základ daně

Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření. Na smlouvy uzavřené po 1. 1. 2024 se musí tyto příspěvky uvádět do potvrzení o zdanitelných příjmech (ř. 10). 1) Je tím myšleno, smlouvy fakticky uzavřené (sepsané) od 1. 1. 2024, tj. s účinností od 1. 2. 2024 nebo i smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem, ale jsou účinné od 1. 1. 2024? 2) Příspěvky zasíláme společně se zúčtováním mzdy, tj. při zúčtování mzdy za leden je odeslán příspěvek penzijnímu fondu v únoru apod. Jak se v tomto případě vyhodnocuje poskytnutý příspěvek? Započítává se stejně jako zúčtovaná mzda nebo se bere až jako příspěvek do dalšího měsíce, kdy ho skutečně penzijní fond obdrží? Mám tím na mysli především mzdu zúčtovanou v prosinci a odeslanou v lednu. Zda se takový příspěvek započítá už dalšího zdaňovacího období či nikoli.

Základní informace Základ daně je možné snížit o různé nezdanitelné části definované v § 15 ZDP. Patří mezi ně také zaplacené úroky z úvěru na financování bytových potřeb. Jako nezdanitelné části základu daně snižují celoroční základ daně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování u zaměstnavatele. Tyto nezdanitelné částky mohou u zaměstnavatele uplatnit jen čeští daňoví rezidenti. Daňoví nerezidenti mohou uplatnit kteroukoliv nezdanitelnou částku pouze prostřednictvím daňového přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP) jen za podmínky většiny příjmů, tzn. alespoň 90 % ze zdrojů na území ČR a jen jsou-li daňovými rezidenty členského státu EU a EHP (Norska, Islandu a Lichtenštejnska).

Fyzická osoba obdržela v roce 2020 úhradu rezervačního poplatku ve výši Kč 200 000 za prodej bytu. Doplatek proběhl až v roce 2021. Příjem nelze osvobodit. Dle § 10 odst. 5 ZDP hodlá FO použít související výdaje pro snížení základu daně. V roce 2020 však chce zdanit celou částku ve výši Kč 200 000 a celé výdaje uplatní až v roce 2021 oproti příjmu z doplatku. Je možné výdaje takto použít?

Poplatník si sjednal v roce 2017 hypotéku na vypořádání společného jmění manželů - předmětem vypořádání byl RD. V tomto rodinném domě poplatník bydlel až do listopadu 2020. V listopadu 2020 rodinný dům prodal, zápis do katastru nemovitostí byl proveden 15. 12. 2020 - právní účinky zápisu k 23. 11. 2020. Banka poslala potvrzení o zaplacených úrocích za rok 2020 - od 1. 1. 2020 do 30. 11. 2020. Lze toto potvrzení použít a odečíst si úroky od základu daně?

OSVČ přerušila v r. 2019 živnost. Protože evidovala neuhrazené pohledávky, dodanila je v DPFO a zároveň o ně zvýšila vyměřovací základ pro výpočet SP. Základ pro výpočet ZP o pohledávky nezvýšila, neboť dle jejího názoru toto zákon nestanoví. V 10/2020 OSVČ živnost obnovila. Část starých pohledávek jí v tomto roce dlužníci uhradili, v DE je zapsala jako příjmy bez vlivu na daň. Předpokládám, že v Přehledu na SP se tyto uhrazené pohledávky nijak neprojeví. Jak je to ale s vyměřovacím základem na ZP za r. 2020? - Musí v tomto roce navýšit vyměřovací základ pro ZP o příjmy za staré pohledávky? - Pokud ano, tak případě, že by již v Přehledu za r. 2019 navýšila základ o nezaplacené pohledávky, znamenalo by to, že v r. 2020 by se již úhrada těchto starých pohledávek nijak nepromítla?

Lze od základu daně odečíst dar, kdy ve svém potvrzení spolek uvedl, že peníze použije na tisk materiálů propagujících veganství?

