JUDr. Roman Lang, Ph.D.

Jak správně vyplnit ELDP v tomto případě? Zaměstnanec na DPČ onemocněl v 5/2024. Měl nárok na nemocenské. Nemocný byl do konce roku. Jak správně vyplnit na ELDP měsíce za dobu pracovní neschopnosti (6-12/2024)? Jak se počítají vyloučené doby? Zaměstnanec neměl plánované směny pravidelně. Pracoval každý měsíc jinak podle potřeby a směny se plánovaly vždy měsíc předem.

Zaměstnankyně má uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění a penzijním pojištění dle starých podmínek a doručila zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání předčasného starobního důchodu od 31. 12. 2023, a to bez výplaty. Za jaké období roku 2024 bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek (v souladu s Čl. XIII přechodných ustanovení zák. č. 462/2023 Sb.)? Bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek, pokud obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu bez výplaty (dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb. – „nárok na státní příspěvek má účastník, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění“)?

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 12. 1. 2023. PPM byla zamítnuta (nevznikl nárok) a byla zpětně vystavena pracovní neschopnost od 23. 1. 2023 do 17. 4. 2023. Ve dnech 27. 7. až 29. 8. 2023 čerpala řádnou dovolenou, poté nastoupila na rodičovskou dovolenou. Jak má být vyplněn ELDP 2023? Domnívám se, že takto: 1++ N 1. 1. 31. 12.; 162 křížky 5, 6, 9, 10, 11, 12; vyloučené doby 96. Můžete mě případně opravit? 

Zaměstnanci byl přiznán předčasný starobní důchod od 31. 12. 2022 v srpnu 2023. Výplata starobního důchodu nenáleží. Podle jiné odpovědí na tomto webu je zaměstnavatel povinen zpětně oznámit zdravotní pojišťovně změnu pod kódem D a pro zaměstnance neplatí od 31. 12. 2022 minimální vyměřovací základ. Bude zaměstnavatel kód D vykazovat také na ELDP od 31. 12. 2022, tzn. že musí na OSSZ zaslat nový ELDP za rok 2022? Jaké jiné změny nastanou v souvislosti se sociálním pojištěním?

Starší dcera byla cca 6 let a stále ještě je pečující osobou o svoji sestru (moji mladší dceru), která žije na kyslíkovém přístroji a má přiznaný 2. stupeň příspěvku na péči. Celých 6 let nechodila nikam do práce, ani nepodnikala. Byla vdaná a její manžel jí dopřál, aby plně mohla pomáhat sestře a starat se o 3 děti. Nyní ale nastala situace, že musí nastoupit do práce. Před těmi 6 lety jí bylo na úřadě řečeno, že: Příspěvek na péči není příjem pečujícího, ani pečovaného, a tak se nikde nepřiznává. Protože je osobou pečující o osobu blízkou, která má 2. stupeň, je za ni hrazeno zdravotní pojištění. Doba péče jí bude započítána na důchod. Je to prosím tak? Musí něco udělat pro to, aby to tak bylo? 

Zaměstnanec je dlouhodobě v pracovní neschopnosti a byla mu již ukončena výplata nemocenských dávek. Je tato doba, kdy je stále nemocen, ale nepobírá už nemocenské dávky, vyloučenou dobou na ELDP?

Firma zaměstnává jednoho zaměstnance s ruským občanstvím (takto nahlášen na ČSSZ i ÚP – dle § 98 písm. a) – s povoleným trvalým pobytem). Tento zaměstnanec nám nyní nahlásil, že již získal české občanství. Jaké povinnosti má v tomto případě zaměstnavatel a jakým způsobem správně nahlásit tuto změnu na instituce? 

Jak správně vyplnit ELDP? V lednu zaměstnankyni končila mateřská dovolená k 27. 1. a 28. 1. nastoupila na rodičovskou dovolenou. Počet vyloučených dob je 27 a vyměřovací základ 0. 

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Základní informace Doba pojištění je jedním z předpokladů pro získání nároku na dávky důchodového pojištění. Rozsah potřebné doby pojištění se různí především v závislosti na druhu dávky, tj. zda jde o důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí), ale i v závislosti na dalších skutečnostech, např. na kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku, anebo na věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. Pravidla pro hodnocení dob pojištění jsou stanovena v § 11 až 14 zákona o důchodovém pojištění (dále jen ZDP).

Základní informace Doba pojištění je jedním z předpokladů pro získání nároku na dávky důchodového pojištění. Rozsah potřebné doby pojištění se různí především v závislosti na druhu dávky, tj. zda jde o důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí), ale i v závislosti na další;ch skutečnostech, např. na kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku, anebo na věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. Pravidla pro hodnocení dob pojištění jsou stanovena v § 11 až 14 zákona o důchodovém pojištění (dále jen ZDP).

