řidič

Musí se provádět vstupní lékařská prohlídka u zaměstnance ve 2. kategorii bez rizik, který bude mít nově v pracovní náplni i řízení služebního vozu (odveze zboží, pojede sjednat zakázku)? Tato činnost bude prováděna jen občas, nebude to jeho hlavní pracovní činnost. V současné době má platnou lékařskou prohlídku jako obsluha kovoobráběcích strojů včetně profesních rizik - obsluhy jeřábu a řidič vysokozdivžného vozíku. Když již od r. 2023 není řidič referent v profesním riziku, tak předpokládáme, že není potřeba zaměstnance na vstupní prohlídku posílat, je to tak?

Třetí článek ze série navazuje na své předchůdce a zabývá se problematikou povinných přestávek u řidičů segmentu regionální dopravy. Obecně byly základní principy popsány již minule, souhrnně jak pro osobní, tak nákladní dopravu, dnes bude pozornost zaměřena výhradně na osobní dopravu vzhledem k jejím specifikům a také vzhledem k větší zodpovědnosti při převážení cestujících.

Koncem loňského roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2023.

Musíme podle novelizované vyhlášky č. 452/2022 Sb. posílat posílat na periodické lékařské prohlídky tzv. řidiče referenty, kteří pro výkon svého povolání řídí služební vozidlo? Jedná se např. o archeology nebo kurátory, kteří dojíždějí do detašovaného depozitáře. A jak je to se zdravotními prohlídkami, pokud má zaměstnanec v pracovní smlouvě uvedeno, že je řidič (řídí vozidlo do 3,5t)? 

Výkon řidiče je především po psychické, ale i fyzické stránce velmi náročnou činností a přináší i úrazy. Správné posuzování jejich právních následků má velký význam. V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy, a potom platí výhodnější právní úprava.

V souladu s § 17 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 589/2006 Sb. může být u řidičů MHD nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami rozdělen na dvě nebo tři části, přičemž musí jedna část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin. Započítává se do této doby časový interval mezi koncem jedné části dělené směny a začátkem druhé části? Např. dělená směna 06.00 – 09.00, 14.00 – 21.30, následující směna od 06.00 do 13.00 - tzn. odpočinek v délce 5 + 8,5 hodiny (od 9.00 – 14.00 a od 21.30 – 6.00), tj. nepřetržitý odpočinek v celkové délce 13,5 hodiny. Zaznamenali jsme názor, že není možné dobu mezi částmi dělené směny do nepřetržitého odpočinku započítávat. 

Osobní automobily a jiná motorová vozidla jsou dnes již nedílnou součástí našich životů. Je proto pochopitelné, že hrají velmi důležitou roli též ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že užití firemních či vlastních vozů zaměstnanci při výkonu práce má mnohé dopady do pracovněprávních vztahů, je vhodné tyto právní aspekty shrnout. Cílem tohoto příspěvku je proto takové shrnutí a obecný výklad k právnímu režimu užívání firemních vozidel zaměstnanci.

Místo výkonu práce řidiče je v celém rozsahu dopravní činnosti vykonáváno převážně uvnitř vozidla, částečně pak i mimo něj, a to zejména při opravách, čištění a nakládacích pracích. Řízení vozidla (např. autobusu) probíhá jak v rámci dálkových, tak i krátkých pracovních cest po dálnicích, silnicích i místních komunikacích a účelových komunikacích.

Zaměstnanci - řidiči nákladních vozidel, slovenského občanství, který nemá český řidičský průkaz -, končila platnost profesního průkazu řidiče. Dle slovenských předpisů absolvoval na Slovensku povinné školení, které si sám objednal a uhradil, aby mu byl vystaven průkaz řidiče na 5 let. Vše po dohodě se zaměstnavatelem. Jaké daňové dopady budou pro firmu a pro zaměstnance po proplacení tohoto školení a kolkové známky za průkaz zaměstnavatelem zaměstnanci?

Článek se věnuje problematice školení řidičů referentů v kontextu právní úpravy zákoníku práce a rozhodovací praxe soudů

Jsme česká dopravní firma, zabývající se mezinárodní kamionovou dopravou. Profesionální řidiči musí mít "profesní způsobilost řidiče", která je vyznačena v řidičském průkazu. Na jejím základě absolvují 35 hodin výuky. Ta je rozdělena do pěti pravidelných sedmihodinových lekcí a řidič musí každý rok absolvovat jedno školení. Přijali jsme do pracovního poměru řidiče - občana Slovenské republiky. Musí toto každoroční školení v CZ absolvovat, jestliže má trvalé bydliště v SK, má slovenský řidičský průkaz a Slovenský profesní průkaz a předložil "Osvědčení o pravidelném výcviku řidiče nákladní dopravy, platné do roku 2022? (absolvuje 35 hodin výcviku jedenkrát za 5 let). Dle našeho školitele k případnému českému školení na Slovensku při výměně profesního průkazu nebude přihlédnuto.

V praxi se nad školeními řidičů motorových vozidel „vznáší“ celá řada otazníků, a proto někteří zaměstnavatelé k nim přistupují s postojem, každý, kdo řídí motorové vozidlo, musí absolvovat školení u autoškoly, ať nemáme v případě kontroly žádné problémy. Je to však nutné? V poslední době prezenční školení v autoškole je nahrazováno jí provozovaným e-learningem. Je to však dostačující? Co vše musí obsahovat školení řidičů motorových vozidel? Musí jej též absolvovat osoba samostatně výdělečně činná, když při výkonu své činnosti řídí motorové vozidlo?

Článek se zabývá pracovní dobou zejména řidičů nákladních automobilů. V praxi u zaměstnavatelů, kteří tuto dopravu provozují jako předmět své činnosti, včetně mezinárodní kamionové dopravy, panuje řada nejasností i nepochopení právní úpravy a dochází tak i k jejímu porušování.

Zákoník práce zmiňuje právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů. O jaké právní předpisy jde?