Mgr. Šárka Homfray

Počet vyhledaných dokumentů: 56
Počet vyhledaných dokumentů: 56
Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.
Vydáno: 19. 12. 2024
Máme provozovny různě po republice, kromě toho poskytujeme zaměstnancům možnost Home office. Pro zaměstnance s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele je umožněno na základě smlouvy o zajištění stravování stravování v jídelně dodavatele. Jak správně nastavit příspěvek na stravování, když hodnota příspěvku na stravování strávníků v jídelně by byla nižší než u zaměstnanců, kteří tuto možnost nemají a těm bychom poskytli příspěvek např. formou stravenek či stravenkového paušálu? Pak by se zaměstnanci stravující se v jídelně mohli cítit "diskriminováni", když by viděli jako formu vhodnější stravenky. 
Vydáno: 02. 12. 2024
Zaměstnavatel uzavřel 3 souběžné DPP s jedním zaměstnancem (z důvodů vyúčtování grantů). Sčítají se odpracované hodiny pro účely nároku na dovolenou? Na jedné nebo i dvou ze třech dohod by za rok nebylo odpracováno 80 hod. Nebo vzniká nárok na dovolenou u každé Dohody zvlášť?
Vydáno: 15. 11. 2024
Zaměstnanec si podal žádost o home office ( plošný - celý týden). V naší organizaci HO umožňujeme. Nicméně v tomto týmu si zaměstnanci mohou pracovat max 3x v týdnu z domova - tak rozhodl vedoucí, na základě Dohody o HO. Musíme i v tomto případě písemně odůvodnit, proč daný zaměstnanec nemůže mít HO celý týden? HO mu umožníme, ale jen na část pracovního týdne. 
Vydáno: 13. 11. 2024
Bohužel máme důvodné podezření, že zástupci odborové organizace porušili povinnosti mlčenlivosti a jejich cestou unikla jména propouštěných zaměstnanců ještě před samotným předáním výpovědi. Jak se v tomto případě můžeme bránit? Nechceme samozřejmě narušit vzájemné vztahy, ale domnívám se, že prozrazení těchto informací může významně poškodit vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci právě v době, kdy dochází ke snižování stavů. Je možné nesdělovat odborářům přesná jména zaměstnanců (pokud nejsou odborovými funkcionáři), ale seznámit je pouze se strukturou, tj. pozice a počty? 
Vydáno: 30. 10. 2024
Je platná pracovní smlouva, kterou předáme fyzicky zaměstnanci s oskenovaným podpisem jednatele společnosti?
Vydáno: 09. 10. 2024
Zaměstnavatel souhlasí s tím, že se jeho zaměstnankyně vrátí z rodičovské dovolené dříve (konkrétně dítěti jsou 3 roky 25. 5. 2023 - návrat od 1. 5. 2023 na původní pracovní pozici). Je nutné z pohledu zaměstnankyně písemně žádat o dřívější nástup, nebo se musí strany společně dohodnout a podepsat tedy písemnou dohodu?
Vydáno: 21. 05. 2024
Jak správně vyřešit situaci se mzdou za proplacenou dovolenou zaměstnanci z UK, který odjel na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu, ihned po vypuknutí vlečného konfliktu 1. 3. 2022 a doposud se neozval ani není k zastižení na žádném z posledních uvedených kontaktních údajů. Od 1. 3. 2022 byl na neplaceném volnu v návaznosti na doložený povolávací rozkaz. K 30. 11. 2023 mu skončil pracovní poměr uplynutím doby určité. Byla mu proto ve mzdě za 11/2023 proplacena nevyčerpaná dovolená, ale protože měl mzdu vyplácenou v hotovosti, zatím nám leží v pokladně a nemáme ji komu předat. 
Vydáno: 11. 01. 2024
Platí po novele zákoníku práce, že běžné pracovněprávní dokumenty jako pracovní smlouvy, DPP a DPČ, smlouva o mzdových podmínkách, dodatky ke smlouvě apod., lze posílat s běžným elektronickým podpisem (tj. i sken) na soukromý e-mail zaměstnance i bez jeho výslovného souhlasu? Výslovný souhlas s doručováním písemností a certifikovaný podpis je tedy potřeba jen na definované písemnosti (mzdový/platový výměr, výpověď, vytýkací dopisy?)? Tato změna je platná až od ledna, nebo již nabyla účinnosti? 
Vydáno: 18. 12. 2023
Zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce jako uklízečka by chtěla tuto dohodu ukončit a začít pracovat na dohodu o pracovní činnosti na stejný druh práce. Je v souladu s právními předpisy ukončit dohodu o provedení práce dohodou a následující měsíc uzavřít na stejnou činnost dohodu o pracovní činnosti?
Vydáno: 18. 12. 2023
Firma (OSVČ) má ke dni 31. 12. 2023 celkem 6 zaměstnanců a k 1. 1. 2024 dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímacího zaměstnavatele (také OSVČ). Z šesti stávajících zaměstnanců je 1 zaměstnankyně toho času na rodičovské dovolené. Dostali jsme informaci, že tuto zaměstnankyni nelze tímto „přechodem“ převést a musí zůstat u stávajícího zaměstnavatele. Je tato informace správná, nebo může být také převedena?
