589/2006 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2006,
kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců
v dopravě
Změna: 353/2008 Sb.
Změna: 337/2016 Sb.
Změna: 337/2016 Sb. (část)
Změna: 342/2021 Sb.
Změna: 202/2024 Sb.
Vláda nařizuje podle § 100 odst. 1 a § 213 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT PRÁVNÍ ÚPRAVY A ZÁKLADNÍ POJMY
§ 1
Úvodní ustanovení
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a
v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství2) upravuje odchylně
pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě uvedených v § 100 odst. 1 písm.
a) až f) zákoníku práce, jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních
komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle jiných právních předpisů3).
Dále vymezuje odměnu členů osádky autobusu za dobu čekání mezi spoji časově a místně
určenou jízdním řádem ve veřejné linkové osobní dopravě a dobu řízení v mezinárodní
drážní dopravě.
§ 2
Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku se vztahuje na zaměstnance
uvedené v § 1, kterými jsou pro účely tohoto nařízení:
a) členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě
podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství4) nebo podle mezinárodní
smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů4a), kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí
(dále jen "člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu"),
b) zaměstnanci údržby pozemních komunikací5), kteří zajišťují sjízdnost
dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,
c) zaměstnanci drážní dopravy
1. na dráze celostátní, regionální a vlečce6), kteří zabezpečují
a obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, nebo se podílejí na zajišťování nebo
provozování drážní dopravy, nebo řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo nebo zajišťují
jeho provozuschopnost,
2. podle bodu 1, kteří v mezinárodní drážní dopravě na dráze celostátní
a regionální6a) řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo na území České republiky a současně
na území jiného členského státu Evropské unie po dobu alespoň jedné hodiny ze své
směny (dále jen „zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy“). Za zaměstnance mezinárodní
drážní dopravy se nepovažuje zaměstnanec v mezinárodní osobní drážní dopravě, kterou
se zajišťuje dopravní obslužnost kraje, v mezinárodní nákladní dopravě do vzdálenosti
15 km od státních hranic, dále na železničním přechodu Petrovice u Karviné - Zebrzydowice
a v drážní dopravě zahájené i ukončené na území České republiky, vedené přes území
jiného členského státu Evropské unie, na kterém nezajišťuje dopravní obsluhu.
d) zaměstnanci městské hromadné dopravy7), kteří jsou členy osádky autobusu
v městské autobusové dopravě27), zaměstnanci, kteří organizují silniční městskou
dopravu, a zaměstnanci drážní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, lanové a
na dráze speciální (metro)8),
e) členové osádky autobusu v linkové osobní dopravě, kterými jsou řidiči,
pomocníci řidiče a průvodčí, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km (dále
jen "člen osádky autobusu v linkové osobní dopravě"); za tohoto zaměstnance se nepovažuje
člen osádky autobusu podle písmene d),
f) zaměstnanci zajišťující provozování letiště9), kteří zajišťují přistávání
a vzlety letadel, ochranu a ošetřování letadel, zabezpečují a obsluhují letiště,
organizují leteckou dopravu na letišti a zajišťují služby při odbavovacím procesu
na letišti podle podmínek pro provozování letiště,
g) členové posádky letadla9), kteří jsou výkonnými letci nebo obsluhujícím
personálem u zaměstnavatele, který provozuje obchodní leteckou dopravu letouny nebo
vrtulníky nebo je provozovatelem leteckých prací nebo letecké záchranné služby.
§ 3
Základní pojmy
V tomto nařízení se rozumí
a) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba
řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování
do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky
a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících,
technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná
jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je
člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu
práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba
není předem známa,
b) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce člena
osádky nákladního automobilu nebo autobusu také doba, během níž člen osádky nákladního
automobilu nebo autobusu doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí11)nebo vlakem,
čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem
za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku; tato doba není považována za dobu
nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku a v týdnu,
c) čekáním mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy
doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm.
a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato
doba se nezapočítává do pracovní doby (dále jen "doba čekání mezi spoji"),
d) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec drážní dopravy, jemuž zaměstnavatel
nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní
doby písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději
dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,
e) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného
místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doba potřebná
pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo
doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce
po skončení pracovního výkonu,
f) dobou řízení v mezinárodní drážní dopravě doba, po kterou zaměstnanec
mezinárodní drážní dopravy řídí drážní vozidlo nebo je ve vozidle přítomen a je za
něj odpovědný, s výjimkou doby plánované pro přípravu nebo odstavení drážního vozidla,
g) zaměstnancem pracujícím v noční době člen osádky nákladního automobilu
nebo autobusu, zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy a zaměstnanec zajišťující údržbu
dráhy speciální (metro)12) v městské hromadné dopravě, který vykonává práci během
noční doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
h) týdnem člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu období mezi
0.00 hodinou v pondělí a 24.00 hodinou v neděli,
i) zimním obdobím období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března
následujícího kalendářního roku.
