odstupné

Zaměstnankyně na HPP od r .2016, nastoupila v dubnu 2021 na mateřskou dovolenou. Mateřská skončila 30. 6. 2024, 1. 7. 2024 se vrátila do práce. K 31. 8. 2024 byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele a pracovní místo bylo zrušeno, likvidace provozovny. Před mateřskou  byl mzdový výměr 20 000 Kč měsíčně + prémie, průměr na hodinu 163,75 Kč. Od 1. 7. 2024 mzdový výměr 22 000 měsíčně, průměr na hodinu 115,00 Kč. Jaká bude výše odstupného?

Ukončujeme pracovní poměr dohodou z důvodu rušení pozice § 52 písm. c). Dohodli jsme se na odstupném vyšším než je zákonem dané, t.j. 2 průměrné měsíční výdělky + 2 základní měsíční mzdy + kvartální bonus: „Pracovní poměr u Zaměstnavatele trval méně než 2 roky, zaměstnanci přísluší dle § 67 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zákonné odstupné ve výši dvou (2) průměrných měsíčních výdělků. Na základě dohody stran se výše uvedené zákonné odstupné zvyšuje o dvě (2) základní měsíční mzdy a také o kvartální bonus za období červenec 2024 – září 2024. Odstupné a kvartální bonus budou Zaměstnanci vyplaceny po provedení zákonných srážek po skončení pracovního poměru Zaměstnance v nejbližším výplatním termínu Zaměstnavatele.“ Je možné kvartální bonus taky zahrnout do odstupného, aby nepodléhal odvodům? Pokud ano, jak je to potřeba naformulovat do dohody? Případně je taky možná formulace "Na základě dohody stran se výše uvedené zákonné odstupné zvyšuje o xx.000 Kč."? Suma by zahrnovala 2 mzdy a bonus. 

Zaměstnanec je členem odborové organizace a sráží se mu příspěvky odborům. Na základě výpovědi bylo stanoveno odstupné, které bylo vyplaceno s poslední mzdou. Z celkové výše čisté mzdy - včetně odstupného - byly strženy odborové příspěvky ve výši 1 %. Je to správně? Zajímá nás, zda odstupné po odpočtu daní patří do čisté mzdy, ze které se příspěvek odborům vypočítává.

Zaměstnavatel je plátcem pojistného za zaměstnance, zaměstnanci tedy platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od dvou tzv. samopláteckých skupin plátců, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, se zaměstnanci nemusejí starat o placení pojistného, neboť příslušnou částku jimi placenou, tj. jednu třetinu z celkové platby pojistného hrazené zaměstnavatelem, odvádí zaměstnavatel – hromadný plátce pojistného. Zaměstnanec však oznamuje svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání a také zařazení (do) a vyřazení (ze) „státní kategorie“.

Z důvodu rušení části zaměstnavatele dostávají zaměstnanci výpovědi dle § 52 písm. a) zákoníku práce s nárokem na zákonné odstupné dle § 67 zákoníku práce. Jak je tomu s nárokem na zákonné odstupné, popř. jeho povinnost jej vrátit v případě účetní? Ta dostane výpověď v průběhu měsíce června 2024. Zaměstnavatel s ní ovšem chce s nadále spolupracovat. Jelikož má účetní živnostenský list, chce pokračovat ve spolupráci, kdy účetní nebude již v pracovním poměru, ale bude externí účetní. Dle § 68 zákoníku práce je zaměstnanec povinen odstupné vrátit, pokud začne pro dosavadního zaměstnavatele konat práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Což není tento případ. Je správný názor, že i v tomto případě má účetní nárok na zákonné odstupné?

Může zaměstnavatel určit vlastní částku zákonného odstupného (vyššího), nebo vždy musí vycházet z násobku průměrného výdělku? Pokud můžu určit vlastní částku, jak zadat informaci o odstupném v ONZ formuláři ČSSZ na 3. straně formuláře? Případně jak informovat UP o výši odstupného? 

