náhradní doba

Začátkem roku 2025 doznala právní úprava odměňování zaměstnanců platem významných změn. Ať už jde o uplatnění institutu zaručeného platu, nebo o novelu prováděcího nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nejen na ně se zaměřujeme v dalším textu, opět formou otázek a odpovědí.

Jak správně počítat praxi mateřské a rodičovské dovolené od 1. 1. 2025? Mám zohlednit již od data nástupu na mateřskou dovolenou? V § 4 odst. 5 zákoníku práce je uvedeno: „V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské atd.“ S kolegyní se nemůžeme shodnout, protože jí na školení řekli, že jen 3 roky na každé dítě. V únoru k nám bude nastupovat nová zaměstnankyně. Do osobního dotazníku uvedla jednoho zaměstnavatele, u kterého pracovala 20 let a během tohoto pracovního poměru postupně porodila 3 děti. Mateřskou a následnou rodičovskou dovolenou čerpala do tří let věku každého dítěte. Budeme jí započítávat celou její praxi plně (20 let), nebo musím zjišťovat, kdy nastoupila na mateřskou dovolenou a odečítat těch cca 6 týdnů? 

Od ledna vstoupí v účinnost institut nejnižší úrovně zaručeného platu. Zbývalo rozvrhnout práce do skupin podle kvalifikační náročnosti. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Pro každou z navrhovaných 4 skupin prací je nejnižší úroveň zaručeného platu již stanovena, byly vyhlášeny sdělením MPSV č. 286/2024 Sb. Tento systém má zajistit ochranu zaměstnanců ve veřejné sféře a státní službě před nízkými výdělky.

Je možné započítat jako náhradní dobu dobu, kdy zaměstnankyně pečovala o dítě a zároveň studovala vysokou školu v denním studiu, ale dle schváleného individuálního studijního plánu? A započítala by se studentovi v denním studiu brigáda či práce v pracovním poměru během tohoto denního studia, pokud by odpovídala práci, pro kterou je nyní zaměstnán?

Základní informace Doba pojištění je jedním z předpokladů pro získání nároku na dávky důchodového pojištění. Rozsah potřebné doby pojištění se různí především v závislosti na druhu dávky, tj. zda jde o důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí), ale i v závislosti na dalších skutečnostech, např. na kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku, anebo na věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. Pravidla pro hodnocení dob pojištění jsou stanovena v § 11 až 14 zákona o důchodovém pojištění (dále jen ZDP).

Právo na dovolenou za kalendářní rok 2021 (a nadcházející roky) je nově vyjádřeno jako „X“ hodin dovolené. Pro výši práva na dovolenou je přitom určující zaměstnancova výměra dovolené za příslušný kalendářní rok, délka jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“) a počet celých násobků TPD odpracovaných zaměstnancem v příslušném kalendářním roce. Při výpočtu dovolené lze postupovat podle následujícího univerzálního vzorce: počet celých odpracovaných TPD/52 × TPD × výměra dovolené (výsledek vždy zaokrouhlíme na celé hodiny nahoru). Počet celých odpracovaných TPD za příslušný kalendářní rok se zjistí tak, že se celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem pro účely dovolené vydělí jeho TPD a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů (tj. za odpracování jen části TPD právo na dovolenou nevznikne). Zaměstnavatel tedy musí mít jasno v tom, co do odpracované doby pro účely dovolené započíst, a co nikoliv.

Bude se hodnotit jako náhradní doba důchodového pojištění doba studia nultého ročníku vysoké školy v letech 1978/1979? 

Jeden z nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti, jímž je podpora v nezaměstnanosti, má poměrně explicitně stanovená pravidla, kdy ji lze uchazeči o zaměstnání přiznat, po jakou podpůrčí dobu a rovněž v jaké výši, stejně tak jako důvody pro přerušení či zastavení poskytování nebo její vrácení. Může však nastat, a v praxi samozřejmě nezřídka nastává, i situace, kdy pravidla pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti z posledního příjmu uchazeče o zaměstnání (důchodově pojištěné zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost) aplikovat nelze, a to z důvodů vyjmenovaných v ust. § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

V důchodovém pojištění patří mezi klíčové instituty doba pojištění, která ovlivňuje nárok na přímé důchody, tj. důchody starobní a invalidní, a jejich výši. V rámci dob pojištění se tradičně rozlišují vlastní doby pojištění, za které se platí pojistné, a náhradní doby, za které se pojistné neplatí (takzvané nepříspěvkové doby); obě tyto kategorie dob pojištění mají v důchodovém pojištění různý způsob hodnocení. V tomto článku se upozorňuje zejména na praktický význam náhradních dob.

Nové datové sady na portálu otevřených dat ČSSZ Již od listopadu 2015 funguje na adrese https://data.cssz.cz portál „Otevřená data České správy sociálního zabezpečení“. Při spuštění portálu bylo k dispozici...