nařízení práce přesčas

Je možné nařídit práci ve svátek zaměstnancům v odpadovém hospodářství (např. řidičům svozových vozidel, závozníkům, apod.) s odkazem na ust. § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce, tzn. že by jejich práce byly klasifikované jako „práce nutné se zřetelem na uspokojování životních potřeb obyvatelstva“? Pokud ano, jak dlouho předem je nutné zaměstnance s nařízením práce ve svátek seznámit?

Máme zaměstnaného zaměstnance na 30 hodinový týdenní úvazek. Jedná se o nerovnoměrné rozvrhování pracovní doby. Práce je přidělována během celého týdne. Během vyrovnávacího období (máme stanoveno na 26 týdnů) má zamec převážně přesčasové hodiny v jednotlivých měsících. Má nárok na příplatek za přesčas, když se jedná o tento zkrácený úvazek? Když by přesčasové hodiny přesáhly 40 hodinový úvazek musí být zaplacen příplatek za přesčas? Řeší se to během vyrovnávacího období nebo až na konci vyrovnávacího období? Kolik hodin ročně může mít zamec maximálně přesčasových hodin?

Základní informace Velký význam, zejména v oblasti pracovní doby, doby odpočinku a odměňování, mají dny pracovního klidu a v té souvislosti skutečnost, zdali v nich zaměstnanec pracoval, či nikoliv. Za dny pracovního klidu zákoník práce označuje dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky (vymezené zvláštním právním předpisem). Specifické je posouzení dne pracovního klidu u zaměstnance, který koná u zaměstnavatele práci v nočních směnách. Viz situace Nepřetržitý odpočinek v týdnu, Den pracovního klidu v noční směně, Práce ve svátek.

Zaměstnanec v letošním roce v lednu odpracoval dvě směny přesčasů (přesčasy byly proplaceny). První týden v únoru mu bude nařízen další přesčas. Přesčas je nařízen z provozních důvodů - neboť potřebujeme dodat díly našemu stěžejnímu zákazníkovi. Zaměstnanec odmítá jít na tento přesčas. Může být zaměstnanci na základě odmítnutí přesčasu poslán vytýkací dopis? Může mu být udělena absence? Může na základě toho přijít o nenárokovou složku mzdy?

Měl zákonodárce skutečně na mysli, že zaměstnanci s příplatkem za vedení (například 1.000,- Kč měsíčně), může zaměstnavatel nařídit práci přesčas v rozsahu do 150 hodin za rok bezplatně? Může se zaměstnavatel od tohoto ustanovení odchýlit a zaměstnanci s příplatkem za vedení proplácet veškeré přesčasy? Započítává se do 150-ti hodin podle § 127, odstavec (3) placená přesčasová práce? Modelový příklad: Zaměstnanec s příplatkem za vedení odpracuje 50 hodin práce přesčas „zdarma“ podle odstavce (3). Dalších 100 hodin odpracuje ve dnech pracovního klidu, tyto hodiny má proplacené podle odstavce (1). Je možné sčítat takto odpracované hodiny a po dosažení 150 hodin v součtu placeného a neplaceného přesčasu, začít zaměstnanci s příplatkem za vedení proplácet veškerou přesčasovou práci?

Jak naložit s přesčasem a kdy vyhodnotit přesčas při pružné pracovní době, když máme v pracovní smlouvě sjednáno zohlednění 150 hodin přesčasů ve mzdě a můžeme vyhodnocovat přesčasy až po možné lhůtě vyrovnávacího období 26 týdnů, nebo musíme striktně každý měsíc přesčasy mazat? A druhý dotaz se týká nařízeného přesčasu o víkendech mohu účetní proplácet přesčasy, pokud má také ve smlouvě oněch 150 hodin ale nemůže si je v rámci jednoho měsíce vybrat?

Vztah k právním předpisům § 78 odst. 1 písm. i), § 93, § 114, § 127 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Související právní předpisy: §...

Zaměstnankyně dostala 3 vytýkací dopisy ve třech týdnech po sobě jdoucích. Pokaždé se jednalo o to, že odmítla jít na dvouhodinový přesčas, který měli zaměstnanci v daném týdnu nařízený. Během jednoho měsíce byla upozorněna na porušení pracovní kázně hned třikrát a jelikož k nápravě nedošlo, bude následovat výpověď dle § 52 písm. g). Je dostačující jako výpovědní důvod uvést neuposlechnutí nadřízeného k nařízené práci přesčas a brání něco zaměstnankyni, aby poté ve výpovědní lhůtě pracovala? Tuto situaci posuzujeme jako soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nicméně nedalo by se rovnou brát jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, u kterého ani není nutné vytýkací dopis?

