520/2005 Sb. o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení

(1) Podklad pro výpočet náhrady ušlého výdělku jiné osoby, která je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu, tvoří průměrný hodinový výdělek vypočtený podle zvláštního právního předpisu¹⁾. Ušlý výdělek tvoří částka vypočtená tak, že se průměrný hodinový výdělek vynásobí počtem hodin, kdy nebyla jiná osoba přítomna v práci z důvodu účasti na úkonu podle zákona. Výše náhrady ušlého výdělku nesmí převyšovat maximální částku vypočtenou podle odstavce 2. Správní orgán zjišťuje výši ušlého výdělku jiné osoby na základě potvrzení vydaného zaměstnavatelem, ve kterém je uvedeno, zda a o jakou částku jí zaměstnavatel sníží výdělek za dobu nepřítomnosti v práci z důvodů souvisejících s účastí na úkonu podle zákona.

(2) V případě jiné osoby, která není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu, je však výdělečně činná, tvoří podklad pro výpočet náhrady ušlého výdělku částka vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem²⁾ připadajících na kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost³⁾, nejvýše však 486 000 Kč. Pokud nelze výši ušlého výdělku tímto způsobem zjistit, vypočte se jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro účely zákona o zaměstnanosti⁴⁾, ve znění pozdějších předpisů, a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem²⁾, které připadají na kalendářní měsíc, v němž náhrada ušlého výdělku náleží, nejvýše však 8 hodin za den.

(1) Cestovní výdaje, s výjimkou jízdného v místní hromadné dopravě, se hradí jiné osobě pouze tehdy, pokud nemá místo pobytu, nezdržuje se nebo nepracuje v obci, kde se úkon koná.

(2) Jiné osobě, která cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem, se hradí skutečné, účelně vynaložené a hospodárné cestovní výdaje za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět. Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Cestovními výdaji podle tohoto odstavce jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.

(3) Použila-li jiná osoba silničního motorového vozidla, poskytne se jí náhrada vypočtená podle zákoníku práce.

(1) Použije-li jiná osoba místní hromadnou dopravu, náleží jí náhrada jízdného.

(2) Náhrada jízdného v místní hromadné dopravě náleží i jiné osobě, která má místo pobytu, zdržuje se nebo pracuje v obci, kde se úkon koná.

Stravné náleží jiné osobě v nejvyšší sazbě vypočtené podle zákoníku práce.

Jiné osobě se hradí skutečné, účelně vynaložené a hospodárné výdaje za ubytování.

(1) Paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

(2) Paušální částka podle odstavce 1 se ve zvláště složitých případech nebo v případech, kdy byl přibrán znalec z jiného oboru než oboru dopravy nebo zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvyšuje o 2 500 Kč. Pokud byl přibrán znalec z oboru dopravy nebo zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o 5 000 Kč. Pokud bylo přibráno více znalců, částky za znalce se sčítají. Paušální částka nákladů řízení po zvýšení podle tohoto odstavce může činit nejvýše 10 000 Kč.