Právní věta
V případě objektivní odpovědnosti musí soudy bedlivě zvážit, zda je důvod k závěru, že z hlediska právního má být na otázku příčinné souvislosti nahlíženo jinak než z hlediska medicínského. Jinak řečeno, jestliže v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je z hlediska lékaře souvislost mezi úrazem nebo nemocí a konečným zdravotním stavem zaměstnance zjevná, musí existovat zvláště dobré důvody pro to, aby tomu tak nebylo i z hlediska soudce.
Je nepochybné, že tomu tak bude, jestliže do řetězce příčinné souvislosti vstoupí jednání jiného subjektu, které může založit jeho odpovědnost, jako je tomu v případě, kdy léčba onemocnění nebo úrazu je provedena postupem non lege artis, Obdobně by tomu bylo v případě, že by do tohoto řetězce příčinné souvislosti vstoupila vis maior, jako je živelná pohroma nebo občanské nepokoje, které by běžnou léčbu znemožnily. Zdravotní komplikaci vzniklou při léčbě pracovního úrazu za vis maiorpovažovat ale nelze.
(nález Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. I. ÚS 2283/17)
Předmět sporu
Posouzení příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem pro případ, že u poškozeného zaměstnance došlo v průběhu léčení ke zhoršení zdravotního stavu a následné smrti.
Právní úprava
- § 269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci mj. pracovním úrazem,
- § 271k odst. 1 až 3 zákoníku práce - definice pracovního úrazu.
Skutkový stav (popis případu)
Zaměstnanec utrpěl vážný pracovní úraz - zlomeninu pánve a rupturu močové trubice, když při demontáži zadního kola od traktoru ze zadní nápravy opatřené dvojmontážním kolem na něj kolo o hmotnosti asi 500 kg spadlo; zlomenina byla řešena tzv. osteosyntézou, tj. kostní operací v podobě umístění kovové dlahy do oblasti stydké kosti a jejím upevnění celkem 4 šrouby ke kostem a v zavedení zpevňujícího šroubu do kosti křížové a kosti kyčelní.
Poškozený zaměstnanec se léčil, dokonce už chodil o berlích, ovšem následně se léčení zkomplikovalo zlomením předmětné dlahy v pánvi v oblasti stydké kosti; proběhlo několik operací, ale zdravotní stav poškozeného se neustále zhoršoval a zaměstnanec nakonec zemřel na zápal plic bakteriálního původu.
Poškozený žaloval svého zaměstnavatele o náhradu škody z titulu pracovního úrazu (a po jeho smrti v řízení pokračovali jeho pozůstalí); předmětem sporu se stala mj. skutečnost, zda ke zhoršení zdravotního stavu poškozeného a jeho následnému úmrtí došlo v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.
Argumenty obecných soudů
Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků, adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události; základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je objektivní předvídatelnostškodního následku; k přerušení příčinné souvislosti dochází jen za situace, kdy nová okolnost působila jako rozhodující příčina, která způsobila vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost.
V průběhu léčení byl zdravotní stav poškozeného již stabilizován a žádná lékařská vyšetření nenasvědčovala, že by mohlo u poškozeného dojít ke komplikacím; nebylo podstatné, z jakých příčin vznikla u poškozeného infekce, protože z hlediska adekvátní příčinné souvislosti nemohl zaměstnavatel takový následek předvídat, a proto za něj nemůže odpovídat, a to přesto, že pracovní úraz vytvořil podmínky pro rozvoj infekce (nešlo ale o obvyklý chod věcí).
Argumenty stěžovatelů
Znalec shledal z lékařského hlediska souvislost mezi předmětným pracovním úrazem a následným zlomením dlahy a vznikem abscesu v oblasti krční míchy; jako nejpravděpodobnější variantu označil šíření zánětu tzv. krevní cestou; to potvrdil i revizní znalecký posudek, dle něhož je zásadní spojitost v řetězci úraz - operace - komplikace (zlomenina dlahy) - extrakce kovového materiálu, a to vše za hospitalizace; pravděpodobnost, že by se u poškozeného rozvinul stejný absces v míšním kanálu bez úrazu a operací, viděl za nesrovnatelně menší a dovodil, že v posuzovaném případě jde o tzv. příčinnou souvislost zprostředkovanou nenadálou komplikací v podobě zánětu, který byl podmíněn primárním úrazem pánve, nutností jeho operativní léčby, rozvojem nenadálé komplikace této léčby v druhé době (prasknutí dlahy) a následnou nutnou reoperací.