ČÁST DRUHÁ
PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚ
HLAVA I
ČLEN OSÁDKY NÁKLADNÍHO AUTOMOBILU NEBO AUTOBUSU V SILNIČNÍ DOPRAVĚ
Díl 1
Pracovní doba
§ 4
(1) Pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v
silniční dopravě ve více pracovněprávních vztazích13) může ve svém souhrnu činit
nejvýše 48 hodin týdně.
(2) Každý zaměstnavatel písemně požádá člena osádky nákladního automobilu
nebo autobusu v silniční dopravě o stejnopis evidence pracovní doby14) odpracované
u jiného zaměstnavatele. Člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční
dopravě tento stejnopis poskytne neprodleně.
§ 5
(1) Pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její
průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu15) za období,
které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
(2) Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance
pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 7
Nepřetržitý denní odpočinek
Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu
v silniční dopravě nepřetržitý denní odpočinek podle přímo použitelného předpisu
Evropských společenství17). Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu
Evropských společenství18) poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu
nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý denní odpočinek podle mezinárodní smlouvy
vyhlášené ve Sbírce zákonů19).
§ 8
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu
v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle přímo použitelného předpisu
Evropských společenství20). Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu
Evropských společenství18) poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu
nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle mezinárodní
smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů19).
Díl 3
Přestávka v práci
§ 9
(1) Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu
v silniční dopravě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo
a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba člena osádky nákladního
automobilu nebo autobusu v silniční dopravě delší než 9 hodin.
(2) Přestávka v práci na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být rozdělena
do několika částí v trvání nejméně 15 minut. To platí i v případě přestávky v práci
na jídlo a oddech poskytnuté podle § 88 odst. 1 zákoníku práce.
HLAVA II
ZAMĚSTNANEC ÚDRŽBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Díl 1
Pracovní doba
§ 10
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby pracovní doba zaměstnance
údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním období a při likvidaci
důsledků povětrnostní situace21) nepřekročila 60 hodin a za vyrovnávací období22)
nepřesáhla stanovenou týdenní pracovní dobu15).
(2) Délka směny v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní
situace21) může činit nejvýše 16 hodin.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 11
Nepřetržitý denní odpočinek
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci údržby pozemních komunikací v
zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace21) nepřetržitý denní
odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní
situace21) zkrátit zaměstnanci údržby pozemních komunikací nepřetržitý denní odpočinek
až na 6 hodin nebo, pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání
této směny, nejméně však na dobu 3 hodin. Nepřetržitý denní odpočinek mezi dvěma
směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o
dobu zkrácení tohoto odpočinku.
§ 12
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní
situace21) rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací tak, že
doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích
kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek
činit celkem alespoň 105 hodin.
HLAVA III
ZAMĚSTNANEC DRÁŽNÍ DOPRAVY
Díl 1
Pracovní doba
§ 13
(1) Zaměstnavatel rozvrhne stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance
drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce tak, aby délka směny nepřesáhla
13 hodin. V případě, že součástí směny je režijní jízda, může být délka směny podle
věty první prodloužena jen o dobu trvání této režijní jízdy s tím, že směna může
činit nejvýše 15 hodin; jde-li však o zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní,
regionální a vlečce, který řídí drážní vozidlo, může být takto délka směny prodloužena
jen v případě režijní jízdy, která je plánována a uskutečněna na konci směny.
(2) Jestliže zaměstnavatel písemným rozvrhem pracovní doby rozdělí směnu
zaměstnanci drážní dopravy řídícímu drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální
a vlečce na více částí, může doba mezi začátkem první části směny a koncem poslední
části téže směny činit nejvýše 13 hodin nebo nejvýše 15 hodin za podmínek uvedených
v odstavci 1, a to během 24 hodin po sobě jdoucích.
(3) Režijní jízda zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální
a vlečce se započítává do pracovní doby.
