převažujícího názoru odborné veřejnosti, po zavedení platnosti zákona o obchodních korporacích, byl souběh funkce považován za nelegální. Jak to bude nyní? Je možné, aby jednatel společnosti měl smlouvu o výkonu funkce jednatele, z titulu funkce pobíral pravidelnou měsíční odměnu a zároveň tento jednatel pracoval pro stejnou firmu na základě pracovní smlouvy jako ředitel a pobíral měsíční mzdu - za předpokladu, že by z odměny za jednatelství a zároveň ze mzdy ředitele bylo pravidelně odváděno zdravotní pojištění, sociální pojištění i daně? Jak by se tato situace měla řešit v praxe? Mělo by na situaci nějaký vliv to, jestli by funkce jednatele byla vykonávána bezúplatně bez jakékoli odměny a jednatel by pracoval pouze na základě pracovní smlouvy jako ředitel a z tohoto titulu by pobíral mzdu? Jak bychom měli postupovat a konkrétně tuto situaci řešit?

Opět aktuální souběh funkcí Přestože se po přijetí nového občanského zákoníku1), kdy převážil v odborných kruzích názor o nemožnosti souběhu funkcí, mohlo zdát, že toto téma je již vyčerpáno,...