důchodce

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 

Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání ve zdravotním pojištění některé přednosti. Nezanedbatelnou výhodou je z finančního hlediska skutečnost, že jak zaměstnavatel, tak OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.

Zaměstnanec, starobní důchodce s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, vyčerpal v roce 2023 podpůrčí dobu pro výplatu dávek nemocenského pojištění. Po ukončení pracovní neschopnosti čerpal dovolenou. Bohužel musí na operaci a byla mu vystavena nová pracovní neschopnost. Na dávky nemocenského pojištění v roce 2023 nemá nárok z důvodu vyčerpané podpůrčí doby. Má nárok na 14 kalendářních dní náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele?

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Máme spoustu zaměstnanců na dobu neurčitou již v důchodovém věku. No a to je ten problém, kdy vzhledem ke svému věku již nesplňují všechny pracovní povinnosti, které jim vyplývají z náplně práce (nejedná se o umělce). Jak slušně a podle ZP lze ukončit PP u těchto zaměstnanců, kteří se k "odchodu" do zaslouženého odpočinku zdaleka nechystají?

Podle zákona o důchodovém pojištění se každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením.

Zaměstnanec, který odchází do starobního důchodu, má smlouvu s firmou (s. r. o.) na zaměstnání malého rozsahu a bude pobírat měsíčně odměnu 3 400 Kč hrubého. Zaměstnanec není členem statutárního orgánu. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění?

Zaměstnavatel má zaměstnance - ZTP 2. stupně, který pobírá invalidní důchod. Za tohoto zaměstnance si uplatňuje slevu na dani. Nyní zaměstnanec přechází do starobního důchodu, nebude tedy již pobírat invalidní důchod, nicméně jeho ZTP stále přetrvává. 1) Bude si moci zaměstnavatel stále uplatňovat za tohoto zaměstnance slevu na dani, nebo tato možnost bude ukončena datem přechodu do starobního důchodu? 2) Zaměstnanec ve mzdě uplatňoval po dobu pobírání invalidního důchodu slevu z titulu invalidity. Bude mít na tuto slevu nárok i po přechodu do starobního důchodu?

Starobní důchodce má jediný příjem, a to z pachtu zemědělských pozemků. Tento příjem daní dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o dan. Má nárok na uplatnění slevy na dani příjmu ve výši 24 840 Kč dle § 35ba odst. 1 písm. a)?

Jsem starobní důchodce a podnikám jako OSVČ (daňová evidence bez DPH). Po rodičích jsem zdědila pole. Dle nájemní smlouvy se zemědělským družstvem jsem dostala vyplacené pachtovné (nájemné) za rok 2020 ve výši 900 Kč. Tuto částku jsem obdržela rovněž v r. 2020. Musím tuto částku zdanit v daňovém přiznání za r. 2020, a ve kterém ustanovení?

Starobní důchodce pronajímá zemědělské pozemky. Platí, že do výše 15 000 Kč inkasovaného pachtovného za rok nepodléhá dani z příjmů fyzických osob?

1. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci září 2020. Při nástupu (v září) podepsal prohlášení poplatníka a uplatňoval slevu na poplatníka v měsících září – prosinec 2020. V lednu 2021 zažádal o roční zúčtování záloh za rok 2020. Musí podepsat ještě dodatečně prohlášení poplatníka (XD) za měsíce leden – srpen 2020 nebo postačí prohlášení, které podepsal při nástupu? 2. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci březnu 2020. Při nástupu (v březnu) podepsal prohlášení poplatníka. Pracovní poměr ukončil v květnu 2020. V měsících červen – srpen nikde nepracoval. V září 2020 opět nastoupil ke stejnému zaměstnavateli. Musí opět podepsat prohlášení poplatníka nebo postačí prohlášení, které podepsal v březnu 2020? 

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné.

 Naše firma výpomoc poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům - důchodcům nebo vybraným rodinným příslušníkům při úmrtí zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka. Výplata výpomoci při úmrtí, tzv. „pohřebné“ se vyplácí dle naší vnitřní směrnice takto: 5 VÝŠE VÝPOMOCI 1. Zemře-li zaměstnanec a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 15 000 Kč. 2. Zemře-li důchodce a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 10 000 Kč. 3. Zemře-li zaměstnanci, důchodci druhý partner, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 4. Zemře-li zaměstnanci, důchodci dítě, o které pečoval, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 5. Zemře-li zaměstnanec, důchodce, který nemá druhého partnera, ani dítě svojí výživou na něm závislé, hradí se prokázané náklady pohřbu tomu, který je nesl, maximálně však do výše 4 000 Kč. Můžete mi prosím poradit, jak je to s daněním, popř. zpojistněním těchto výpomocí. Zda se u bodu 1., 2. a 5. dá použít § 4 odst. 1 písm. k) bod 4. zákona o příjmu. A současně i vyhl. č. 114/2002 Sb. § 11 odst. 1. do maximální výše výpomoci 30 000 Kč. U bodu 3. a 4. se jedná o zdanitelný příjem, tudíž podléhá SZ a ZP. V případě, že ano a jedná se o výplatu důchodci, bývalému zaměstnanci, jaký se použije kód pro SP i ZP? 

