home office

Zaměstnanec si podal žádost o home office ( plošný - celý týden). V naší organizaci HO umožňujeme. Nicméně v tomto týmu si zaměstnanci mohou pracovat max 3x v týdnu z domova - tak rozhodl vedoucí, na základě Dohody o HO. Musíme i v tomto případě písemně odůvodnit, proč daný zaměstnanec nemůže mít HO celý týden? HO mu umožníme, ale jen na část pracovního týdne. 

„Home office“ čili „práce na dálku“, která se v době vrcholící pandemie stala pro mnoho podniků nutností, si mezi zaměstnanci získala značnou oblibu. Svůj vztah k ní, především pro možnost úspory nákladů, často přehodnotily i podniky, které k ní byly původně skeptické. S odezněním pandemie tak začaly mnohdy zkoumat, zda a za jakých podmínek se této praxe držet i do budoucna. K jakým závěrům docházejí a jaké zkušenosti si z řízení „vzdálených“ zaměstnanců odnesly? Článek, vycházející z průzkumu mezi českým podniky, se zabývá hlavními předpoklady, o které se zachování práce z domova opírá, a to především pokud jde o vzdělávání zaměstnanců i manažerů.

Dne 24. 4. proběhlo první setkání s odborníkem na příjmu. Na vaše dotazy odpovídala Mgr. Veronika Odrobinová. Většina dotazů se týkala dohod o provedení práce, dotkli jsme se i BOZP pro home office, komunikování změn v rozvržení směn a elektronické komunikace se zaměstnancem obecně.

Spustili jsme novou službu Odborník na příjmu. Služba je založená na aktivním přístupu předplatitelů, kteří se chtějí zeptat na nové postupy, ověřit správnost těch vlastních apod. Máte možnost zkusit položit...

Zaměstnavatel (spolek zabývající se ochranou určitých živočichů), který nemá žádné vlastní pracoviště, zaměstnává pracovníky na DPP. Tito zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce např. "Lokality Jizerka a Bukovec v Jizerských horách". Zde tito zaměstnanci vykonávají práci v souvislosti s ochranou přírody. Předem se tedy počítá, že zaměstnanec bude pracovat v terénu a takto je postavena pracovní smlouva. Jedná se v tomto případě o práci na dálku? Pokud ano, mohla by být dohoda o práci na dálku sjednána přímo v pracovní smlouvě (přidáním několika odstavců) a její platnost by skončila s koncem platnosti DPP?

Zaměstnanci na dohodě pracují na home office, je zde stále u těchto dohodářu (DPP/DPČ) možnost u home office dle § 317 zákoníku práce se vyhnout příplatkům za víkend a za práci ve svátek (či náhradnímu volnu za práci ve svátek)? Nebo už i dohodářům, kteří si plánují směny na home office sami, je dle jejich evidence nutné svátek či víkend příplatkem proplatit? Ze školení mám tyto poznámky, ale bohužel už nevím, zda je to platné po novele ZP: „nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek“?

Dle vyhlášky MPSV náleží zaměstnanci za práci na dálku 4,60 Kč za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu ve výši 7,50 Kč za každou započatou hodinu. Při odpracování 8hodin je celková náhrada 60 Kč. Jaký způsob je správně při zaokrouhlení náhrady dle vyhlášky ve výši 36,80 Kč, z které zaměstnanec neodvádí daň, SP a ZP? Předpokládáme správně, že musíme náhradu ve výši 36,80 Kč, zaokrouhlit na celé koruny dolů tzn. 36 Kč, jelikož bychom při zaokrouhlení na 37 Kč museli přidaňovat ještě 0,20 Kč (obdobný způsob stravenkového paušálu)? 

Většina ustanovení transpoziční novely zákoníku práce má již svůj den účinnosti za sebou, ta zásadní, týkající se především dovolené u dohod na svůj den "D" teprve čekají. Proto je ten správný čas se ujistit, že máte vše připravené a zpracované v souladu právě s touto novelou. K tomu vám mohou být nápomocny záznamy webinářů s vynikajícími lektory - JUDr. Dominikem Brůhou a JUDr. Michalem Peškarem. Příjemnou formou se dozvíte vše podstatné, navíc jsou součástí záznamu i praktické dotazy účastníků, které lektoři v rámci webináře zodpovídali.  Výhodný balíček záznamů tří webinářů "Pátky s novelou zákoníku práce" a ještě více informací naleznete na našem eshopu.

Novela zákoníku práce č. 281/2023 reagovala mimo jiné i na složitou situaci zaměstnavatelů ohledně administrace pracovněprávních vztahů při práci na dálku, u širší veřejnosti známější pod pojmem homeoffice. Jedním z prvních kroků je ošetření náhrady nákladů zaměstnancům.

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává v ČR v pracovním poměru na plný úvazek jednoho servisního technika (občana ČR). Tento zaměstnanec má pracovní smlouvu podle českých zákonů. Jeho práce spočívá v provádění servisů/oprav strojů v místě u zákazníka v ČR i v jiných zemích. Zaměstnavatel nemá v ČR kancelář, tj. zaměstnanec je doma a odsud vyjíždí na servisy strojů dle aktuální potřeby. Jeho práce je jenom „v terénu“, z domova tuto práci vykonávat nemůže (ani nedělá žádnou technickou podporu na dálku), doma pouze udělá malou administrativu nutnou k jeho práci (což by mohl v podstatě udělat též i přímo v přiděleném autě s přiděleným mobilem). Jedná se v tomto případě o práci na dálku dle zákoníku práce (v novelizovaném znění), resp. musí být k tomuto uzavřena nějaká dohoda?