Má fyzická osoba podnikající, tj. mající příjmy ze samostatné činnosti, povinnost podat dodatečné daňové přiznání v případě, že zjistí, že si uplatnila výdaje v nižší částce než mohla, tj. dodatečným daňovým přiznáním by si snížila základ daně? Hrozí sankce za nepodání dodatečného daňového přiznání?

Fyzická osoba doposud uplatňující paušální výdaje fyzicky inkasovala v roce 2020 částku 900 000 Kč. V prosinci roku 2020 vystavila fakturu na částku 200 000 Kč a tato částka bude uhrazena až v lednu 2021. Může tato fyzická osoba přejít na paušální daň od roku 2021 (tážeme se primárně s ohledem na výši příjmu 1 mil. Kč)? Pokud ano, dozvěděli jsme se, že je nutné zvýšit základ daně u této FO i o neuhrazené pohledávky - toto zvýšení se promítne jako zvýšení ZD pro daň z příjmu. Je nutné ale tuto položku (v našem případě 200 000 Kč) zahrnout do příjmu i pro účely zdravotního a sociálního pojištění - tj. přičíst ji ke všem ostatním příjmům, uplatnit příslušný paušální výdaj a s touto částku dále pracovat pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění?

Bylo by skvělé, kdyby alespoň loňský prosinec byl měsícem, který nepřinesl žádné převratné změny v daňovém prostředí, bohužel tomu tak rozhodně není, neboť v době tiskové uzávěrky časopisu ještě nebylo známo, jakým způsobem budeme zdaňovat mzdu v roce 2021, a to se jednalo o druhou polovinu prosince roku 2020.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn zákon č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých...

Firma uzavřela "skupinové pojištění osob" a za každého zaměstnance platí pojištění pracovní neschopnosti a úrazu. Zaměstnavatel figuruje jako pojistník, zaměstnanec je pojištěnec. Měsíčně je zaměstnancům navyšována hrubá mzda (benefit = částce zaplacené měsíční pojistné) pro základ na odvod sociálního, zdravotního pojištění a výpočet daně z příjmu. Pojišťovna požaduje seznam změn - pracovní poměry ukončení - nově nastupující zařazujeme zpravidla po zkušební době (do 20. předchozího měsíce). Stane se tedy, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr od 21. do 31. v měsíci, pojišťovna nám ho vyúčtuje, zaměstnavatel tedy zaplatí za již ukončeného zaměstnance pojištění. Předpokládám že bych záúčtovala do nedaňových nákladů, ale úplně nevím, jak s odvody a se základem daně za zaměstnance, kterého vlastně již nemáme v evidenci?

Společnost s r. o. koupila v roce 2014 bagr (kupní smlouva, cena uhrazena). V letech 2014-2018 prováděla odpisy. Prodávající byl již v době prodeje v insolvenci. Prodej majetku byl insolvenčním správcem napadnut u soudu a v roce 2020 bylo soudem rozhodnuto, že se jednalo o neúčinný právní úkon a kupující je povinen majetek vrátit. Jak správně postupovat především z hlediska odpisů - měli jsme nárok uplatňovat odpisy do daňových nákladů? Nebo musíme podat dodatečná daňová přiznání za předchozí roky a zvýšit základ daně o uplatněné odpisy? Jak řešit DPH, v roce 2014 jsme uplatnili nárok na odpočet, musíme nyní DPH odvést?

V dubnu budeme platit zaměstnancům za období od 20. 4. do 30. 4. náhradu mzdy ve výši 60 % - tzv. částečná nezaměstnanost. U některých zaměstnanců bude třeba provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění - tento doplatek bude hradit zaměstnavatel v celé výši 13,5 %. Bude se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zahrnovat do superhrubé mzdy i tento doplatek zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnavatele ve výši 9 %( popř. 13,5 %) ?

Fyzická osoba, pojišťovací makléř s licencí k 31. 12. 2019, ukončí svoji pracovní kariéru. Odhlásí se u ČNB s licencí, na OSSZ a ZP jako OSVČ. Příjmy 2019 příjmy zaplacené, jdou do přiznání, OSSZ, ZP. Ale v roce 2020 doběhly příjmy z posledních akcí. Fyzická osoba zdaňuje příjmy zaplacené. Je povinnost do přiznání 2019 zahrnout i příjmy doplacené v roce 2020? Nebo lze příjmy zdanit v roce 2020, ale už není OSVČ, tedy § 7 je nevhodný? Přichází do úvahy § 10 jiné příjmy, ale bez možnosti 40 % paušálu? 

