zaměstnání malého rozsahu

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

Zaměstnanec HPP se stane od 1. 1. členem dozorčí rady, i nadále bude vykovávat svoji současnou funkci na HPP, za členství v dozorčí radě bude pobírat měsíční odměnu. Musí být na členství uzavřen další pracovní poměr nebo mohu vyplácet a zúčtovat měsíční odměnu přes hlavní pracovní poměr?

Tuzemská společnost s ručením omezeným, zaměstnala na zkrácený pracovní poměr na úvazek 0,2 (1 den v týdnu) zaměstnance vedeného na úřadu práce ( nekolidující zaměstnání) měsíční odměna činí 3 460 Kč. Jelikož odměna je do 4 000 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, která nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Může se i přesto firma rozhodnout, že bude z odměny 3 460 Kč odvádět pojištění ?

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenou hodinovou mzdu, ve smlouvě nemá vyloženě slovně uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, vydělá si 3 000 Kč za měsíc. Bude zaměstnavatel odvádět sociální pojištění, nebo ne? 

jak správně řešit přechod zaměstnance ze zaměstnání malého rozsahu na velký rozsah a zpět. Uvedu konkrétní modelový příklad: Zaměstnanec nastoupí dle pracovní smlouvy na pracovní poměr od 1. 1. na úvazek 0,20 a mzdu 3 800 Kč. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. V březnu přesáhne mzdu 4 000 Kč a je přihlášen na sociálku s datem nástupu 1.1. jako ZMR. Pracuje dál a k 1.7. podepíše dodatkem změnu pracovní smlouvy s tím, že úvazek se navyšuje na 0,5 a mzdu 10 000 Kč, od 1.7. se již nejedná o zaměstnání malého rozsahu. K 30.6. je ze sociálky odhlášen jako ZMR a k 1.7. přihlášen jako velký rozsah. Tento postup jsme konzultovali se správou sociálního zabezpečení s tím, že pokud se pracovní poměr změní na malý rozsah či naopak, pro sociální správu se jedná o samostatný pracovní poměr a tak se taky přihlašuje/odhlašuje. Též se pak vystaví dva evidenční listy. Moje dotazy jsou: 1) Chci se ujistit, zda je v pořádku změnu pracovní smlouvy na zvýšení/snížení úvazku v tomto případě řešit standardně dodatkem nebo je potřeba uzavřít novou pracovní smlouvu a tu předchozí ukončit? Předpokládám, že dodatek je v pořádku. Navíc může dojít i k situaci, kdy ke změně ZMR dojde změnou rozhodného příjmu např. pracovní smlouva na 3 800 pro rok 2022 nebylo ZMR od roku 2023 po změně rozhodného příjmu na 4 000 již je a je zachována původní smlouva bez jakéhokoli dodatku. 2) Jak toto řešit ve mzdovém programu – zadávat přechod na ZMR/zpět jako dva samostatné pracovní poměry či jako jeden, když co se týče pracovní smlouvy je to jeden pracovní poměr. Předpokládám, že zadávat spíše jako dva samostatné pracovní poměry. Stěžejní je, aby např. náhrada za nemoc, průměrný čistý příjem pro UP apod. se počítal správně. Pokud bude zadáno jako jeden pracovní poměr výpočet bude jiný, než když bude zadáno jako dva pracovní poměry, i když co se týče pracovní smlouvy se jedná o jednu smlouvu. Jak má být zadáno a počítáno (jako jeden pracovní poměr či jako dva), aby byl výpočet viz výše správně podle zákona a všechna potvrzení o příjmu (např. pro úřad práce) byla v pořádku? Při zadání dvou pracovních poměrů pak budou předpokládám zaměstnanci vystaveny dva zápočtové listy, což je též zmatečné, protože zaměstnanec má jednu pracovní smlouvu a k ní jedno ukončení. Děkuji za upřesnění postupu v tomto případě

