Otázky a odpovědi

Zaměstnavatel má v Protokolu z kontroly OSSZ zápis: „...zaměstnavatel nepostupoval při stanovení sníženého VZ zaměstnavatele v měsíci srpnu 2020 v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 300/2020 Sb. o prominutí pojistného, když do vyměřovacího základu zaměstnavatele nezahrnul vyměřovací základ ve výši 17 834 Kč. V březnu 2020 činil úhrn VZ zaměstnanců 20 130 Kč a v měsíci srpnu 2020 17 834 Kč, což je 88,594 %.“ Víme, že v § 2 odst.1 písm. c) zákona 300/2020 Sb., je uvedeno ....činí aspoň 90% úhrnu VZ zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Zaměstnavatel má 1 zaměstnance s měsíční mzdou. V srpnu 2020 byl 5 pracovních dnů nemocen. Program na zpracování mezd tento fakt zřejmě zohlednil a ÚSPORU ANTIVIRUS C za 8.2020 nerozporoval a bylo vypočítáno a odvedeno jen pojistné za zaměstnance. Nyní je vyměřen OSSZ nedoplatek za zaměstnavatele včetně penále. Je tento postup v souladu se záměrem pomoci zaměstnavatelům při epidemii v roce 2020?

Zaměstnanec se v roce 2021 dlouhodobě staral o syna věku 15 let, protože syn nemohl kvůli nemoci COVID navštěvovat speciální školské zařízení. Od OSSZ dostával dávky ošetřovného. Je tato doba plně započitatelná podle § 348 ZP pro výpočet nároku na dovolenou nebo spadá do částečně započitatelných dob (do 20násobku stanovené týdenní pracovní doby)? Bude nějaký rozdíl ve výpočtu, pokud by zaměstnanec pečoval o dospělého člena domácnosti v rámci dlouhodobého ošetřovného?

Mám zaměstnance na HPP, od 28. 4. 2021 do 16. 8. 2021 odešel na mateřskou dovolenou. Zároveň jsme mu udělali smlouvu DPČ od 17. 8. 2021 – 17. 1. 2022. Dne 17. 1. 2022 byl při povinném testování covid pozitivní, pracovní neschopnost mu vystavila KHS jak na pracovní poměr z HPP, tak na DPČ. Má tedy vystavené dvě pracovní neschopnosti. Ze které mu mám uhradit prvních 14 dnů nemocenské?

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Je nějaká opora v zákoně či možnost dát do vnitřního předpisu, že může zaměstnavatel vyžadovat jako podmínku pro vstup do kanceláře na pracoviště pouze očkovaným či negativně testovaným zaměstnancům? A druhá část dotazu, zda je vůbec možné, aby zaměstnanci na žádost zaměstnavatele podávali informaci o tom, zda byli očkováni proti covid-19 a případně kdy?

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti půl roku, měl covid, na neschopence je uvedeno „izolace“ (od počátku až do konce pracovní neschopnosti). Krátí se mu v tomto případě nárok na řádnou dovolenou? Musí se u něho přepočítat nárok na dovolenou, a to, co je nad 20 týdnů pracovní neschopnosti, tak už se mu jako odpracovaná doba nebude počítat? Karanténa i izolace patří do stejných limitovaných překážek pro nárok na dovolenou?

Stanovuji-li podpůrčí dobu, započítává se do období 380 předcházejících kalendářních dní i pracovní neschopnost vzniklá z důvodu karantény nebo izolace (covid)?

Je možné vyplatit mimořádný příspěvek u pracovní neschopnosti, která trvala do 10. 5. 2021 z důvodu izolace, ve výplatě za 7/2021?

Nikde nejsou přesně dané informace, jak má zaměstnavatel postupovat při návratu zaměstnance z rizikových oblastí (červená, černá), kteří musí do 5 denní karantény a následně absolvovat PCR test. Zda si mají nechat vystavit PN, nebo čerpat dovolenou, neplacené volno, překážky? A zda můžeme po zaměstnanci chtít ať si čerpá po tuto dobu karantény dovolenou nebo neplacené volno? 

  Zdravotní personál obdržel za období epidemie koronaviru bonus 75 000 Kč. Nyní řešíme mzdu pracovníků, kteří se na zvládání krize podíleli, ale v současné době nejsou již zaměstnanci. Pracovní poměr řádně ukončen – předán zápočtový list, evidenční list, potvrzení o výši příjmu. Nyní řešíme jejich dotaz, zda i oni obdrží odměnu. Lidsky ano, účetně nemáme řešení. Napadla nás DPP, ale jak vykázat odměnu za práci, která byla provedena v minulém období? Nebo je máme znova přijmou na jeden den, přihlásit, vyplatit, propustit se vším všudy, odhláška, nové ELDP, potvrzení o výši přijmu... nebo nemají prostě nárok?

Mám dotaz ohledně čerpání náhradního volna za svátek, který když je ve všední den, tak je pro naše zaměstnance pracovní z důvodu zajištění fungování nemocnic atd. V současné coronavirové situaci máme méně práce a zaměstnanci zůstávají částečně doma. Některé dny máme práci např na 3-4 hodiny denně. Lze náhradní volno za pracovní svátek „rozkouskovat“? Tedy byly např. v práci o svátku 6 hodin a náhradní volno by čerpali 3x po 2 hodinách ve dnech kdy nebyl dostatek práce místo toho, aby po tuto dobu byli na 60 % doma?

