výplatní termín

Zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno jako výplatní termín – do 20. dne následujícího měsíce – může být takto termín sjednán? Každý měsíc se vyplácí různě podle data zpracování mezd a aktuálních finanč.možností, někdy mají mzdy vyplacené 5. den, někdy 10. den, nejpozději však do 20. Nebo musí být striktně dán výplatní den a v tento den musí být vypláceno. Případně jak toto specifikovat do pracovních smluv, dodržovat jeden konkrétní den je vcelku nereálné.

Portál Práce a mzda může čtenářům časopisu nabídnout mnohem víc než jen archiv článků. Průběžně připravujeme takzvané Pracovní situace, krátké přehledy povinností zaměstnavatelů v běžné praxi firem, základních informací z oblasti pracovního práva, sociálního zabezpečení i zdanění příjmů. Kromě bohatě zastoupené oblasti pracovněprávních vztahů stále přibývají další okruhy situací z oblasti mzdového účetnictví a důchodového pojištění.

Základní informace § 141 odst. 1 až 3 ZP Splatnosti a výplaty mzdy je upravena v § 141 až § 144a ZP: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V tomto období musí být sjednán, stanoven nebo určen pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. § 141 odst. 4 a 5 ZP Zvláštní termín splatnosti mzdy nastává v těchto 2 případech: Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci mzdu (plat) splatný během dovolené před nastoupením dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy (platu) je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dovolené. Obdobně se postupuje při skončení pracovního poměru, kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu (plat) za měsíční období, na které mu vzniklo právo, již v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu (plat) nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dni skončení pracovního poměru. Tyto 2 požadavky zákoníku práce se v praxi prakticky nedodržují, zaměstnavatelé se tak mohou dostat do prodlení při výplatě mzdy. Zpravidla však argumentují tím, že dřívější výplatu neumožňuje technika výpočtu mezd (platů).

Základní informace § 4 ZP, § 1968 a 1970 občanského zákoníku Jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci mzdu či jiné peněžité plnění řádně a včas, je v prodlení. Prvním dnem prodlení je kalendářní den následující po dni, kdy mělo být plnění vyplaceno a posledním dnem prodlení je den zaplacení dluhu. Zaměstnanec může požadovat úroky z prodlení, a to ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Takto se postupuje za předpokladu, že si zaměstnanec nesjednal se zaměstnavatelem jinou výši úroku z prodlení

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

V pracovní smlouvě je napsáno, že zaměstnavatel zaručuje výplatu odměny v červnovém výplatním termínu. Kdy má být odměna vyplacena? V červnu nebo v červenci?

Není až tak důležité, že v předmětném soudním sporu se Nejvyšší soud zabýval právem zaměstnance na odstupné, s nímž dnešní právní úprava obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, už nepočítá. Do 31. 12. 2011 platilo dle ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce, že mj. zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr dle ustanovení § 56 zákoníku práce, přísluší odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného (měsíčního) výdělku. Nyní zaměstnanci v takovém případě náleží dle ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného (měsíčního) výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Důležitější je výklad toho, kdy je odstupné splatné a jak z tohoto hlediska posoudit ustanovení § 67 odst. 4 zákoníku práce, že odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.