pedagogický pracovník

Zaměstnanec příspěvkové organizace, učitel, byl vzat od 13. 2. 2024 do 31. 7. 2024 do vazby. Dne 1. 8. 2024 ukončil pracovní poměr. Roční nárok na dovolenou je 8 týdnů, 40 dní. Jaký nárok na dovolenou bude mít za rok 2024? 

Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jak je to se zařazením učitelů střední školy – praxe? Na škole máme tyto učitele, kteří nemají vysokou školu. Doposud jsme je měli zařazené dle katalogu prací 2.16.2, bod 10.2 – tedy v 10. platové třídě s odpočtem na vzdělání ve výši 3 roků. „Výchovně vzdělávací činnost praktického vyučování studijních oborů nebo odborného výcviku náročných učebních oborů“. Nyní, v novém katalogu prací, od 1. 1. 2019 jsme toto zařazení v 10. platové třídě již nenašli, je tam pouze: „10.2 – Vzdělávací a výchovná činnost v odborném výcviku při přípravě žáků v oborech středního vzdělávání s výučním listem“ a my jsme střední škola, takže jsme se našli v 11. platové třídě odstavec 3: „Vzdělávací a výchovná činnost praktickém vyučování v oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou nebo v praktickém vyučování nebo odborné praxi v oborech vyššího odborného vzdělávání“. Odpočet na vzdělání by měl být v tomto případě 5 let. Je naše úvaha správná? Máme tedy přeřadit od 1. 1. 2019 naše učitele střední školy – praxe do 11. platové třídy?  Doplnění dotazu: Jedná se o zařazení učitele praxe na střední škole s maturitou nově od 1. 1. 2019 z 10. do 11. platové třídy. Náš pan učitel měl v té době (od 1. 1. 2019 - 31. 8. 2019 asi 4 změny v platových výměrech. Musíme mu všechny změny nově napsat platové výměry, nebo stačí souhrnné shrnutí v jednom platovém výměru, nebo jak toto správně vyřešit?   

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme od 23. 11. 2016 učitelku. Smlouva byla sepsána na dobu určitou, nejdéle do 30. 6. 2017, po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky. Zastupovaná učitelka však podruhé otěhotněla, tudíž smlouva byla dohodou prodloužena do 26. 4. 2019 - do 1 roku věku druhého dítěte. Zastupovaná učitelka prodloužila rodičovskou dovolenou do tří let věku druhého dítěte. Je správně smlouvu prodloužit zastupující učitelce už pouze do 23. 11. 2019 a poté bude pracovní poměr ukončen, nebo je možno prodloužit smlouvu až do 26. 4. 2021 (do 3 let věku dítěte), neboť zastupující učitelka nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

Jsme příspěvková organizace (střední + základní škola). V rámci evidence pracovní doby musí pedagog vykazovat přestávku na jídlo a oddech (tzn. vykázat celkem 8,5 hodin, pokud celou pracovní dobu stráví na pracovišti)? V jakém případě se může použit ustanovení § 88 odst. 1 druhé věty zákoníku práce (práce nemohou být přerušené, přiměřená doba na jídlo a oddech se započte do pracovní doby)? Může se toto ustanovení použit v případě pracovní doby učitele střední a základní školy (stanovit vnitřním předpisem)?

U mého klienta, základní školy, byl proveden dozor SIBP. Při kontrole oblasti pracovnělékařských služeb a související kategorizace prací mi bylo doporučeno upravit si rizikové faktory, a to tak, že se neuvádí psychická zátěž u pedagogických pracovníků. SIBP se odkazovalo na znění příslušných ustanovení dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Základní škola vycházela ze znění přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jak je to s vyhodnocením rizikových faktorů u pedagogických pracovníků?

Existuje nějaký vzorový formulář pro zdravotní prohlídky učitelů? Dále jsem se chtěla zeptat na zařazování učitelů. Chodí na prohlídky po 4 letech (po 50 po 2 letech), protože mají "rizika ohrožení zdraví". Což je mimo kategorie práce. Neměla by tam tedy být napsána kategorie práce 1. Je to tak? Dále jsem si chtěla ověřit, jestli to mám správně. Když mají učitelé prohlídky po 4 popř. 2 letech na základě rizik ohrožení zdraví, tak musí chodit k lékaři, se kterým má škola smlouvu o pracovnělékařských službách. Někteří kolegové ředitelé umožňují chodit učitelům ke jejich registrujícím lékařům.

Jak vyřešit problém se zaměstnancem, který nám nastoupil do pracovního poměru dne 1. 12. 2016. Od 23. 12. 2016 do 30. 12. 2016 je nařízeno čerpání dovolené pro všechny zaměstnance školy (čerpání dovolené na rok 2016 bylo projednáno a schváleno ředitelkou školy s odborovou organizací v prosinci 2015). Zaměstnanec nezíská nárok na dovolenou ani za odpracované dny a my bychom chtěli, aby si požádal na tyto dny o neplacené volno. Zaměstnanec naopak tvrdí, že se jedná o překážku na straně zaměstnavatele a chce po nás náhradu platu ve výši průměrného výdělku. Chtěla bych Vás požádat o odpověď, která z variant je správná. 

Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků jako jednu z nejobtížnějších oblastí praktické personalistiky ve školách a školských zařízeních ovlivňuje jednak obecná právní úprava provedená zákoníkem práce (§ 81 a násl.), a dále zvláštní úprava obsažená v ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP).

Uvedená novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP), má dvě věcně zcela samostatné a na sobě nezávislé části: v té první dochází k rozšíření způsobů získání předpokladu odborné kvalifikace pedagogických pracovníků (konkrétně u absolventů studijních oborů s umělecko-pedagogickým zaměřením), druhá pak zavádí dlouho avizované změny pravidel pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou s pedagogickými pracovníky.