(4) Zaměstnavatel v evidenci pracovní doby16) rovněž vede u jednotlivých
zaměstnanců drážní dopravy údaj o době režijní jízdy s vyznačením začátku a konce
jejího trvání.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 14
Nepřetržitý denní odpočinek
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní,
regionální a vlečce měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý
denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci drážní dopravy na
dráze celostátní, regionální a vlečce zkrácen až na 7 hodin během 24 hodin po sobě
jdoucích za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku
po dobu alespoň 6 hodin. Nepřetržitý denní odpočinek může být zkrácen za podmínky,
že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
HLAVA IV
ZAMĚSTNANEC MEZINÁRODNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY
Díl 1
Pracovní doba
Díl 2
Doba odpočinku
§ 15b
Nepřetržitý denní odpočinek
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy
tak, aby zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy měl mezi koncem jedné směny a začátkem
následující směny nepřetržitý denní odpočinek během 24 hodin po sobě jdoucích alespoň
v trvání
a) 12 hodin v místě bydliště,
b) 8 hodin v jiném místě za podmínky, že následující odpočinek bude
poskytnut podle písmene a).
(2) Odpočinek podle odstavce 1 písm. a) může být zaměstnanci mezinárodní
drážní dopravy zkrácen nejvýše jednou v týdnu až na 9 hodin během 24 hodin po sobě
jdoucích za podmínky, že následující odpočinek podle odstavce 1 písm. a) bude prodloužen
o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Odpočinek podle věty první nemůže následovat po
odpočinku poskytnutém zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy podle odstavce 1 písm.
b).
§ 15c
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní
dopravy tak, aby měl nepřetržitý odpočinek během každého období sedmi po sobě jdoucích
kalendářních dnů v období 52 týdnů po sobě jdoucích
a) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň
60 hodin,
b) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň
60 hodin tak, aby do něho spadala sobota a neděle,
c) v trvání alespoň 36 hodin s tím, že za období 2 týdnů bude tento
odpočinek činit celkem alespoň 120 hodin v ostatních týdnech stanoveného období.
Díl 3
Přestávka v práci
§ 15d
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy, který
řídí samostatně drážní vozidlo, nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku
v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba zaměstnance
mezinárodní drážní dopravy delší než 8 hodin.
(2) Přestávka na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být rozdělena do
několika částí v trvání nejméně 15 minut.
HLAVA V
ZAMĚSTNANEC MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
Díl 1
Pracovní doba
§ 16
(1) Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance městské hromadné
dopravy, který pracuje v nepřetržitém pracovním režimu, může činit nejvýše 40 hodin
týdně.
(2) Délka směny zaměstnance městské hromadné dopravy včetně případné
režijní jízdy může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v
noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(3) Režijní jízda zaměstnance městské hromadné dopravy se započítává
do pracovní doby.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 17
Nepřetržitý denní odpočinek
(1) Zaměstnavatel rozvrhne poskytne tak, aby zaměstnanec městské hromadné
dopravy měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý denní
odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci městské hromadné
dopravy
a) zkrácen až na 9 hodin nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že
v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení,
b) během 24 hodin po sobě jdoucích rozdělen na dvě nebo tři části
ve dnech, v nichž není zkrácen podle písmene a), přičemž musí jedna část činit alespoň
8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin.
§ 18
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci městské hromadné dopravy
tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích
kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek
činit celkem alespoň 105 hodin.
Díl 3
Bezpečnostní přestávka
§ 19
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské
hromadné dopravy byla nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou
v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý denní odpočinek nebo nepřetržitý
odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání
nejméně 10 minut.
HLAVA VI
ČLEN OSÁDKY AUTOBUSU V LINKOVÉ OSOBNÍ DOPRAVĚ
HLAVA VII
ZAMĚSTNANEC ZAJIŠŤUJÍCÍ PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ
Díl 1
Pracovní doba
Díl 2
Doba odpočinku
§ 21
Nepřetržitý denní odpočinek
(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci zajišťujícímu provozování
letiště nepřetržitý denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě
jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci zajišťujícímu provozování
letiště zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující
odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
HLAVA VIII
ČLEN POSÁDKY LETADLA
Díl 1
Pracovní doba
§ 22
(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne
pracovní dobu člena posádky letadla v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských
společenství22a) tak, aby délka směny za podmínek stanovených jiným právním předpisem23)
a) člena základní posádky letadla22a) činila nejvýše 14 hodin,
b) člena zesílené posádky letadla23) činila nejvýše 16 hodin,
c) člena zdvojené posádky letadla23) činila nejvýše 18 hodin.
(2) Délku směny stanovenou v odstavci 1 lze prodloužit v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropských společenství22a) za podmínek stanovených jiným právním
předpisem23), je-li to v důsledku okolností, které nastanou po zahájení směny, nezbytné
pro bezpečné dokončení letu.
(3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu jednoho
týdne 60 hodin, v průběhu čtyř týdnů po sobě jdoucích 200 hodin.
