(sledované období: 6. 2. 2018 - 5. 3. 2018)
Vyhlášené předpisy
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou
Vyhlášeno ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 9/2018 Sb. dne 12. 2. 2018.
Smlouva o sociálním zabezpečení uzavřená mezi Českou a Tuniskou republikou zaručuje občanům výše uvedených států možnost přičíst pro účely nároku na některou z dávek sociálního zabezpečení nepřekrývající se doby pojištění získané dle předpisů druhého z obou států.
Smlouva ale ze svých obecných ustanovení vyjímá (krom personálu diplomatických a konzulárních misí) především zaměstnance vyslané na území druhého smluvního státu, nepřekročí-li očekávané trvání této práce 36 měsíců. Totéž se týká samostatně výdělečných osob, které svou činnost obvykle vykonávají na území jednoho ze smluvních států, pokud jejich výkon samostatně výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu nepřesáhne 24 měsíců.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou
Vyhlášeno ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 10/2018 Sb. dne 12. 2. 2018.
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti)
Sněmovní tisk: 22
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Sněmovní tisk: 67
Stav projednávání: vláda schválila
Předpokládaná účinnost: 21. 5. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Stav projednávání: vláda schválila
Předpokládaná účinnost: vyhlášením (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti)
Sněmovní tisk: 91
Stav projednávání: vláda schválila
Předpokládaná účinnost: 1. dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda schválila
Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2018 (s výjimkami)
Připravovaná novela v oblasti důchodového pojištění zvyšuje v souladu s Programovým prohlášením vlády základní výměru důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 %. Přibližně dvě stě tisíc osob, jež dosáhly věku 85 let, dále čeká navýšení důchodu o 1 000 Kč měsíčně. Rostoucí věk s sebou totiž obvykle nese zvýšené náklady související se zhoršujícím se zdravím, přičemž šance na alespoň částečné uplatnění na trhu práce umožňující vlastní pokrytí zvyšujících se výdajů je velice nízká. Podobné navýšení ostatně zákon v současnosti poskytuje osobám, které dosáhly symbolického věku 100 let.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 25. 5. 2018
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019
Stav projednávání: v připomínkovém řízení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)
Připravovaná novela se krom transpozice směrnice, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, věnuje drobnějším úpravám jednotlivých daní tak, aby byly v souladu s evropským právem. Jedna ze změn se týká i daně z příjmu a spočívá ve zrušení konceptu tzv. superhrubé mzdy, která byla zavedena v roce 2008 a okamžitě se stala terčem kritiky řady odborníků.
Základem daně z příjmů ze závislé činnosti má být do budoucna hrubá mzda, tj. zdanitelné příjmy ze závislé činnosti. Chystaná novela dále navrhuje zrušit tzv. solidární zvýšení daně. Současně plánuje zavést klouzavé progresivní sazby, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice výše. Totéž se bude týkat záloh na příjmy ze závislé činnosti, a to i u poplatníka, který nemá u plátce učiněné prohlášení podle § 38k zákona o daních z příjmů.
Příjmy ze závislé činnosti přitom nebude možné snížit o pojistné na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnanci zaměstnavatel sráží z hrubé mzdy. Obdobně se nebude poplatníkovi s příjmy ze samostatné činnosti jako daňový výdaj uznávat jím zaplacené pojistné na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění, a to ve výši 1/4 (což odpovídá tzv. zaměstnaneckému pojistnému). Ve výši 3/4 tedy pojistné uznatelné bude, a to i nad rámec výdajových paušálů.
Se zrušením jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob souvisí i znovuzavedení samostatného základu daně pro vybrané příjmy fyzických osob plynoucí ze zahraničí, přičemž na tento základ daně se bude uplatňovat sazba 15 % (stejná jako v případě daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně). Tyto příjmy bude moci poplatník zahrnout do samostatného základu daně nebo je ponechat v obecném základu daně s vyšší sazbou daně.