Příspěvková oraganizace, základní škola, má učitele, který měl do 31. 8. 2022 sjednaný zkrácený pracovní poměr a jeho týdenní úvazek byl 0,4091, sjednaná pracovní doba 16,36 hodin/týden. Učil dva dny v týdnu. Plný tabulkový plat 38 560 Kč, krácený úvazkem 15 775 Kč. Od 1. 9. 2022 mu byl úvazek ještě zkrácen. Učí pouze jeden den, úvazek je 0,045 a je to 1,8 hodiny/týden. Plný plat je 38 560 Kč a krácený podle úvazku je 1 735 Kč. Tento poměr je sjednán na dobu neurčitou a reguluje se pouze dodatky ke smlouvě. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu? Pokud ne, jak pracovní poměr uzavřít, aby to bylo zaměstnání malého rozsahu?

Dobrý den, se zaměstnancem jsme uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, kde je uveden rozsah 20 h měsíčně, 209 Kč/h (hrubá mzda tedy 4180 Kč). Z této dohody odvádíme jak sociální, tak zdravotní pojištění. Zaměstnanec onemocněl. Uzavřeli jsme dohodu o pracovní činnosti s novým zaměstnancem (jako zástup za nemocného) v rozsahu max 20 h měsíčně, 209 Kč/h. Už teď víme, že tento měsíc bude odpracováno max 10 hod (zástup za nemoc). Bude z této dohody odvod na sociální pojištění nebo to bude malý rozsah ? Děkuji.

Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?

Máme zaměstnankyni, která u nás pracuje, jak na pracovní poměr, tak na DPČ. DPČ je sjednána tak, že má 180 Kč/hod. a rozsah pracovní doby 10 hodin týdně, ve dnech pondělí až pátek, každý den v rozsahu dvou hodin. Dle mého se nejedná o zaměstnání malého rozsahu (příjem se pravidelně pohyboval v rozmezí 6 000 - 7 000 Kč). Ale nyní od 6. 3. 2022 zaměstnankyně nastoupila na PPM z obou pozic PP i DPČ a její příjem z dohody je 1 440 Kč. Mzdový program mi totiž odvod ze sociálního pojištění vypočítal, protože v parametrech nemám uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Bude se tedy nyní od 3/2022 jednat o zaměstnání malého rozsahu vzhledem k výši příjmu?

Firma má v DPČ se zaměstnancem sjednanou hodinovou odměnu 200 Kč, není však upřesněn konkrétní počet odpracovaných hodin. Zaměstnanec nějaký měsíc odpracoval 0 hodin, jiný třeba 10 hodin měsíčně. žádný měsíc zatím nebyl měsíční příjem 3500 Kč. Z tohoto titulu bereme, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože smlouvou nevyplývá odměna 3500 Kč a vyšší a neodvádíme sociální pojištění. Je to správně? Pokud v dalším měsíci příjem překročí 3500 Kč, nesplní parametry pro ZMR a odvede sociální pojištění ze mzdy jen v tomto měsíci, je to tak?

Může být v DPP u rozsahu práce uvedeno přesně toto: Rozsah práce: cca 250 hod (nepřesáhne 300 hodin za rok)? Nebo může být uvedeno i jen: Rozsah práce: cca 250 hodin?

Zaměstnanec měl DPČ od 1. 7. - 31. 12. 2020. Jeho hrubé příjmy byly v červenci 16 720 Kč, v srpnu 9 880 Kč, v září 9 880 Kč, v dalších měsících již příjmy neměl. Jak bude vypadat ELDP? Správně se mu ze všech třech měsíců odečetlo sociální pojištění, ve mzdovém programu mám zaškrtnuto, že v případě, že příjmy budou vyšší než MR, pak se bude počítat sociální pojištění. Zajímá mě hlavně, jak bude na ELDP vyplněno právě MR.

Pokud bude uzavřen poracovní poměr na malý úvazek s měsíční mzdou 1 300 Kč, bude se to považovat za zaměstnání malého rozsahu? Podle mého by mělo být odváděno zdravotní pojištění z minimální mzdy, sociální pojištění ne. 

Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění na 3 500 Kč. Tato změna byla vyhlášena sdělením MPSV č. 436/2020 Sb., ze dne 30. 10. 2020, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Se zaměstnancem je uzavřena dohoda o pracovní činnosti, sjednáno je následující: práci bude vykonávat v rozsahu max. 20 hodin týdně, za vykonanou práci bude poskytována odměna ve výši 140 Kč/hod., sjednaný příjem za měsíc je v rozmezí 1 500 - 9 000 Kč. Pokud zaměstnanec v r. 2020 měl v jednom měsíci příjem ve výši 2 000 Kč (pracoval méně hodin, měl neplacené volno), i v tomto měsíci bude nemocensky pojištěn, nebude se provádět odhláška ze sociálního pojištění, a z výplaty se bude odvádět sociální pojištění? Chápu to správně?

Zaměstnanec má zaměstnání malého rozsahu, v měsíci, kdy nedosáhne 3 000 Kč se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec byl nemocný a na správu sociálního zabezpečení jsme zaslali přílohu k žádosti o dávku. V měsících, kdy nedosáhl rozhodné částky 3 000 Kč, se neodvedlo sociální pojištění a příjem byl nula. Ze „sociálky“ po nás chtějí, abychom vyplnili příjmy i v době, kdy nedosáhl rozhodné částky. Je to takto správně? Ani program mi žádné částky nenabídne, je potřeba to vyplnit ručně.

Máme uzavřenou DPČ se zněním, že dotyčná odpracuje měsíčně minimálně 40 hodin. Sazba za hod. činí 83 Kč, tzn. že za měsíc to je 3 320 Kč. Když neodpracuje těch zmíněných 40 hod. v daném měsíci a bude mít příjem pouze např. 1660 Kč, jedná se o práci malého rozsahu, nebo musí i z těch 1660 Kč odvést sociální pojistné, protože se nejedná o práci malého rozsahu, když byl ve smlouvě sjednán poříjem za měsíc? Nebo ještě jinak, mohu takto uzavřenou smlouvu brát, že je sjednán příjem za měsíc, tudíž se nejedná o práci malého rozsahu? Nebo ji mám brát tak, že tam není sjednán měsíční příjem a bude to práce malého rozsahu, a pokud bude mít za měsíc příjem nižší než 3 000 Kč, pojistné neodvedu, pokud bude mít příjem vyšší, tak pojistné odvedu?

Firma s. r. o. zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců. Teď bylo ze strany sociálky zjištěno, že jsme špatně přihlásili zaměstnance, měli být přihlášeni jako "zaměstnání malého rozsahu". Někteří nedosáhli měsíční mzdy 3 000 Kč a na mzdových výměrech mají psáno méně než 3 000 Kč, pracují na zkrácený hlavní pracovní poměr. Tudíž těm, kteří nikdy 3 000 Kč nedosáhli, musíme zrušit přihlášky, a těm kteří ano, přihlášky změnit. Musíme přepočítat mzdy, do 3 000 Kč se tedy nebude platit sociální a zdravotní pojištění, je to správně? 

Pro placení pojistného zaměstnavatelem jsou v nemocenském a zdravotním pojištění důležité některé hodnoty příjmu, resp. vyměřovacího základu. Nulový vyměřovací základ bude mít zaměstnanec v obou pojištěních například tehdy, pokud bude celý kalendářní měsíc nemocný, přičemž mu do tohoto měsíce nebude zúčtována žádná odměna. Částka 10 000 Kč je rozhodující u dohod o provedení práce, přičemž se v obou typech pojištění pro daný účel sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímo ovlivňuje (mimo zákonných výjimek) odvod pojistného na zdravotní pojištění při nízkých příjmech. A jednou z těchto významných částek je hodnota 3 000 Kč. Jak se ve vazbě na tuto částku vyměřovacího základu postupuje u zaměstnavatele při odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění?

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...