Právní hodnocení a výklad provedený soudy vybočil z mezí hlavy páté Listiny základních práv a svobod, jakož i z principů ovládajících demokratický právní stát; soudy neučinily adekvátní právní posouzení příčinné souvislosti, když se řádně a podrobně nezabývaly celým obsahem revizního znaleckého posudku; Nejvyšší soud pak bez dalšího uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu je stran zhodnocení příčinné souvislosti v souladu s judikaturou dovolacího soudu, což však neodpovídá skutečnosti.
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo majetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, a to i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nesprostí, přičemž důvody zproštění jsou taxativně vymezeny v zákoníku práce; žádný z těchto důvodů pro zproštění v tomto případě nenastal, odpovědnost zaměstnavatele za škodu (újmu) způsobenou zaměstnanci v příčinné souvislosti s pracovním úrazem je odpovědností objektivní a v tomto případě je dána v plném rozsahu, a to i při zhoršení zdravotního stavu.
Je zcela obvyklé, že i po ustálení zdravotního stavu po původním úrazu dojde ke zhoršení zdravotního stavu a vzniku nových trvalých následků, resp. rozšíření ztížení společenského uplatnění; příčinná souvislost mezi zhoršením zdravotního stavu včetně následného úmrtí poškozeného a předmětným pracovním úrazem je dána.
Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu
Je třeba rozlišovat různé druhy příčinné souvislosti; jednou příčinnou souvislostí je ta metafyzická a básnická, kde vše souvisí se vším, kde mávnutí motýlích křídel na jednom konci světa způsobilo tajfun na konci druhém; jiným typem příčinné souvislosti je souvislost medicínská, odborná; v posuzovaném případě je tato souvislost navýsost pravděpodobná, pracovní úraz měl za následek nutnost při léčbě použít kovovou dlahu, její prasknutí mělo za následek nutnost jejího vynětí, v důsledku oslabení organizmu poškozeného úrazem a reoperací došlo k rozvoji infekce způsobené zlatým stafylokokem a posledním následkem bylo ochrnutí poškozeného a jeho smrt; pravděpodobnost takové příčinné souvislosti se blíží jistotě, o jejíž existenci se nedá rozumně pochybovat; z hlediska judikatury Ústavního soudu je taková míra pravděpodobnosti postačující.
Dalším typem příčinné souvislosti je příčinná souvislost z hlediska právního, která je jednou z podmínek vzniku odpovědnosti za újmu; teorie adekvátní příčinné souvislosti je postavena na subjektivním principu a jejímu použití pro případy občanskoprávní odpovědnosti za zavinění není co vytknout; jejím jiným vyjádřením je úvaha, že zavinění se neposuzuje jen ve vztahu k protiprávnímu jednání a vzniklému následku (újmě), ale i k příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem; tam, kde je vznik újmy důsledkem protiprávního jednání, ale v důsledku tak netypického, neobvyklého zřetězení příčin a následků, že je škůdce nemohl předvídat, nelze dovozovat vznik odpovědnosti; obdobně byla upravena odpovědnost za škodu v obchodním právu, když se hradila jen škoda předvídatelná; k použití teorie adekvátní příčinné souvislosti na případy objektivní odpovědnosti je však třeba přistupovat obezřetně.
Důvody pro to, aby v některých případech zákonodárce upravil vznik odpovědnosti za újmu na objektivním nebo dokonce absolutním principu, mohou být různé; patří mezi ně přísná odpovědnost některých subjektů za výsledek jejich činnosti, nebo zvýšená ochrana některých ohrožených subjektů.