Zaměstnavatelé v ambulantní péči vyplácí svým zaměstnancům odměny, které obdrželi od zdravotních pojišťoven. Ale panují nejasnosti ohledně jejich vlivu na průměrný výdělek. Tvůrci mzdových programů přenášejí odpovědnost na zaměstnavatele, kteří se mají rozhodnout, zda odměny vyplatí dle § 224 odst. 2 nebo dle § 134 zákoníku práce. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR, které je tvůrcem dotačního programu, mají být odměny vyplaceny dle § 224 odst. 2 zákoníku práce-tyto odměny se nezapočítávají do hrubého výdělku pro účely zjišťování průměrného výdělku, a nemají tedy vliv na náhrady za dovolenou, pracovní neschopnost, odstupné atd. Podle Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí se mají odměny vyplácet jako standardní odměna za práci podle § 134 zákoníku práce, která se započítává do průměrného výdělku. Podle kterého ministerstva se mají zaměstnavatelé řídit? Budou tedy odměny vstupovat do průměrného výdělku a navyšovat mzdové náklady zaměstnavatelů v dalších měsících?

Společnost s. r. o. (lékařka s jednou zdravotní sestrou) dostala kompenzaci dle vyhlášky č. 172/2021 Sb. Lékařka i sestra jsou v pracovněprávním vztahu s pracovním úvazkem 40 hodin týdně. Celková odměna je 184 748 Kč. Můžeme ji rozdělit (každé 50 %)? Po odečtení odvodů na soc. a zdrav. poj. nám vyjde odměna v hrubém na 69 039 Kč. Musíme ji vyplatit v jednom měsíci nebo můžeme poměrně dávat do výplat do konce roku 2021 (myslím, že se k tomu vyjadřovala MPSV)? Jestliže vyplatíme najednou v červnové výplatě, jak vypočítáme průměrný hodinový výdělek? Odměna je za rozhodné období 1. 10. 2020 do 28. 2. 2021, tzn. za 5 měsíců? Takže bychom průměr pro náhrady vypočetli na příští čtvrtletí (červenec až září) + 3/5 z vyplacené částky, tj. 41 423 Kč, a pro období 10-12/21 zbývající 2/5, tj. 27 616 Kč? Dne 1. 3. 2021 jsme na HPP přijali další lékařku. Předpokládáme, že té se tato odměna netýká?

V květnu 2021 pojišťovny vyplatily odměny pro zdravotníky, které poslaly na účet s. r. o. Firma má 2 zaměstnance 1 lékař, 1 sestra, oba mají úvazek 20 hod. týdně. Jsou částky, které přišly na účet firmy, včetně sociálního a zdravotního pojištění? Musí tedy firma vypočítat hrubou odměnu z obdržené částky?

Společnost s. r. o., soukromé zdravotnické zařízení, bude vyplácet odměny zdravotníkům na základě kompenzační vyhlášky. Kompenzační vyhláška kompenzuje dopady koronavirové pandemie na zdravotnická zařízení, určuje mimořádné odměny zdravotníkům za práci při druhé vlně pandemie COVID-19. Ve vyhlášce je, že pro získání plné kompenzace musí poskytovatel splnit produkční podmínku, která je stanovena tak, že musí za období čtvrtého kvartálu 2020 vykázat alespoň 75 % produkce v porovnání s čtvrtým kvartálem roku 2018, takže se to bude vztahovat asi k 4Q/2020. Naše otázka: Dalo by se na tyto odměny pohlížet jako na mimořádné, které by nevstupovaly do průměru? Případně, pokud mají odměny vstupovat do průměru, dá se ta celá odměna rozpustit do několika kvartálů kvůli průměrům?

Firmě byla přiznána odměna zdravotníkům. Částka je včetně odvodů. Můžete mi napsat způsob, jak tuto částku zaměstnancům vyplatit? Zadat ji jako hrubou mzdu včetně odvodů? Uvádí se, že částka je plus odvody, ale jen sociální a zdravotní. Znamená to, že 15% daň odvede zaměstnavatel víc, než obdržel odměny pro zaměstnance? Nebo se to nedaní? Zadávám to přece jako klasickou odměnu/prémii.

Restaurace pobírá za květen 2021 dotaci Antivirus A+. Od 31. 5. 2021 včetně mohou být otevřené i vnitřní prostory provozovny. Restaurace nestihla z časových důvodů otevřít 31. 5., ale až 1. 6. 2021. Má restaurace nárok na dotaci za celý květen nebo pouze do 30. 5. 2021? Zaměstnanci jsou dne 31. 5. 2021 doma a pobírají náhradu mzdy. Reálně začínají pracovat od 1. 6. 2021.

Započítává se mimořádná odměna covid-19 pro zdravotníky a pracovníky sociálních služeb do nápočtu příštího kvartálu celá nebo se rozpočítává dle § 358 zákoníku práce?

Zaměstnavatel nemá v období covid-19 pro zaměstnance práci podle sjednané pracovní smlouvy. Může být zaměstnanec v důsledku pandemie převeden na jinou práci?