prohloubení kvalifikace

V poslední době zaměstnavatelé musí stále častěji bojovat s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Je tak pro ně mnohdy jednodušší a časově méně náročné na novou pozici „použít“ současného zaměstnance a zajistit mu pro to potřebné prohloubení nebo zvýšení jeho současné kvalifikace, a to například formou různých školení nebo studia. Veškeré náklady na tuto novou kvalifikaci uhradí obvykle zaměstnavatel, a tak je zcela přirozené, že si zaměstnavatelé tuto svou investici chtějí ohlídat. Za tímto účelem jsou často uzavírány tzv. kvalifikační dohody, které mají jako hlavní účel zajistit, aby si zaměstnanec zvýšil nebo prohloubil svou kvalifikaci a následně u zaměstnavatele setrval minimálně po sjednanou dobu. V opačném případě mu totiž může hrozit povinnost uhrazení nákladů vynaložených zaměstnavatelem na jeho kvalifikaci.

U našeho zaměstnavatele potřebujeme s ohledem na změnu výrobního programu rozšířit kvalifikaci vlastních zaměstnanců. Podle jakých předpisů je to možné?

Prohlubování kvalifikace je spolu se zvyšováním kvalifikace nejčastější formou odborného rozvoje zaměstnanců. Bohužel zaměstnavatelé často obě formy zaměňují, popřípadě se snaží z každé z nich vybrat část, která je pro ně výhodnější a vytvořit si určitou kombinaci obou, kterou ovšem zákoník práce neumožňuje.

Na základě uzavřené pracovní smlouvy má zaměstnanec nastoupit do zaměstnání 1. 6. 2021. Do této doby (tj. před vstupem do zaměstnání) absolvuje zaměstnanec kurz k prohloubení kvalifikace. Kurz uhradí zaměstnavatel. Lze náklady na tento kurz považovat za daňově účinný náklad a bude pro budoucího zaměstnance tento nepeněžní příjem osvobozen od daně?

Jako zaměstnavatel hradíme našemu zaměstnanci Přípravný kurz ke zkouškám CIA v Českém institutu interních auditorů. Kurz považujeme za prohlubování kvalifikace. Certifikát po zaměstnanci nepožadujeme. Zkoušky za účelem získání certifikátů opět uhradíme. Bude správné včlenit úhradu za zkoušky do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného a daně z příjmu?

Zaměstnavatel hradí zaměstnanci (zároveň jedinému jednateli společnosti) 100% nákladů na studium vysoké školy, obor nesouvisí s předmětem podnikání. Pro zaměstnavatele je to nedaňový náklad v plné výši? U zaměstnance je tento příspěvek nutno přidanit k výplatě a odvést daň, sociální i zdravotní pojištění? V případě že ano a částka byla uhrazena zaměstnavatelem najednou, tj. jednou platbou na roční období (ne měsíčně), musí toto zaměstnanec přidanit najednou v měsíci kdy byl tento příspěvek uhrazen či je možné postupně, tj. ve výplatách měsíčně připadajících na uhrazené období)?  Doplňující otázka: Pokud obor vysoké školy bude souviset s podnikáním společnosti a se zaměstnancem bude uzavřena smlouva o prohlubování kvalifikace (školné bude uhrazeno zaměstnavatelem) 1. Je pro firmu náklad daňově uznatelný, je nutné časově rozlišit náklad dle doby studia a jaký nákladový účet použít? 2. Pro zaměstnance je osvobozeno jako nepeněžní příjem? 3. Může zaměstnanec vykazovat služební cestu a zaměstnavatel mu proplácet cestovné, ubytování a diety pro dny studia, pokud se škola nachází v jiném městě?

Právní věta Je možno přisvědčit závěru, že ustanovení § 235 odst. 3 zákoníku práce se přímo nijak nevztahuje na případ, kdy při trvání pracovního poměru je zaměstnanec vyloučen ze...