pracovněprávní vztah

Na 30. 9. chystáme další setkání s odborníkem na příjmu na téma Přehled novel zákoníku práce. Mgr. Veronika Odrobinová nás na úvod stručně provede změnami zákoníku práce od podzimu 2023 až k 1. 8. 2024, kdy nabyla účinnosti transpoziční novela. Zmíní i navazující předpisy vydané dosud v rámci zmíněných novel, hlavně té transpoziční.  Především však odpoví na vámi zaslané dotazy. Ptejte se na změny v úpravě pracovněprávních vztahů, na fungování valorizačního mechanizmu minimální mzdy, dopady zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy, nové rozdělení skupin prací v platové sféře a dodržování nejnižších úrovní zaručeného platu, podmínky příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, dodatkovou dovolenou, jak zmíněné změny ovlivňují již uzavřené kolektivní smlouvy a další otázky.

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací. Proberme si proto nejdůležitější obecné principy platné u studentů ve zdravotním pojištění při řešení jejich zdravotního pojištění a dále v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti.

Dne 24. 6. proběhlo další setkání s odborníkem na příjmu, tentokrát na téma Připravované novely zákoníku práce. Mgr. Veronika Odrobinová odpovídala na dotazy k flexibilní novele zákoníku práce, tedy k chystaným změnám v pracovněprávních vztazích, i na dotazy k transpoziční novele, to znamená k valorizačnímu mechanizmu minimální mzdy, k novému vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely poskytování příplatku i k posílení kolektivního vyjednávání a pluralitě odborů.

Není zcela běžné, když zaměstnanec nastoupí do práce, odpracuje jeden den nebo několik dnů a do zaměstnání již více nepřijde, se zaměstnavatelem nekomunikuje. Zaměstnavatel tak musí (nejen z pohledu zdravotního pojištění) řešit složitou situaci, kdy je fakticky nucen vykazovat následně u zaměstnance neomluvenou absenci.

Máme zaměstnance pracující na DPP v kultuře, kde se jedná o nárazovou činnost. Uzavíráme jim dohody podle potřeby: každý měsíc, nebo 5× za rok, každá dohoda je na pár hodin a na pár dnů v měsíci. Musíme pokaždé ke každé takové nové smlouvě (jednoho zaměstnance) přidat pokaždé i podepsanou Informaci o obsahu právního vztahu založeného DPP, nebo by stačilo tuto informaci přidat jen k té první v daném roce, případně při nějaké změně? Nechceme uzavírat DPP na celý kalendářní rok, což by problém s informací vyřešilo. 

Koordinační nařízení Evropské unie stojí na dvou základních principech, co se týče zdravotního pojištění – princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a princip jednoho pojištění. Účast v českém systému zdravotního pojištění je tak vázána na pracovněprávní vztahy cizinců, přičemž se liší situace pracovníků z EU a z třetích zemí.

Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 281/2023 Sb. dlouho očekávaná novelu zákoníku práce, která transponuje směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a o rovnováze mezi pracovním...

V úterý 13. 6. 2023 se konal 12. ročník konference k pracovnímu právu. Hlavním tématem byla novela zákoníku práce. Probrali jsme transpoziční novelu zákoníku práce s Taťánou Zelenou, práci na...

V rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“ nebo „SDEU“) sp. zn. C-344/20 se dostala do střetu svoboda náboženského vyznání vyjadřovaná daným oděvem, který osoba v rámci své víry chtěla nosit, a interní pravidla zaměstnavatele stanovující neutrální vyjadřování náboženského vyznání na pracovišti.

Jedním z parametrů pro správné zjištění průměrného výdělku je rozhodné období. Jak ho ale určit v případě, že zaměstnanci vznikne právo na odstupné v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů?

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů je institutem, který je upraven zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“, nicméně aplikace této právní úpravy vyžaduje znalost celé řady dalších právních předpisů. Uvedené vyplývá ze skutečnosti, že k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít v případech zakotvených v zákoníku práce nebo jiném zákoně (srov. ust. § 338 odst. 1 zákoníku práce). Z právní úpravy tak vyplývá, že zaměstnavatelé nemají možnost přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů smluvně vyloučit, jsou-li pro tento proces dány zákonné podmínky, ani se na tomto přechodu práv a povinností nemohou dohodnout, není-li pro přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů zákonného důvodu.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

K naplnění definice nelegální práce, a tím i deliktního jednání, může dojít v případě, kdy je fakticky vykonávána závislá práce, ovšem nikoli v rámci pracovněprávního vztahu, ale v rámci vztahů z jiných oblastí práva. Tento fenomén, kdy dochází k zastírání závislé práce, označujeme v našem právním prostředí jako švarcsystém. Jeho škodlivost lze ilustrovat na dopadech na pracovníky, kteří se ho účastní, i na veřejné finance.

Majitel - jednatel uvažuje jakým způsobem se nechat zaměstnat ve své společnosti - s. r. o. Dnes zde vykonává pozici kuchaře. jaké má možnosti zaměstnání a která z forem je pro něj možná - nejlepší? a) pracovní smlouva na pozici kuchař, b) smlouva o výkonu funkce, protože je zde jednatelem, c) může jako OSVČ fakturovat do svého s. r. o. nebo toto není možné?

Fyzická osoba podniká na základě živnostenského listu, předmětem podnikání jsou stolařské práce, provozovna je vybavena dřevoobrábějícími stroji, několik zaměstnanců, skladové zásoby, stabilní dodavatelsko-odběratelské vztahy. Podnikatel z důvodů stáří končí podnikatelskou činnost. Zájem projevila další osoba, která chce celou živnost „odkoupit“. Jaký způsob by byl nejvhodnější a v případě změny podnikatele, budou mít zaměstnanci nárok na odstupné, i když je nový vlastník zaměstná? Jaká kriteria bude muset nový vlastník splňovat?

AKV - Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů jako odborná organizace sdružuje téměř 100 členů. Jednak individuálních - odborníků, a to nejen právníků - a jednak členů kolektivních, zejména zaměstnavatelů a odborových organizací. Od počátku své existence, tedy již více než 26 let se věnuje vzdělávání pořádáním odborných konferencí a seminářů, dále se účastní na tvorbě právních předpisů v oblasti práva pracovního a souvisejícího a zabývá se řešením výkladových otázek v případech, kdy právní předpisy umožňují vícerou interpretaci - to způsobuje problémy v praxi. Za tím účelem bylo již krátce po vzniku AKV ustaveno Kolegium expertů, sdružující odborníky z praxe i teorie (což jsou neoddělitelné aspekty každé expertní práce). Právě na symbióze těchto „dvou stran téže mince“ je založena odborná činnost AKV. Členů Kolegia je nyní více než 40. Stanoviska nejsou samozřejmě závazná, ale jsou výsledkem odborné diskuse a připomínkového řízení v našem Kolegiu expertů. Kromě jejich vydávání se AKV zabývá pořádáním odborných konferencí a seminářů a legislativní činností - řada jejích námětů byla promítnuta do pracovněprávní legislativy.