Zaměstnanec skončí pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. e) zákoníku práce dne 30. 4. 2024. Z organizačních důvodů v r. 2022 bylo v plánu činnost na jeho pracovišti ukončit a pracovně byl přeřazen na stejnou pracovní pozici na jiném pracovišti. Na jiné pracoviště nenastoupil z důvodu pracovní neschopnosti, která trvala déle než 1 rok. Po skončení pracovní neschopnosti přinesl zdravotní posudek od poskytovatele pracovně lékařských služeb se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu tohoto druhu práce. Časový sled událostí: - od 1. 11. 2022 byl přeřazen na jiné pracoviště, na které nenastoupil z důvodu pracovní neschopnosti (sděleno 13.10. 2022 prostřednictvím interního dokumentu); - 17. 10. 2022 vznik pracovní neschopnosti, která trvala do 31. 12. 2023 - 2. 1. 2024; – mimořádná lékařská prohlídka se závěrem: zdravotně nezpůsobilý; - 1. 2. 2024 projednáno přidělení práce v rámci stávající pracovní náplně na jiném pracovišti, zaměstnanec si vyžádal další mimořádnou lékařskou prohlídku; – 6. 2. 2024 mimořádná lékařská prohlídka se závěrem: dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost; - 28. 2. 2024 zaměstnanec převzal výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, pracovní poměr skončí uplynutím 2 měsíční výpovědní doby dne 30. 4. 2024; - dne 2. 1. 2024 čerpal řádnou dovolenou - od 3. 1. 2024 má překážku na straně zaměstnavatele; - od 10. 4. do 30. 4. bude čerpat zbylý nárok řádné dovolené. Z jakého období máme vypočítat průměr pro výpočet odstupného? Bohužel, nemáme jiného pracovníka na takové pracovní pozici, abychom mohli použít/porovnat průměr, který by byl pro odcházejícího zaměstnance výhodnější.

Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek? 

Budeme rušit jedno pracoviště. Nechceme ukončovat pracovní poměry zaměstnanců, kteří na tomto provozu pracují. Všem zaměstnancům bude nabídnuta shodná práce na jiném pracovišti jen na novějších strojích. Nové pracoviště je od původního vzdáleno cca 1 km. Nachází se tedy ve stejném městě, ale bez dopravní obslužnosti MHD. Pokud někdo odmítne přejít na nový provoz, předpokládám, že z naší strany výpověď z organizačních důvodů nedostane, protože jsme mu nabídli jiné vhodné pracovní místo. Pokud tedy nechce pracovat na novém pracovišti, musí zaměstnanec podat výpověď sám, nebo mu umožníme ukončení pracovního poměru dohodou?

Ráda bych se zeptala, zaměstnavatel uvedl do dohody o ukončení pracovního poměru odstavec „Odstupné“ ve znění: „smluvní strany se dohodly na odstupném ve výši poměrné části mzdy za neodpracované dny měsíce června“. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zákonný důvod poskytnutí odstupného (byla učiněna dohoda), bude celé odstupné podléhat odvodům zdravotního a sociálního pojištění a dani z příjmu? 

Zaměstnanci bude vyplaceno odstupné při skončení pracovního poměru dle § 52 písm. a) ZP. Může ihned po skončení tohoto PP ke stejnému zaměstnavateli nastoupit na DPČ?

Je možné se zaměstnancem DPČ sjednat ve smlouvě odstupné? Nebo to na základě § 77 odst. 2 písm. c) zákoníku práce vůbec nelze? A vše, co dostane tento zamestnanec k odchodu, se bere jako odměna a podléha dani z příjmů a odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Máme zaměstnance, který je už přes rok v pracovní neschopnosti (není to pracovní úraz). Je po operaci zad a předpokládáme, že po návratu z nemocenské nebude schopen vykonávat dosavadní práci skladníka a řidiče VZV. Abychom mu po ukončení pracovní neschopnosti mohli dát výpověď dle § 52 odst. e), pošleme ho k našemu poskytovateli pracovnělékařských služeb. Potvrdí-li lékař, že zaměstnanec pozbyl dlohodobě zdravotní způsobilosti - je toto potvrzení dostačující k výpovědi dle výše uvedeného paragrafu? Ve výpovědní době tedy nebude moci pracovat - dáme mu překážku - po dobu výpovědní doby (2 měsíců) bude zaměstnanec pobírat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Předpokládám, že na odstupné nemá nárok. Je to takto správně? 