Právnická osoba provozuje pracovní agenturu. Zaměstnává montážní dělníky ze zahraničí, převážně z třetích zemí. Pracovní poměr je zpravidla sjednáván na dobu trvání povolení k zaměstnání, většinou na 3 měsíce. Poté pracovní poměr ve většině případů končí a zaměstnanec se vrací do své rodné země. Zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance po dobu trvání pracovního poměru ubytování, buď formou ubytování v ubytovně, nebo v pronajatých bytových jednotkách. Může zaměstnavatel v těchto případech využít ustanovení § 152 písm. f) zákoníku práce a hradit tak zaměstnancům cestovní výdaje související s „přijetím do zaměstnání v pracovním poměru“ v podobě poskytnutí ubytování po dobu trvání pracovního poměru? Za zajištění ubytování inkasuje od každého zaměstnance měsíčně částku, která je výrazně nižší než částka hrazená za toto ubytování vlastníkům ubytovacích zařízení a bytových jednotek. Jsou výdaje za ubytování hrazené zaměstnavatelem jeho daňovým výdajem? Není zaměstnavatel povinen zvýšit svůj základ daně dle § 23 odst. 17 ZDP nebo z jiného obdobného důvodu? Má zaměstnavatel v těchto případech nárok na odpočet, pokud je ubytování s DPH? Jaký je daňový a odvodový dopad na straně zaměstnance?  

Podnikající fyzická osoba (OSVČ) přesáhla obrat pro povinné vedení účetnictví. Z daňové evidence vedené do roku 2019 tak bude přecházet na vedení účetnictví od 1. 1. 2020. V souvislosti s přechodem v rámci daňového přiznání upravovat (zvyšovat) základ daně z příjmů o hodnotu zásob evidovaných ke konci roku 2019. Jedná se o úpravu základu daně podle § 5 odst. 8 zákona o daních příjmů (ZDP) a § 14 ZDP vč. Přílohy č. 3 k ZDP. Bude tato úprava základu daně vstupovat do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění OSVČ?

Při uplatnění odpočtu nezdanitelné částky zaplacených úroků z hypotečního úvěru musí být splněna podmínka bytové potřeby. U našeho zaměstnance se jedná o rodinný dům, kde má trvalý pobyt, ale vlastník je jeho otec. Splňuje v tomto případě podmínku bytové potřeby pro uplatnění úroků při RZD?

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) je oprávněn provést zaměstnavatel, plátce daně, jen na základě žádosti zaměstnance, poplatníka daně. Podmínky pro provedení ročního zúčtování jsou vymezeny v jednotlivých ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a byť základní pravidla pro provedení ročního zúčtování jsou stále stejná, vždy se najde pár změn, které mají vliv na správné provedení ročního zúčtování, a stejně je tomu tak i pro jeho provedení za rok 2019.

Prosím o stanovisko, zda lze uplatnit odpočet úroků z úvěru na bydlení. Úvěr byl poskytnut na rekonstrukci objektu s evidenčním číslem. V domě máme hlášené trvalé bydliště a fakticky zde bydlíme. Ale v katastru je objekt veden jako „stavba pro rodinnou rekreaci“. 

V roce 2010 si fyzická osoba vzala hypotéku a pořídila si byt "X", ve kterém bydlela, a úroky si uplatnovala dle § 15 ZDP jako nezdanitelnou část základu daně. V 8/2018 FO byt "X" prodala a za získané peníze + doplatek z úspor si pořídila byt "Y", kde bydlí od 9/2018. Původní hypotéku nadále splácí a ručení nemovitou věcí bylo převedeno z prodané nemovité věci "X"na nemovitou věc "Z" (byt rodičů). Může si v roce 2018 uplatnit nějakým způsobem úroky z hypotéky dle § 15 ZDP?