Navrhované změny v oblasti daní se dotknou všech zaměstnavatelů, proto prochází připravovaný zákon rozsáhlým připomínkovým řízením. Výše uvedená podoba návrhu zákona tudíž není zdaleka definitivní, je však pravděpodobné, že mnohé z takto formulovaných změn se vládě povede prosadit.
Návrh nařízení vlády o úpravě podmínek pro uplatnění dlužných mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: připomínkové řízení ukončeno
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 4. 2018 (s výjimkami)
Věcný záměr zákona o lobbingu
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálním podnikání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda
Připravovaný věcný záměr zákona o hromadných žalobách si klade za cíl do českého právního systému zavést nový (leč v zahraničí hojně užívaný) institut, který umožňuje velké skupině osob s podobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom řízení. Hromadné žaloby ušetří náklady jak žalobci (platí se pouze jeden soudní poplatek, sepisuje jeden znalecký posudek, najímá jeden advokát), tak žalovanému (který nemusí hradit náklady řízení stovkám žalobců). Výrazně též ubydou náklady státu, neboť řízení povede pouze jeden soudce a svědci nebudou muset být vyslýcháni opakovaně.
Institut hromadných žalob bude mít největší dopad v oblastech, ve kterých činnost jednoho subjektu ovlivňuje široký okruh osob. Dotkne se tedy především problematiky ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitele či ve sporech pracovněprávní povahy. Některé záležitosti budou naopak již ze své podstaty vyloučeny, kupříkladu z oblasti rodinného práva, případně otázky statusového charakteru. Chystaný věcný záměr neumožňuje hromadnou žalobu podat ani pro účely náhrady škody z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Skupina žalobců, která se rozhodne tohoto institutu využít, bude dále muset splnit řadu podmínek. Věcný záměr nepočítá s minimální početní hranicí žalobců a věc ponechává na úvaze soudu, hromadné řízení však musí být nejhospodárnějším a nejvhodnějším způsobem projednání věci. Vzhledem k předpokládané náročnosti řízení tvoří další podmínku povinné právní zastoupení advokátem. V neposlední řadě musí být skupina reprezentována správcem skupiny, jejím členem anebo spolkem.
Institut hromadné žaloby lze prakticky pojmout více způsoby, a to v tzv. opt-in a tzv. opt-out variantě. Chystaný věcný záměr spatřuje základní kritérium volby režimu v přání žalobce a ve výši jednotlivých nároků. Obecně však preferuje tzv. opt-out variantu hromadných žalob, při které mají jednotliví žalobci právo z hromadného řízení vystoupit a uplatnit svůj nárok individuální cestou. Bude-li se ovšem jednat o nároky vyšší hodnoty předmětu plnění a o relativně malou skupinu, doporučují zákonodárci variantu „opt-in“, ve které se počítá s větší aktivitou jednotlivých členů skupiny.
Svou povahou bude hromadné řízení stále řízením sporným, soud však provede výjimečně i důkazy, které strany výslovně nenavrhly (např. k určení rozsahu skupiny či způsobené škody anebo pro účely posouzení, zda jde o šikanózní výkon práva na podání hromadné žaloby). Především se tak bude dít v tzv. certifikační fázi řízení, ve které bude soud posuzovat vhodnost užití hromadné žaloby. Projde-li žaloba tímto „sítem“, ocitnou se strany na počátku řízení nalézacího a soud o existenci řízení uvědomí veřejnost. Připravovaný záměr dosud zcela nespecifikuje způsob uveřejnění, za možný vzor však pokládá insolvenční rejstřík či jiné jemu charakterem podobné databáze přístupné na internetu. Soud též rozhodne o dalším vhodném způsobu zveřejnění (prostřednictvím médií, SMS zpráv či pošty) a zástupce skupiny pověří jeho provedením.
Podaří-li se připravovaný návrh dotáhnout do konce, bude mít veřejnost k dispozici nástroj, který jí usnadní uplatnění nároků, od jejichž vymáhání dříve jednotlivce odrazovaly příliš vysoké náklady řízení. Posílena přitom bude rovněž jednotnost rozhodování ze strany soudů.