Zaměstnanec, strážník, byl od 1. 1. 2022 převeden z provozních důvodů na jiné pracoviště v rámci organizace, došlo k odebrání příplatku za vedení (1 600 Kč) a snížení příplatku za směnnost (snížení o 250 Kč). Dne 15. 1. 2022 (na jiném pracovišti) vznikl strážníkovi pracovní úraz, který trval do 31. 3. 2023. Dne 3. 4. 2023 byl vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci strážníka, podle kterého pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci v příčinné souvislosti s úrazem ze dne 15. 1. 2022. V současné době čerpá zaměstnanec řádnou dovolenou, na kterou má nárok, a jeho pracovní poměr skončí dle § 52 písm. d) ZP v červnu 2023. Máme zato, že rozhodné období pro výpočet pravděpodobného výdělku (pro odstupné, odchodné, rentu) bude vycházet z průměrných výdělků stejně zařazených strážníků na pracovišti, na kterém se stal pracovní úraz (vykonávají stejnou práci - práci stejné hodnoty). Pozn.: všichni strážníci z předchozího pracoviště – z doby před 1. 1. 2022 byli přeřazeni stejně jako „jmenovaný“, tzn.: všem byl odebrán příplatek za vedení 1 600 Kč a snížen příplatek za směnnost o 250 Kč. Na tomto pracovišti již od 1. 1. 2022 není srovnatelná pracovní pozice. Jak máme postupovat při výpočtu pravděpodobného výdělku, aby to bylo správně?

Jedním z parametrů pro správné zjištění průměrného výdělku je rozhodné období. Jak ho ale určit v případě, že zaměstnanci vznikne právo na odstupné v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů?

Zaměstnanci končí ke dni 17. 12. 2022 podpůrčí doba v délce 380 dní. Se zaměstnankyní bychom do budoucna po vyřešení této záležitosti chtěli rozvázat pracovní poměr. Bude určitě využívat možnost o prodloužení neschopnosti. Pokud se zaměstnankyně vrátí s velmi omezujícími podmínkami do provozu (teď již pracuje na jednu směnu) ale např. že nemůže pracovat u "mašin" je firma povinna zaměstnankyni vyhovět? Pokud bychom se nedomluvili na výpovědi na základě dohody, má zaměstnankyně nárok na odstupné?

Ze zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr 30. 9. 2022 a 1. 10. 2022 byl uzavřen nový pracovní poměr na stejnou pozici, ale na zkrácený úvazek. Zkušení doba byla sjednaná na 3 měsíce - v tomto období lze tedy ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu = původní smlouva nebude mít vliv? Bude se počítat doba z původního pracovního poměru do odpracované doby pro účely odstupného v případě rozvázání pracovního poměru po uplynutí zkušení doby?

Jako zaměstnavatel rušíme fungování skladu, protože jsme vystavěli nový na druhém konci republiky. Sklad má přestat fungovat v průběhu ledna 2023 (přesné datum v tuto chvíli nevíme, ale zaměstnanci dostanou výpovědi nyní v listopadu s datem ukončení PP k 31 .1. 2023) . Máme však i nějaké zaměstnankyně na MD, nějaké na RD a 2 zaměstnance v dlouhodobé PN. Můžeme i těmto skupinám poslat výpovědi - asi dle par. 52 a/ ZP - již nyní v listopadu s tím, že by jejich PP byl ukončený k 31. 1. 2023? Budeme posílat poštou. Nebo musíme čekat s předáním výpovědí, až sklad opravdu "fyzicky" přestane fungovat? I tyto skupiny obdrží řádné odstupné - MD i RD by se měla započítávat do délky PP, že?

Ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), definuje důvody, na jejichž základě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. V následujícím textu si blíže rozebereme výpovědní důvody podle písmen a) až e) tohoto ustanovení včetně navazujících souvislostí zdravotního pojištění.

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou do 19. 11. 2022 (to je poslední den její RD). Pokud s ní chceme ukončit pracovní poměr Dohodou, ve které však bude zmíněný par. 52 c) z důvodu nároku na odstupné - můžeme dát ukončení pracovního poměru již k 19. 11. 2022 (protože to je Dohoda)? Nebo to musí být až ke 20. 11. 2022 (protože tam zmiňujeme par. 52 c) a odstupné), což by byl den, kdy by jinak měla nastoupit zpět k výkonu práce?