K tomu, aby obecný soud přistupoval ke zkoumání příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem újmy pečlivě a obezřetně, vedou i specifické ústavněprávní důvody, neboť ochrana pracovních podmínek zaměstnance a důsledků nepříznivých pracovních podmínek vyplývá přímo z ústavního pořádku, byť pod výhradou zákona (článek 41 Listiny); článek 28 Listiny zaručuje zaměstnancům právo na spravedlivou odměnu a na uspokojivé pracovní podmínky s tím, že podrobnosti stanoví zákon; při výkladu pojmu „uspokojivé pracovní podmínky“ je třeba postupovat systematicky; jestliže článek 29 odst. 1 Listiny poskytuje ve srovnání s ostatními zaměstnanci zvýšenou ochranu zdraví ženám, mladistvým a osobám zdravotně postiženým, je zjevné, že jistou základní ochranu zdraví musí Listina zaručovat všem zaměstnancům.
Pod obecný pojem „uspokojivé pracovní podmínky“ je třeba zahrnout jejich jednotlivé součásti, jako jsou ochrana proti svévolnému propouštění, ochrana bezpečnosti a zdraví při práci, stanovení maximální pracovní doby, práva na přiměřený odpočinek po práci či právo na minimální placenou dovolenou na zotavenou; právo pracovníka na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost je zakotveno též v článku 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie; součástí ústavního pořádku je také Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech OSN, publikovaný pod č. 120/1976 Sb., který v článku 7 písm. b) uznává právo každého člověka na bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky.
Jestliže je součástí základních práv zaručených Listinou též právo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, musí být součástí těchto práv i nárok zaměstnance na satisfakci, jestliže utrpí újmu na svém zdraví v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; touto satisfakcí je jeho právo na odčinění způsobené újmy.
Objektivní odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz a nemoc z povolání je jedním z odrazů takové zvýšené odpovědnosti za zdraví a život zaměstnance, kterážto odpovědnost vyplývá z Listiny a z výše uvedených mezinárodních závazků; do příslušných ustanovení pracovního práva se tak promítá zaručené právo zaměstnance na ochranu zdraví a uspokojivé pracovní podmínky; dalším projevem této zvýšené ochrany je i princip zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které se vztahuje na úrazy a nemoci z povolání, který zaručuje, že újma na zdraví bude zaměstnanci uhrazena i v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů).
Krajský soud učinil závěr o „přerušené příčinné souvislosti“ unáhleně; za situace, kdy znalecké posudky byly pro výsledek sporu klíčovým důkazem, se s odůvodněním vypořádal ve třech větách svého rozhodnutí tak, že „...skutečnost, zda se zlatý stafylokok dostal do těla poškozeného operační ranou v oblasti pánve, či jinou cestou je nerozhodná, protože zaměstnavatel nemůže v souvislosti s pracovním úrazem odpovídat za škodu způsobenou např. podceněním taktiky operace nebo jinými objektivními okolnostmi, atd.“; přitom ze znaleckých posudků i výpovědi znalce, který uvedl, „že na závěrech uvedených v posudku ohledně příčinné souvislosti mezi úrazem a poškozením páteře poškozeného a jeho následným úmrtím setrvává s tím, že pravděpodobnost, že by se stejný absces míšního kanálu rozvinul sám od sebe, je velmi malá“, je zjevné, že nebýt úrazu, nebylo by operace; nebýt operace, tak by poškozený neonemocněl zlatým stafylokokem; nebýt infekce, tak nezemřel; příčinná souvislost - úraz - operace - infekce - smrt je zde zcela zřejmá.
V průběhu provedeného řízení nebylo zjištěno žádné podcenění taktiky operace ani jiná objektivní okolnost, která by náhle „zvenku“ vstoupila do řetězce příčin a následků; infekci zlatým stafylokokem nelze považovat za „vnější“ objektivní skutečnost, je to poměrně obvykle se vyskytující komplikace při operativní léčbě úrazů.
V řízení před obecnými soudy nebyly dodrženy principy řádného procesu, popsané vady založily ústavněprávní rozměr případu, který byl na základě ústavní stížnosti posuzován; Ústavní soud dospěl k závěru, že postupem krajského soudu a Nejvyššího soudu bylo porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces a soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.