Vzhledem k rozsáhlosti problematiky hromadných žalob lze ovšem výše uvedený popis obsahu návrhu věcného záměru označit za pouhý úvod do tématu. Otázka zavedení hromadných žalob se v současnosti nachází pouze ve stadiu prvotních příprav, přičemž o dalším vývoji návrhu věcného záměru Vás budeme informovat.
Mezinárodní smlouvy
Úmluva Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Předkladatel: vláda
Stav projednávání: souhlas s ratifikací doručen prezidentovi
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení vydala dne 23. února 2018 tiskovou zprávu na téma dočasné pracovní neschopnosti. Dle zveřejněných údajů vyplatil v loňském roce stát pro účely nemocenské přes 18 miliard Kč. Délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti dosahovala v roce 2017 v průměru 41 dnů, tedy přibližně o jeden den méně než v roce předcházejícím. Česká správa sociálního zabezpečení v loňském roce dohromady evidovala téměř 1,7 milionu ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti, tedy o 7 % více než v roce 2016.
Zveřejněny byly rovněž statistiky týkající se důchodů. Dle těchto údajů dosahovala ke konci roku 2017 průměrná výše starobního důchodu 11 850 Kč, respektive 13 076 u mužů a 10 758 u žen. K 31. prosinci 2017 přitom pobíralo starobní, invalidní a pozůstalostní důchod téměř 2,9 milionu osob. V souhrnu jim tak bylo vyplaceno přibližně 404 miliard Kč, tedy o 1,3 miliardy méně, než činily v loňském roce příjmy plynoucí státu z pojistného a příslušenství na důchodové pojištění.
Úřad práce ČR
Dle tiskové zprávy ze dne 12. února 2018 poskytl Úřad práce ČR v loňském roce 5,72 miliard Kč na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tedy více než v letech předcházejících. Ke konci roku se v evidenci Úřadu práce ČR nacházelo přibližně 46 tisíc zdravotně postižených uchazečů o práci (tedy 16,4 % z celkového počtu uchazečů), přičemž zaměstnavatelé jim prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízeli přibližně 13 tisíc volných pracovních míst.
Úřad práce ČR zveřejnil rovněž statistiky z oblasti rekvalifikace. Dle poskytnutých údajů ji v loňském roce absolvovalo přes 18 tisíc uchazečů o zaměstnání. Jedná se tedy o číslo nižší než v roce 2016 (kdy se jí účastnilo přes 22 tisíc osob), vzhledem ke stále se snižující míře nezaměstnanosti je však poměr účastníků rekvalifikačních kurzů a uchazečů vedených v evidenci Úřadu práce srovnatelný s rokem 2016.
Do budoucna se Úřad práce ČR dále zavázal více spolupracovat s Probační a mediační službou na rekvalifikaci osob ve výkonu trestu tak, aby i osoby se záznamem v trestním rejstříku byly schopny nalézt vhodné uplatnění na trhu práce.
Evropská komise
Dne 12. února 2018 vydala Evropská komise tiskovou zprávu, v níž konstatuje, že úroveň zaměstnanosti v EU i nadále roste. V roce 2017 bylo zaměstnáno o 4 miliony osob více než v roce předcházejícím, meziroční nárůst tak dosahuje 1,7 %. V prosinci 2017 byla úroveň nezaměstnanosti nejnižší od listopadu 2008, tedy období předcházející finanční krizi.
V souladu se snižující se nezaměstnaností se dále zvyšuje počet neobsazených pracovních míst, nejvíce v oblasti služeb. Zmínit lze rovněž nárůst produktivity práce, který byl ze strany Evropské unie zaznamenán především v Litvě, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku.
V souhrnu spatřuje Evropská komise v současné pozitivně se vyvíjející situaci na trhu práce příležitost soustředit se na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců a prosazování jejich práv.