hrubá mzda

Efektivní sazba daně z příjmu u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu je v Česku v rámci zemí OECD jedna z nejnižších, přičemž za rok 2021 byla efektivní sazba daně...

Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří jen hrubá mzda sjednaná se zaměstnancem, ale i povinné pojistné odváděné zaměstnavatelem nad rámec hrubé mzdy. To přitom v některých zemích v souhrnu dosahuje až třetiny ze sjednané hrubé mzdy. Ve kterých zemích OECD jsou mzdové náklady nejvyšší a kde naopak nejnižší?

Základní informace Mzdové výpočty, resp. výpočet částky k výplatě je komplexní záležitostí, výpočet je ovlivněn právními předpisy týkajícími se pracovního práva, daní z příjmů, zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení atd. Problematika mezd je tedy velice rozsáhlá a složitá, dochází zde navíc k častým změnám.  Při výpočtu odvodů ze mzdy zaměstnance a zjišťování mzdy k výplatě se standardně postupuje následujícím způsobem. Stanovení úhrnu příjmů zaměstnance, resp. hrubé mzdy. Plat, mzda, odměny z dohod včetně náhrad mzdy (dovolená, svátek, návštěva lékaře atd.), příplatků (přesčasy, práce ve svátek, v sobotu, v neděli, v noci atd.) a ostatních mzdových složek a plnění (odměny, odstupné atd.). Je třeba přitom dodržovat příslušná ustanovení o minimální a zaručené mzdě. Výpočet pojistného na zdravotní pojištění. Je třeba řešit i specifické případy – minimální pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců, pojistné při neplaceném volnu trvajícím celý kalendářní měsíc, neomluvené nepřítomnosti atd. Výpočet pojistného na sociální zabezpečeníJe třeba řešit i specifické případy – zvýšení sazby pojistného u záchranářů a podnikových hasičů, slevy na pojistném 5 % pro zaměstnavatele za zaměstnance s kratší pracovní dobou a zaměstnance mladší 21 let atd. Výpočet odvodu daně z příjmů fyzických osob. Způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti závisí především na tom, zda zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, jaké uplatňuje slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti atd. Výpočet čisté mzdy. Z hrubé mzdy se odečte pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení hrazené zaměstnancem, daňová povinnost, příp. se přičte daňový bonus. Stanovení částky, která bude vyplacena zaměstnanci. Od čisté mzdy mohou být sraženy některé další částky jako srážky na stravenky, za soukromé telefonní hovory, srážky ze mzdy (výživné, exekuce), splácení půjček (např. podnikových), již vyplacené zálohy na mzdu atd. Naopak součástí částky k výplatě je např. náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, vratka přeplatku daně z příjmů za předchozí rok, náhrada cestovních výdajů, jiné nezdanitelné náhrady atd. Teprve zbývající částku pak zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci.

Zaměstnankyně je u nás v HPP od 1. 11. 2019. V prosinci zjistila, že je těhotná a od 1. 1. 2021 nastoupila na nemocenskou z důvodů komplikací v těhotenství. Výpočet PPM se provádí před nástupem na mateřskou dovelenou z posledních 12 měsíců a z hrubé mzdy. Všude jsem četla, že nemocenská nemá vliv na tento výpočet, a tudíž ho neovlivňuje. Pokud by tedy zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou od 1. 7. 2021 pro výpočet PPM bude tedy rozhodující období od 1. 7. 2020 - 30. 6. 2021 nebo období před neschopenkou = tedy 1. 1. 2020 - 31. 12. 2020? Jak je to ještě s hrubou mzdou? V roce 2020 byla hrubá mzda ponížena s přechodem na 4denní pracovní režim a dále byla i na překážkách z důvodu ZL ve výši 80 %. Bude toto mít také vliv na výpočet PPM? I přesto, že se od 1. 11. vše vrátilo zpět na 5denní pracovní režim. 

Společník své malé firmy s. r. o. je v této formě zaměstnaný, veden jako hlavní pracovní poměr. Dle své informativního listu je celkový počet evidových let je 22 roků x dnů. Zaměstnanec je daňový rezident a ročník 1962. V roce 2020 si kvůli epidemii koronaviru snížil hrubou mzdu na 5 000 Kč. Takže odvody na OSSZ jsou minimální. Při takové měsíční hrubé mzdě 5 000 bude mít nárok na starobní důchod i když minimální. A kolik let ještě bude muset pracovat, aby se mu vyplácel starobní důchod v ČR? 

Čistá mzda zaměstnance obdržená na účet se oproti hrubé mzdě sjednané se zaměstnavatelem liší, neboť z hrubé mzdy je odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Zdanění dále není pro všechny zaměstnance stejné, závisí nejenom na výši mzdy, ale i na životní a rodinné situaci.

Zaměstnanec má hrubou měsíční mzdu 13.400,- Kč. Jde o minimální zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací. Tento zaměstnanec čerpal v měsíci 7/2017 dovolenou 7 dní, přičemž jeho průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí je 77,31 Kč / h a je nižší než minimální hodinová zaručená mzda pro 3. skupinu prací. Je průměrný hodinový výdělek takto v pořádku, vzhledem k tomu, že je menší než 80,50,- Kč? Mám ručně opravit v osobní evidenci zaměstnance průměr pro náhrady na minimální hodinovou zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací, tedy na 80,50 Kč? Zvyšoval by se průměrný výdělek pouze pokud by byl nižší než minimální mzda? Po zpracování mzdy za 7/2017, tj. po výpočtu náhrady za 7 dní dovolené mu vyjde hrubá mzda 13.262,-Kč. Je hrubá mzda takto v pořádku? Vztahuje se zaručená mzda pouze ke skutečně odpracované době a ne ke dnům, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou? Měla bych poskytnout doplatek, tak aby byla hrubá mzda 13.400,- tj. do minimální zaručené mzdy?

Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.

V členských zemích Evropské unie odvádí zaměstnanci s průměrnou mzdou ze své hrubé mzdy povinné pojistné a daň z příjmu fyzických osob, dále za ně povinné pojistné platí zaměstnavatel a při každém nákupu platí v ceně zboží nebo služby daň z přidané hodnoty. Jak se liší odvody na těchto povinných daních v jednotlivých členských zemích EU?

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou.

Pro zaměstnance je rozhodující mzda, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na bankovní účet, tedy čistá mzda po zdanění. Právě za čistou mzdu je možné pořizovat zboží a služby. Naproti tomu pro zaměstnavatele je rozhodující, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance, čili mzdové náklady. Jak se od sebe liší obě částky v členských zemích OECD?