přeplatek

V minulém roce 2024, když zaměstnanci požádali o roční zúčtování za rok 2023, tak vyšel u dvou z nich na řádku 23. přeplatek ve výši 60 Kč a u třetího zaměstnance vyšel na řádku 30. rozdíl na daňovém bonusu 525 Kč, který vznikl díky tomu, že zaměstnanec měl slevu na dani za umístění dítěte a díky tomu mu vyšla daň po slevách na dani 0 Kč. Následně jsme poslali žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, žádost jsme odeslali 16. 3. 2024. O přeplatky 2 × 60Kč jsme neponižovali odvod nejbližších záloh na daň, ani jsme nežádali o vrácení této částky, protože 120 Kč je částka pod 200 Kč, takže by nám ji finanční úřad nevrátil. Řekli jsme si, že tam tuto částku ponecháme, a když k ní další rok přibude další a přesáhne to částku 200 Kč, tak bychom potom o tuto částku mohli požádat. Chtěla bych se zeptat, zda to mám správně, když ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období rok 2024 uvádím v 06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům částku 645 Kč (což je těch 525 Kč daňový bonus z řádku 29 a 2 × 60 Kč přeplatek z řádku 23) a dále v tabulce uvádím „Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen v měsíci březen, v částce 645 Kč, z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce 525 Kč“ (zde jsem uvedla pouze ten bonus, který nám na základě žádosti FÚ poslal), podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne 16. 3. 2024. V třetím sloupci zleva si nejsem jistá, zda mám uvést pouze tu částku 525 Kč, o kterou jsme zažádali a FÚ nám ji poslal na účet, anebo tam napsat celou částku 645 Kč, kde jsou uvedené i ty dva přeplatky 2 × 60 Kč, které tam zatím zůstaly a nežádali jsme o ně.

Při výpočtu odvodu zdravotního pojištění dodržujeme u zaměstnance dopočet zdravotního pojištění do minima. Nyní nám zaměstnanec opožděně doložil skutečnost, že spadá do kategorie, za kterou odvádí pojistné stát a částka zdravotního pojištění se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Jsme povinni zaměstnanci vrátit dopočet za měsíce, ve kterých byl příjem nižší než minimální vyměřovací základ? Pokud ano, kolik let zpátky se na nás tato povinnost vztahuje? Děkuji.

Při provedení ročního zúčtování vznikne zaměstnanci přeplatek 2 Kč. Vrací zaměstnavatel jakoukoliv částku vzniklou z ročního zúčtování, nebo tam platí nějaké omezení?  

Zaměstnanec obdržel v měsíci květnu chybnou platbu za přesčas. O této skutečnosti byl neprodleně informován ústně a e-mailem. Může zaměstnavatel provést srážku ze mzdy v červnu ve výši přeplatku?

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

Zaměstnanci byla vyplacena za 2 měsíce vyšší mzda, než mu náležela. Jednak tím vznikl přeplatek jeho mzdy a jednak přeplatek na zalohové dani. Jak správně účtovat? 

Navazuji na dotaz ID: 25267 | DAUCID: 24436. Naše organizace vyplatila zaměstnanci tříměsíční odstupné namísto dvouměsíčního. Na chybu organizace přišla při závěrečné kontrole mzdových prostředků. Bývalý zaměstnanec byl vyzván k vrácení přeplatku, ale bohužel peníze nevrátil. Jak má organizace v tomto případě dál postupovat? K přeplacení odstupného došlo jednoznačně chybou zaměstnance, který odstupné posílal (zaměstnanci bylo sděleno, že dostane 3měsíční odstupné a bylo tak i vypočítáno a posláno a až s odstupem se přišlo na to, že to bylo chybně).

Prakticky každý pracovník určitou dobu působící v oblasti zpracování mezd a personalistiky se ve své praxi setkal se skoro již „klasickou“ situací, kdy musel řešit neoznámení (případně opožděné oznámení) změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, což v důsledku znamená vynuceně reagovat na porušení jeho zákonné povinnosti. Jde o to, aby byl výskyt takových chyb minimalizován, neboť jejich dopad je nepříjemný pro více stran -pro zaměstnance, zaměstnavatele i pro zdravotní pojišťovny.

V roce 2018 nabývá účinnosti řada schválených změn v nemocenském pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení. V předchozích číslech časopisu jsme se detailně věnovali nové dávce nemocenského pojištění,...

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Problematika subjektivní odpovědnosti příjemců důchodových dávek za přeplatek v sobě nese dva protipóly – na jedné straně zájem státu na vrácení neoprávněně vyplacených dávek, a na druhé straně situaci příjemce dávek (důchodce), který i několik měsíců či let v dobré víře pobíral důchod, jenž mu podle práva nenáležel či byl poskytován v nesprávné výši, a poté mu je uložena povinnost uhradit přeplatek v řádu desetitisíců či statisíců korun. V tomto článku bych se rád zaměřil na aplikační různorodost v přístupech Nejvyššího správního soudu, ČSSZ a veřejného ochránce práv.

Tento článek se zabývá dvěma rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ve svém důsledku představují jednak zásadní dopad pro činnost Úřadu práce České republiky při aplikaci předmětného ustanovení zákona o zaměstnanosti v praxi, a jednak představují ustálení přezkumné činnosti správních soudů v oblasti neposkytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.