monitorování výkonnosti BOZP

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

Zavádění digitálních technologií na pracovišti, včetně těch, které využívají umělou inteligenci, přináší inovativní vývoj, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků. Umělá inteligence a digitální technologie umožnily vznik nových forem řízení pracovníků, které jsou založeny na jejich monitorování.

Měření je důležitou součástí každého procesu řízení a tvoří základ pro neustálé zlepšování v organizaci. Nemáme-li přesná data o výkonnosti organizace v oblasti BOZP, která odrážejí skutečný stav v organizaci, nemáme tak k dispozici adekvátní zpětnou vazbu o tom, jak účinná jsou zavedená opatření. Jedním ze způsobů, jak zlepšit účinnost procesu, je změnit způsob jeho měření. Jedním z proaktivních způsobů měření výkonnosti BOZP v organizaci je využití hlavních aneb prediktivních ukazatelů, které můžou být použity k předpovědím nebo odhadům budoucího stavu společnosti.

Zaměstnavatelé potřebují jednoduché a nenákladné nástroje k zajištění neustálého zlepšování jejich systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Jednou z možností je využití principů benchmarkingu a výsledků měření a monitorování jejich výkonnosti v oblasti BOZP. U organizací se zavedeným systémem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví podle mezinárodně uznávané normy OHSAS 18001 nebo národního programu Bezpečný podnik se často prokazuje jejich neustálé zlepšování v oblasti BOZP za pomocí indikátorů, kterými jsou například počty úrazů za kalendářní rok a závažnosti vyjádřené v průměrném počtu zameškaných dnů na jeden pracovní úraz.