evidence uchazeče o zaměstnání

Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku, alespoň z hlediska zákonného vymezení této povinnosti, je v kontextu rozhodování správních soudů v současné době těžké najít jednoduchou odpověď, neboť tato povinnost je jimi zlehčována a podmiňována dalšími podmínkami, kdy až při jejich splnění může dle příslušných rozhodnutí soudů porušení této povinnosti vést k vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence.

Podle průzkumů společnosti Lendedu 34 % lidí neuvádí na svém profilu LinkedIn pravdu. K „přikrášlování“ či „zušlechťování“ pracovních zkušeností, vzdělání, schopností či jazykových znalostí se v internetovém průzkumu OnlinePrace.cz přiznalo dokonce téměř 50 % všech respondentů. Není proto divu, že zaměstnavatelé často nepovažují informace uváděné uchazeči v jejich životopisech za důvěryhodné a přistupují k jejich ověřování. Tento proces se v praxi označuje anglickým názvem pre-employment background screening nebo pre-employment background check (dále jen „PBS“) – volně přeloženo do češtiny prověrka životopisu nebo šířeji prověrka minulosti uchazeče o zaměstnání.

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

Po novele zákona o zaměstnanosti má být od 1. 10. 2017 dohoda o provedení práce kolidující zaměstnání, že by zaměstnanec nemohl být současně registrován na úřadu práce. Bude to platit pro všechny dohody, i ty, co byly uzavřeny před účinností novely nebo jen pro dohody uzavřené po účinnosti novely - předpokládám od 1. 10. 2017?