přehled na pojistné

Fyzická osoba v roce 2021 měla pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele. Dále měla otevřenou živnost (samostatná činnost § 7 ZDP), kterou nepřerušila. Příjmy ze samostatné činnosti ovšem v roce 2021 neměla. Jiné zdanitelné příjmy také neměla. Musí podávat jako OSVČ daňové přiznání a přehledy na soc. a zdrav. pojištění?

Základní povinností podnikatelské sféry ve zdravotním pojištění je řádné placení záloh na pojistné (je-li placení těchto záloh pro OSVČ povinností danou zákonem) a úhrada případného doplatku pojistného podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok, včetně plnění souvisejících zákonných povinností.

Povinnost podat přehledy na OSSZ a ZP po zemřelém podnikateli. Dne 2. 2. 2021 zemřel můj klient, fyzická osoba OSVČ, vedlejší činnost, vede daňovou evidenci. Syn pokračuje v podnikání i po smrti otce na jeho IČ. Budeme podávat DPFO za období od 1. 1. do 1. 2. 2021. Musím za toto období podat přehledy na OSSZ i ZP? Dále budeme podávat DPFP za období od 2. 2. 2021 do vyřízení dědictví. Máme i za toto období povinnost podat přehled na OSSZ i ZP? 

Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se zahájením (jakož i ukončením) jeho činnosti vyplývají ze znění základních právních norem, platných ve zdravotním pojištění, kterými jsou zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto upozorňujeme hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti v právních podmínkách roku 2020. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byl výskyt chyb a nedostatků minimalizován. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech.

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považuje...

Pokud bude OSVČ zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2017 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.

Někteří podnikatelé žijí v představě, že když nepodají zdravotní pojišťovně formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled), pak má tato instituce omezené možnosti, jak takovou nesvědomitou osobu sankčně postihnout. Jaké nástroje má zdravotní pojišťovna k dispozici v případě, když OSVČ ani přes zaslanou výzvu požadovaný Přehled nepodá?