Základní informace Doba pojištění je jedním z předpokladů pro získání nároku na dávky důchodového pojištění. Rozsah potřebné doby pojištění se různí především v závislosti na druhu dávky, tj. zda jde o důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí), ale i v závislosti na dalších skutečnostech, např. na kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku, anebo na věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. Pravidla pro hodnocení dob pojištění jsou stanovena v § 11 až 14 zákona o důchodovém pojištění (dále jen ZDP).

Základní informace Starobním důchodem se zde rozumí tzv. řádný starobní důchod, tj. takový, na který vzniká nárok k datu dosažení důchodového věku. Jde o dávku, která má kompenzovat snížení nebo ztrátu schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, která je u většiny osob způsobena úbytkem sil v důsledku pokročilého věku.

Základní informace Tzv. „předčasným“ starobním důchodem se zde rozumí starobní důchod, který je pojištěnci na jeho žádost přiznán před tím, než dosáhl důchodového věku (tj. věku potřebného pro nárok na tzv. řádný starobní důchod). Jde o dávku kompenzující snížení schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, které je u většiny osob způsobeno úbytkem sil v důsledku pokročilého věku; současně pojištěnci pomáhá při řešení ztráty jeho zaměstnání v předdůchodovém věku, kdy jsou již jeho možnosti uplatnění na pracovním trhu omezené.

Základní informace Invalidní důchod je dávkou kompenzující částečnou či úplnou ztrátu schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, která nastala v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce. Způsob řešení Podle ust. § 38 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „ ZDP") má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, přičemž: nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 ZDP (není podstatné, zda byl důchod přiznán či nikoliv – zkoumá se, zda byly splněny podmínky nároku, tzn. důchodový věk a potřebná doba pojištění), případně mu byl přiznán starobní důchod podle § 31 ZDP, avšak nedosáhl důchodového věku, nebo invalidním následkem pracovního úrazu. Invaliditu posuzují lékaři lékařské posudkové služby působící při místně příslušné OSSZ. Pravidla, kterými se tito lékaři při posuzování řídí, jsou stanovena zejména ve vyhlášce MPSV č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, a v její příloze. Stupně invalidity jsou od roku 2010 tři. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pojištěnec se tedy stává invalidním, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti alespoň o 35 %. Samotná invalidita však ve většině případů ke vzniku nároku na invalidní důchod nepostačuje. Další nezbytnou podmínkou je získání potřebné doby pojištění. Její délka je diferencována podle věku pojištěnce a to tak, že u pojištěnců ve věku do 20 let činí méně než jeden rok (postačí tedy i jediný den nebo jen část dne), od 20 let do 22 let činí jeden rok, od 22 let do 24 let činí dva roky, od 24 let do 26 let činí tři roky, od 26 let do 28 let činí čtyři roky a nad 28 let činí pět roků. Tato potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity. U pojištěnců ve věku nad 28 let se tato doba zjišťuje pouze z posledních deseti roků před vznikem invalidity, anebo z kteréhokoliv období deseti roků dokončeného po vzniku invalidity. U pojištěnce staršího 38 let podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Dále platí, že pokud osoba mladší 24 let nezíská potřebnou dobu pojištění k datu vzniku invalidity, vznikne jí po tomto datu nárok na přiznání důchodu pouze v případě získání alespoň dvou roků pojištění. Příznivější podmínky nároku platí pro osoby, které se staly invalidní následkem pracovního úrazu. U těchto se nezkoumá, zda získaly potřebnou dobu pojištění či zda splňují podmínky nároku na starobní důchod. Podstatné je pouze, zda příčinou invalidity je u nich pracovní úraz. K otázce příčinné souvislosti invalidity s úrazem se vždy vyjadřuje opět posudkový lékař OSSZ. Současná právní úprava obsahuje adekvátní řešení i pro situace, kdy invalidita osoby nastala ve velmi mladém věku, tj. ještě před tím, než měla objektivně možnost začít vykonávat ekonomickou aktivitu nebo se na ni alespoň připravovat studiem. Takové osobě může vzniknout nárok na tzv. invalidní důchod „z mládí“. Podmínky nároku na tuto dávku jsou uvedeny v § 42 odst. 1 ZDP. Podle tohoto ustanovení má na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nárok osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40 ZDP); za invaliditu třetího stupně se pro tyto účely považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění a při posuzování invalidity pro tyto účely se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Výše invalidního důchodu se stanovuje obdobně jako u důchodů starobních, s tím, že pro účely stanovení procentní výměry se zohledňuje nejen pojištěncem skutečně získaná doba pojištění, ale také dopočtená doba, tj. fiktivní doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození jako je žadatel. Na rozdíl od starobních důchodů je výše invalidního důchodu, přesněji jeho procentní výměry, trojí a stanoví se v závislosti na konkrétním stupni invalidity, který u pojištěnce nastal: jde-li o invaliditu třetího stupně, poskytne se za každý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu (VPZ), při invaliditě druhého stupně 0,75 % VPZ a při invaliditě prvního stupně 0,5 % VPZ. K procentní výměře náleží samozřejmě vždy ještě základní výměra, jejíž výše je při všech stupních invalidity stejná. Jestliže nárok na dávku vznikne, trvá po celou dobu, po kterou je pojištěnec invalidní, bez ohledu na případnou posléze nastalou změnu stupně invalidity. Dojde-li v průběhu pobírání invalidního důchodu ke změně stupně invalidity, upraví se tak, aby nová výše dávky odpovídala novému stupni invalidity. Specifická pravidla platí pro stanovení výše tzv. invalidního důchodu „z mládí“. Procentní výměra tohoto důchodu činí 45 % výpočtového základu, který se stanoví z osobního vyměřovacího základu (tj. fiktivního průměrného výdělku pojištěnce) ve výši všeobecné průměrné mzdy platné pro kalendářní rok, v němž se tento důchod přiznává. Výše invalidního důchodu z mládí, na který vznikl nárok v roce 2022, činí (včetně základní výměry) 14 155 Kč, po mimořádné valorizaci od červnové splátky 14 996 Kč a od zářijové splátky 15 573 Kč. Upozornění Zaměstnavatel, k němuž nastoupí do zaměstnání poživatel invalidního důchodu, nemá z hlediska předpisů o důchodovém pojištění stanoveny žádné speciální povinnosti. Má-li zaměstnavatel zájem o to, aby mu pro účely jiných agend (daňové účely, předpisy o zaměstnanosti) zaměstnanec sdělil a prokázal, zda je poživatelem invalidního důchodu, není nezbytně nutné, aby mu zaměstnanec pro ten účel předkládal rozhodnutí o přiznání důchodu. K prokázání této skutečnosti může dostatečně posloužit potvrzení o pobírání důchodu, které zaměstnanci na jeho vyžádání bezplatně vydá kterákoliv okresní správa sociálního zabezpečení; informace o výši důchodu se na tomto potvrzení uvádí, pouze pokud o to poživatel dávky výslovně žádá. Povinnost zaměstnavatele sdělit plátci důchodu skutečnosti uvedené v ust. § 83 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. (v souvislosti s podanou žádostí zaměstnance o přiznání důchodu) platí i zde. Neplnění jakékoliv povinnosti zaměstnavatele na úseku důchodového pojištění naplňuje formální znaky skutkové podstaty přestupku (ust. § 54 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.), za který může být zaměstnavateli uloženo napomenutí nebo pokuta, a to v rozmezí, které je uvedeno v odst. 6 téhož ustanovení.

Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?

Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?

Pojištěnec byl dlouhodobě po roce 1995 evidován na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. V roce 2021 mu byl přiznán starobní důchod a do něj bylo započteno období evidence na úřadu práce v maximální možné době, tj. v rozsahu 3 let evidence na ÚP bez podpory v letech 2018 - 2020. Pojištěnec doplatí dobrovolné důchodové pojištění za 366 dní v roce 2016, kdy byl rovněž evidován na úřadu práce a podporu nepobíral. Může účinně požadovat, aby mu v roce 2016 byla započtena vyloučená doba získaná z titulu evidence na úřadu práce před vyměřovacím základem z dobrovolného pojištění ve smyslu ust. § 16 odst. 7 zákona 155/1995 Sb.? Jinými slovy, je pojištěnec účasten důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm a) ZDP z titulu evidence na úřadu práce bez podpory, i pokud se takové období kryje s jinou dobou příp. náhradní dobou důchodového pojištění?

Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu fce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovně právní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu fce jednatele třeba na 20 000 Kč?

Zaměstnanec měl DPČ od 1. 7. - 31. 12. 2020. Jeho hrubé příjmy byly v červenci 16 720 Kč, v srpnu 9 880 Kč, v září 9 880 Kč, v dalších měsících již příjmy neměl. Jak bude vypadat ELDP? Správně se mu ze všech třech měsíců odečetlo sociální pojištění, ve mzdovém programu mám zaškrtnuto, že v případě, že příjmy budou vyšší než MR, pak se bude počítat sociální pojištění. Zajímá mě hlavně, jak bude na ELDP vyplněno právě MR.