1, Je třeba souhlas zaměstnance s konáním práce přesčas do limitu 150 hodin ročně? Pokud ano, v jaké formě - součást pracovní smlouvy apod. 2. Zaměstnanec odpracuje podle plánovaných směn rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu v rozsahu 40 hodin po-pá; sobota je nad rámec jeho úvazku. Lze přesčasovými hodinami zaměstnanců do limitu 150 hodin ročně takto řešit práci v sobotu? Zaměstnanec s prací nad rámec jeho stanovené týdenní doby v sobotou souhlasí. Je třeba jeho písemný souhlas?

Ve firmě máme nepřetržitý provoz. Směny 12 hodin, z toho hodinová přestávka. Vyrovnávací období máme 3 měsíce (leden až březen). Na leden až březen 2021 má zaměstnanec ve směně A a B naplánovaných 46 směn (46 směn *11 hodin = 506 hodin práce). Náš plán směn není zpracován správně, protože odpracovaných hodin je více a tím zahrnuje tzv. skryté přesčasy. Od 1. 1. 2021 – 31. 3. 2021 je 90 dnů 90/7= 12,86 týdnů, 12,86*37,5=482,25 hodin (hodiny jsem zaokrouhlila na 482 hodin). Máme tedy naplánováno 24 hodin navíc a jedná se práci přesčas. Plánovací kalendář by se měl opravit, například že bych u směny A a B 15. 1. a 16. 1. 2021 udělala v tabulce otazník a byl by to nařízený přesčas a směnu dne 17. 1. 2021 bych zkrátila o dvě hodiny. 1) Postupuji v předchozím výpočtu správně? 2) Pokud by zaměstnanec byl od 14. 1. 2021 v pracovní neschopnosti, tak mu náhradu mzdy začnu vyplácet až od 17. 1. 2021 a pouze za 9 hodin. Dne 15. 1. a 16. 1.2021 by náhradu mzdy neobdržel. 3) Máme vyrovnávací období 3 měsíce, pokud bude mít zaměstnanec v březnu 2021 přesčas, který bude chtít převést do dalšího období, lze to?  4) Mohu proplácet přesčasy každý měsíc? Pokud zaměstnanec za směny A a B odpracuje v lednu 2021 24 hodin, mohu je proplatit ve výplatě za leden 2021?

Na 2. 12. 2019 plánuje zaměstnavatel opravu odsávání a musí uzavřít provozovnu, zaměstnanci v ten den nebudou moci vykovávat svou práci. Může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům, aby šli do práce 7. 12. 2019 a 2. 12. 2019 zůstali doma (čerpali volno, které by si napracovali 7. 12. 2019)? 

Na prodejnách vytváříme prodavačkám harmonogram směn na daný měsíc. Máme vyrovnávací období kalendářní měsíc. Tzn. že pro březen bylo naplánováno při plném úvazku 168 hod. V průběhu měsíce prodavačka onemocní, vím, že bude chybět min. 14 dní a je potřeba její směny vykrýt a nařídit přesčas. Tyto směny navíc, které musím ihned přeplánovat - a budou prací přesčas – mohu, nebo nemohu zapracovat do harmonogramu směn? Vycházím z § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce, kde je uvedeno, že práce přesčas je práce konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Jak má vedoucí předem dát zaměstnancům vědět, že budou mít směny navíc, které budou přesčasem? Pokud to nesmí zapracovat do harmonogramu směn? Nebo mohu přesčasové směny do harmonogramu zapracovat a označit je tam třeba jako „přesčasová směna“?

Základní informace Jedním z definičních znaků práce přesčas je to, že jde o práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem; zaměstnanec sám si práci přesčas vytvářet nemůže. To neplatí u zaměstnanců s kratší pracovní dobou, protože jim práci přesčas nařídit nelze (zaměstnavatel je odkázán toliko na dohodu s nimi). Nařízení práce přesčas představuje jednostranné jednání zaměstnavatele směrem k zaměstnanci, kterým po něm požaduje práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rozvrh směn. Za zaměstnavatele nařizuje práci přesčas zpravidla oprávněný vedoucí zaměstnanec, protože je to on, kdo organizuje svým podřízeným práci a vyhodnocuje též potřebu práce přesčas. Zákon neřeší formu nařízení práce přesčas, ta může být jak písemná, tak ústní; z hlediska prokazatelnosti je pro zaměstnavatele vhodnější samozřejmě forma písemná nebo jiný způsob, kterým zaměstnavatel svůj požadavek vůči zaměstnanci prokáže.

Na trhu je obecně nedostatek pracovních sil. V naší firmě navíc potřebujeme odborně vzdělané pracovníky, kteří nejsou. Naši zaměstnanci si uvědomují, že odmítání zakázek není dobrou cestou a jsou ochotni pracovat přesčas, aniž jim to zaměstnavatel nařizuje. Jsou rádi, že mají dost práce a navíc si finančně přilepší mzdou a příplatky za přesčas. Vztahuje se na tyto zaměstnance limit přesčasových hodin za rok? Bude zaměstnavatel nějak postihovám za překročení ročního limitu práce přesčas? Kdo ho případně postihuje?