Zaměstnanec, v současné době starobní důchodce. V dubnu 2018 měl pracovní úraz, který zanechal trvalé následky, se kterými se stále léčí. Starobní důchod mu byl přiznán v říjnu 2019. V současné době řešíme jeho návrat do zaměstnání na jeho původní pracovní pozici. V případě, že nám zaměstnanec předloží potvrzení od našeho lékaře poskytovatele pracovně-lékařských služeb, že není schopen jeho dosavadní práci dále vykonávat z důvodu pozbytí jeho zdravotní způsobilosti, ke které by došlo i bez pracovního úrazu, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu zaměstnance, může zaměstnavatel postupovat tak, že dá zaměstnanci výpověď § 52 písm. e) zákoníku práce, nebo musí postupovat tak, že pracovní poměr ukončí výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 d) zákoníku práce, kde je uvedeno, že zdravotní způsobilost pozbyl vlivem pracovního úrazu a náleží mu odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. 

Můj klient je aktivním důchodcem a přes své staří má tyto příjmy: a) starobní důchod, b) je spolupracující osobou svého syna, s kterým má společnou domácnost (nemá tedy vlastní IČO), přehled na ČSSZ podává každý rok, i když je většinou nulové, na VZP platí pojištění jako "vedlejší", c) má uzavřenou DPP do 10 000 Kč ve společnosti své dcery, Měl by mít nárok na kompenzační bonus jako spolupracující osoba OSVČ.

V rodině jsou tři děti. Nejstarší 5 roků, prostřední 3 roky a miminko 3 měsíce. Na miminko maminka pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Nyní zavřeli školky kvůli nouzovému stavu. 1) Může otec dítěte požádat o dávku - ošetřovného do 10 let dítětě na 3 leté dítě, pokud maminka na to nejmenší čerpá PPM? 2) Mohl by otec dítě požádat současně o dvě dávky ošetřovného na 3 a 5 roční dítě? 3) Nebo mohl by otec na 3 leté dítě požádat o ošetřovné a dědeček, který je v důchodu (pobírá důchod) je mu 70 let požádat o ošetřovné na 5 leté dítě? Jak je to se souběhem čerpání dvou dávek ošetřovného na dvě děti v rodině? Děkuji za vysvětlení a doporučení nejlepší varianty pro rodiče tří dětí.

Máme zaměstnance v exekuci, má několik exekucí. Dosud byla splácena jedna exekuce. Zaměstnanec se nyní stal zároveň příjemcem starobního důchodu. Bylo doručeno rozhodnutí od jiného exekutora jiné exekuce, který nařídil srážet pouze polovinu nezabavitelné částky, tu druhou polovinu bude srážet „sociálka“ z důchodu. Je správný postup takový, že to, co jsme dosud posílali prvnímu exekutorovi budeme posílat dále a tomu druhému pošleme 1/2 nezabavitelné částky, nebo je jiný správný postup?

Náš zaměstnanec - důchodce - bude mít na prosinec u naší firmy dohodu o provedení práce s odměnou 10 000 Kč - nepodepsal daň. prohlášení, takže se mu srazí daň 15 %. Ještě sipřivydělává i u jiné firmy na DPP také s odměnou 10 000 Kč. Vím, že hodiny z dohod u jiných firem se nesčítají, ale jak je to s odměnami, sčítají se? Má zaměstnanec povinnost sám odvést zdravotní a sociální pojištění? My jako každá samostatná firma ho nepřihlásíme na zdravotní pojištění, protože má na dohodu jen 10 000 kč. Má zaměstnanec povinnost něco sám odvádět? 

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Zaměstnanec začne od června pobírat starobní důchod, ve firmě (s. r. o.) zůstane v zaměstnání malého rozsahu se sjednanou odměnou ve výši 2 900 Kč měsíčně. Může nadále používat služební automobil a čerpat ze sociálního fondu?