nevyplacená mzda

Je zákonnou podmínkou, že za výkon závislé práce musí být zaměstnanci poskytnuta mzda, plat nebo odměna. Jaké jsou nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů v této oblasti? A jak řešit situace, kdy zaměstnanci odměna za práci není poskytnuta včas, ve správné výši nebo vůbec? Podívejme se také podrobněji na nový institut ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele ve stavebnictví, který je účinný od 1. 1. 2024.

Jak správně vyřešit situaci se mzdou za proplacenou dovolenou zaměstnanci z UK, který odjel na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu, ihned po vypuknutí vlečného konfliktu 1. 3. 2022 a doposud se neozval ani není k zastižení na žádném z posledních uvedených kontaktních údajů. Od 1. 3. 2022 byl na neplaceném volnu v návaznosti na doložený povolávací rozkaz. K 30. 11. 2023 mu skončil pracovní poměr uplynutím doby určité. Byla mu proto ve mzdě za 11/2023 proplacena nevyčerpaná dovolená, ale protože měl mzdu vyplácenou v hotovosti, zatím nám leží v pokladně a nemáme ji komu předat. 

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu, plat, náhradu mzdy či platu nebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období jejich splatnosti, tedy od skončení následujícího kalendářního měsíce, za který mzda, plat či jejich náhrada přísluší, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr na základě § 56 odst. 1 písm. b) ZP. V takovém případě má zaměstnanec právo na náhradu mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Při nevyplacení mzdy či platu zaměstnavatelem má zaměstnanec možnost bránit se soudní cestou. Pokud je však zaměstnavatel v platební neschopnosti, rozšiřují se možnosti zaměstnance o další veřejnoprávní nástroje určené zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Společnost s r. o. má jediného společníka, který je i jednatelem s. r. o. Tento společník je ve společnosti zaměstnán jako obchodní zástupce. Jelikož se firmě v r. 2020 nedařilo, tak mu nebyla vyplácena mzda (odvody ZP a SP a daň z příjmů byly hrazeny), tj. v závazcích společnosti zůstává částka 150 000 Kč jako nevyplacená mzda tomuto společníkovi. Je třeba toto nějakým způsobem vykazovat v daňovém přiznání? Má to nějaký vliv na daňovou povinnost společnosti? Jak by se postupovalo v případě, kdy by činnost společnosti byla ukončena? 

Zaměstnanec zrušil pracovní poměr okamžitě dle § 56 zákoníku práce. Důvodem byla skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 zákoníku práce. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Zaměstnavatel tedy vyplatil zaměstnanci mzdu za poslední odpracovaný měsíc a dále náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce (délka výpovědní doby). Z této náhrady mzdy byla sražena pouze daň z příjmu, obdobně jako v případě odstupného. Z náhrady mzdy nebylo sraženo sociální ani zdravotní pojištění. Byl náš postup správný?

Pokud zaměstnanec není přítomen v práci v pracovní době a jeho nepřítomnost není způsobena některým ze zákonem předpokládaných omluvitelných důvodů, jedná se o neomluvenou absenci zaměstnance. Neomluvenou absenci lze považovat za závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (podle dřívějšího zákoníku práce - „pracovní kázně“).

Základní informace Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci mzdu nebo plat v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru, jestliže zaměstnanec nepožádá o vyplacení mzdy nebo platu v den skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že mzda nebo plat bude vyplacena po nejbližším následujícím pravidelném termínu výplaty, ovšem vždy musí být výplata provedena v měsíci následujícím po dni skončení pracovního poměru. Dohoda, kterou by strany sjednaly termín výplaty až po měsíci následujícím po dni skončení pracovního poměru, by byla neplatná a splatnost mzdy by nastala v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. Na zaměstnancovu žádost je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu nebo plat, na který mu vzniklo právo, již v den skončení pracovního poměru. Zákon neupravuje formu takové žádosti zaměstnance, postačí tedy, pokud zaměstnanec požádá ústně. Žádost musí být podána s takovým předstihem přede dnem skončení pracovního poměru, aby bylo technicky možné provést vyplacení mzdy ke dni skončení pracovního poměru (např. včasné zadání platebního příkazu, je-li mzda či plat vyplácena na bankovní účet). Pokud zaměstnanec požádá o vyplacení mzdy nebo platu v den skončení pracovního poměru, ale technika výpočtu mezd nebo platů takovou výplatu neumožňuje, je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu nebo plat v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. Příklad č. 1: Pracovní poměr zaměstnance skončí k poslednímu dni měsíce října 2018. Zaměstnanec nepožádal o vyplacení mzdy za měsíc říjen 2018 ke dni skončení pracovního poměru. Pravidelný termín výplaty mzdy je 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Splatnost mzdy za měsíc říjen 2018 nastane 15. listopadu 2018. Příklad č. 2: Pracovní poměr zaměstnance skončí k poslednímu dni měsíce října 2018. Zaměstnanec požádal o vyplacení mzdy za měsíc říjen 2018 ke dni skončení pracovního poměru. Splatnost mzdy za měsíc říjen 2018 nastane 31. října 2018.