Pokud uvedu do pracovní smlouvy zaměstnance jako místo výkonu práce jeho bydliště, nemusím sepisovat dohodu o homeoffice. Jedná se o něco jiného. Zaměstnanci nenáleží náhrada, která se nově u homeoffice uplatňuje. Je to tak?

Je dle novely ZP možno zahrnout do dohody o práci na dálku ustanovení, že zaměstnanec bude pracovat na dálku maximálně 20 hodin měsíčně, ale s tím, že rozvržení daných hodin si zaměstnanec určí sám po dohodě se zaměstnavatelem? Tedy například zaměstnanec s pružnou pracovní dobou, který je povinen v kalendářním měsíci odpracovat stanovenou měsíční pracovní dobu dle fondu pracovní doby, si bude dle vlastích potřeb, se souhlasem zaměstnavatele, rozvrhovat, kterých 20 hodin v měsíci stráví „prací na dálku" – například jeden měsíc bude pracovat na dálku 2 dny v kuse – tj. 16 hodin, druhý měsíc bude 20 dní pracovat v režimu: vždy 1 hodinu práce na dálku a 7 hodin v kanceláři – nebo libovolná kombinace?

Novela zákoníku práce, vyhlášená ve Sbírce zákonů dne 19. 9. 2023 s dělenou účinností 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024, přináší 9 hlavních změn. mění se podmínky u dohod...

Pravidla home office se dočkala dalšího upřesnění. Ve Sbírce zákonů byla pod č. 299/2023 Sb. publikována vyhláška MPSV o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2023. Stanoví se tím tak paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku na základě údajů za měsíc srpen 2023, která po úpravě příslušnými koeficienty činí v součtu 4,565 Kč za hodinu, tj. 4,60 Kč po zaokrouhlení.

V současné době máme ve smlouvě pro homeoffice uvedeno, že: „zaměstnanci nenáleží žádné zvláštní náhrady za např. údržbu pracoviště homeoffice (úklid, vytápění...) ani náhrady za tam spotřebované energie nebo za použití vlastních prostředků, kterými plní úkoly vyplývající z pracovního poměru.“ V dalším bodu smlouvy je však uvedeno: „Smluvní strany se dohodly na tom, že zaměstnanci náleží paušální náhrada za použití vlastního internetového nebo telefonického připojení ve výši 500 Kč měsíčně.“ Musíme tyto smlouvy změnit v souvislosti novelou zákoníku práce účinnou od 1. 10. 2023?

Která vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí stanovuje paušální částku za započatou hodinu práce na dálku dle § 190a odst. 4 zákoníku práce ve znění novely č. 218/2023 Sb. a ve kterém právním předpisu je stanovena hodnota 2,80 Kč za hodinu práce z domova, která byla dosud v této souvislosti všude zmiňována?

Společnost zaměstnává zaměstnance z nichž někteří mají home office přímo v pracovní smlouvě jako pravidelné pracovniště (pokud jsou z místa kde firma nemá kancelář), ostatním zaměstnancům umožňuje pracovní smlouva 1-2 dny v týdnu také home office, tito ho ovšem využívají na základě vlastního rozhodnutí jelikož firma má kancelář v místě jejich bydliště a umožňuje každodenní využívání této kanceláře. Je možné ve směrnici home office mít uvedeno, že náhrada výdajů (energie, internet) bude zaměstnanci poskytnuta pouze pokud si zaměstnanec o toto písemně požádá? Jak stanovit paušál tak, aby nepodléhal odvodům ze mzdy? Lze stanovit jednotný paušál na den či hodinu stejný pro všechny? Nebo musí každý zaměstnanec doložit skutečné náklady např. za minulý rok a vypočítat poměrnou část např. dle výměry kanceláře?

 Srdečně vás zveme na 12. odbornou konferenci k pracovnímu právu, jejímž hlavním tématem budou novely zákoníku práce 2023. Posledních 6 volných míst. Program konference: Transpoziční novela zákoníku práce – regulace...

Dobrý den, obracím se na Vás ohledně Homeoffice. 1/ zákonná pauza (přestávka na jídlo a oddych) a její zaznamenávání v docházce 2/ omluvené placené volno (lékař či doprovod rodinného příslušníka k lékaři) 3/ příplatky (odpolední, noční, víkend) 4/ přesčas a následný příplatek za přesčas 5/ práce ve svátek a následné vybírání volna za práci ve svátek Homeoffice zatím nemáme nijak smluvně podloženo, firma ho poskytuje jako benefit = není tedy písemně dáno zda si zaměstnanec rozvrhuje práci sám a nebo je pracovní doba stanovena. Zatím, ale dodržujeme nepsaná pravidla: - práce v pracovních dnech PO-PÁ, v časovém rozmezí 6-22hod - zaměstnanec si rozvrhuje pracovní dobu sám Prosím o odpověď při variantě, kdy bychom naše nepsaná pravidla proměnily v písemně podložená. Děkuji

V období virové pandemie zaměstnavatelé často uplatňovali práci z domova (home office). Tato forma pracovního zapojení se rozšířila i v současnosti, často ji vyžadují i samotní zaměstnanci. Při obtížné situaci nelze však zapomínat na zákonná pravidla. Zejména je nutno připomenout, že tento druh pracovního zapojení podle § 317 zákoníku práce vyžaduje souhlas zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže tuto práci nařídit. Vedle výhod má home office i řadu sporných otázek, zejména v oblasti poškození zdraví zaměstnance.