nepeněžitý příjem

Jako firma platíme za některé zaměstnance Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání, zaměstnanec si z toho pak sám hradí zdravotní pojištění. Je toto pojištění součástí benefitů, které firma musí evidovat u každého zaměstnance, aby teď třeba konkrétně v roce 2024 nepřesáhl částku 21 983 Kč? 

Dobrý den, rádi bychom poskytovali zaměstnancům nepeněžní dar z FKSP pomocí poukázek Unišek+FSKP. Snažíme se vymyslet a nastavit nějaká pravidla, momentálně uvažujeme o poskytnutí poukázek v červenu 2000 Kč a v prosinci 2000 Kč každému zaměstnanci. A řešíme, zda nepeněžní poukázky Unišek+FKSP jsou dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, od daně osvobozeny do částky 20 000 Kč dle § 6 odst. 9 písm. d), nebo jsou od daně osvobozeny do 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. g)? U zaměstnankyň na mateřské a rodičovské dovolené lze poskytnout také tyto poukázky? Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky v hodnotě 100 Kč, 55 % si dává do nákladů. Nechce, aby zaměstnanci platili zbylých 45 Kč a naopak chce, aby tato částka, kterou po nich nepožaduje, byla vidět na výplatní pásce jako příjem ke mzdě. Jak to bude s tímto příjmem ve výplatní pásce? Bude se z něho odvádět daň a soc. a zdrav. poj?

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenky. Příspěvek je jim přiznán na základě odpracovaných směn a dán při zúčtování mzdy k výplatě částkou v Kč. Jedná se o tzv. nepeněžní příjem, který je osvobozen od daně z příjmu, nebo je nutné příspěvek na stravenku přiznanou tímto způsobem zdanit?

Malá firma s. r. o. má jednoho jednatele, který ve firmě vykonává činnost na základě pracovní smlouvy (činnost stavbyvedoucího není shodná s předmětem činnosti jednatele). Se společností má jednatel sjednánu smlouvu na výkon funkce jednatele bez uvedení odměny, tedy jednatele vykonává bezplatně. 1. Je nutné přičítat k jeho mzdě i nepeněžní příjem z výkonu jednatele? Navýšilo by to i odvody, ale peníze by nedostal. 2. Je lepší výkon jednatele odměnit do 2 500 Kč měsíčně, pak by tento příjem se zdanil současně se mzdou (zvýší se daň, SP, ZP?) nebo se zdaňuje jako zaměstnání malého rozsahu samostatně - daň, SP?

Firma na Slovensku - matka Firma v Čechách - dcera. Jednatelé jsou zaměstnanci matky a v české dceřiné společnosti jsou zaměstnaní jenom na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Jednatelé jezdí každý měsíc na pár dní do dceřiné společnosti, a tak dceřiná společnost pronajala byt, aby nemuseli bydlet na hotelu. Cesťáky si psát nechtějí. Daňově tedy může jít celý nájem bytu do nákladů nebo je tam nějaký háček? Pak se může stát, že byt bude využívat zaměstnanec ze Slovenska, který bude mít v české dceři klasický pracovní poměr. Bohužel v tuto chvíli mi není známo, kde bude mít výkon práce stanovený v pracovní smlouvě. Pokud by byla ČR - v sídle dceřiné společnosti, tam by se to bralo jako benefit, takže by firma musela částku nad 3 500 Kč dodanit zaměstnanci ve mzdě? Nájem by ale byl stále daňově uznatelný celý, že ano? A co když nastane situace, kdy v bytě bude bydlet zaměstnanec (v jednom pokoji z třípokojového bytu) a zbylé dvě místnosti by využívali jednatelé, když na pár dní v měsíci přijedou? 

Čas od času se v rámci mojí praxe setkám s chybným postupem zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, přesněji řečeno s tím, že zaměstnavatel neodvede z některého plnění pojistné na zdravotní pojištění, čímž zjevně poruší zákon.

Prosím o radu, jak lze pomoci zaměstnankyni, které zemřel manžel. Manžel byl také náš zaměstnanec, jeho žena má nyní finanční problémy, firma by ji ráda co nejrychleji pomohla jednorázovou výpomocí cca 50 000 Kč. Je nějaká možnost, abychom z toho my ani ona neodváděli daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 

Firma poskytující IT služby bude hradit svému manažerovi vzdělání MBA z 50 % dle vzájemné dohody (50 % si uhradí sám). Je toto vzdělání daňově uznatelné na straně zaměstnavatele a zároveň osvobozené ze mzdy na straně zaměstnance? 

Platí stále pravidlo, že lze příspěvek poskytnout pouze v nepeněžní formě a celá hodnota musí být uhrazená na základě dokladu vystaveného na organizaci, která příspěvek poskytuje, s tím, že případný podíl na financování hradí zaměstnanec přímo organizaci? Ptám se proto, že se setkáváme s dotazy zaměstnanců ohledně internetových rezervací rekreačního pobytu v zahraničí např. přes "booking". Po potvrzení rezervace je zaměstnanci předepsaná částka měsíc před nástupem rekreace inkasována z jím uvedené platební karty, která byla ověřena při podání žádosti na rezervaci. Jak máme postupovat v tomto případě při poskytování příspěvku z FKSP? Doplňující otázka: Existuje reálná možnost poskytnout příspěvek v peněžní formě? Např. když si zaměstnanec nejdříve zažádá na konkrétní rekreaci v zahraničí, u které musí uvést osobu, na kterou je voucher vystaven a současně musí uvést číslo své platební karty, z níž si sami zinkasují platbu měsíc před nástupem. Je možno, abychom mu potvrdili, že si může pobyt zarezervovat výše uvedeným způsobem a mi mu poskytneme příspěvek z FKSP v peněžní formě? Samozřejmě včetně zdanění a provedení odvodů, o které mu bude poskytnutý příspěvek pokrácen v rámci mzdy. Nebo v případě, že tvoříme FKSP, musíme dodržovat nepeněžní formu plnění, tj. vyžadovat fakturaci na poskytovatele.

České divadlo si objedná u zahraničního umělce jeho veřejné vystoupení v ČR, kdy je zároveň umělci proplacena letenka do ČR – faktura za letenku směřuje přímo na divadlo. Řešíme, kdy nám vzniká povinnost srazit českou daň z tohoto nepeněžního příjmu (v souladu s mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění) – zda v okamžiku, kdy letenku proplatíme, nebo v okamžiku, kdy fakturu za letenku účtujeme, nebo v okamžiku, kdy umělec přiletí (v tomto okamžiku konzumuje nepeněžní plnění). Nebo v nějakém jiném okamžiku?

Společnost poskytuje jednateli příspěvek na dovolenou/rekreaci ve výši 20 000 Kč ročně v nepeněžní formě, je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Pro společnost je to nedaňový náklad a u jednatele příjem osvobozený od daně z příjmu. Je možné za příspěvek na dovolenou považovat úhradu faktury za ubytování v hotelu, který si v místě pobytu vybral, nebo lodní lístek (doklady budou vystavené na jméno společnosti a hrazeny firemní platební kartou)? Nebo je nutné, aby bylo zakoupeno jako zájezd přes cestovní kancelář a hrazeno bankovním převodem?