Průměrný výdělek a peněžité vyrovnání z konkurenční doložky

Právní věta

Průměrný výdělek vypočítá zaměstnavatel k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, a to z hrubé mzdy (platu) zaměstnance a z odpracované doby, obou zjištěných v rozhodném období. Náleží-li zaměstnanci peněžité vyrovnání z konkurenční doložky za každý měsíc plnění závazku, musí být rozhodným obdobím pro určení jeho výše kalendářní čtvrtletí předcházející měsíci, ve kterém zaměstnanec začal svůj závazek z konkurenční doložky plnit, nikoli kalendářní čtvrtletí, které předchází skončení pracovního poměru. Právní vztah založený konkurenční doložkou se totiž vyznačuje tím, že jeho obsah se naplňuje až po skončení pracovního poměru, kdy teprve nastupuje závazek zaměstnance zdržet se po určitou dobu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a vzájemný závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za každý měsíc plnění závazku. Ke dni skončení pracovního poměru zde tedy ještě nejsou (nemohou být) vzájemná práva a povinnosti z konkurenční doložky.

(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5432/2017)

Předmět sporu

• Posouzení právní otázky, jaké rozhodné období se použije pro zjištění průměrného měsíčního výdělku zaměstnance k určení výše plnění zaměstnavatele z konkurenční doložky.

Právní úprava

• § 310 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - vzájemné závazky zaměstnance a zaměstnavatele vyplývající z konkurenční doložky, včetně přiměřeného peněžitého vyrovnání poskytovaného zaměstnavatelem (bývalému) zaměstnanci.
• § 354 zákoníku práce - rozhodné období pro určení průměrného výdělku.
• § 601 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - význam času.

Skutkový stav (popis případu)

• Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem konkurenční doložku; v ní se zaměstnanec zavázal po dobu 6 měsíců po skončení pracovního poměru nevykonávat výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu; za dodržení tohoto závazku mu mělo příslušet od zaměstnavatele peněžité vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku.
• Pracovní poměr skončil na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance ke dni 31. 12. 2014; mezi smluvními stranami vznikl spor o to, jak vysoké má být peněžité vyrovnání z konkurenční doložky, které bylo vázáno na průměrný měsíční výdělek zaměstnance, resp. z jakého rozhodného období se průměrný výdělek pro tento účel počítá (předmětem sporu byly i další otázky týkající se povahy některých peněžitých plnění poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci, ale ty nejsou předmětem tohoto článku).

Argumenty zaměstnavatele (a soudu II. stupně)

• Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku zaměstnance je v souladu s ustanovením § 601 občanského zákoníku třetí čtvrtletí roku 2014; ze mzdy zúčtované v tomto období a doby v něm odpracované měl zaměstnavatel spočítat průměrný měsíční výdělek též pro účely peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky.

Argumenty zaměstnance (a soudu I. stupně)

• Pro výpočet výše peněžitého plnění z konkurenční doložky je rozhodným obdobím čtvrté čtvrtletí roku 2014, neboť došlo-li k rozvázání pracovního poměru dne 31. 12. 2014, pracovní poměr zanikl ve 24.00 hodin dne 31. 12. 2014 a práva a povinnosti z konkurenční doložky vznikly v 00.00 hodin dne 1. 1. 2015.
• V případě nároku zaměstnance na peněžité vyrovnání z konkurenční doložky v souvislosti se skončením pracovního poměru ke konci kalendářního čtvrtletí se použije pro účely výpočtu průměrného výdělku zaměstnance jako rozhodné období poslední kalendářní čtvrtletí, kdy je zjistitelný průměrný výdělek; smyslem a účelem peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky je kompenzace nemožnosti zaměstnance si po dohodnutou dobu vydělávat na živobytí, cílem je zachování stejného příjmu zaměstnance po skončení pracovního poměru; v daném případě je namístě vycházet z průměrného výdělku zjištěného za poslední (čtvrté) čtvrtletí trvání pracovního poměru zaměstnance k zaměstnavateli.
• Na tomto závěru nic nemění ani ustanovení § 601 občanského zákoníku, neboť toto ustanovení se nepoužije, vyžaduje-li to povaha právního případu, a proto musí být vykládáno v souladu se smyslem a účelem relevantních právních vztahů.

Z odůvodnění rozhodnutí soudu

• Ujednání o konkurenční doložce je třeba chápat jako vzájemný závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli; závazku zaměstnance využívat po skončení pracovního poměru své odborné kvalifikace jen v omezeném rozsahu musí odpovídat závazek zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci peněžité vyrovnání, které uvedené omezení kompenzuje; toto vyrovnání náleží zaměstnanci za každý měsíc plnění závazku, a to nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku.
• Podle ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období; podle ustanovení § 354 odst. 1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí; podle ustanovení § 354 odst. 2 zákoníku práce průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
• Podle ustanovení § 601 odst. 2 občanského zákoníku podmiňuje-li zánik určitého práva vznik jiného práva ve vzájemné návaznosti, nastává oboje v týž okamžik, a není-li ujednáno nebo stanoveno něco jiného, nastane takový právní účinek koncem dne; tato úprava se prosadí plně jen tehdy, je-li zánik práva předpokladem vzniku jiného práva, a jejím účelem je zajistit, aby se existence obou práv v poslední den lhůty nepřekrývala (srov. ustanovení § 601 odst. 1 občanského zákoníku); nelze souhlasit se závěrem odvolacího soudu, že zánik pracovního poměru podmiňuje vznik práva na výplatu peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky, a že proto k tomu dochází ve stejný okamžik, neboť - jak vyplývá z výše uvedeného - předpokladem pro vznik práva zaměstnance na peněžité vyrovnání z konkurenční doložky není skončení pracovního poměru, ale plnění závazku zaměstnance využívat po skončení pracovního poměru své odborné kvalifikace jen v omezeném rozsahu, který zaměstnanci ukládá sjednaná konkurenční doložka.
• V projednávané věci mohl zaměstnanec začít svůj závazek z konkurenční doložky plnit nejdříve poté, co skončil jeho pracovní poměr dne 31. 12. 2014, tedy dne 1. 1. 2015; nárok na peněžité vyrovnání mu mohl vzniknout nejdříve v měsíci lednu 2015 (v případě, že svůj závazek splnil); rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního výdělku zaměstnance pro určení výše peněžitého vyrovnání příslušejícího mu za splnění jeho závazku z konkurenční doložky je proto kalendářní čtvrtletí předcházející plnění závazku, tedy čtvrté čtvrtletí roku 2014.