Vydáno: 18. 12. 2023
Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, pokud se společnost přejmenovává např. z názvu XXXX, a.s. na XXXZ, a.s.? Právní forma se nemění. U zaměstnavatele působí odborová organizace. Musí být každý zaměstnanec informován samostatně, např. dopisem (a případě musí být potvrzeno jeho podpisem) nebo je jiná možnost? Např. informovat odborovou organizaci a ta již zajistí informování zaměstnanců?
Vydáno: 08. 11. 2023
Společnost vstoupila k 1. 7. 2023 do dobrovolné likvidace. Jednatel společnosti se stal likvidátorem. Je likvidátor v tomto případě druhým pracovním poměrem tohoto jednatele ve společnosti? A musí se přihlašovat k OSSZ a ZP, když už je tamtéž přihlášen z poměru jednatele? 
Vydáno: 01. 08. 2023
Zaměstnanec je již tři měsíce v pracovní neschopnosti. Dne 28. 6. 2023 nám zaměstnanec doručil výpověď e-mailem bez elektronického podpisu. Pracovní neschopnost mu dále trvá. Skončí pracovní poměr normálně uplynutím dvouměsíční doby, tedy 31. 8. 2023? 
Vydáno: 01. 08. 2023
 V kolektivní smlouvě lze sjednat, že vyrovnávací období, kdy práce přesčas nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně, může být až 52 týdnů (416 hodin přesčas/rok). Pokud u nás nepůsobí odborová organizace a nemáme kolektivní smlouvu, lze toto vyrovnávací období v délce 52 týdnů sjednat ve vnitřních předpisech společnosti (s. r. o.)? Pokud zaměstnanec s přesčasem nad limit 150 hodin souhlasí, jaký je maximální limit těchto přesčasů za rok? 
Vydáno: 29. 06. 2023
Zaměstnanec na pozici pomocný dělník pro úklid byl (prozatím ústně) požádán, aby vykonal úklid prostor centra denních služeb (toto je ve výčtu prostor, které uklízí), vícekrát, než mu bylo doposud uloženo. Aby byl respektován nerušený chod centra, měl být dobou tohoto úklidu pátek po skončení provozu centra. Za to bylo zaměstnanci nabídnuto, že mu bude o dobu pátečního úklidu zkrácen kterýkoliv jiný pracovní den. Zaměstnanec toto odmítl. Jak můžeme v této věci postupovat, a jak je v tomto případě na odmítnutí tohoto úkolu nahlíženo?
Vydáno: 20. 06. 2023
Jaké povinnosti má odborová organizace vůči zaměstnavateli (pokud takové vůbec jsou) vyjma § 278 odst. 4 ZP? Nesou členové odborové organizace zodopovědnost za škody způsobené průtahy při jednání. Můj druhý dotaz související s povinnostmi stran v kolektivním vyjednávání je, pokud by chtěl zaměstnavatel vyjmout část z kolektivní smlouvy a oblast upravit vnitřním předpisem a odbory nesouhlasem zablokují podpis kolektivní smlouvy, jaký má tento zaměstnavatelův požadavek na změnu v rámci případného sporu o uzavření kolektivní smlouvy šanci na úspěch. 
Vydáno: 30. 03. 2023
K jakému dni mohu odhlásit zaměstnance? Dne 9. 1. 2023 jsme zaměstnanci, který přestal chodit do práce od 19. 12. 2022, poslali okamžité ukončení pracovního poměru v obálce s červeným pruhem. Pošta nám dopis 13. 1. 2023 vrátila, že na uvedené adrese je adresát neznámý. Na obálce je razítko uloženo do 30. 1. 2023. Ale na poště to uložené není. Mohu ho odhlásit již datem vrácení, protože zaměstnanec nenahlásil novou adresu a na té nahlášené již nebydlí a tím znemožnil doručení výpovědi, nebo mám čekat do 30. 1. 2023 dle razítka na obálce? Jde o Ukrajince. Zasílali jsme na adresu, kterou uváděl i na cizinecké policii. 
Vydáno: 24. 01. 2023
Je správný výpočet pro splnění nepřetržitého odpočinku za sedm dnů po sobě jdoucích: první pracovní den a pracovní směna je určena na pondělí ranní od 6:00 hod, zaměstnanec odpracuje pondělí až pátek, pak odpracuje přesčas v sobotu od 6:00 hod do 17:00 hod. Počítá se jeho nepřetržité volno od soboty od 17:00 hodin až do pondělí 6:00 hodin, tj. 37 hod nepřetržitého volna? 
Vydáno: 04. 01. 2023
OSVČ plátce DPH vyrábí a prodává stříbrné šperky. Spolupracuje s OSVČ (plátce paušální daně), který nabízí šperky prodejcům po celé ČR a z uskutečněného prodeje vystaví fakturu za provizy z prodeje šperků. OSVČ plátce se bohužel domnívá, že spolupracující OSVČ (prodejce) pracuje pouze a jen pro prodejce stříbrných šperků. A tudíž by mohlo dojít k tzv. Švarc systému. Spolupracující OSVČ (prodejce) toto popírá a tvrdí, že spolupracuje i s jinými výrobci šperků. Může nějakým způsobem OSVČ, např. tím, že by mu spolupracující OSVČ podepsal čestné prohlášení, že je prodejcem i jiných výrobců šperků, zabránit tomu, aby byl nařčen z tzv. Švarc systému? Nebo dá se řešit tato situace jiným způsobem?
Vydáno: 04. 01. 2023