zdanění příjmů

9. – 19. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se budu zabývat především záležitostmi týkajícími se povodní, tj. informacemi z ČSSZ, Finanční správy a SÚIP.

Česko patří mezi členské země OECD s nejnižším rozdílem v míře zdanění práce mezi zaměstnancem pracujícím za podprůměrnou mzdu a zaměstnancem pracujícím za nadprůměrnou mzdu. Jak vysoké je zdanění práce u jednotlivých mezd v zemích OECD? Proč jsou daňové rozdíly v Česku jedny z nejnižších?

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, na bankovní účet však obdrží zaměstnanci zpravidla nižší částku, tedy čistou mzdu. V Česku je zaměstnanci mzdovou účetní sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a většinou i daň z příjmu fyzických osob. Jak se liší hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?

V souvislosti s poskytováním cestovních náhrad jednatelům se v praxi stále setkáváme s celou řadou dotazů a nejasností. Z toho důvodu se na uvedenou problematiku blíže zaměříme. Pro lepší názornost porovnáme některé situace při poskytování cestovních náhrad jednatelům a zaměstnancům.

Zaměstnavatel jako plátce daně odpovídá za správné zdanění příjmů svých zaměstnanců. Podmínky upravující zdanění příjmů plynoucích zaměstnancům ze závislé činnosti jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Praxe však neustále přináší otázky, jak zdaňovat příjmy ze závislé činnosti, někdy váhá plátce daně, jak postupovat, někdy zaměstnanec přichází s dotazem, který ještě plátce daně neřešil. Jak učinit prohlášení k dani, jaké jsou podmínky pro uplatnění slev na dani i daňového zvýhodnění, to jsou časté a stále se opakující dotazy ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti i v roce 2018.

Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní Ve Sbírce zákonů byl dne 30. března 2017 vyhlášen zákon č. 92/2017 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, který nabývá účinnosti...