kontrola zaměstnance

Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě šel na neschopenku, při kontrole dodržování režimu DPN ovšem nebyl dvakrát zastižen v místě hlášeného pobytu. Záznamy o kontrole byly poslané zaměstnanci do vlastních rukou, na OSSZ a lékaři. NA OSSZ mi bylo řečeno, že zaměstnanci nemusím vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschoponosti. Jak dál postupovat, aby to bylo všechno správně právně ošetřené, když mu náhradu vyplatit nechci? 

Ustanovení § 301a zákoníku práce (dále jen ZP ) nazvané „jiné povinnosti zaměstnance“ ukládá na rozdíl od předchozího § 301 ZP povinnosti nesouvisející s výkonem práce. Pracovněprávní předpisy tradičně ukládají zaměstnancům povinnosti, které z logiky věci souvisí s výkonem práce. Tomuto pojetí se však zcela vymyká právě § 301a ZP . Kromě toho ukládá zaměstnancům povinnosti, které již mají na základě jiného právního předpisu. Tím jiným právním předpisem není právní úprava z oblasti pracovněprávní, ale z oblasti práva sociálního zabezpečení, tj. typicky na rozdíl od pracovního práva z oblasti veřejnoprávní. Jedná se o zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o NP“), který ve svém § 56 upravuje povinnost pojištěnců dodržovat režim dočasně práce neschopného.

Pojem alkoholický nápoj definuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V ustanovení § 2 písm. f) se definuje alkoholický nápoj, jako nápoj obsahující více než 0,5 % objemových etanolu.

Rozhodnutí ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti a s tím související vystavení tzv. neschopenky s sebou pro zaměstnance přináší nutnost plnit určité povinnosti. Jedná se zejména o dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, povinnost umožnit v době prvních 14 dnů svému zaměstnavateli a pracovníkům OSSZ pověřeným kontrolou po celou dobu pracovní neschopnosti kontrolu dodržování tohoto režimu a poskytnutí nezbytné součinnosti při této kontrole. Kontrolu režimu musí nemocní zaměstnanci vždy umožnit.

Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, když bude chtít kontrolovat zaměstnance v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti? Jde nám o to, kdo může kontroly za zaměstnavatele provádět, na základě jakých dokumentů se musí ten, kdo kontrolu provádí prokázat, zda musí být postup popsán ve vnitřním předpisu, jak postupovat v případě nezastižení, zda může zaměstnavatel provádět kontroly i o víkendu apod.

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až 105 ZP. Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k „souvztažným“ ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením ZP.

Může zaměstnavatel provádět NAMÁTKOVOU kontrolu na přítomnost alkoholu či jiných omamných látek u zaměstnanců? Pokud ne, tak který platný právní předpis mu toto neumožňuje?

Do pracovního řádu v jedné firmě zařadili ustanovení, že „přes vrátnici nesmí být přenesena jediná láhev alkoholu.“ Zaměstnanci dobrou snahu zaměstnavatele obcházeli tím, že přenášeli dvě a více lahví alkoholu. Podobně postupují někteří zaměstnavatelé, když zakáží požívání alkoholu na „půdě“ pracoviště. Přitom kanceláře nebo výrobní prostory nejsou půdou a zákaz by tam při slovním výkladu stanovené povinnosti neplatil.

Zaměstnavatelé vnímají kontrolu plnění pracovních povinností zaměstnanci, včetně kontroly řádného hospodaření s majetkem zaměstnavatele, jako jedno ze svých stěžejních práv. Vskutku, dle zdravého rozumu je legitimní, aby zaměstnavatel zaměstnance při užívání svěřeného majetku určeného k plnění pracovních úkolů kontroloval. Tato kontrola a jiné sledování jsou ovšem zaměstnavatelem velice často vykonávány, ač nevědomky a možná i s dobrým úmyslem, v rozporu se zákonem. Rozsah práva zaměstnavatele kontrolovat totiž není bezbřehý, jelikož právo zaměstnavatele na kontrole zaměstnanců je ve střetu s právem zaměstnance na ochranu jeho osobnosti a soukromí.

V souvislosti s přijetím evropského nařízení GDPR se ochrana osobních údajů momentálně stává velmi frekventovaným tématem diskuzí nejen ryze odborných. Ve svém článku se však nehodlám věnovat předmětné směrnici, ale tématu souvisejícímu, totiž ochraně osobních práv zaměstnanců v zákoníku práce, lépe řečeno rolí inspekce práce při jejich ochraně.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – III. část 12. PRACOVNĚPRÁVNÍ DŮSLEDKY SPOJENÉ S POŽÍVÁNÍM ALKOHOLU NEBO ZNEUŽÍVÁNÍM JINÝCH NÁVYKOVÝCH...

Zaměstnanci do práce a z práce odcházejí přes vrátnici, kde je i docházkový terminál. Vzhledem k tomu, že Zaměstnanci pracují na skladech se zbožím, zavedli jsme namátkové kontroly zavazadel a osobní prohlídky při odchodu z pracoviště. Namátkově myslím to, že výběr, kdo bude podrobně zkontrolován, vybere docházkový terminál. Jak musím Zaměstnance seznámit o kontrolách, co mohu a co nemohu zkontrolovat. Vše probíhá v areálu firmy. Když Zaměstnanec odmítne se podrobit kontrole, jaké mám možnosti?