(4) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny vypracuje
písemný rozvrh týdenní pracovní doby na každý kalendářní měsíc období sjednaného
v kolektivní smlouvě pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a seznámí s ním člena
posádky letadla nejpozději 10 dnů před začátkem následujícího kalendářního měsíce,
v němž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne s členem posádky
letadla jinak.
Díl 2
Doba odpočinku
§ 23
Nepřetržitý denní odpočinek
(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky, letecké
práce a leteckou záchrannou službu poskytne členu posádky letadla nepřetržitý denní
odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být členu posádky letadla za podmínek
stanovených jiným právním předpisem23) zkrácen až na 10 hodin.
(3) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny poskytne
členu posádky letadla nepřetržitý denní odpočinek mezi směnami podle přímo použitelného
předpisu Evropských společenství23a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem23).
(4) Odpočinek podle odstavce 3 může být členu posádky letadla podle přímo
použitelného předpisu Evropských společenství23a) za podmínek stanovených jiným právním
předpisem23) zkrácen v rozsahu uvedeném v odstavci 2.
§ 23a
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne
pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba nepřetržitého odpočinku v týdnu
v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství22a) za podmínek stanovených
jiným právním předpisem23) činila nejméně 36 hodin nebo během 10 kalendářních dnů
po sobě jdoucích činila nejméně 60 hodin, přičemž v období 4 týdnů musí doba nepřetržitého
odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů, v období 13 týdnů nejméně 24 kalendářních
dnů a v období 52 týdnů po sobě jdoucích nejméně 96 kalendářních dnů. Nepřetržitý
odpočinek v týdnu se stanoví tak, aby jednou v období 4 týdnů do něho spadala sobota
a neděle.
(2) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky, letecké
práce a leteckou záchrannou službu poskytne členu posádky letadla nepřetržitý odpočinek
v týdnu za podmínek stanovených jiným právním předpisem23) v rozsahu uvedeném v odstavci
1.
Díl 3
Pracovní pohotovost
§ 24
Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny může s členem
posádky letadla dohodnout pracovní pohotovost mimo území České republiky v místě,
kde mu zajistí ubytování, v rozsahu nejvýše 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích
a nejvýše 72 hodin v období 4 týdnů po sobě jdoucích. Dohodnutý rozsah pracovní pohotovosti
nesmí přesáhnout 400 hodin v období 52 týdnů po sobě jdoucích.
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 28
(1) Do dne 10. dubna 2007 se za zaměstnance podle § 2 písm. a) považuje člen
osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě podle přímo použitelného
předpisu Evropských společenství24).
(2) Do dne 10. dubna 2007 se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu
člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě řídí přímo použitelným
předpisem Evropských společenství25). Za podmínek stanovených v přímo použitelném
předpisu Evropských společenství26) se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu
řídí mezinárodní smlouvou vyhlášenou ve Sbírce zákonů19).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
RNDr. Nečas v. r.
1) Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci
pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských
leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským
sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností
(ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě
pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o
některých aspektech úpravy pracovní doby.
Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi Společenstvím
evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých
aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní
přeshraniční služby v železniční dopravě.
2) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých
sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006
o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy,
o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady
(EHS) č. 3820/85.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince
2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků
a správních postupů v oblasti civilního letectví.
3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
4) Čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006
ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících
se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o
zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.
4a) Čl. 2 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě
(AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb., a vyhlášky č.
80/1994 Sb.).
5) Zákon č. 13/1997 Sb.
6) § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 266/1994 Sb.
§ 1 písm. p) vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah.
6a) § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 266/1994 Sb.
7) § 2 písm. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní
a silniční osobní dopravu.
8) § 1 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.
9) Zákon č. 49/1997 Sb.
11) § 2 odst. 7 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších
předpisů.
12) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.
13) § 3 věta druhá zákoníku práce.
14) § 96 odst. 2 zákoníku práce.
15) § 79 zákoníku práce.
16) § 96 odst. 1 zákoníku práce.
17) Čl. 4 písm. g), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006
ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících
se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o
zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.
18) Čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne
15. března 2000 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se
silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení
nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.
19) Čl. 8 a 9 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě
(AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb. a vyhlášky č.
80/1994 Sb.).
20) Čl. 4 písm. h), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006
ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících
se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o
zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.
21) § 26 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb.
22) § 83 odst. 1 zákoníku práce.
22a) Hlava Q přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006
ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci
technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.
23) Vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě.
23a) Článek OPS 1.1110 hlavy Q přílohy III nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS)
č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního
letectví.
24) Čl. 2 odst. 1 a čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince
1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
25) Čl. 8 a 9 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci
určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
26) Čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci
určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
27) § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů.
28) § 111 odst. 4 zákoníku práce.